Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Rodríguezová není v politických kruzích žádným nováčkem. Narodila se v Caracasu do rodiny známého levicového partyzána Jorgeho Antonia Rodrígueze a svou kariéru spojila s hnutím Huga Cháveze již před více než dvěma dekádami. Postupně prošla klíčovými posty, od ministryně informací přes šéfku diplomacie až po post viceprezidentky, který zastává od roku 2018. Její loajalita k Madurovi byla vždy neotřesitelná a on sám o ní často hovořil jako o „tygřici“, která se nebojí bojovat za zájmy socialistického režimu na mezinárodní scéně.
Situace po Madurově pádu je však plná rozporů. Zatímco Rodríguezová ve svém prvním televizním vystoupení po boku vojenských špiček ostře odsoudila americký zásah jako „barbarství“ a „únos“, americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým tvrzením. Podle něj byla viceprezidentka v kontaktu s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a projevila ochotu spolupracovat na stabilizaci země. Trump dokonce naznačil, že Rodríguezová by mohla být klíčem k tomu, jak „udělat Venezuelu znovu skvělou“.
Analytici jsou k těmto tvrzením skeptičtí. Rodríguezová v minulosti proslula jako nekompromisní obhájkyně režimu, která na půdě OSN i jinde ostře útočila na Spojené státy. Na druhou stranu je známo, že jako ministryně hospodářství a ropného průmyslu udržovala pragmatické linky s představiteli Wall Street a velkých ropných korporací, které se stavěly proti násilné změně režimu. Tato dvojí tvář – radikální revoluční rétorika versus pragmatické ekonomické uvažování – z ní nyní činí postavu, se kterou musí počítat jak Moskva s Pekingem, tak Washington.
Venezuelský nejvyšší soud sice Rodríguezovou jmenoval úřadující prezidentkou, ale zatím se vyhnul prohlášení Madura za „trvale nepřítomného“. Tím si režim ponechal prostor pro manévrování, aniž by musel do 30 dnů vypsat nové volby, jak vyžaduje ústava v případě definitivního uvolnění úřadu. Rodríguezová tak prozatím vládne v atmosféře národní pohotovosti, obklopena armádními generály a svým bratrem Jorgem, který stojí v čele parlamentu.
Její další kroky budou kritické. Pokud se potvrdí Trumpova slova o zákulisních jednáních, mohla by Rodríguezová sehrát roli jakési „přechodné správkyně“, která připraví zemi na demokratické volby výměnou za bezpečnostní záruky pro chávistické elity. Pokud však převáží její radikální křídlo, hrozí, že se Venezuela pod jejím vedením ještě více izoluje a opře se o podporu Ruska a Číny, což by konflikt s USA dále vyostřilo.
Budoucnost Venezuely je v tuto chvíli v rukou ženy, která byla léta vnímána jako pravá ruka diktátora. Zda se Delcy Rodríguezová stane tváří odporu, nebo architektkou nečekaného kompromisu s Washingtonem, ukážou nejbližší dny. Její mocenský vzestup v každém případě potvrzuje, že i po odstranění Madura zůstává chávistický aparát pevně u moci a jeho demontáž nebude jednoduchá.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.