Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Rodríguezová není v politických kruzích žádným nováčkem. Narodila se v Caracasu do rodiny známého levicového partyzána Jorgeho Antonia Rodrígueze a svou kariéru spojila s hnutím Huga Cháveze již před více než dvěma dekádami. Postupně prošla klíčovými posty, od ministryně informací přes šéfku diplomacie až po post viceprezidentky, který zastává od roku 2018. Její loajalita k Madurovi byla vždy neotřesitelná a on sám o ní často hovořil jako o „tygřici“, která se nebojí bojovat za zájmy socialistického režimu na mezinárodní scéně.
Situace po Madurově pádu je však plná rozporů. Zatímco Rodríguezová ve svém prvním televizním vystoupení po boku vojenských špiček ostře odsoudila americký zásah jako „barbarství“ a „únos“, americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým tvrzením. Podle něj byla viceprezidentka v kontaktu s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a projevila ochotu spolupracovat na stabilizaci země. Trump dokonce naznačil, že Rodríguezová by mohla být klíčem k tomu, jak „udělat Venezuelu znovu skvělou“.
Analytici jsou k těmto tvrzením skeptičtí. Rodríguezová v minulosti proslula jako nekompromisní obhájkyně režimu, která na půdě OSN i jinde ostře útočila na Spojené státy. Na druhou stranu je známo, že jako ministryně hospodářství a ropného průmyslu udržovala pragmatické linky s představiteli Wall Street a velkých ropných korporací, které se stavěly proti násilné změně režimu. Tato dvojí tvář – radikální revoluční rétorika versus pragmatické ekonomické uvažování – z ní nyní činí postavu, se kterou musí počítat jak Moskva s Pekingem, tak Washington.
Venezuelský nejvyšší soud sice Rodríguezovou jmenoval úřadující prezidentkou, ale zatím se vyhnul prohlášení Madura za „trvale nepřítomného“. Tím si režim ponechal prostor pro manévrování, aniž by musel do 30 dnů vypsat nové volby, jak vyžaduje ústava v případě definitivního uvolnění úřadu. Rodríguezová tak prozatím vládne v atmosféře národní pohotovosti, obklopena armádními generály a svým bratrem Jorgem, který stojí v čele parlamentu.
Její další kroky budou kritické. Pokud se potvrdí Trumpova slova o zákulisních jednáních, mohla by Rodríguezová sehrát roli jakési „přechodné správkyně“, která připraví zemi na demokratické volby výměnou za bezpečnostní záruky pro chávistické elity. Pokud však převáží její radikální křídlo, hrozí, že se Venezuela pod jejím vedením ještě více izoluje a opře se o podporu Ruska a Číny, což by konflikt s USA dále vyostřilo.
Budoucnost Venezuely je v tuto chvíli v rukou ženy, která byla léta vnímána jako pravá ruka diktátora. Zda se Delcy Rodríguezová stane tváří odporu, nebo architektkou nečekaného kompromisu s Washingtonem, ukážou nejbližší dny. Její mocenský vzestup v každém případě potvrzuje, že i po odstranění Madura zůstává chávistický aparát pevně u moci a jeho demontáž nebude jednoduchá.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.