Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Rodríguezová není v politických kruzích žádným nováčkem. Narodila se v Caracasu do rodiny známého levicového partyzána Jorgeho Antonia Rodrígueze a svou kariéru spojila s hnutím Huga Cháveze již před více než dvěma dekádami. Postupně prošla klíčovými posty, od ministryně informací přes šéfku diplomacie až po post viceprezidentky, který zastává od roku 2018. Její loajalita k Madurovi byla vždy neotřesitelná a on sám o ní často hovořil jako o „tygřici“, která se nebojí bojovat za zájmy socialistického režimu na mezinárodní scéně.
Situace po Madurově pádu je však plná rozporů. Zatímco Rodríguezová ve svém prvním televizním vystoupení po boku vojenských špiček ostře odsoudila americký zásah jako „barbarství“ a „únos“, americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým tvrzením. Podle něj byla viceprezidentka v kontaktu s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a projevila ochotu spolupracovat na stabilizaci země. Trump dokonce naznačil, že Rodríguezová by mohla být klíčem k tomu, jak „udělat Venezuelu znovu skvělou“.
Analytici jsou k těmto tvrzením skeptičtí. Rodríguezová v minulosti proslula jako nekompromisní obhájkyně režimu, která na půdě OSN i jinde ostře útočila na Spojené státy. Na druhou stranu je známo, že jako ministryně hospodářství a ropného průmyslu udržovala pragmatické linky s představiteli Wall Street a velkých ropných korporací, které se stavěly proti násilné změně režimu. Tato dvojí tvář – radikální revoluční rétorika versus pragmatické ekonomické uvažování – z ní nyní činí postavu, se kterou musí počítat jak Moskva s Pekingem, tak Washington.
Venezuelský nejvyšší soud sice Rodríguezovou jmenoval úřadující prezidentkou, ale zatím se vyhnul prohlášení Madura za „trvale nepřítomného“. Tím si režim ponechal prostor pro manévrování, aniž by musel do 30 dnů vypsat nové volby, jak vyžaduje ústava v případě definitivního uvolnění úřadu. Rodríguezová tak prozatím vládne v atmosféře národní pohotovosti, obklopena armádními generály a svým bratrem Jorgem, který stojí v čele parlamentu.
Její další kroky budou kritické. Pokud se potvrdí Trumpova slova o zákulisních jednáních, mohla by Rodríguezová sehrát roli jakési „přechodné správkyně“, která připraví zemi na demokratické volby výměnou za bezpečnostní záruky pro chávistické elity. Pokud však převáží její radikální křídlo, hrozí, že se Venezuela pod jejím vedením ještě více izoluje a opře se o podporu Ruska a Číny, což by konflikt s USA dále vyostřilo.
Budoucnost Venezuely je v tuto chvíli v rukou ženy, která byla léta vnímána jako pravá ruka diktátora. Zda se Delcy Rodríguezová stane tváří odporu, nebo architektkou nečekaného kompromisu s Washingtonem, ukážou nejbližší dny. Její mocenský vzestup v každém případě potvrzuje, že i po odstranění Madura zůstává chávistický aparát pevně u moci a jeho demontáž nebude jednoduchá.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.