Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Rodríguezová není v politických kruzích žádným nováčkem. Narodila se v Caracasu do rodiny známého levicového partyzána Jorgeho Antonia Rodrígueze a svou kariéru spojila s hnutím Huga Cháveze již před více než dvěma dekádami. Postupně prošla klíčovými posty, od ministryně informací přes šéfku diplomacie až po post viceprezidentky, který zastává od roku 2018. Její loajalita k Madurovi byla vždy neotřesitelná a on sám o ní často hovořil jako o „tygřici“, která se nebojí bojovat za zájmy socialistického režimu na mezinárodní scéně.
Situace po Madurově pádu je však plná rozporů. Zatímco Rodríguezová ve svém prvním televizním vystoupení po boku vojenských špiček ostře odsoudila americký zásah jako „barbarství“ a „únos“, americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým tvrzením. Podle něj byla viceprezidentka v kontaktu s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a projevila ochotu spolupracovat na stabilizaci země. Trump dokonce naznačil, že Rodríguezová by mohla být klíčem k tomu, jak „udělat Venezuelu znovu skvělou“.
Analytici jsou k těmto tvrzením skeptičtí. Rodríguezová v minulosti proslula jako nekompromisní obhájkyně režimu, která na půdě OSN i jinde ostře útočila na Spojené státy. Na druhou stranu je známo, že jako ministryně hospodářství a ropného průmyslu udržovala pragmatické linky s představiteli Wall Street a velkých ropných korporací, které se stavěly proti násilné změně režimu. Tato dvojí tvář – radikální revoluční rétorika versus pragmatické ekonomické uvažování – z ní nyní činí postavu, se kterou musí počítat jak Moskva s Pekingem, tak Washington.
Venezuelský nejvyšší soud sice Rodríguezovou jmenoval úřadující prezidentkou, ale zatím se vyhnul prohlášení Madura za „trvale nepřítomného“. Tím si režim ponechal prostor pro manévrování, aniž by musel do 30 dnů vypsat nové volby, jak vyžaduje ústava v případě definitivního uvolnění úřadu. Rodríguezová tak prozatím vládne v atmosféře národní pohotovosti, obklopena armádními generály a svým bratrem Jorgem, který stojí v čele parlamentu.
Její další kroky budou kritické. Pokud se potvrdí Trumpova slova o zákulisních jednáních, mohla by Rodríguezová sehrát roli jakési „přechodné správkyně“, která připraví zemi na demokratické volby výměnou za bezpečnostní záruky pro chávistické elity. Pokud však převáží její radikální křídlo, hrozí, že se Venezuela pod jejím vedením ještě více izoluje a opře se o podporu Ruska a Číny, což by konflikt s USA dále vyostřilo.
Budoucnost Venezuely je v tuto chvíli v rukou ženy, která byla léta vnímána jako pravá ruka diktátora. Zda se Delcy Rodríguezová stane tváří odporu, nebo architektkou nečekaného kompromisu s Washingtonem, ukážou nejbližší dny. Její mocenský vzestup v každém případě potvrzuje, že i po odstranění Madura zůstává chávistický aparát pevně u moci a jeho demontáž nebude jednoduchá.
Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.
Americký prezident Donald Trump posledním krokem opět potvrdil, že jeho soukromé sídlo Mar-a-Lago na Floridě zůstává klíčovým centrem pro nejvýznamnější vojenská rozhodnutí. Právě odtud v sobotu společně s ministrem zahraničí Marcem Rubiem sledoval průběh operace ve Venezuele, která skončila zadržením Nicoláse Madura. Jen několik hodin poté, co vyhlásil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad touto jihoamerickou zemí, se prezident objevil mezi hosty svého klubu, kteří ho vítali bouřlivým potleskem.
Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.