Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Rodríguezová není v politických kruzích žádným nováčkem. Narodila se v Caracasu do rodiny známého levicového partyzána Jorgeho Antonia Rodrígueze a svou kariéru spojila s hnutím Huga Cháveze již před více než dvěma dekádami. Postupně prošla klíčovými posty, od ministryně informací přes šéfku diplomacie až po post viceprezidentky, který zastává od roku 2018. Její loajalita k Madurovi byla vždy neotřesitelná a on sám o ní často hovořil jako o „tygřici“, která se nebojí bojovat za zájmy socialistického režimu na mezinárodní scéně.
Situace po Madurově pádu je však plná rozporů. Zatímco Rodríguezová ve svém prvním televizním vystoupení po boku vojenských špiček ostře odsoudila americký zásah jako „barbarství“ a „únos“, americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým tvrzením. Podle něj byla viceprezidentka v kontaktu s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a projevila ochotu spolupracovat na stabilizaci země. Trump dokonce naznačil, že Rodríguezová by mohla být klíčem k tomu, jak „udělat Venezuelu znovu skvělou“.
Analytici jsou k těmto tvrzením skeptičtí. Rodríguezová v minulosti proslula jako nekompromisní obhájkyně režimu, která na půdě OSN i jinde ostře útočila na Spojené státy. Na druhou stranu je známo, že jako ministryně hospodářství a ropného průmyslu udržovala pragmatické linky s představiteli Wall Street a velkých ropných korporací, které se stavěly proti násilné změně režimu. Tato dvojí tvář – radikální revoluční rétorika versus pragmatické ekonomické uvažování – z ní nyní činí postavu, se kterou musí počítat jak Moskva s Pekingem, tak Washington.
Venezuelský nejvyšší soud sice Rodríguezovou jmenoval úřadující prezidentkou, ale zatím se vyhnul prohlášení Madura za „trvale nepřítomného“. Tím si režim ponechal prostor pro manévrování, aniž by musel do 30 dnů vypsat nové volby, jak vyžaduje ústava v případě definitivního uvolnění úřadu. Rodríguezová tak prozatím vládne v atmosféře národní pohotovosti, obklopena armádními generály a svým bratrem Jorgem, který stojí v čele parlamentu.
Její další kroky budou kritické. Pokud se potvrdí Trumpova slova o zákulisních jednáních, mohla by Rodríguezová sehrát roli jakési „přechodné správkyně“, která připraví zemi na demokratické volby výměnou za bezpečnostní záruky pro chávistické elity. Pokud však převáží její radikální křídlo, hrozí, že se Venezuela pod jejím vedením ještě více izoluje a opře se o podporu Ruska a Číny, což by konflikt s USA dále vyostřilo.
Budoucnost Venezuely je v tuto chvíli v rukou ženy, která byla léta vnímána jako pravá ruka diktátora. Zda se Delcy Rodríguezová stane tváří odporu, nebo architektkou nečekaného kompromisu s Washingtonem, ukážou nejbližší dny. Její mocenský vzestup v každém případě potvrzuje, že i po odstranění Madura zůstává chávistický aparát pevně u moci a jeho demontáž nebude jednoduchá.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.