Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
O’Brien v komentáři uvádí, že právě umělá inteligence se stane hlavním bojištěm globálního soupeření mezi dvěma supervelmocemi 21. století – USA a Čínou. Peking si už podle něj uvědomil, že AI ovlivní geopolitiku i ekonomickou moc, a stanovil si za cíl stát se světovým lídrem v této oblasti do roku 2030.
Spojené státy se naproti tomu spoléhají na sílu svého soukromého sektoru a historickou tradici v oblasti technologických inovací. Jenže právě ta je dnes ohrožena vlnou soudních sporů týkajících se autorských práv a přístupem vlády k využití dat.
„Americké vedení v oblasti AI musí být chápáno jako strategická priorita,“ píše O’Brien. Kritizuje současné snahy o omezení technologického sektoru, včetně pokusů o zpřísnění autorského práva, které by podle něj zničilo konkurenční výhodu Spojených států ve chvíli, kdy Čína prudce zrychluje.
Dojde-li Čína k pokročilé AI jako první, získá převahu v oblastech jako autonomní zbraně, kybernetická válka nebo zpravodajská analýza. Zároveň by čínské firmy mohly ovládnout klíčová průmyslová odvětví od biotechnologií po finance a diktovat globální pravidla pro vývoj AI – včetně exportu autoritářských hodnot a standardů.
Jedním z největších trumfů Číny je přístup k datům, které se stávají palivem pro rozvoj AI. Peking letos vytvořil Národní datovou administrativu, jejímž úkolem je řídit tok dat do AI výzkumu a zajistit stabilní a rozsáhlý přísun informací pro algoritmy. Firmy v Číně běžně trénují své modely na státních databázích – od kamerových záznamů až po zdravotní dokumentaci.
Oproti tomu v USA panuje nejistota ohledně využití dat. Vláda zpřístupňuje jen zlomek toho, co by mohla, a firmy čelí žalobám, které považují učení AI modelů z dostupných dat za porušení autorského práva.
O’Brien připomíná, že právě princip „fair use“ – tedy spravedlivého užití chráněného obsahu bez nutnosti povolení – je tím, co umožnilo americkým technologickým firmám růst. Díky tomu mohly vzniknout vyhledávače, nástroje na dolování dat nebo testovací sady pro vývoj AI.
„Výcvik AI modelů je zcela v souladu s touto tradicí. Vláda prezidenta Trumpa by měla tento princip důsledně bránit,“ vyzývá O’Brien a ostře kritizuje přístup Evropy, která umožňuje držitelům autorských práv zakázat použití svých děl pro trénink AI.
Jen za poslední rok bylo v USA podáno více než třicet žalob proti vývojářům AI kvůli údajnému porušování autorských práv při tréninku modelů. Některé žaloby požadují miliardová odškodnění, jiné dokonce vymazání celých modelů.
„Pokud tyto spory žalobci vyhrají, každá americká AI laboratoř bude čelit existenčnímu riziku. Investoři se stáhnou, vývojáři odejdou – a Čína zvítězí bez boje,“ varuje autor.
O’Brien uzavírá výzvou k zachování současného autorskoprávního rámce a otevřenosti vůči datům. Vláda by měla přezkoumat, jaká data lze bezpečně zpřístupnit firmám bez ohrožení soukromí občanů. Jedině tak může podle něj Amerika udržet tempo a zajistit si vedoucí postavení v technologii, která bude definovat celou budoucnost.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.