Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
O’Brien v komentáři uvádí, že právě umělá inteligence se stane hlavním bojištěm globálního soupeření mezi dvěma supervelmocemi 21. století – USA a Čínou. Peking si už podle něj uvědomil, že AI ovlivní geopolitiku i ekonomickou moc, a stanovil si za cíl stát se světovým lídrem v této oblasti do roku 2030.
Spojené státy se naproti tomu spoléhají na sílu svého soukromého sektoru a historickou tradici v oblasti technologických inovací. Jenže právě ta je dnes ohrožena vlnou soudních sporů týkajících se autorských práv a přístupem vlády k využití dat.
„Americké vedení v oblasti AI musí být chápáno jako strategická priorita,“ píše O’Brien. Kritizuje současné snahy o omezení technologického sektoru, včetně pokusů o zpřísnění autorského práva, které by podle něj zničilo konkurenční výhodu Spojených států ve chvíli, kdy Čína prudce zrychluje.
Dojde-li Čína k pokročilé AI jako první, získá převahu v oblastech jako autonomní zbraně, kybernetická válka nebo zpravodajská analýza. Zároveň by čínské firmy mohly ovládnout klíčová průmyslová odvětví od biotechnologií po finance a diktovat globální pravidla pro vývoj AI – včetně exportu autoritářských hodnot a standardů.
Jedním z největších trumfů Číny je přístup k datům, které se stávají palivem pro rozvoj AI. Peking letos vytvořil Národní datovou administrativu, jejímž úkolem je řídit tok dat do AI výzkumu a zajistit stabilní a rozsáhlý přísun informací pro algoritmy. Firmy v Číně běžně trénují své modely na státních databázích – od kamerových záznamů až po zdravotní dokumentaci.
Oproti tomu v USA panuje nejistota ohledně využití dat. Vláda zpřístupňuje jen zlomek toho, co by mohla, a firmy čelí žalobám, které považují učení AI modelů z dostupných dat za porušení autorského práva.
O’Brien připomíná, že právě princip „fair use“ – tedy spravedlivého užití chráněného obsahu bez nutnosti povolení – je tím, co umožnilo americkým technologickým firmám růst. Díky tomu mohly vzniknout vyhledávače, nástroje na dolování dat nebo testovací sady pro vývoj AI.
„Výcvik AI modelů je zcela v souladu s touto tradicí. Vláda prezidenta Trumpa by měla tento princip důsledně bránit,“ vyzývá O’Brien a ostře kritizuje přístup Evropy, která umožňuje držitelům autorských práv zakázat použití svých děl pro trénink AI.
Jen za poslední rok bylo v USA podáno více než třicet žalob proti vývojářům AI kvůli údajnému porušování autorských práv při tréninku modelů. Některé žaloby požadují miliardová odškodnění, jiné dokonce vymazání celých modelů.
„Pokud tyto spory žalobci vyhrají, každá americká AI laboratoř bude čelit existenčnímu riziku. Investoři se stáhnou, vývojáři odejdou – a Čína zvítězí bez boje,“ varuje autor.
O’Brien uzavírá výzvou k zachování současného autorskoprávního rámce a otevřenosti vůči datům. Vláda by měla přezkoumat, jaká data lze bezpečně zpřístupnit firmám bez ohrožení soukromí občanů. Jedině tak může podle něj Amerika udržet tempo a zajistit si vedoucí postavení v technologii, která bude definovat celou budoucnost.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.