Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
O’Brien v komentáři uvádí, že právě umělá inteligence se stane hlavním bojištěm globálního soupeření mezi dvěma supervelmocemi 21. století – USA a Čínou. Peking si už podle něj uvědomil, že AI ovlivní geopolitiku i ekonomickou moc, a stanovil si za cíl stát se světovým lídrem v této oblasti do roku 2030.
Spojené státy se naproti tomu spoléhají na sílu svého soukromého sektoru a historickou tradici v oblasti technologických inovací. Jenže právě ta je dnes ohrožena vlnou soudních sporů týkajících se autorských práv a přístupem vlády k využití dat.
„Americké vedení v oblasti AI musí být chápáno jako strategická priorita,“ píše O’Brien. Kritizuje současné snahy o omezení technologického sektoru, včetně pokusů o zpřísnění autorského práva, které by podle něj zničilo konkurenční výhodu Spojených států ve chvíli, kdy Čína prudce zrychluje.
Dojde-li Čína k pokročilé AI jako první, získá převahu v oblastech jako autonomní zbraně, kybernetická válka nebo zpravodajská analýza. Zároveň by čínské firmy mohly ovládnout klíčová průmyslová odvětví od biotechnologií po finance a diktovat globální pravidla pro vývoj AI – včetně exportu autoritářských hodnot a standardů.
Jedním z největších trumfů Číny je přístup k datům, které se stávají palivem pro rozvoj AI. Peking letos vytvořil Národní datovou administrativu, jejímž úkolem je řídit tok dat do AI výzkumu a zajistit stabilní a rozsáhlý přísun informací pro algoritmy. Firmy v Číně běžně trénují své modely na státních databázích – od kamerových záznamů až po zdravotní dokumentaci.
Oproti tomu v USA panuje nejistota ohledně využití dat. Vláda zpřístupňuje jen zlomek toho, co by mohla, a firmy čelí žalobám, které považují učení AI modelů z dostupných dat za porušení autorského práva.
O’Brien připomíná, že právě princip „fair use“ – tedy spravedlivého užití chráněného obsahu bez nutnosti povolení – je tím, co umožnilo americkým technologickým firmám růst. Díky tomu mohly vzniknout vyhledávače, nástroje na dolování dat nebo testovací sady pro vývoj AI.
„Výcvik AI modelů je zcela v souladu s touto tradicí. Vláda prezidenta Trumpa by měla tento princip důsledně bránit,“ vyzývá O’Brien a ostře kritizuje přístup Evropy, která umožňuje držitelům autorských práv zakázat použití svých děl pro trénink AI.
Jen za poslední rok bylo v USA podáno více než třicet žalob proti vývojářům AI kvůli údajnému porušování autorských práv při tréninku modelů. Některé žaloby požadují miliardová odškodnění, jiné dokonce vymazání celých modelů.
„Pokud tyto spory žalobci vyhrají, každá americká AI laboratoř bude čelit existenčnímu riziku. Investoři se stáhnou, vývojáři odejdou – a Čína zvítězí bez boje,“ varuje autor.
O’Brien uzavírá výzvou k zachování současného autorskoprávního rámce a otevřenosti vůči datům. Vláda by měla přezkoumat, jaká data lze bezpečně zpřístupnit firmám bez ohrožení soukromí občanů. Jedině tak může podle něj Amerika udržet tempo a zajistit si vedoucí postavení v technologii, která bude definovat celou budoucnost.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.