Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
O’Brien v komentáři uvádí, že právě umělá inteligence se stane hlavním bojištěm globálního soupeření mezi dvěma supervelmocemi 21. století – USA a Čínou. Peking si už podle něj uvědomil, že AI ovlivní geopolitiku i ekonomickou moc, a stanovil si za cíl stát se světovým lídrem v této oblasti do roku 2030.
Spojené státy se naproti tomu spoléhají na sílu svého soukromého sektoru a historickou tradici v oblasti technologických inovací. Jenže právě ta je dnes ohrožena vlnou soudních sporů týkajících se autorských práv a přístupem vlády k využití dat.
„Americké vedení v oblasti AI musí být chápáno jako strategická priorita,“ píše O’Brien. Kritizuje současné snahy o omezení technologického sektoru, včetně pokusů o zpřísnění autorského práva, které by podle něj zničilo konkurenční výhodu Spojených států ve chvíli, kdy Čína prudce zrychluje.
Dojde-li Čína k pokročilé AI jako první, získá převahu v oblastech jako autonomní zbraně, kybernetická válka nebo zpravodajská analýza. Zároveň by čínské firmy mohly ovládnout klíčová průmyslová odvětví od biotechnologií po finance a diktovat globální pravidla pro vývoj AI – včetně exportu autoritářských hodnot a standardů.
Jedním z největších trumfů Číny je přístup k datům, které se stávají palivem pro rozvoj AI. Peking letos vytvořil Národní datovou administrativu, jejímž úkolem je řídit tok dat do AI výzkumu a zajistit stabilní a rozsáhlý přísun informací pro algoritmy. Firmy v Číně běžně trénují své modely na státních databázích – od kamerových záznamů až po zdravotní dokumentaci.
Oproti tomu v USA panuje nejistota ohledně využití dat. Vláda zpřístupňuje jen zlomek toho, co by mohla, a firmy čelí žalobám, které považují učení AI modelů z dostupných dat za porušení autorského práva.
O’Brien připomíná, že právě princip „fair use“ – tedy spravedlivého užití chráněného obsahu bez nutnosti povolení – je tím, co umožnilo americkým technologickým firmám růst. Díky tomu mohly vzniknout vyhledávače, nástroje na dolování dat nebo testovací sady pro vývoj AI.
„Výcvik AI modelů je zcela v souladu s touto tradicí. Vláda prezidenta Trumpa by měla tento princip důsledně bránit,“ vyzývá O’Brien a ostře kritizuje přístup Evropy, která umožňuje držitelům autorských práv zakázat použití svých děl pro trénink AI.
Jen za poslední rok bylo v USA podáno více než třicet žalob proti vývojářům AI kvůli údajnému porušování autorských práv při tréninku modelů. Některé žaloby požadují miliardová odškodnění, jiné dokonce vymazání celých modelů.
„Pokud tyto spory žalobci vyhrají, každá americká AI laboratoř bude čelit existenčnímu riziku. Investoři se stáhnou, vývojáři odejdou – a Čína zvítězí bez boje,“ varuje autor.
O’Brien uzavírá výzvou k zachování současného autorskoprávního rámce a otevřenosti vůči datům. Vláda by měla přezkoumat, jaká data lze bezpečně zpřístupnit firmám bez ohrožení soukromí občanů. Jedině tak může podle něj Amerika udržet tempo a zajistit si vedoucí postavení v technologii, která bude definovat celou budoucnost.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.