Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
O’Brien v komentáři uvádí, že právě umělá inteligence se stane hlavním bojištěm globálního soupeření mezi dvěma supervelmocemi 21. století – USA a Čínou. Peking si už podle něj uvědomil, že AI ovlivní geopolitiku i ekonomickou moc, a stanovil si za cíl stát se světovým lídrem v této oblasti do roku 2030.
Spojené státy se naproti tomu spoléhají na sílu svého soukromého sektoru a historickou tradici v oblasti technologických inovací. Jenže právě ta je dnes ohrožena vlnou soudních sporů týkajících se autorských práv a přístupem vlády k využití dat.
„Americké vedení v oblasti AI musí být chápáno jako strategická priorita,“ píše O’Brien. Kritizuje současné snahy o omezení technologického sektoru, včetně pokusů o zpřísnění autorského práva, které by podle něj zničilo konkurenční výhodu Spojených států ve chvíli, kdy Čína prudce zrychluje.
Dojde-li Čína k pokročilé AI jako první, získá převahu v oblastech jako autonomní zbraně, kybernetická válka nebo zpravodajská analýza. Zároveň by čínské firmy mohly ovládnout klíčová průmyslová odvětví od biotechnologií po finance a diktovat globální pravidla pro vývoj AI – včetně exportu autoritářských hodnot a standardů.
Jedním z největších trumfů Číny je přístup k datům, které se stávají palivem pro rozvoj AI. Peking letos vytvořil Národní datovou administrativu, jejímž úkolem je řídit tok dat do AI výzkumu a zajistit stabilní a rozsáhlý přísun informací pro algoritmy. Firmy v Číně běžně trénují své modely na státních databázích – od kamerových záznamů až po zdravotní dokumentaci.
Oproti tomu v USA panuje nejistota ohledně využití dat. Vláda zpřístupňuje jen zlomek toho, co by mohla, a firmy čelí žalobám, které považují učení AI modelů z dostupných dat za porušení autorského práva.
O’Brien připomíná, že právě princip „fair use“ – tedy spravedlivého užití chráněného obsahu bez nutnosti povolení – je tím, co umožnilo americkým technologickým firmám růst. Díky tomu mohly vzniknout vyhledávače, nástroje na dolování dat nebo testovací sady pro vývoj AI.
„Výcvik AI modelů je zcela v souladu s touto tradicí. Vláda prezidenta Trumpa by měla tento princip důsledně bránit,“ vyzývá O’Brien a ostře kritizuje přístup Evropy, která umožňuje držitelům autorských práv zakázat použití svých děl pro trénink AI.
Jen za poslední rok bylo v USA podáno více než třicet žalob proti vývojářům AI kvůli údajnému porušování autorských práv při tréninku modelů. Některé žaloby požadují miliardová odškodnění, jiné dokonce vymazání celých modelů.
„Pokud tyto spory žalobci vyhrají, každá americká AI laboratoř bude čelit existenčnímu riziku. Investoři se stáhnou, vývojáři odejdou – a Čína zvítězí bez boje,“ varuje autor.
O’Brien uzavírá výzvou k zachování současného autorskoprávního rámce a otevřenosti vůči datům. Vláda by měla přezkoumat, jaká data lze bezpečně zpřístupnit firmám bez ohrožení soukromí občanů. Jedině tak může podle něj Amerika udržet tempo a zajistit si vedoucí postavení v technologii, která bude definovat celou budoucnost.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.