Ruský státní moderátor a Putinův propagandista Vladimir Solovjov rozpoutal další vlnu nenávistné rétoriky. Ve svém televizním vystoupení navrhl šokující spojenectví s USA proti Evropě, přičemž lídry podporující Ukrajinu označil za „idioty, kteří potřebují lekci z reality“.
Ruský a věrný Putinův pes a propagandista Vladimir Solovjov ve státní televizi opět přitvrdil. Ve svém vysílání na stanici Rossija 1 komentoval mezinárodní reakci na návrh mírového plánu, který podle dostupných informací počítal s uznáním ruské okupace Krymu. Evropští lídři jej jednoznačně odmítli a postavili se za územní celistvost Ukrajiny.
To Solovjova rozzuřilo: „Možná bychom se měli spojit s Amerikou a udeřit na Evropu tak tvrdě, aby ti idioti nevěděli, co je zasáhlo!“ prohlásil během vysílání.
Útoky na Evropu, včetně hrozeb raketovými útoky na města jako je Praha, Berlín a Londýn, nejsou v Solovjovových projevech ničím novým.
Solovjovova slova přicházejí v době citlivých diplomatických jednání o budoucnosti Ukrajiny. Napětí vyvolalo i zveřejnění údajného návrhu prezidenta Donalda Trumpa, který by uznal Krym jako součást Ruska. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě reagoval s tím, že Ukrajina „nedovolí žádné územní ústupky“, a podpořili ho lídři Francie, Německa i Británie. Kvůli této roztržce se plánovaná schůzka šéfů diplomacií konala pouze na nižší úrovni.
Solovjov nešetřil kritikou: „Zelenskyj účinně zmařil londýnskou schůzku. I když víme, že pouze plnil požadavky Evropanů, zejména Francouzů, pro které je územní celistvost Ukrajiny posvátná,“ prohlásil v pořadu.
Podobně vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj „Trump rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoli jiný západní vůdce“. Lavrov zopakoval ruskou mantru, že tlak na přijetí Ukrajiny do NATO „vyprovokoval válku“.
Sám Trump v rozhovoru pro Time zopakoval, že podle něj zájem Ukrajiny o vstup do NATO vyvolal ruskou agresi.
Západní lídři však dál podporují Ukrajinu. Prezident Zelenskyj připomněl, že země má plné právo hledat bezpečnostní záruky: „Sloboda si zaslúži ochranu,“ uvedl opakovaně. Podle něj je právě vstup do NATO nejlepší pojistkou proti dalším útokům Ruska.
Ruská anexe Krymu proběhla v roce 2014 a válka na Donbase trvá už déle než dekádu. Brutální invaze z února 2022 konflikt ještě vyhrotila a proměnila v největší válku v Evropě od té druhé světové.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
