Ruský státní moderátor a Putinův propagandista Vladimir Solovjov rozpoutal další vlnu nenávistné rétoriky. Ve svém televizním vystoupení navrhl šokující spojenectví s USA proti Evropě, přičemž lídry podporující Ukrajinu označil za „idioty, kteří potřebují lekci z reality“.
Ruský a věrný Putinův pes a propagandista Vladimir Solovjov ve státní televizi opět přitvrdil. Ve svém vysílání na stanici Rossija 1 komentoval mezinárodní reakci na návrh mírového plánu, který podle dostupných informací počítal s uznáním ruské okupace Krymu. Evropští lídři jej jednoznačně odmítli a postavili se za územní celistvost Ukrajiny.
To Solovjova rozzuřilo: „Možná bychom se měli spojit s Amerikou a udeřit na Evropu tak tvrdě, aby ti idioti nevěděli, co je zasáhlo!“ prohlásil během vysílání.
Útoky na Evropu, včetně hrozeb raketovými útoky na města jako je Praha, Berlín a Londýn, nejsou v Solovjovových projevech ničím novým.
Solovjovova slova přicházejí v době citlivých diplomatických jednání o budoucnosti Ukrajiny. Napětí vyvolalo i zveřejnění údajného návrhu prezidenta Donalda Trumpa, který by uznal Krym jako součást Ruska. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě reagoval s tím, že Ukrajina „nedovolí žádné územní ústupky“, a podpořili ho lídři Francie, Německa i Británie. Kvůli této roztržce se plánovaná schůzka šéfů diplomacií konala pouze na nižší úrovni.
Solovjov nešetřil kritikou: „Zelenskyj účinně zmařil londýnskou schůzku. I když víme, že pouze plnil požadavky Evropanů, zejména Francouzů, pro které je územní celistvost Ukrajiny posvátná,“ prohlásil v pořadu.
Podobně vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj „Trump rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoli jiný západní vůdce“. Lavrov zopakoval ruskou mantru, že tlak na přijetí Ukrajiny do NATO „vyprovokoval válku“.
Sám Trump v rozhovoru pro Time zopakoval, že podle něj zájem Ukrajiny o vstup do NATO vyvolal ruskou agresi.
Západní lídři však dál podporují Ukrajinu. Prezident Zelenskyj připomněl, že země má plné právo hledat bezpečnostní záruky: „Sloboda si zaslúži ochranu,“ uvedl opakovaně. Podle něj je právě vstup do NATO nejlepší pojistkou proti dalším útokům Ruska.
Ruská anexe Krymu proběhla v roce 2014 a válka na Donbase trvá už déle než dekádu. Brutální invaze z února 2022 konflikt ještě vyhrotila a proměnila v největší válku v Evropě od té druhé světové.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
