Ruský státní moderátor a Putinův propagandista Vladimir Solovjov rozpoutal další vlnu nenávistné rétoriky. Ve svém televizním vystoupení navrhl šokující spojenectví s USA proti Evropě, přičemž lídry podporující Ukrajinu označil za „idioty, kteří potřebují lekci z reality“.
Ruský a věrný Putinův pes a propagandista Vladimir Solovjov ve státní televizi opět přitvrdil. Ve svém vysílání na stanici Rossija 1 komentoval mezinárodní reakci na návrh mírového plánu, který podle dostupných informací počítal s uznáním ruské okupace Krymu. Evropští lídři jej jednoznačně odmítli a postavili se za územní celistvost Ukrajiny.
To Solovjova rozzuřilo: „Možná bychom se měli spojit s Amerikou a udeřit na Evropu tak tvrdě, aby ti idioti nevěděli, co je zasáhlo!“ prohlásil během vysílání.
Útoky na Evropu, včetně hrozeb raketovými útoky na města jako je Praha, Berlín a Londýn, nejsou v Solovjovových projevech ničím novým.
Solovjovova slova přicházejí v době citlivých diplomatických jednání o budoucnosti Ukrajiny. Napětí vyvolalo i zveřejnění údajného návrhu prezidenta Donalda Trumpa, který by uznal Krym jako součást Ruska. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě reagoval s tím, že Ukrajina „nedovolí žádné územní ústupky“, a podpořili ho lídři Francie, Německa i Británie. Kvůli této roztržce se plánovaná schůzka šéfů diplomacií konala pouze na nižší úrovni.
Solovjov nešetřil kritikou: „Zelenskyj účinně zmařil londýnskou schůzku. I když víme, že pouze plnil požadavky Evropanů, zejména Francouzů, pro které je územní celistvost Ukrajiny posvátná,“ prohlásil v pořadu.
Podobně vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj „Trump rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoli jiný západní vůdce“. Lavrov zopakoval ruskou mantru, že tlak na přijetí Ukrajiny do NATO „vyprovokoval válku“.
Sám Trump v rozhovoru pro Time zopakoval, že podle něj zájem Ukrajiny o vstup do NATO vyvolal ruskou agresi.
Západní lídři však dál podporují Ukrajinu. Prezident Zelenskyj připomněl, že země má plné právo hledat bezpečnostní záruky: „Sloboda si zaslúži ochranu,“ uvedl opakovaně. Podle něj je právě vstup do NATO nejlepší pojistkou proti dalším útokům Ruska.
Ruská anexe Krymu proběhla v roce 2014 a válka na Donbase trvá už déle než dekádu. Brutální invaze z února 2022 konflikt ještě vyhrotila a proměnila v největší válku v Evropě od té druhé světové.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?