Ruský státní moderátor a Putinův propagandista Vladimir Solovjov rozpoutal další vlnu nenávistné rétoriky. Ve svém televizním vystoupení navrhl šokující spojenectví s USA proti Evropě, přičemž lídry podporující Ukrajinu označil za „idioty, kteří potřebují lekci z reality“.
Ruský a věrný Putinův pes a propagandista Vladimir Solovjov ve státní televizi opět přitvrdil. Ve svém vysílání na stanici Rossija 1 komentoval mezinárodní reakci na návrh mírového plánu, který podle dostupných informací počítal s uznáním ruské okupace Krymu. Evropští lídři jej jednoznačně odmítli a postavili se za územní celistvost Ukrajiny.
To Solovjova rozzuřilo: „Možná bychom se měli spojit s Amerikou a udeřit na Evropu tak tvrdě, aby ti idioti nevěděli, co je zasáhlo!“ prohlásil během vysílání.
Útoky na Evropu, včetně hrozeb raketovými útoky na města jako je Praha, Berlín a Londýn, nejsou v Solovjovových projevech ničím novým.
Solovjovova slova přicházejí v době citlivých diplomatických jednání o budoucnosti Ukrajiny. Napětí vyvolalo i zveřejnění údajného návrhu prezidenta Donalda Trumpa, který by uznal Krym jako součást Ruska. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě reagoval s tím, že Ukrajina „nedovolí žádné územní ústupky“, a podpořili ho lídři Francie, Německa i Británie. Kvůli této roztržce se plánovaná schůzka šéfů diplomacií konala pouze na nižší úrovni.
Solovjov nešetřil kritikou: „Zelenskyj účinně zmařil londýnskou schůzku. I když víme, že pouze plnil požadavky Evropanů, zejména Francouzů, pro které je územní celistvost Ukrajiny posvátná,“ prohlásil v pořadu.
Podobně vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj „Trump rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoli jiný západní vůdce“. Lavrov zopakoval ruskou mantru, že tlak na přijetí Ukrajiny do NATO „vyprovokoval válku“.
Sám Trump v rozhovoru pro Time zopakoval, že podle něj zájem Ukrajiny o vstup do NATO vyvolal ruskou agresi.
Západní lídři však dál podporují Ukrajinu. Prezident Zelenskyj připomněl, že země má plné právo hledat bezpečnostní záruky: „Sloboda si zaslúži ochranu,“ uvedl opakovaně. Podle něj je právě vstup do NATO nejlepší pojistkou proti dalším útokům Ruska.
Ruská anexe Krymu proběhla v roce 2014 a válka na Donbase trvá už déle než dekádu. Brutální invaze z února 2022 konflikt ještě vyhrotila a proměnila v největší válku v Evropě od té druhé světové.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
