Ruský státní moderátor a Putinův propagandista Vladimir Solovjov rozpoutal další vlnu nenávistné rétoriky. Ve svém televizním vystoupení navrhl šokující spojenectví s USA proti Evropě, přičemž lídry podporující Ukrajinu označil za „idioty, kteří potřebují lekci z reality“.
Ruský a věrný Putinův pes a propagandista Vladimir Solovjov ve státní televizi opět přitvrdil. Ve svém vysílání na stanici Rossija 1 komentoval mezinárodní reakci na návrh mírového plánu, který podle dostupných informací počítal s uznáním ruské okupace Krymu. Evropští lídři jej jednoznačně odmítli a postavili se za územní celistvost Ukrajiny.
To Solovjova rozzuřilo: „Možná bychom se měli spojit s Amerikou a udeřit na Evropu tak tvrdě, aby ti idioti nevěděli, co je zasáhlo!“ prohlásil během vysílání.
Útoky na Evropu, včetně hrozeb raketovými útoky na města jako je Praha, Berlín a Londýn, nejsou v Solovjovových projevech ničím novým.
Solovjovova slova přicházejí v době citlivých diplomatických jednání o budoucnosti Ukrajiny. Napětí vyvolalo i zveřejnění údajného návrhu prezidenta Donalda Trumpa, který by uznal Krym jako součást Ruska. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě reagoval s tím, že Ukrajina „nedovolí žádné územní ústupky“, a podpořili ho lídři Francie, Německa i Británie. Kvůli této roztržce se plánovaná schůzka šéfů diplomacií konala pouze na nižší úrovni.
Solovjov nešetřil kritikou: „Zelenskyj účinně zmařil londýnskou schůzku. I když víme, že pouze plnil požadavky Evropanů, zejména Francouzů, pro které je územní celistvost Ukrajiny posvátná,“ prohlásil v pořadu.
Podobně vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj „Trump rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoli jiný západní vůdce“. Lavrov zopakoval ruskou mantru, že tlak na přijetí Ukrajiny do NATO „vyprovokoval válku“.
Sám Trump v rozhovoru pro Time zopakoval, že podle něj zájem Ukrajiny o vstup do NATO vyvolal ruskou agresi.
Západní lídři však dál podporují Ukrajinu. Prezident Zelenskyj připomněl, že země má plné právo hledat bezpečnostní záruky: „Sloboda si zaslúži ochranu,“ uvedl opakovaně. Podle něj je právě vstup do NATO nejlepší pojistkou proti dalším útokům Ruska.
Ruská anexe Krymu proběhla v roce 2014 a válka na Donbase trvá už déle než dekádu. Brutální invaze z února 2022 konflikt ještě vyhrotila a proměnila v největší válku v Evropě od té druhé světové.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
