V ruské televizi už padly konkrétní plány na obnovení sovětských základen v bývalých satelitech východního bloku, včetně Československa. Propagandisté v pořadu Vladimira Solovjova otevřeně diskutovali o rozdělení Evropy a o prvních krocích, které by vedly k realizaci těchto ambic.
V pořadu Vladimira Solovjova zazněly kontroverzní plány na obnovení ruského vlivu ve východní Evropě. Solovjov prohlásil: "Musíme získat zpět naše základny ve východní Evropě, musíme se vrátit do Berlína, budeme muset Pobaltí znovu naučit milovat ruský jazyk. Máme před sebou spoustu práce."
Bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra, Anton Heraščenko, upozornil na síti X, že ruský propagandista plánuje spolupráci se Spojenými státy a rozdělení světa.
Ruský propagandista, blízký prezidentu Vladimiru Putinovi, naznačil, že rozdělení Evropy bude možné s pomocí USA. "Všechna ta práce, o které mluvíte, je možná pouze v případě, že Vance nebo někdo jemu podobný vyhraje volby v roce 2028," řekl mu jeden z hostů během jeho pořadu.
Ruští televizní propagandisté často pouze opakují oficiální pozice Kremlu. V poslední době se ale stále více zaměřují na to, jak politika prezidenta Donalda Trumpa slouží ruským zájmům, uvedl web Newsweek.
Spolu s šéfkou stanice RT Margaritou Simonjanovou ve vysílání státní televize Solovjov prohlásili, že Rusko nyní mír nepotřebuje a je připraveno bojovat, dokud nedosáhne všech svých cílů. Solovjov vyjádřil názor, že Evropa vždy usilovala o válku, a to již od roku 2014. "My jsme samozřejmě pro mír. Jsme pro mír od samého začátku. A Evropa byla vždy pro válku. Ve čtrnáctém roce jsme si to neuvědomili. Američané tehdy nebyli přímo zapojeni do jednání. Ale neuvědomovali jsme si, že Američané s námi vlastně vedou zástupnou válku, ale Evropané čekali na svou příležitost. A teď přišla jejich chvíle. Sní o válce s námi," řekl Solovjov.
Vyslovil se také kriticky vůči francouzskému prezidentovi Macronovi, který podle něj "arogantně" tvrdí, že Ukrajina je suverénní stát. "Když Macron arogantně říká, že nepotřebuje souhlas Ruska, že Ukrajina je suverénní stát, což je směšné, který, když požádá, tak tam umístí vojska. Tak si je umístěte, kam chcete. Všechny vás zabijeme. My vás všechny zabijeme. Stejně jako jsme zabili vás všechny, kteří jste přišli do Kurské oblasti a nestačili jste utéct nebo se vzdát. Všechny vás zabijeme," prohlásil.
Kromě toho Solovjov a Simonjanová vyjádřili spokojenost s prezidentem Donaldem Trumpem, přičemž chválili jeho rozhodnutí přestat financovat Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.
Putinův hlas v RT dál pokračoval ve svém oblíbeném tématu – dobytí Evropy a zkáze západních měst. "Pokud to bude nutné, vstoupíme do Paříže. My jsme mimochodem ještě neměli žádnou zkušenost se vstupem do Londýna. Bude-li třeba, poplujeme na člunech přes místo, kde býval Londýn. Stačí půlka poseidonu a je to. Jak jsem už mnohokrát řekl, jediný problém by byl, že si budeme muset dávat pozor, abychom si dno lodě nepoškrábali o Big Ben. A vodní hladina pohltí tohle loutkové divadlo a nikdo si nebude pamatovat, že tam něco bylo," řekl ironicky Solovjov a pokračoval: "Později to bude zajímavé pro potápěče. A až budou Macronové, Starmersové, Merzové soupeřit o titul obránce Evropy, uvědomte si, že to skončí jen tím, že vás zničíme."
Šéfka RT Margarita Simonjanová se také vyjádřila k probíhající válce a podpoře Spojených států. "Ptají se mě každý den, co bude dál. Tebe asi taky. My rozumíme jedné věci. Už to netvrdíme jen my, ale i oni. Že válka nemůže pokračovat bez podpory Spojených států. Nemůže. Ukrajina ji nemůže vést. My ji vést můžeme. Ukrajina nemůže. Ukončíme ji rychle a dosáhneme výsledků, které potřebujeme," uvedla. Dále zdůraznila význam jména "Trump", které v angličtině znamená trumf. "Příjmení Trump, slovo Trump, se ne nadarmo překládá jako trumf, to je karetní pojem," vysvětlila Simonjanová.
Ocenila rovněž kroky prezidenta Donalda Trumpa, zejména jeho rozhodnutí uzavřít Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. "To, co zatím dělá, teď nejde jen konkrétně o Ukrajinu, ale i jeho další kroky a vůbec chování jeho okolí, chování jeho administrativy, to určitě vzbuzuje optimismus," řekla.
V závěru pořadu Solovjov vyjádřil radost z toho, že tisíce novinářů přijdou o práci. O novinářích, kteří odešli z Ruska, prohlásil: "Zdechněte, vy mrchy. Protože jste prolhaní, odporní, hnusní zrádci vlasti. Zdechněte v příkopě," uzavřel s nepokrytým pohrdáním.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
