Francie vyjádřila znepokojení nad nečekaným krokem Washingtonu. Americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku, což jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot označil za nepochopitelné. „Evropa čelí neustálým ruským kyberútokům. Nerozumím tomuto rozhodnutí,“ prohlásil Barrot pro veřejnoprávní rádio France Inter.
Evropské hlavní město diplomacie je v šoku. Rozhodnutí USA pozastavit kybernetické operace proti Rusku vyvolalo obavy, zejména ve Francii, která považuje Moskvu za největší kybernetickou hrozbu.
„Rusko na nás útočí informačně i kyberneticky,“ varoval minulý měsíc Emmanuel Macron podle Politica a obvinil Kreml z pokusů „destabilizovat naše demokracie“.
Francouzské úřady v posledních letech čelily řadě rozsáhlých kybernetických útoků přisuzovaných ruským hackerům. Národní agentura pro kybernetickou bezpečnost (ANSSI) v roce 2021 oznámila, že ruská skupina napojená na předchozí masivní útoky pronikla do systémů několika francouzských organizací.
Situace se vyhrotila i v roce 2024, kdy se ruské dezinformační kampaně zaměřily na francouzské parlamentní volby a přípravy na olympijské hry v Paříži.
Americký ministr obrany Pete Hegseth přerušení kybernetických útoků hájí s tím, že podobné přestávky jsou během citlivých diplomatických jednání běžné. Tento argument však neuspokojil ani některé americké politiky. „Je to zásadní strategická chyba. Dáváme Putinovi volnou ruku v jeho kybernetické válce proti Západu,“ kritizoval rozhodnutí demokratický senátor Chuck Schumer.
Evropské vlády nyní hledají způsob, jak posílit vlastní obranu. Podle diplomatických zdrojů Francie zvažuje i možnost koordinované reakce EU, která by zahrnovala nové sankce a posílení kybernetické bezpečnosti v rámci členských států.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.