Šok v Evropě: USA ukončily kyberútoky proti Rusku, Francie zuří

Drama v Oválné pracovně Bílého domu (pátek, 28. února 2025).
Drama v Oválné pracovně Bílého domu (pátek, 28. února 2025)., foto: president.gov.ua
Anna Červinková 3. března 2025 21:24
Sdílej:

Francie vyjádřila znepokojení nad nečekaným krokem Washingtonu. Americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku, což jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot označil za nepochopitelné. „Evropa čelí neustálým ruským kyberútokům. Nerozumím tomuto rozhodnutí,“ prohlásil Barrot pro veřejnoprávní rádio France Inter.

Evropské hlavní město diplomacie je v šoku. Rozhodnutí USA pozastavit kybernetické operace proti Rusku vyvolalo obavy, zejména ve Francii, která považuje Moskvu za největší kybernetickou hrozbu.

„Rusko na nás útočí informačně i kyberneticky,“ varoval minulý měsíc Emmanuel Macron podle Politica a obvinil Kreml z pokusů „destabilizovat naše demokracie“.

Francouzské úřady v posledních letech čelily řadě rozsáhlých kybernetických útoků přisuzovaných ruským hackerům. Národní agentura pro kybernetickou bezpečnost (ANSSI) v roce 2021 oznámila, že ruská skupina napojená na předchozí masivní útoky pronikla do systémů několika francouzských organizací.

Situace se vyhrotila i v roce 2024, kdy se ruské dezinformační kampaně zaměřily na francouzské parlamentní volby a přípravy na olympijské hry v Paříži.

Americký ministr obrany Pete Hegseth přerušení kybernetických útoků hájí s tím, že podobné přestávky jsou během citlivých diplomatických jednání běžné. Tento argument však neuspokojil ani některé americké politiky. „Je to zásadní strategická chyba. Dáváme Putinovi volnou ruku v jeho kybernetické válce proti Západu,“ kritizoval rozhodnutí demokratický senátor Chuck Schumer.

Evropské vlády nyní hledají způsob, jak posílit vlastní obranu. Podle diplomatických zdrojů Francie zvažuje i možnost koordinované reakce EU, která by zahrnovala nové sankce a posílení kybernetické bezpečnosti v rámci členských států.

Stalo se
Novinky
Umělá inteligence (AI)

Počasí, nebo AI? Evropa stojí před nelehkou volbou

Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.

Novinky
Dubaj

Dubaj řeší vážný problém: Kvůli válce se neprodávají nemovitosti

Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.

Novinky
Írán

Trumpova dohoda s Íránem je výsledkem nerealistických ambicí

Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.

Novinky
Donald Trump

Trump s Íránem podepsal dohodu o míru

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.