Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
V centru celého skandálu, známého jako kauza Hacienda, stojí Pôdohospodárska platobná agentúra (PPA), která je zodpovědná za distribuci peněz z evropských fondů. Bývalá šéfka její protikorupční sekce, Zuzana Šubová, popisuje agenturu jako „hluboce zkorumpované a netransparentní prostředí“, které fungovalo jako „organizovaná zločinecká skupina“.
Přestože po obviněních z manipulace se Šubová rozhodla agenturu opustit, nadále bojuje za její úplné zrušení a vytvoření nové transparentní instituce. PPA se naopak brání a podává na Šubovou žalobu za poškození dobrého jména. Podle nejmenovaného bývalého úředníka ministerstva zemědělství je PPA „shnilá“ a „není nic jiného než banka pro oligarchy“.
Případ haciend se týká řady nemovitostí, které byly v letech 2015 až 2016 postaveny za pomoci dotací, ale nikdy neplnily svůj původní účel. Například vila v Nitrianskych Hrnčiarovcích stála evropské daňové poplatníky 550 000 eur, ale není možné si ji zarezervovat, protože je uzamčena a bez jakékoliv online prezentace.
Podobně je na tom dům ve Vrčúni, který je rodinnou rezidencí, ačkoli byl postaven za 220 000 eur z evropských fondů. V jiném případě si dcera vysokého úředníka PPA postavila rodinný dům za dotace z EU.
Tato situace je velmi citlivá a slovenská vláda se ji snaží bagatelizovat. Ministr zemědělství Richard Takáč označil kauzu za „vymyšlený skandál“ a ujistil, že kontrolní mechanismy fungují správně. Premiér Robert Fico, který je obviněn opozicí, že zneužil desítky milionů eur, dokonce označil českého poslance Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského za „nájemného vraha“.
PPA byla několikrát předmětem vyšetřování místních i evropských úřadů. V březnu slovenský Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že protikorupční opatření jsou jen formální a nejsou účinně uplatňována.
V minulosti Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel šest vyšetřování v rámci kauzy Dobytkár, jednoho z největších korupčních skandálů na Slovensku. OLAF navrhl vymáhat peníze zpět a ohlásil trestné činy slovenským úřadům. Evropská komise, která PPA v minulosti pozastavila proplácení 25 % nákladů, situaci nadále monitoruje.
Tomáš Zdechovský, který se touto kauzou dlouhodobě zabývá, předal Úřadu evropského veřejného žalobce, OLAF a Evropské komisi více než 300 případů zneužívání peněz EU. Podle něj jde o „systémovou“ zpronevěru, kdy jsou peníze určené na veřejné blaho zneužívány pro soukromé účely.
Juraj Novocký, slovenský prokurátor při Úřadu evropského veřejného žalobce, uvedl, že jeho úřad vyšetřuje desítky případů souvisejících s PPA a v některých případech již byla vznesena obvinění.
Vila v Nitrianskych Hrnčiarovcích byla postavena z evropských fondů určených na venkovskou turistiku. Nyní ale slouží jako soukromá rezidence.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.