Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
V centru celého skandálu, známého jako kauza Hacienda, stojí Pôdohospodárska platobná agentúra (PPA), která je zodpovědná za distribuci peněz z evropských fondů. Bývalá šéfka její protikorupční sekce, Zuzana Šubová, popisuje agenturu jako „hluboce zkorumpované a netransparentní prostředí“, které fungovalo jako „organizovaná zločinecká skupina“.
Přestože po obviněních z manipulace se Šubová rozhodla agenturu opustit, nadále bojuje za její úplné zrušení a vytvoření nové transparentní instituce. PPA se naopak brání a podává na Šubovou žalobu za poškození dobrého jména. Podle nejmenovaného bývalého úředníka ministerstva zemědělství je PPA „shnilá“ a „není nic jiného než banka pro oligarchy“.
Případ haciend se týká řady nemovitostí, které byly v letech 2015 až 2016 postaveny za pomoci dotací, ale nikdy neplnily svůj původní účel. Například vila v Nitrianskych Hrnčiarovcích stála evropské daňové poplatníky 550 000 eur, ale není možné si ji zarezervovat, protože je uzamčena a bez jakékoliv online prezentace.
Podobně je na tom dům ve Vrčúni, který je rodinnou rezidencí, ačkoli byl postaven za 220 000 eur z evropských fondů. V jiném případě si dcera vysokého úředníka PPA postavila rodinný dům za dotace z EU.
Tato situace je velmi citlivá a slovenská vláda se ji snaží bagatelizovat. Ministr zemědělství Richard Takáč označil kauzu za „vymyšlený skandál“ a ujistil, že kontrolní mechanismy fungují správně. Premiér Robert Fico, který je obviněn opozicí, že zneužil desítky milionů eur, dokonce označil českého poslance Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského za „nájemného vraha“.
PPA byla několikrát předmětem vyšetřování místních i evropských úřadů. V březnu slovenský Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že protikorupční opatření jsou jen formální a nejsou účinně uplatňována.
V minulosti Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel šest vyšetřování v rámci kauzy Dobytkár, jednoho z největších korupčních skandálů na Slovensku. OLAF navrhl vymáhat peníze zpět a ohlásil trestné činy slovenským úřadům. Evropská komise, která PPA v minulosti pozastavila proplácení 25 % nákladů, situaci nadále monitoruje.
Tomáš Zdechovský, který se touto kauzou dlouhodobě zabývá, předal Úřadu evropského veřejného žalobce, OLAF a Evropské komisi více než 300 případů zneužívání peněz EU. Podle něj jde o „systémovou“ zpronevěru, kdy jsou peníze určené na veřejné blaho zneužívány pro soukromé účely.
Juraj Novocký, slovenský prokurátor při Úřadu evropského veřejného žalobce, uvedl, že jeho úřad vyšetřuje desítky případů souvisejících s PPA a v některých případech již byla vznesena obvinění.
Vila v Nitrianskych Hrnčiarovcích byla postavena z evropských fondů určených na venkovskou turistiku. Nyní ale slouží jako soukromá rezidence.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.