Maďarsko čelí vážné krizi v zemědělství – slintavka a kulhavka zasáhla chovy skotu a prasat a způsobuje rozsáhlé škody. Vláda nevylučuje, že za vypuknutím nákazy může stát úmyslné jednání. O původu viru nyní rozhodnou experti, kteří prověřují možnost biologického útoku.
Maďarské úřady vyšetřují okolnosti šíření viru slintavky a kulhavky, který od března donutil farmáře k likvidaci téměř pěti tisíc kusů skotu a prasat. Na čtvrteční tiskové konferenci to oznámil šéf úřadu premiéra Gergely Gulyás s tím, že nelze vyloučit možnost umělého původu patogenu. Vyšetření původu viru nyní provádějí odborníci, laboratoře i bezpečnostní složky, jak informoval server Polsatnews.
„Nelze vyloučit, že patogen nebyl přirozeného původu,“ uvedl Gulyás a dodal, že v současnosti chybějí důkazy o cíleném epidemiologickém útoku. Podle něj je zatím na epidemiolozích, aby zjistili, zda nákaza vznikla přirozeně, nebo byla vyvolána uměle. V posledních dnech podle úřadů nepřibyly žádné nové případy.
Slintavka a kulhavka je extrémně nakažlivé virové onemocnění postihující přežvýkavce a prasata. Pro člověka sice není nebezpečné, ale mezi zvířaty se šíří velmi rychle a působí značné hospodářské škody. Nemoc byla zaznamenána i na Slovensku, kde Maďarsko vede s tamními úřady úzkou spolupráci. Rakousko reagovalo na šíření viru uzavřením 23 hraničních přechodů s Maďarskem a Slovenskem a zpřísněním veterinárních kontrol.
Na riziko nákazy upozornilo i polské ministerstvo zemědělství, které přijalo mimořádná opatření na jižní hranici země. Ministr Czesław Siekierski ujistil, že v Polsku se nemoc nevyskytuje, naposledy byla zaznamenána v roce 1971, přesto jsou veterinární služby ve stavu zvýšené pohotovosti.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.