Slintavka a kulhavka v Maďarsku? Vláda tvrdí, že byly uměle vytvořeny

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Martin Votápek 10. dubna 2025 18:47
Sdílej:

Maďarsko čelí vážné krizi v zemědělství – slintavka a kulhavka zasáhla chovy skotu a prasat a způsobuje rozsáhlé škody. Vláda nevylučuje, že za vypuknutím nákazy může stát úmyslné jednání. O původu viru nyní rozhodnou experti, kteří prověřují možnost biologického útoku.

Maďarské úřady vyšetřují okolnosti šíření viru slintavky a kulhavky, který od března donutil farmáře k likvidaci téměř pěti tisíc kusů skotu a prasat. Na čtvrteční tiskové konferenci to oznámil šéf úřadu premiéra Gergely Gulyás s tím, že nelze vyloučit možnost umělého původu patogenu. Vyšetření původu viru nyní provádějí odborníci, laboratoře i bezpečnostní složky, jak informoval server Polsatnews.

„Nelze vyloučit, že patogen nebyl přirozeného původu,“ uvedl Gulyás a dodal, že v současnosti chybějí důkazy o cíleném epidemiologickém útoku. Podle něj je zatím na epidemiolozích, aby zjistili, zda nákaza vznikla přirozeně, nebo byla vyvolána uměle. V posledních dnech podle úřadů nepřibyly žádné nové případy.

Slintavka a kulhavka je extrémně nakažlivé virové onemocnění postihující přežvýkavce a prasata. Pro člověka sice není nebezpečné, ale mezi zvířaty se šíří velmi rychle a působí značné hospodářské škody. Nemoc byla zaznamenána i na Slovensku, kde Maďarsko vede s tamními úřady úzkou spolupráci. Rakousko reagovalo na šíření viru uzavřením 23 hraničních přechodů s Maďarskem a Slovenskem a zpřísněním veterinárních kontrol.

Na riziko nákazy upozornilo i polské ministerstvo zemědělství, které přijalo mimořádná opatření na jižní hranici země. Ministr Czesław Siekierski ujistil, že v Polsku se nemoc nevyskytuje, naposledy byla zaznamenána v roce 1971, přesto jsou veterinární služby ve stavu zvýšené pohotovosti.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

WMO: Svět kvůli extrémnímu počasí a lesním požárům čelí novým výzvám

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

Novinky
Sergej Lavrov

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most mezi zeměmi. Lavrov čelí kvůli KLDR nepříjemným otázkám

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

Novinky
Steve Witkoff

USA obnovily snahy o ukončení války. Witkoff a Kushner po návštěvě Ruska jednali se Zelenským

Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Novinky
 CT

Dánsko vynakládá na zdravotnictví menší výdaje než Britové, přesto je výrazně úspěšnější. V čem tkví rozdíl?

Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.