Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, čeští farmáři ale bijí na poplach. Pokud by se nemoc dostala i k nám, znamenalo by to masové vybíjení dobytka. Ekonomové varují, že i bez výskytu nákazy v Česku dojde ke zdražení masa a mléčných výrobků. Zemědělci navíc upozorňují, že ceny mohou zůstat vysoké i několik let – obnova chovů je totiž dlouhodobý proces.
Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, což vyvolává obavy i mezi českými farmáři. Pokud by se nákaza dostala do Česka, znamenalo by to likvidaci celých stád. „Máme chovy na vysoké úrovni. Pokud by mléko z této produkce vypadlo, na trhu by výrazně chybělo,“ varoval pro TV Nova Jindřich Šnejdrla, ředitel Agrotechu Poličná.
Už teď je podle odborníků jasné, že ceny masa a mléčných výrobků porostou minimálně o dvě až tři procenta. „Kde se zdražování zastaví, závisí na tom, kolik zvířat bude nakonec vybito,“ uvedl na TV Nova ekonom Petr Studnička. Pokud by došlo k masivnímu úbytku chovů, ceny by podle něj mohly vzrůst i o desítky procent.
Nemoc je extrémně nakažlivá a šíří se rychle. „Pokud se ji nepodaří zastavit, během čtrnácti dnů mohou být postiženy tisíce kusů dobytka. To by s trhem výrazně zahýbalo,“ upozornil Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství.
Ministr zemědělství Marek Výborný ujistil, že se dělá vše pro to, aby se nákaza do Česka nedostala. „Samozřejmě, pokud by došlo k masivnímu rozšíření v Evropě, mělo by to dopad na ceny, podobně jako v případě ptačí chřipky a cen vajec,“ vysvětlil.
Dopady by mohly být dlouhodobé, protože obnova chovů trvá roky. „Než se stáda dostanou zpět na odpovídající úroveň, může to trvat tři až pět let,“ odhadl Štefl.
Situaci sledují i zoologické zahrady a záchranné stanice. „Postihuje to i volně žijící zvířata. Omezíme přísun větších savců, jako jsou srnky a divoká prasata,“ řekl vedoucí záchranné stanice Pasíčka Josef Cach.
Virus je vysoce infekční a může se přenášet i vzduchem na desítky kilometrů. Veterinář Josef Tabery upozornil, že telata mohou mít až stoprocentní úmrtnost. „Zvířata umírají v bolestech. Kvůli puchýřům sliní, proto se nemoci říká slintavka,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.