Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, čeští farmáři ale bijí na poplach. Pokud by se nemoc dostala i k nám, znamenalo by to masové vybíjení dobytka. Ekonomové varují, že i bez výskytu nákazy v Česku dojde ke zdražení masa a mléčných výrobků. Zemědělci navíc upozorňují, že ceny mohou zůstat vysoké i několik let – obnova chovů je totiž dlouhodobý proces.
Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, což vyvolává obavy i mezi českými farmáři. Pokud by se nákaza dostala do Česka, znamenalo by to likvidaci celých stád. „Máme chovy na vysoké úrovni. Pokud by mléko z této produkce vypadlo, na trhu by výrazně chybělo,“ varoval pro TV Nova Jindřich Šnejdrla, ředitel Agrotechu Poličná.
Už teď je podle odborníků jasné, že ceny masa a mléčných výrobků porostou minimálně o dvě až tři procenta. „Kde se zdražování zastaví, závisí na tom, kolik zvířat bude nakonec vybito,“ uvedl na TV Nova ekonom Petr Studnička. Pokud by došlo k masivnímu úbytku chovů, ceny by podle něj mohly vzrůst i o desítky procent.
Nemoc je extrémně nakažlivá a šíří se rychle. „Pokud se ji nepodaří zastavit, během čtrnácti dnů mohou být postiženy tisíce kusů dobytka. To by s trhem výrazně zahýbalo,“ upozornil Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství.
Ministr zemědělství Marek Výborný ujistil, že se dělá vše pro to, aby se nákaza do Česka nedostala. „Samozřejmě, pokud by došlo k masivnímu rozšíření v Evropě, mělo by to dopad na ceny, podobně jako v případě ptačí chřipky a cen vajec,“ vysvětlil.
Dopady by mohly být dlouhodobé, protože obnova chovů trvá roky. „Než se stáda dostanou zpět na odpovídající úroveň, může to trvat tři až pět let,“ odhadl Štefl.
Situaci sledují i zoologické zahrady a záchranné stanice. „Postihuje to i volně žijící zvířata. Omezíme přísun větších savců, jako jsou srnky a divoká prasata,“ řekl vedoucí záchranné stanice Pasíčka Josef Cach.
Virus je vysoce infekční a může se přenášet i vzduchem na desítky kilometrů. Veterinář Josef Tabery upozornil, že telata mohou mít až stoprocentní úmrtnost. „Zvířata umírají v bolestech. Kvůli puchýřům sliní, proto se nemoci říká slintavka,“ dodal.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.