Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, čeští farmáři ale bijí na poplach. Pokud by se nemoc dostala i k nám, znamenalo by to masové vybíjení dobytka. Ekonomové varují, že i bez výskytu nákazy v Česku dojde ke zdražení masa a mléčných výrobků. Zemědělci navíc upozorňují, že ceny mohou zůstat vysoké i několik let – obnova chovů je totiž dlouhodobý proces.
Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, což vyvolává obavy i mezi českými farmáři. Pokud by se nákaza dostala do Česka, znamenalo by to likvidaci celých stád. „Máme chovy na vysoké úrovni. Pokud by mléko z této produkce vypadlo, na trhu by výrazně chybělo,“ varoval pro TV Nova Jindřich Šnejdrla, ředitel Agrotechu Poličná.
Už teď je podle odborníků jasné, že ceny masa a mléčných výrobků porostou minimálně o dvě až tři procenta. „Kde se zdražování zastaví, závisí na tom, kolik zvířat bude nakonec vybito,“ uvedl na TV Nova ekonom Petr Studnička. Pokud by došlo k masivnímu úbytku chovů, ceny by podle něj mohly vzrůst i o desítky procent.
Nemoc je extrémně nakažlivá a šíří se rychle. „Pokud se ji nepodaří zastavit, během čtrnácti dnů mohou být postiženy tisíce kusů dobytka. To by s trhem výrazně zahýbalo,“ upozornil Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství.
Ministr zemědělství Marek Výborný ujistil, že se dělá vše pro to, aby se nákaza do Česka nedostala. „Samozřejmě, pokud by došlo k masivnímu rozšíření v Evropě, mělo by to dopad na ceny, podobně jako v případě ptačí chřipky a cen vajec,“ vysvětlil.
Dopady by mohly být dlouhodobé, protože obnova chovů trvá roky. „Než se stáda dostanou zpět na odpovídající úroveň, může to trvat tři až pět let,“ odhadl Štefl.
Situaci sledují i zoologické zahrady a záchranné stanice. „Postihuje to i volně žijící zvířata. Omezíme přísun větších savců, jako jsou srnky a divoká prasata,“ řekl vedoucí záchranné stanice Pasíčka Josef Cach.
Virus je vysoce infekční a může se přenášet i vzduchem na desítky kilometrů. Veterinář Josef Tabery upozornil, že telata mohou mít až stoprocentní úmrtnost. „Zvířata umírají v bolestech. Kvůli puchýřům sliní, proto se nemoci říká slintavka,“ dodal.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.