Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, čeští farmáři ale bijí na poplach. Pokud by se nemoc dostala i k nám, znamenalo by to masové vybíjení dobytka. Ekonomové varují, že i bez výskytu nákazy v Česku dojde ke zdražení masa a mléčných výrobků. Zemědělci navíc upozorňují, že ceny mohou zůstat vysoké i několik let – obnova chovů je totiž dlouhodobý proces.
Nebezpečná slintavka a kulhavka se šíří v Maďarsku a na Slovensku, což vyvolává obavy i mezi českými farmáři. Pokud by se nákaza dostala do Česka, znamenalo by to likvidaci celých stád. „Máme chovy na vysoké úrovni. Pokud by mléko z této produkce vypadlo, na trhu by výrazně chybělo,“ varoval pro TV Nova Jindřich Šnejdrla, ředitel Agrotechu Poličná.
Už teď je podle odborníků jasné, že ceny masa a mléčných výrobků porostou minimálně o dvě až tři procenta. „Kde se zdražování zastaví, závisí na tom, kolik zvířat bude nakonec vybito,“ uvedl na TV Nova ekonom Petr Studnička. Pokud by došlo k masivnímu úbytku chovů, ceny by podle něj mohly vzrůst i o desítky procent.
Nemoc je extrémně nakažlivá a šíří se rychle. „Pokud se ji nepodaří zastavit, během čtrnácti dnů mohou být postiženy tisíce kusů dobytka. To by s trhem výrazně zahýbalo,“ upozornil Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství.
Ministr zemědělství Marek Výborný ujistil, že se dělá vše pro to, aby se nákaza do Česka nedostala. „Samozřejmě, pokud by došlo k masivnímu rozšíření v Evropě, mělo by to dopad na ceny, podobně jako v případě ptačí chřipky a cen vajec,“ vysvětlil.
Dopady by mohly být dlouhodobé, protože obnova chovů trvá roky. „Než se stáda dostanou zpět na odpovídající úroveň, může to trvat tři až pět let,“ odhadl Štefl.
Situaci sledují i zoologické zahrady a záchranné stanice. „Postihuje to i volně žijící zvířata. Omezíme přísun větších savců, jako jsou srnky a divoká prasata,“ řekl vedoucí záchranné stanice Pasíčka Josef Cach.
Virus je vysoce infekční a může se přenášet i vzduchem na desítky kilometrů. Veterinář Josef Tabery upozornil, že telata mohou mít až stoprocentní úmrtnost. „Zvířata umírají v bolestech. Kvůli puchýřům sliní, proto se nemoci říká slintavka,“ dodal.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.