Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Khalidi oznámil své rozhodnutí v otevřeném dopise, který byl v pátek zveřejněn v deníku The Guardian. V dopise vysvětlil, že i přesto, že již odešel do důchodu, měl v plánu rozsáhlý přednáškový kurz na téma Blízkého východu. Avšak po uzavření dohody, která podle něj „kapituluje“ před tlakem Trumpovy vlády, to nemůže udělat.
„Trávil jsem na Kolumbijské univerzitě desítky let, ale po červnové dohodě mezi univerzitou a Trumpovou administrativou nemohu pokračovat v plánování své výuky,“ napsal Khalidi.
Univerzita minulý týden oznámila, že souhlasí s vyplacením více než 200 milionů dolarů jako součást vyrovnání se státem, poté co Bílý dům obvinil školu z nedostatečného řešení údajných antisemitských incidentů na kampusu během protestů proti válce v Gaze. Vláda zároveň hrozila stažením významného financování.
Trumpova administrativa obvinila několik amerických akademických institucí, že nezabránily antisemitskému chování během protestů, které podporovaly palestinskou věc, a požadovala, aby školy splnily její požadavky, jinak by přišly o miliony dolarů. Kolumbijská univerzita, která se stala centrem protestů proti válce v Gaze, byla příkladem tohoto tlaku, kterým se administrativa snažila získat větší kontrolu nad vyšším vzděláváním v USA.
V rámci dohody se univerzita zavázala rozšířit svůj Institut pro izraelská a židovská studia, přehodnotit kurzy o Blízkém východě a omezit programy podporující „nelegální snahy“ související s diverzitou. Kromě 200 milionů dolarů bude Kolumbie platit i 21 milionů dolarů na vyřešení obvinění z porušování občanských práv vůči židovským zaměstnancům.
Tato dohoda vyvolala silnou kritiku mezi fakultami, studenty a absolventy, kteří ji považují za kapitulaci, která bude mít vážné důsledky pro akademickou svobodu, nezávislost univerzity a svobodu projevu pro palestinské zájmy.
Khalidi, který na Kolumbijské univerzitě učil více než 20 let, se v dopise tvrdě vyjádřil proti dohodě. „Kolumbie se rozhodla přijmout definici antisemitismu, která splývá s Izraelem, takže jakákoli kritika Izraele nebo popis jeho politiky se stává kritikou Židů,“ napsal. Tato definice podle něj znemožňuje objektivní výuku o vzniku Izraele nebo o genocidě v Gaze, kterou podle něj spáchal právě Izrael.
Dohoda podle Khalidiho ohrožuje akademickou svobodu nejen učitelů, ale i studentů a asistentů, kteří budou nuceni omezovat své názory, aby se vyhnuli represím ze strany univerzity. „Je to odporné, když musí být sylaby a vědecké práce renomovaných akademiků podrobeny kontrole externích subjektů,“ dodal.
Na závěr Khalidi konstatoval: „Kolumbie se vzdala a proměnila univerzitu, která byla dříve symbolem svobody výzkumu a vzdělávání, v něco, co už není univerzitou, ale místem strachu a nenávisti, kde učitelé a studenti dostávají pokyny z vysokých míst o tom, co mohou učit a říkat, pod hrozbou přísných sankcí.“
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.