Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Khalidi oznámil své rozhodnutí v otevřeném dopise, který byl v pátek zveřejněn v deníku The Guardian. V dopise vysvětlil, že i přesto, že již odešel do důchodu, měl v plánu rozsáhlý přednáškový kurz na téma Blízkého východu. Avšak po uzavření dohody, která podle něj „kapituluje“ před tlakem Trumpovy vlády, to nemůže udělat.
„Trávil jsem na Kolumbijské univerzitě desítky let, ale po červnové dohodě mezi univerzitou a Trumpovou administrativou nemohu pokračovat v plánování své výuky,“ napsal Khalidi.
Univerzita minulý týden oznámila, že souhlasí s vyplacením více než 200 milionů dolarů jako součást vyrovnání se státem, poté co Bílý dům obvinil školu z nedostatečného řešení údajných antisemitských incidentů na kampusu během protestů proti válce v Gaze. Vláda zároveň hrozila stažením významného financování.
Trumpova administrativa obvinila několik amerických akademických institucí, že nezabránily antisemitskému chování během protestů, které podporovaly palestinskou věc, a požadovala, aby školy splnily její požadavky, jinak by přišly o miliony dolarů. Kolumbijská univerzita, která se stala centrem protestů proti válce v Gaze, byla příkladem tohoto tlaku, kterým se administrativa snažila získat větší kontrolu nad vyšším vzděláváním v USA.
V rámci dohody se univerzita zavázala rozšířit svůj Institut pro izraelská a židovská studia, přehodnotit kurzy o Blízkém východě a omezit programy podporující „nelegální snahy“ související s diverzitou. Kromě 200 milionů dolarů bude Kolumbie platit i 21 milionů dolarů na vyřešení obvinění z porušování občanských práv vůči židovským zaměstnancům.
Tato dohoda vyvolala silnou kritiku mezi fakultami, studenty a absolventy, kteří ji považují za kapitulaci, která bude mít vážné důsledky pro akademickou svobodu, nezávislost univerzity a svobodu projevu pro palestinské zájmy.
Khalidi, který na Kolumbijské univerzitě učil více než 20 let, se v dopise tvrdě vyjádřil proti dohodě. „Kolumbie se rozhodla přijmout definici antisemitismu, která splývá s Izraelem, takže jakákoli kritika Izraele nebo popis jeho politiky se stává kritikou Židů,“ napsal. Tato definice podle něj znemožňuje objektivní výuku o vzniku Izraele nebo o genocidě v Gaze, kterou podle něj spáchal právě Izrael.
Dohoda podle Khalidiho ohrožuje akademickou svobodu nejen učitelů, ale i studentů a asistentů, kteří budou nuceni omezovat své názory, aby se vyhnuli represím ze strany univerzity. „Je to odporné, když musí být sylaby a vědecké práce renomovaných akademiků podrobeny kontrole externích subjektů,“ dodal.
Na závěr Khalidi konstatoval: „Kolumbie se vzdala a proměnila univerzitu, která byla dříve symbolem svobody výzkumu a vzdělávání, v něco, co už není univerzitou, ale místem strachu a nenávisti, kde učitelé a studenti dostávají pokyny z vysokých míst o tom, co mohou učit a říkat, pod hrozbou přísných sankcí.“
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.