Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Khalidi oznámil své rozhodnutí v otevřeném dopise, který byl v pátek zveřejněn v deníku The Guardian. V dopise vysvětlil, že i přesto, že již odešel do důchodu, měl v plánu rozsáhlý přednáškový kurz na téma Blízkého východu. Avšak po uzavření dohody, která podle něj „kapituluje“ před tlakem Trumpovy vlády, to nemůže udělat.
„Trávil jsem na Kolumbijské univerzitě desítky let, ale po červnové dohodě mezi univerzitou a Trumpovou administrativou nemohu pokračovat v plánování své výuky,“ napsal Khalidi.
Univerzita minulý týden oznámila, že souhlasí s vyplacením více než 200 milionů dolarů jako součást vyrovnání se státem, poté co Bílý dům obvinil školu z nedostatečného řešení údajných antisemitských incidentů na kampusu během protestů proti válce v Gaze. Vláda zároveň hrozila stažením významného financování.
Trumpova administrativa obvinila několik amerických akademických institucí, že nezabránily antisemitskému chování během protestů, které podporovaly palestinskou věc, a požadovala, aby školy splnily její požadavky, jinak by přišly o miliony dolarů. Kolumbijská univerzita, která se stala centrem protestů proti válce v Gaze, byla příkladem tohoto tlaku, kterým se administrativa snažila získat větší kontrolu nad vyšším vzděláváním v USA.
V rámci dohody se univerzita zavázala rozšířit svůj Institut pro izraelská a židovská studia, přehodnotit kurzy o Blízkém východě a omezit programy podporující „nelegální snahy“ související s diverzitou. Kromě 200 milionů dolarů bude Kolumbie platit i 21 milionů dolarů na vyřešení obvinění z porušování občanských práv vůči židovským zaměstnancům.
Tato dohoda vyvolala silnou kritiku mezi fakultami, studenty a absolventy, kteří ji považují za kapitulaci, která bude mít vážné důsledky pro akademickou svobodu, nezávislost univerzity a svobodu projevu pro palestinské zájmy.
Khalidi, který na Kolumbijské univerzitě učil více než 20 let, se v dopise tvrdě vyjádřil proti dohodě. „Kolumbie se rozhodla přijmout definici antisemitismu, která splývá s Izraelem, takže jakákoli kritika Izraele nebo popis jeho politiky se stává kritikou Židů,“ napsal. Tato definice podle něj znemožňuje objektivní výuku o vzniku Izraele nebo o genocidě v Gaze, kterou podle něj spáchal právě Izrael.
Dohoda podle Khalidiho ohrožuje akademickou svobodu nejen učitelů, ale i studentů a asistentů, kteří budou nuceni omezovat své názory, aby se vyhnuli represím ze strany univerzity. „Je to odporné, když musí být sylaby a vědecké práce renomovaných akademiků podrobeny kontrole externích subjektů,“ dodal.
Na závěr Khalidi konstatoval: „Kolumbie se vzdala a proměnila univerzitu, která byla dříve symbolem svobody výzkumu a vzdělávání, v něco, co už není univerzitou, ale místem strachu a nenávisti, kde učitelé a studenti dostávají pokyny z vysokých míst o tom, co mohou učit a říkat, pod hrozbou přísných sankcí.“
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
Dara Rolins upřímně přiznala, že jí není příjemné, co se semlelo kolem fotek jejího snoubence Pavla Nedvěda s jinou ženou. Až si mohli někteří fanoušci myslet, že se schyluje k rozchodu hvězdného československého páru. Něco takového ale není na pořadu dne, potvrdila zpěvačka.
Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli.