Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Khalidi oznámil své rozhodnutí v otevřeném dopise, který byl v pátek zveřejněn v deníku The Guardian. V dopise vysvětlil, že i přesto, že již odešel do důchodu, měl v plánu rozsáhlý přednáškový kurz na téma Blízkého východu. Avšak po uzavření dohody, která podle něj „kapituluje“ před tlakem Trumpovy vlády, to nemůže udělat.
„Trávil jsem na Kolumbijské univerzitě desítky let, ale po červnové dohodě mezi univerzitou a Trumpovou administrativou nemohu pokračovat v plánování své výuky,“ napsal Khalidi.
Univerzita minulý týden oznámila, že souhlasí s vyplacením více než 200 milionů dolarů jako součást vyrovnání se státem, poté co Bílý dům obvinil školu z nedostatečného řešení údajných antisemitských incidentů na kampusu během protestů proti válce v Gaze. Vláda zároveň hrozila stažením významného financování.
Trumpova administrativa obvinila několik amerických akademických institucí, že nezabránily antisemitskému chování během protestů, které podporovaly palestinskou věc, a požadovala, aby školy splnily její požadavky, jinak by přišly o miliony dolarů. Kolumbijská univerzita, která se stala centrem protestů proti válce v Gaze, byla příkladem tohoto tlaku, kterým se administrativa snažila získat větší kontrolu nad vyšším vzděláváním v USA.
V rámci dohody se univerzita zavázala rozšířit svůj Institut pro izraelská a židovská studia, přehodnotit kurzy o Blízkém východě a omezit programy podporující „nelegální snahy“ související s diverzitou. Kromě 200 milionů dolarů bude Kolumbie platit i 21 milionů dolarů na vyřešení obvinění z porušování občanských práv vůči židovským zaměstnancům.
Tato dohoda vyvolala silnou kritiku mezi fakultami, studenty a absolventy, kteří ji považují za kapitulaci, která bude mít vážné důsledky pro akademickou svobodu, nezávislost univerzity a svobodu projevu pro palestinské zájmy.
Khalidi, který na Kolumbijské univerzitě učil více než 20 let, se v dopise tvrdě vyjádřil proti dohodě. „Kolumbie se rozhodla přijmout definici antisemitismu, která splývá s Izraelem, takže jakákoli kritika Izraele nebo popis jeho politiky se stává kritikou Židů,“ napsal. Tato definice podle něj znemožňuje objektivní výuku o vzniku Izraele nebo o genocidě v Gaze, kterou podle něj spáchal právě Izrael.
Dohoda podle Khalidiho ohrožuje akademickou svobodu nejen učitelů, ale i studentů a asistentů, kteří budou nuceni omezovat své názory, aby se vyhnuli represím ze strany univerzity. „Je to odporné, když musí být sylaby a vědecké práce renomovaných akademiků podrobeny kontrole externích subjektů,“ dodal.
Na závěr Khalidi konstatoval: „Kolumbie se vzdala a proměnila univerzitu, která byla dříve symbolem svobody výzkumu a vzdělávání, v něco, co už není univerzitou, ale místem strachu a nenávisti, kde učitelé a studenti dostávají pokyny z vysokých míst o tom, co mohou učit a říkat, pod hrozbou přísných sankcí.“
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.