Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Khalidi oznámil své rozhodnutí v otevřeném dopise, který byl v pátek zveřejněn v deníku The Guardian. V dopise vysvětlil, že i přesto, že již odešel do důchodu, měl v plánu rozsáhlý přednáškový kurz na téma Blízkého východu. Avšak po uzavření dohody, která podle něj „kapituluje“ před tlakem Trumpovy vlády, to nemůže udělat.
„Trávil jsem na Kolumbijské univerzitě desítky let, ale po červnové dohodě mezi univerzitou a Trumpovou administrativou nemohu pokračovat v plánování své výuky,“ napsal Khalidi.
Univerzita minulý týden oznámila, že souhlasí s vyplacením více než 200 milionů dolarů jako součást vyrovnání se státem, poté co Bílý dům obvinil školu z nedostatečného řešení údajných antisemitských incidentů na kampusu během protestů proti válce v Gaze. Vláda zároveň hrozila stažením významného financování.
Trumpova administrativa obvinila několik amerických akademických institucí, že nezabránily antisemitskému chování během protestů, které podporovaly palestinskou věc, a požadovala, aby školy splnily její požadavky, jinak by přišly o miliony dolarů. Kolumbijská univerzita, která se stala centrem protestů proti válce v Gaze, byla příkladem tohoto tlaku, kterým se administrativa snažila získat větší kontrolu nad vyšším vzděláváním v USA.
V rámci dohody se univerzita zavázala rozšířit svůj Institut pro izraelská a židovská studia, přehodnotit kurzy o Blízkém východě a omezit programy podporující „nelegální snahy“ související s diverzitou. Kromě 200 milionů dolarů bude Kolumbie platit i 21 milionů dolarů na vyřešení obvinění z porušování občanských práv vůči židovským zaměstnancům.
Tato dohoda vyvolala silnou kritiku mezi fakultami, studenty a absolventy, kteří ji považují za kapitulaci, která bude mít vážné důsledky pro akademickou svobodu, nezávislost univerzity a svobodu projevu pro palestinské zájmy.
Khalidi, který na Kolumbijské univerzitě učil více než 20 let, se v dopise tvrdě vyjádřil proti dohodě. „Kolumbie se rozhodla přijmout definici antisemitismu, která splývá s Izraelem, takže jakákoli kritika Izraele nebo popis jeho politiky se stává kritikou Židů,“ napsal. Tato definice podle něj znemožňuje objektivní výuku o vzniku Izraele nebo o genocidě v Gaze, kterou podle něj spáchal právě Izrael.
Dohoda podle Khalidiho ohrožuje akademickou svobodu nejen učitelů, ale i studentů a asistentů, kteří budou nuceni omezovat své názory, aby se vyhnuli represím ze strany univerzity. „Je to odporné, když musí být sylaby a vědecké práce renomovaných akademiků podrobeny kontrole externích subjektů,“ dodal.
Na závěr Khalidi konstatoval: „Kolumbie se vzdala a proměnila univerzitu, která byla dříve symbolem svobody výzkumu a vzdělávání, v něco, co už není univerzitou, ale místem strachu a nenávisti, kde učitelé a studenti dostávají pokyny z vysokých míst o tom, co mohou učit a říkat, pod hrozbou přísných sankcí.“
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.