Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Bude pošlapán princip, který je od druhé světové války nedotknutelný – že ani de facto hranice nelze měnit silou. A to na popud vůdce svobodného světa. Kreml by tak vnutit podmínky skrze americké a ruské vyjednavače zemi, kterou porušil a jejíž obyvatele vraždil, masakroval a znásilňoval. Nepochybně se jedná o největší krizi v transatlantických vztazích od začátku války, ne-li od vzniku NATO.
Plán navrhuje, aby Kyjev postoupil území zabrané Vladimirem Putinem během jeho neoprávněné a nevyprovokované invaze. Navíc by bylo Ukrajině odepřeno členství v NATO, zakázány by byly zbraně dlouhého doletu, hostování cizích vojsk a přistávání zahraničních diplomatických letadel. Ukrajinská armáda by byla neutralizována a zmenšena o více než polovinu.
Nejvíce znepokojující pro západní lídry je návrh, aby NATO a Rusko jednaly pod americkým zprostředkováním. Amerika má přitom být nejsilnějším partnerem v NATO, nikoli externím arbitrem. Trumpův nedostatek závazku k západní alianci je v jedné klauzuli mrazivě jasně odhalen.
I přes to všechno plán nepřinese trvalý mír. Putin dal jasně najevo, že chce celou Ukrajinu, a má prokazatelnou historii toho, že se stáhne, přeskupí síly a vrátí se pro další. Odměňování agresora vede pouze k tomu, že si přijde pro víc. Proč by to nedělal, když mu bude odevzdána pevnost Doněck a volný tankový koridor na Kyjev za několik let?
Od začátku Trumpova prezidentství se Evropa snažila udržet výstředního prezidenta na své straně, i když jeho skutečné sympatie opakovaně směřovaly k Moskvě. Byl to ponižující a podlézavý spektákl, který situaci pravděpodobně jen zhoršil.
Přehlídka světových lídrů, kteří se shromáždili v egyptském Šarm aš-Šajchu a chválili Trumpův plán na příměří v Gaze, ho pouze utvrdila v přesvědčení, že dokáže řešit nejsložitější konflikty světa s minimálním úsilím. Plán pro Gazu se přitom potýká s prohlubujícími se problémy a nikdy se nepřiblížil řešení základních příčin války.
Nejdůležitější je, že principy, které Západ považoval za neporušitelné po osm desetiletí, nemohou být roztrhány kvůli rychlému a nejistému míru. S tak nespolehlivým partnerem je výzva pro Evropu naprosto jasná. Zpráva v 28bodovém plánu je očividná: toto je konec konce.
Jak řekl jeden bývalý baltský ministr zahraničí, Evropě bylo opakovaně a jednoznačně řečeno, že bezpečnost Ukrajiny, a tedy i bezpečnost Evropy, bude její vlastní odpovědností. A nyní tomu tak je, a to plně. Pokud Evropa nevystoupí a nezaručí bezpečnost Ukrajiny tváří v tvář této americké zradě, můžeme za to zaplatit důsledky všichni.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.