Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Bude pošlapán princip, který je od druhé světové války nedotknutelný – že ani de facto hranice nelze měnit silou. A to na popud vůdce svobodného světa. Kreml by tak vnutit podmínky skrze americké a ruské vyjednavače zemi, kterou porušil a jejíž obyvatele vraždil, masakroval a znásilňoval. Nepochybně se jedná o největší krizi v transatlantických vztazích od začátku války, ne-li od vzniku NATO.
Plán navrhuje, aby Kyjev postoupil území zabrané Vladimirem Putinem během jeho neoprávněné a nevyprovokované invaze. Navíc by bylo Ukrajině odepřeno členství v NATO, zakázány by byly zbraně dlouhého doletu, hostování cizích vojsk a přistávání zahraničních diplomatických letadel. Ukrajinská armáda by byla neutralizována a zmenšena o více než polovinu.
Nejvíce znepokojující pro západní lídry je návrh, aby NATO a Rusko jednaly pod americkým zprostředkováním. Amerika má přitom být nejsilnějším partnerem v NATO, nikoli externím arbitrem. Trumpův nedostatek závazku k západní alianci je v jedné klauzuli mrazivě jasně odhalen.
I přes to všechno plán nepřinese trvalý mír. Putin dal jasně najevo, že chce celou Ukrajinu, a má prokazatelnou historii toho, že se stáhne, přeskupí síly a vrátí se pro další. Odměňování agresora vede pouze k tomu, že si přijde pro víc. Proč by to nedělal, když mu bude odevzdána pevnost Doněck a volný tankový koridor na Kyjev za několik let?
Od začátku Trumpova prezidentství se Evropa snažila udržet výstředního prezidenta na své straně, i když jeho skutečné sympatie opakovaně směřovaly k Moskvě. Byl to ponižující a podlézavý spektákl, který situaci pravděpodobně jen zhoršil.
Přehlídka světových lídrů, kteří se shromáždili v egyptském Šarm aš-Šajchu a chválili Trumpův plán na příměří v Gaze, ho pouze utvrdila v přesvědčení, že dokáže řešit nejsložitější konflikty světa s minimálním úsilím. Plán pro Gazu se přitom potýká s prohlubujícími se problémy a nikdy se nepřiblížil řešení základních příčin války.
Nejdůležitější je, že principy, které Západ považoval za neporušitelné po osm desetiletí, nemohou být roztrhány kvůli rychlému a nejistému míru. S tak nespolehlivým partnerem je výzva pro Evropu naprosto jasná. Zpráva v 28bodovém plánu je očividná: toto je konec konce.
Jak řekl jeden bývalý baltský ministr zahraničí, Evropě bylo opakovaně a jednoznačně řečeno, že bezpečnost Ukrajiny, a tedy i bezpečnost Evropy, bude její vlastní odpovědností. A nyní tomu tak je, a to plně. Pokud Evropa nevystoupí a nezaručí bezpečnost Ukrajiny tváří v tvář této americké zradě, můžeme za to zaplatit důsledky všichni.
Členská země NATO, Rumunsko, byla nucena vyslat do vzduchu dvě stíhačky F-16 po další noční vlně útoků, které Rusko podniklo na Ukrajinu. Rumunské stíhací letouny vzlétly v noci z 21. na 22. listopadu 2025 z 86. letecké základny a byly aktivní po dobu dvou hodin, aby monitorovaly vzdušnou situaci na hranici s Ukrajinou v reakci na ruské útoky drony na Oděsu.
Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.