Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Zatímco svět považuje deportaci ukrajinských dětí za válečný zločin, v Kremlu se téma netěší větší pozornosti. A právě tato lhostejnost v posledních měsících posiluje obavy v celé Ukrajině – že se tisíce unesených dětí už nikdy nevrátí domů.
Čím déle zůstávají v Rusku, tím silnější vliv na ně má ruská propaganda a ideologická převýchova. Jedenáctiletý Serhij například po několika měsících v ruské pěstounské péči odmítal mluvit se svou rodinou na Ukrajině. „Úplně mu vymyli mozek,“ říká jeho sestra Kseniia Koldin.
Z asi 20 000 unesených dětí se zatím podařilo vrátit přibližně 1 200, převážně díky snaze rodin a humanitárních organizací. Ukrajina v rámci mírových rozhovorů v Istanbulu předložila Rusům seznam dalších 339 dětí a vyzvala je k jejich návratu. Kreml to ale dosud nevzal jako prioritu.
Podle výzkumného týmu při Yaleově univerzitě bylo přes 8 400 dětí „systematicky přemístěno“ z Ukrajiny do Ruska. Program sbíral data z veřejných ruských zdrojů a sociálních sítí. V březnu však Trumpova administrativa zastavila jeho financování v rámci širšího škrtání zahraniční pomoci. Projekt pokračuje jen díky soukromým dárcům.
Oficiální postoj Washingtonu je, že Trump „nadále pracuje s Ukrajinou a Ruskem“ na návratu dětí. Ale někteří američtí diplomaté varují, aby Ukrajina nepodmiňovala mírová jednání právě tímto tématem. „Nemůžete si klást podmínky, pokud se chcete pohnout z místa,“ uvedl jeden z nich. „A Trump chce postupovat rychle.“
Přesto prezident Zelenskyj zmiňuje děti v každém rozhovoru – i ve svých kontaktech s Trumpem. V květnu dokonce skupina amerických senátorů navrhla rezoluci požadující navrácení všech ukrajinských dětí před uzavřením mírové dohody s Ruskem. „Putin patří do vězení jako ostatní váleční zločinci,“ řekl senátor Roger Wicker. „Je ostuda, že na něj netlačíme víc.“
Největší právní tlak na Putina zatím přichází z Haagu. Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač kvůli „nezákonnému přesunu dětí“. Putin je tak mezinárodně stíhaný válečný zločinec a v případě cesty do 125 členských států ICC mu hrozí zatčení. „Není to pro něj příjemné,“ připustil jeden jeho známý. „Ale zvykl si na izolaci. Děti nejsou prioritou.“
V ruských médiích se únosy dětí prezentují jako charitativní záchrana. Zmocněnkyně pro práva dětí Maria Lvovová-Belovová, která také čelí obžalobě z válečných zločinů, se před kamerami pochlubila adopcí ukrajinského chlapce. „Díky vám,“ řekla Putinovi.
Příběh, který nejlépe ilustruje, co se s dětmi děje, je případ Margarity Prokopenko. Narodila se krátce před invazí a vyrůstala v sirotčinci v Chersonu. Měla zdravotní potíže, matka se jí zřekla. Když město ovládli Rusové, dorazil poslanec Dumy Igor Kastyukevich a začal z domova dětí „evakuovat“ – mezi nimi i Margaritu.
Později skončila v Moskvě u politika Sergeje Mironova, jednoho z nejhlasitějších podporovatelů války. BBC zjistila, že ji jeho manželka navštěvovala už v době okupace a po převozu do Ruska byla Margaritě vydána nová rodná listina – jako Marina Mironová.
Po osvobození Chersonu v listopadu 2022 Zelenskyj město navštívil. Byl otřesen devastací i tím, jak hluboko do života obyvatel pronikla ruská propaganda. „Šokuje mě ta síla té manipulace,“ řekl. Obával se, že starší děti se mohou stát vojáky ruské armády.
O den později představil desetibodový mírový plán, jehož čtvrtým bodem byl návrat všech dětí. „Známe jména 11 000 dětí deportovaných do Ruska,“ uvedl ve svém projevu. „Mnohé z nich přišly o rodiče při ruských náletech. A teď jsou v zemi, která je zabila.“
Yaleova analýza ukazuje, že přemístěné děti bývají často sirotci, zdravotně postižení nebo zasažení válkou. Převáženy byly i vojenskými letadly. Pro Ukrajinu jde o existenční otázku. Populace země klesla z 41 na 32 milionů. OSN odhaduje, že do konce století bude mít Ukrajina jen 15 milionů obyvatel.
Zelenskyj svěřil dohled nad návratem dětí své poradkyni Darii Zarivné, která sama pochází z Chersonu. Případ Margarity sleduje osobně. V prosinci vystoupila v OSN, přestože se Rusko snažilo její projev zablokovat. „Chersonský dětský domov je jen jedním z mnoha,“ řekla a přímo vyzvala ruské delegáty: „Vy víte, kde přesně naše děti jsou.“ Jeden z diplomatů se začal smát.
V únoru přiletěl Zelenskyj do Washingtonu. Před setkáním s Trumpem chtěl mluvit o dětech. Trump naopak tlačil na Ukrajinu, aby výměnou za podporu předala práva na těžbu surovin. Schůzka vyústila v hádku. „Nemáte žádné karty v ruce,“ vykřikl Trump. „S námi je teprve začnete mít.“
Po incidentu byl Zelenskyj z Bílého domu vykázán a USA zmrazily pomoc Ukrajině. Obnovení podpory přišlo až po jednání v Saúdské Arábii 11. března. Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak potvrdil, že návrat dětí zůstává klíčovým požadavkem Ukrajiny.
Jenže současně s tím Bidenova administrativa zastavila financování Yaleova projektu. Rubio sice slíbil, že shromážděná data nezmizí, ale přiznal: „Ten program není financovaný. Spadl pod úsporná opatření.“
Zelenskyj to vnímal jako zklamání. „Je politováníhodné, že Amerika nestojí pevněji za Ukrajinou v této věci,“ řekl. „Snaží se být uprostřed – buď za námi, nebo za Ruskem. Ukazují tím, že si vybírají.“
Přesto Zelenskyj trvá na tom, že vrácení dětí zůstane jednou z hlavních podmínek. „Některé děti přišly o rodiče, ale doma je čeká babička,“ říká. „Nemůžeme je považovat za válečné zajatce. To není obchod. Nežijeme ve středověku.“
Podle něj je jediným způsobem, jak děti získat zpět, mezinárodní tlak na Putina – sankce, vojenská pomoc nebo trestní stíhání. „Je to otázka politické vůle. A Trump je jedním z těch, kdo ten tlak může vytvořit. Jiná cesta není.“
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.