Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Zatímco svět považuje deportaci ukrajinských dětí za válečný zločin, v Kremlu se téma netěší větší pozornosti. A právě tato lhostejnost v posledních měsících posiluje obavy v celé Ukrajině – že se tisíce unesených dětí už nikdy nevrátí domů.
Čím déle zůstávají v Rusku, tím silnější vliv na ně má ruská propaganda a ideologická převýchova. Jedenáctiletý Serhij například po několika měsících v ruské pěstounské péči odmítal mluvit se svou rodinou na Ukrajině. „Úplně mu vymyli mozek,“ říká jeho sestra Kseniia Koldin.
Z asi 20 000 unesených dětí se zatím podařilo vrátit přibližně 1 200, převážně díky snaze rodin a humanitárních organizací. Ukrajina v rámci mírových rozhovorů v Istanbulu předložila Rusům seznam dalších 339 dětí a vyzvala je k jejich návratu. Kreml to ale dosud nevzal jako prioritu.
Podle výzkumného týmu při Yaleově univerzitě bylo přes 8 400 dětí „systematicky přemístěno“ z Ukrajiny do Ruska. Program sbíral data z veřejných ruských zdrojů a sociálních sítí. V březnu však Trumpova administrativa zastavila jeho financování v rámci širšího škrtání zahraniční pomoci. Projekt pokračuje jen díky soukromým dárcům.
Oficiální postoj Washingtonu je, že Trump „nadále pracuje s Ukrajinou a Ruskem“ na návratu dětí. Ale někteří američtí diplomaté varují, aby Ukrajina nepodmiňovala mírová jednání právě tímto tématem. „Nemůžete si klást podmínky, pokud se chcete pohnout z místa,“ uvedl jeden z nich. „A Trump chce postupovat rychle.“
Přesto prezident Zelenskyj zmiňuje děti v každém rozhovoru – i ve svých kontaktech s Trumpem. V květnu dokonce skupina amerických senátorů navrhla rezoluci požadující navrácení všech ukrajinských dětí před uzavřením mírové dohody s Ruskem. „Putin patří do vězení jako ostatní váleční zločinci,“ řekl senátor Roger Wicker. „Je ostuda, že na něj netlačíme víc.“
Největší právní tlak na Putina zatím přichází z Haagu. Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač kvůli „nezákonnému přesunu dětí“. Putin je tak mezinárodně stíhaný válečný zločinec a v případě cesty do 125 členských států ICC mu hrozí zatčení. „Není to pro něj příjemné,“ připustil jeden jeho známý. „Ale zvykl si na izolaci. Děti nejsou prioritou.“
V ruských médiích se únosy dětí prezentují jako charitativní záchrana. Zmocněnkyně pro práva dětí Maria Lvovová-Belovová, která také čelí obžalobě z válečných zločinů, se před kamerami pochlubila adopcí ukrajinského chlapce. „Díky vám,“ řekla Putinovi.
Příběh, který nejlépe ilustruje, co se s dětmi děje, je případ Margarity Prokopenko. Narodila se krátce před invazí a vyrůstala v sirotčinci v Chersonu. Měla zdravotní potíže, matka se jí zřekla. Když město ovládli Rusové, dorazil poslanec Dumy Igor Kastyukevich a začal z domova dětí „evakuovat“ – mezi nimi i Margaritu.
Později skončila v Moskvě u politika Sergeje Mironova, jednoho z nejhlasitějších podporovatelů války. BBC zjistila, že ji jeho manželka navštěvovala už v době okupace a po převozu do Ruska byla Margaritě vydána nová rodná listina – jako Marina Mironová.
Po osvobození Chersonu v listopadu 2022 Zelenskyj město navštívil. Byl otřesen devastací i tím, jak hluboko do života obyvatel pronikla ruská propaganda. „Šokuje mě ta síla té manipulace,“ řekl. Obával se, že starší děti se mohou stát vojáky ruské armády.
O den později představil desetibodový mírový plán, jehož čtvrtým bodem byl návrat všech dětí. „Známe jména 11 000 dětí deportovaných do Ruska,“ uvedl ve svém projevu. „Mnohé z nich přišly o rodiče při ruských náletech. A teď jsou v zemi, která je zabila.“
Yaleova analýza ukazuje, že přemístěné děti bývají často sirotci, zdravotně postižení nebo zasažení válkou. Převáženy byly i vojenskými letadly. Pro Ukrajinu jde o existenční otázku. Populace země klesla z 41 na 32 milionů. OSN odhaduje, že do konce století bude mít Ukrajina jen 15 milionů obyvatel.
Zelenskyj svěřil dohled nad návratem dětí své poradkyni Darii Zarivné, která sama pochází z Chersonu. Případ Margarity sleduje osobně. V prosinci vystoupila v OSN, přestože se Rusko snažilo její projev zablokovat. „Chersonský dětský domov je jen jedním z mnoha,“ řekla a přímo vyzvala ruské delegáty: „Vy víte, kde přesně naše děti jsou.“ Jeden z diplomatů se začal smát.
V únoru přiletěl Zelenskyj do Washingtonu. Před setkáním s Trumpem chtěl mluvit o dětech. Trump naopak tlačil na Ukrajinu, aby výměnou za podporu předala práva na těžbu surovin. Schůzka vyústila v hádku. „Nemáte žádné karty v ruce,“ vykřikl Trump. „S námi je teprve začnete mít.“
Po incidentu byl Zelenskyj z Bílého domu vykázán a USA zmrazily pomoc Ukrajině. Obnovení podpory přišlo až po jednání v Saúdské Arábii 11. března. Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak potvrdil, že návrat dětí zůstává klíčovým požadavkem Ukrajiny.
Jenže současně s tím Bidenova administrativa zastavila financování Yaleova projektu. Rubio sice slíbil, že shromážděná data nezmizí, ale přiznal: „Ten program není financovaný. Spadl pod úsporná opatření.“
Zelenskyj to vnímal jako zklamání. „Je politováníhodné, že Amerika nestojí pevněji za Ukrajinou v této věci,“ řekl. „Snaží se být uprostřed – buď za námi, nebo za Ruskem. Ukazují tím, že si vybírají.“
Přesto Zelenskyj trvá na tom, že vrácení dětí zůstane jednou z hlavních podmínek. „Některé děti přišly o rodiče, ale doma je čeká babička,“ říká. „Nemůžeme je považovat za válečné zajatce. To není obchod. Nežijeme ve středověku.“
Podle něj je jediným způsobem, jak děti získat zpět, mezinárodní tlak na Putina – sankce, vojenská pomoc nebo trestní stíhání. „Je to otázka politické vůle. A Trump je jedním z těch, kdo ten tlak může vytvořit. Jiná cesta není.“
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).