Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Zatímco svět považuje deportaci ukrajinských dětí za válečný zločin, v Kremlu se téma netěší větší pozornosti. A právě tato lhostejnost v posledních měsících posiluje obavy v celé Ukrajině – že se tisíce unesených dětí už nikdy nevrátí domů.
Čím déle zůstávají v Rusku, tím silnější vliv na ně má ruská propaganda a ideologická převýchova. Jedenáctiletý Serhij například po několika měsících v ruské pěstounské péči odmítal mluvit se svou rodinou na Ukrajině. „Úplně mu vymyli mozek,“ říká jeho sestra Kseniia Koldin.
Z asi 20 000 unesených dětí se zatím podařilo vrátit přibližně 1 200, převážně díky snaze rodin a humanitárních organizací. Ukrajina v rámci mírových rozhovorů v Istanbulu předložila Rusům seznam dalších 339 dětí a vyzvala je k jejich návratu. Kreml to ale dosud nevzal jako prioritu.
Podle výzkumného týmu při Yaleově univerzitě bylo přes 8 400 dětí „systematicky přemístěno“ z Ukrajiny do Ruska. Program sbíral data z veřejných ruských zdrojů a sociálních sítí. V březnu však Trumpova administrativa zastavila jeho financování v rámci širšího škrtání zahraniční pomoci. Projekt pokračuje jen díky soukromým dárcům.
Oficiální postoj Washingtonu je, že Trump „nadále pracuje s Ukrajinou a Ruskem“ na návratu dětí. Ale někteří američtí diplomaté varují, aby Ukrajina nepodmiňovala mírová jednání právě tímto tématem. „Nemůžete si klást podmínky, pokud se chcete pohnout z místa,“ uvedl jeden z nich. „A Trump chce postupovat rychle.“
Přesto prezident Zelenskyj zmiňuje děti v každém rozhovoru – i ve svých kontaktech s Trumpem. V květnu dokonce skupina amerických senátorů navrhla rezoluci požadující navrácení všech ukrajinských dětí před uzavřením mírové dohody s Ruskem. „Putin patří do vězení jako ostatní váleční zločinci,“ řekl senátor Roger Wicker. „Je ostuda, že na něj netlačíme víc.“
Největší právní tlak na Putina zatím přichází z Haagu. Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač kvůli „nezákonnému přesunu dětí“. Putin je tak mezinárodně stíhaný válečný zločinec a v případě cesty do 125 členských států ICC mu hrozí zatčení. „Není to pro něj příjemné,“ připustil jeden jeho známý. „Ale zvykl si na izolaci. Děti nejsou prioritou.“
V ruských médiích se únosy dětí prezentují jako charitativní záchrana. Zmocněnkyně pro práva dětí Maria Lvovová-Belovová, která také čelí obžalobě z válečných zločinů, se před kamerami pochlubila adopcí ukrajinského chlapce. „Díky vám,“ řekla Putinovi.
Příběh, který nejlépe ilustruje, co se s dětmi děje, je případ Margarity Prokopenko. Narodila se krátce před invazí a vyrůstala v sirotčinci v Chersonu. Měla zdravotní potíže, matka se jí zřekla. Když město ovládli Rusové, dorazil poslanec Dumy Igor Kastyukevich a začal z domova dětí „evakuovat“ – mezi nimi i Margaritu.
Později skončila v Moskvě u politika Sergeje Mironova, jednoho z nejhlasitějších podporovatelů války. BBC zjistila, že ji jeho manželka navštěvovala už v době okupace a po převozu do Ruska byla Margaritě vydána nová rodná listina – jako Marina Mironová.
Po osvobození Chersonu v listopadu 2022 Zelenskyj město navštívil. Byl otřesen devastací i tím, jak hluboko do života obyvatel pronikla ruská propaganda. „Šokuje mě ta síla té manipulace,“ řekl. Obával se, že starší děti se mohou stát vojáky ruské armády.
O den později představil desetibodový mírový plán, jehož čtvrtým bodem byl návrat všech dětí. „Známe jména 11 000 dětí deportovaných do Ruska,“ uvedl ve svém projevu. „Mnohé z nich přišly o rodiče při ruských náletech. A teď jsou v zemi, která je zabila.“
Yaleova analýza ukazuje, že přemístěné děti bývají často sirotci, zdravotně postižení nebo zasažení válkou. Převáženy byly i vojenskými letadly. Pro Ukrajinu jde o existenční otázku. Populace země klesla z 41 na 32 milionů. OSN odhaduje, že do konce století bude mít Ukrajina jen 15 milionů obyvatel.
Zelenskyj svěřil dohled nad návratem dětí své poradkyni Darii Zarivné, která sama pochází z Chersonu. Případ Margarity sleduje osobně. V prosinci vystoupila v OSN, přestože se Rusko snažilo její projev zablokovat. „Chersonský dětský domov je jen jedním z mnoha,“ řekla a přímo vyzvala ruské delegáty: „Vy víte, kde přesně naše děti jsou.“ Jeden z diplomatů se začal smát.
V únoru přiletěl Zelenskyj do Washingtonu. Před setkáním s Trumpem chtěl mluvit o dětech. Trump naopak tlačil na Ukrajinu, aby výměnou za podporu předala práva na těžbu surovin. Schůzka vyústila v hádku. „Nemáte žádné karty v ruce,“ vykřikl Trump. „S námi je teprve začnete mít.“
Po incidentu byl Zelenskyj z Bílého domu vykázán a USA zmrazily pomoc Ukrajině. Obnovení podpory přišlo až po jednání v Saúdské Arábii 11. března. Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak potvrdil, že návrat dětí zůstává klíčovým požadavkem Ukrajiny.
Jenže současně s tím Bidenova administrativa zastavila financování Yaleova projektu. Rubio sice slíbil, že shromážděná data nezmizí, ale přiznal: „Ten program není financovaný. Spadl pod úsporná opatření.“
Zelenskyj to vnímal jako zklamání. „Je politováníhodné, že Amerika nestojí pevněji za Ukrajinou v této věci,“ řekl. „Snaží se být uprostřed – buď za námi, nebo za Ruskem. Ukazují tím, že si vybírají.“
Přesto Zelenskyj trvá na tom, že vrácení dětí zůstane jednou z hlavních podmínek. „Některé děti přišly o rodiče, ale doma je čeká babička,“ říká. „Nemůžeme je považovat za válečné zajatce. To není obchod. Nežijeme ve středověku.“
Podle něj je jediným způsobem, jak děti získat zpět, mezinárodní tlak na Putina – sankce, vojenská pomoc nebo trestní stíhání. „Je to otázka politické vůle. A Trump je jedním z těch, kdo ten tlak může vytvořit. Jiná cesta není.“
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.
K činům vyzval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je v posledních letech známý ostrou kritikou Ruska, české politiky. Podle Haška by mělo dojít k přijetí zákonů, které znemožní vystupování Rusů a propagaci ruské invaze na Ukrajinu v České republice. Legendární sportovec tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).
Američané schválili prodej 500 raket Patriot ukrajinské armádě, pro kterou představují zásadní zbraň při obraně proti ruské agresi. O důležité transakci informovala britská stanice BBC. Problémem však je, že nikdo neví, kdy rakety na Ukrajinu dorazí.