Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Zatímco svět považuje deportaci ukrajinských dětí za válečný zločin, v Kremlu se téma netěší větší pozornosti. A právě tato lhostejnost v posledních měsících posiluje obavy v celé Ukrajině – že se tisíce unesených dětí už nikdy nevrátí domů.
Čím déle zůstávají v Rusku, tím silnější vliv na ně má ruská propaganda a ideologická převýchova. Jedenáctiletý Serhij například po několika měsících v ruské pěstounské péči odmítal mluvit se svou rodinou na Ukrajině. „Úplně mu vymyli mozek,“ říká jeho sestra Kseniia Koldin.
Z asi 20 000 unesených dětí se zatím podařilo vrátit přibližně 1 200, převážně díky snaze rodin a humanitárních organizací. Ukrajina v rámci mírových rozhovorů v Istanbulu předložila Rusům seznam dalších 339 dětí a vyzvala je k jejich návratu. Kreml to ale dosud nevzal jako prioritu.
Podle výzkumného týmu při Yaleově univerzitě bylo přes 8 400 dětí „systematicky přemístěno“ z Ukrajiny do Ruska. Program sbíral data z veřejných ruských zdrojů a sociálních sítí. V březnu však Trumpova administrativa zastavila jeho financování v rámci širšího škrtání zahraniční pomoci. Projekt pokračuje jen díky soukromým dárcům.
Oficiální postoj Washingtonu je, že Trump „nadále pracuje s Ukrajinou a Ruskem“ na návratu dětí. Ale někteří američtí diplomaté varují, aby Ukrajina nepodmiňovala mírová jednání právě tímto tématem. „Nemůžete si klást podmínky, pokud se chcete pohnout z místa,“ uvedl jeden z nich. „A Trump chce postupovat rychle.“
Přesto prezident Zelenskyj zmiňuje děti v každém rozhovoru – i ve svých kontaktech s Trumpem. V květnu dokonce skupina amerických senátorů navrhla rezoluci požadující navrácení všech ukrajinských dětí před uzavřením mírové dohody s Ruskem. „Putin patří do vězení jako ostatní váleční zločinci,“ řekl senátor Roger Wicker. „Je ostuda, že na něj netlačíme víc.“
Největší právní tlak na Putina zatím přichází z Haagu. Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač kvůli „nezákonnému přesunu dětí“. Putin je tak mezinárodně stíhaný válečný zločinec a v případě cesty do 125 členských států ICC mu hrozí zatčení. „Není to pro něj příjemné,“ připustil jeden jeho známý. „Ale zvykl si na izolaci. Děti nejsou prioritou.“
V ruských médiích se únosy dětí prezentují jako charitativní záchrana. Zmocněnkyně pro práva dětí Maria Lvovová-Belovová, která také čelí obžalobě z válečných zločinů, se před kamerami pochlubila adopcí ukrajinského chlapce. „Díky vám,“ řekla Putinovi.
Příběh, který nejlépe ilustruje, co se s dětmi děje, je případ Margarity Prokopenko. Narodila se krátce před invazí a vyrůstala v sirotčinci v Chersonu. Měla zdravotní potíže, matka se jí zřekla. Když město ovládli Rusové, dorazil poslanec Dumy Igor Kastyukevich a začal z domova dětí „evakuovat“ – mezi nimi i Margaritu.
Později skončila v Moskvě u politika Sergeje Mironova, jednoho z nejhlasitějších podporovatelů války. BBC zjistila, že ji jeho manželka navštěvovala už v době okupace a po převozu do Ruska byla Margaritě vydána nová rodná listina – jako Marina Mironová.
Po osvobození Chersonu v listopadu 2022 Zelenskyj město navštívil. Byl otřesen devastací i tím, jak hluboko do života obyvatel pronikla ruská propaganda. „Šokuje mě ta síla té manipulace,“ řekl. Obával se, že starší děti se mohou stát vojáky ruské armády.
O den později představil desetibodový mírový plán, jehož čtvrtým bodem byl návrat všech dětí. „Známe jména 11 000 dětí deportovaných do Ruska,“ uvedl ve svém projevu. „Mnohé z nich přišly o rodiče při ruských náletech. A teď jsou v zemi, která je zabila.“
Yaleova analýza ukazuje, že přemístěné děti bývají často sirotci, zdravotně postižení nebo zasažení válkou. Převáženy byly i vojenskými letadly. Pro Ukrajinu jde o existenční otázku. Populace země klesla z 41 na 32 milionů. OSN odhaduje, že do konce století bude mít Ukrajina jen 15 milionů obyvatel.
Zelenskyj svěřil dohled nad návratem dětí své poradkyni Darii Zarivné, která sama pochází z Chersonu. Případ Margarity sleduje osobně. V prosinci vystoupila v OSN, přestože se Rusko snažilo její projev zablokovat. „Chersonský dětský domov je jen jedním z mnoha,“ řekla a přímo vyzvala ruské delegáty: „Vy víte, kde přesně naše děti jsou.“ Jeden z diplomatů se začal smát.
V únoru přiletěl Zelenskyj do Washingtonu. Před setkáním s Trumpem chtěl mluvit o dětech. Trump naopak tlačil na Ukrajinu, aby výměnou za podporu předala práva na těžbu surovin. Schůzka vyústila v hádku. „Nemáte žádné karty v ruce,“ vykřikl Trump. „S námi je teprve začnete mít.“
Po incidentu byl Zelenskyj z Bílého domu vykázán a USA zmrazily pomoc Ukrajině. Obnovení podpory přišlo až po jednání v Saúdské Arábii 11. března. Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak potvrdil, že návrat dětí zůstává klíčovým požadavkem Ukrajiny.
Jenže současně s tím Bidenova administrativa zastavila financování Yaleova projektu. Rubio sice slíbil, že shromážděná data nezmizí, ale přiznal: „Ten program není financovaný. Spadl pod úsporná opatření.“
Zelenskyj to vnímal jako zklamání. „Je politováníhodné, že Amerika nestojí pevněji za Ukrajinou v této věci,“ řekl. „Snaží se být uprostřed – buď za námi, nebo za Ruskem. Ukazují tím, že si vybírají.“
Přesto Zelenskyj trvá na tom, že vrácení dětí zůstane jednou z hlavních podmínek. „Některé děti přišly o rodiče, ale doma je čeká babička,“ říká. „Nemůžeme je považovat za válečné zajatce. To není obchod. Nežijeme ve středověku.“
Podle něj je jediným způsobem, jak děti získat zpět, mezinárodní tlak na Putina – sankce, vojenská pomoc nebo trestní stíhání. „Je to otázka politické vůle. A Trump je jedním z těch, kdo ten tlak může vytvořit. Jiná cesta není.“
Ostře sledovaný soud mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohtým a Taťánou Kuchařovou znovu pokračoval. A rozsudek opět nepadl. Modelka dokonce hudebníkovi na dálku vyčinila a ten si překvapivě vzal její slova k srdci.
Libor Bouček od září naskočil jako Žolík do vědomostní show Na lovu na Nově, ačkoliv dosud byl výhradně tváří konkurenční Primy. Proto se objevily spekulace, že jeden z jeho "primáckých" pořadů za trest zrušili. Podle nejnovějších informací to tak ale opravdu není.
Politická koalice SPOLU zahájila závěrečnou etapu své předvolební kampaně před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října. Jejich lídři vyzdvihují hospodářský úspěch České republiky a zdůrazňují, že budoucí směřování země leží v rukou voličů. Koalice slibuje posílení vazeb se západními partnery, efektivní státní správu a investice do obrany a infrastruktury.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Americký prezident Donald Trump navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby zvážil nasazení armády při řešení krize s malými čluny v Británii. Během společné tiskové konference Trump Starmerovi řekl, že by měl využít jakékoli prostředky, aby zabránil přílivu přistěhovalců, kteří podle něj nekontrolovatelně proudí i do Spojených států.
Americká stanice ABC oznámila, že moderátora populární talk show Jimmyho Kimmela na neurčito stahuje z vysílání kvůli komentářům, které pronesl po vraždě pravicového aktivisty Charlieho Kirka. Informovala o tom BBC. Televize tím potěšila amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Jiřina Bohdalová je neúnavná a nezastavitelná i v 94 letech. Nedávno prozradila, že si přeje dožít se stovky. Proto naprosto dává smysl, že se připravuje na další filmové natáčení. Slavná herečka dokonce připustila, že by mohla namluvit další večerníček.
Modelka Krystyna Pyszková, která se po Taťáně Kuchařové stala další českou Miss World, se pochlubila radostnou novinkou. Na svět přivedla krásnou a zdravou dceru. Jednu informaci přitom musela zdůraznit. Šlo o to, kde se miminko narodilo.
Je září, takže uplynuly dva roky od rozchodu Jaromíra Soukupa s Agátou Hanychovou. Dvojice od té doby vede spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. Kontroverzního podnikatele dost štve, že se několikrát dostal do křížku s policisty.
Královéhradečtí krajští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Mladistvému obviněnému hrozí maximální možný trest, tedy deset let odnětí svobody.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.