Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Spojené království pozastavilo obchodní jednání a uvalilo sankce na radikální osadníky na Západním břehu. Kanada a Francie pohrozily sankcemi a Evropská unie – největší obchodní partner Izraele – přehodnocuje klíčovou Asociační dohodu, která už 25 let reguluje spolupráci mezi oběma stranami včetně volného pohybu zboží a vědecké spolupráce.
Podle organizací poskytujících pomoc je situace v Gaze katastrofální. Šéf humanitárních operací OSN Tom Fletcher varoval minulý týden, že je třeba „rozhodného zásahu“ k zabránění genocidě. Reportér CNN sledoval rodinu, která zoufale hledala vodu a jídlo – jejich novorozená dcerka během několika dní zemřela na podvýživu.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřely desítky dětí hlady a celkový počet obětí izraelského zásahu v Gaze od října 2023 překročil 53 000 lidí, tedy asi 4 % populace.
To, že se západní státy jako Francie, Kanada a Velká Británie začínají hlasitěji vymezovat vůči izraelské politice, je výrazným posunem v diplomatickém postoji. „Ještě před dvěma lety by bylo nemyslitelné, aby EU vůbec diskutovala o revizi Asociační dohody s Izraelem,“ uvedl Hugh Lovatt z Evropské rady pro mezinárodní vztahy.
Kroky evropských zemí mají i vnitropolitický rozměr. Izraelská společnost je hluboce rozdělená – zatímco pravicová vláda podporuje pokračování války, stovky tisíc lidí každým týdnem demonstrují a požadují příměří výměnou za propuštění rukojmích držených Hamásem.
Průzkum izraelské televize Channel 12 ukázal, že 61 % obyvatel podporuje ukončení války výměnou za osvobození rukojmích, zatímco jen 25 % souhlasí s pokračujícími vojenskými operacemi.
Podle právníka Arieho Reicha z izraelské univerzity Bar-Ilan je však dopad zahraničního tlaku nejistý. Upozorňuje, že v otázkách národní bezpečnosti může vnější kritika spíš posílit jednotu společnosti kolem vlády. Zároveň ale připouští, že „okno pro legitimní použití vojenské síly se začíná uzavírat“ a že dlouhodobě bude obtížné udržet normální vztahy se Západem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se však zatím tlaku nehodlá podvolit. Spojencům vyčetl, že tím „odměňují“ útoky Hamásu ze 7. října 2023, a ministerstvo zahraničí uvedlo, že „vnější nátlak Izrael od boje za přežití a bezpečnost neodradí“.
Spojené státy jakožto nejmocnější izraelský spojenec stále stojí při Tel Avivu. I přes určitou kritiku zevnitř Trumpovy administrativy nedošlo k žádnému konkrétnímu opatření, které by Izrael potrestalo. Zároveň se však Washington v poslední době od Izraele v některých bodech distancuje – například při vyjednávání příměří s Húsíi v Jemenu, při dohodě o propuštění amerického rukojmího z Gazy nebo při zmírnění požadavků na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií.
Podle Lovatta to odráží posun vlivu uvnitř administrativy Donalda Trumpa, kde roste váha „America First“ křídla. „Vidět určité rozdíly mezi USA a Izraelem vytváří tlak na Netanjahua,“ dodal.
Někteří američtí představitelé naznačují, že prezident Trump je z izraelského premiéra frustrovaný, přesto ho stále vnímá jako spojence.
Evropská unie má na Izrael ekonomický vliv – tvoří přibližně třetinu jeho zahraničního obchodu. O úplném zrušení Asociační dohody se zatím nemluví, protože by vyžadovalo souhlas všech 27 členských států, a například Maďarsko je zásadně proti.
Možné je však částečné pozastavení některých ustanovení dohody, například zvýšení cel na izraelské výrobky nebo vyloučení z vědeckého programu Horizon Europe s rozpočtem přes 100 miliard dolarů. Takový krok by si vyžádal pouze většinové hlasování.
Lovatt připomíná, že EU již v minulosti přistupovala k podobným opatřením kvůli méně závažným porušením lidských práv než těm, která se odehrávají v Gaze. „EU se k Izraeli dlouhodobě chovala výjimečně shovívavě,“ uvedl.
Někteří izraelští politici již varují před mezinárodní izolací. Opoziční vůdce a bývalý generál Yair Golan tento týden prohlásil, že Izrael „míří k postavení vyvrhele“. Pod tlakem spojenců také izraelská armáda oznámila, že umožní dodávky „základního množství potravin“ do Gazy, a Netanjahu přiznal, že pokud by v Gaze skutečně vypukl hladomor, Izrael „ztratí mezinárodní podporu“.
Veřejnost v některých evropských zemích sice dál podporuje Izrael, ale roste i počet hlasů, které požadují tvrdší postup. Evropské státy zároveň vnímají strategický význam Izraele, například jako dodavatele zbraní a technologií v době rostoucích obav z Ruska.
Omar Barghouti, zakladatel hnutí BDS, pro CNN uvedl, že pokud spojenci skutečně chtějí změnu, musejí Izrael zcela odstřihnout od vojenské a ekonomické podpory. Bez embarga a přerušení spolupráce podle něj žádný skutečný posun nenastane.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
