Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Izrael čelí nebývalému tlaku spojenců, může ale něco změnit?

Spojené království pozastavilo obchodní jednání a uvalilo sankce na radikální osadníky na Západním břehu. Kanada a Francie pohrozily sankcemi a Evropská unie – největší obchodní partner Izraele – přehodnocuje klíčovou Asociační dohodu, která už 25 let reguluje spolupráci mezi oběma stranami včetně volného pohybu zboží a vědecké spolupráce.

Podle organizací poskytujících pomoc je situace v Gaze katastrofální. Šéf humanitárních operací OSN Tom Fletcher varoval minulý týden, že je třeba „rozhodného zásahu“ k zabránění genocidě. Reportér CNN sledoval rodinu, která zoufale hledala vodu a jídlo – jejich novorozená dcerka během několika dní zemřela na podvýživu.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřely desítky dětí hlady a celkový počet obětí izraelského zásahu v Gaze od října 2023 překročil 53 000 lidí, tedy asi 4 % populace.

To, že se západní státy jako Francie, Kanada a Velká Británie začínají hlasitěji vymezovat vůči izraelské politice, je výrazným posunem v diplomatickém postoji. „Ještě před dvěma lety by bylo nemyslitelné, aby EU vůbec diskutovala o revizi Asociační dohody s Izraelem,“ uvedl Hugh Lovatt z Evropské rady pro mezinárodní vztahy.

Kroky evropských zemí mají i vnitropolitický rozměr. Izraelská společnost je hluboce rozdělená – zatímco pravicová vláda podporuje pokračování války, stovky tisíc lidí každým týdnem demonstrují a požadují příměří výměnou za propuštění rukojmích držených Hamásem.

Průzkum izraelské televize Channel 12 ukázal, že 61 % obyvatel podporuje ukončení války výměnou za osvobození rukojmích, zatímco jen 25 % souhlasí s pokračujícími vojenskými operacemi.

Podle právníka Arieho Reicha z izraelské univerzity Bar-Ilan je však dopad zahraničního tlaku nejistý. Upozorňuje, že v otázkách národní bezpečnosti může vnější kritika spíš posílit jednotu společnosti kolem vlády. Zároveň ale připouští, že „okno pro legitimní použití vojenské síly se začíná uzavírat“ a že dlouhodobě bude obtížné udržet normální vztahy se Západem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se však zatím tlaku nehodlá podvolit. Spojencům vyčetl, že tím „odměňují“ útoky Hamásu ze 7. října 2023, a ministerstvo zahraničí uvedlo, že „vnější nátlak Izrael od boje za přežití a bezpečnost neodradí“.

Spojené státy jakožto nejmocnější izraelský spojenec stále stojí při Tel Avivu. I přes určitou kritiku zevnitř Trumpovy administrativy nedošlo k žádnému konkrétnímu opatření, které by Izrael potrestalo. Zároveň se však Washington v poslední době od Izraele v některých bodech distancuje – například při vyjednávání příměří s Húsíi v Jemenu, při dohodě o propuštění amerického rukojmího z Gazy nebo při zmírnění požadavků na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií.

Podle Lovatta to odráží posun vlivu uvnitř administrativy Donalda Trumpa, kde roste váha „America First“ křídla. „Vidět určité rozdíly mezi USA a Izraelem vytváří tlak na Netanjahua,“ dodal.

Někteří američtí představitelé naznačují, že prezident Trump je z izraelského premiéra frustrovaný, přesto ho stále vnímá jako spojence.

Evropská unie má na Izrael ekonomický vliv – tvoří přibližně třetinu jeho zahraničního obchodu. O úplném zrušení Asociační dohody se zatím nemluví, protože by vyžadovalo souhlas všech 27 členských států, a například Maďarsko je zásadně proti.

Možné je však částečné pozastavení některých ustanovení dohody, například zvýšení cel na izraelské výrobky nebo vyloučení z vědeckého programu Horizon Europe s rozpočtem přes 100 miliard dolarů. Takový krok by si vyžádal pouze většinové hlasování.

Lovatt připomíná, že EU již v minulosti přistupovala k podobným opatřením kvůli méně závažným porušením lidských práv než těm, která se odehrávají v Gaze. „EU se k Izraeli dlouhodobě chovala výjimečně shovívavě,“ uvedl.

Někteří izraelští politici již varují před mezinárodní izolací. Opoziční vůdce a bývalý generál Yair Golan tento týden prohlásil, že Izrael „míří k postavení vyvrhele“. Pod tlakem spojenců také izraelská armáda oznámila, že umožní dodávky „základního množství potravin“ do Gazy, a Netanjahu přiznal, že pokud by v Gaze skutečně vypukl hladomor, Izrael „ztratí mezinárodní podporu“.

Veřejnost v některých evropských zemích sice dál podporuje Izrael, ale roste i počet hlasů, které požadují tvrdší postup. Evropské státy zároveň vnímají strategický význam Izraele, například jako dodavatele zbraní a technologií v době rostoucích obav z Ruska.

Omar Barghouti, zakladatel hnutí BDS, pro CNN uvedl, že pokud spojenci skutečně chtějí změnu, musejí Izrael zcela odstřihnout od vojenské a ekonomické podpory. Bez embarga a přerušení spolupráce podle něj žádný skutečný posun nenastane.