Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Spojené království pozastavilo obchodní jednání a uvalilo sankce na radikální osadníky na Západním břehu. Kanada a Francie pohrozily sankcemi a Evropská unie – největší obchodní partner Izraele – přehodnocuje klíčovou Asociační dohodu, která už 25 let reguluje spolupráci mezi oběma stranami včetně volného pohybu zboží a vědecké spolupráce.
Podle organizací poskytujících pomoc je situace v Gaze katastrofální. Šéf humanitárních operací OSN Tom Fletcher varoval minulý týden, že je třeba „rozhodného zásahu“ k zabránění genocidě. Reportér CNN sledoval rodinu, která zoufale hledala vodu a jídlo – jejich novorozená dcerka během několika dní zemřela na podvýživu.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřely desítky dětí hlady a celkový počet obětí izraelského zásahu v Gaze od října 2023 překročil 53 000 lidí, tedy asi 4 % populace.
To, že se západní státy jako Francie, Kanada a Velká Británie začínají hlasitěji vymezovat vůči izraelské politice, je výrazným posunem v diplomatickém postoji. „Ještě před dvěma lety by bylo nemyslitelné, aby EU vůbec diskutovala o revizi Asociační dohody s Izraelem,“ uvedl Hugh Lovatt z Evropské rady pro mezinárodní vztahy.
Kroky evropských zemí mají i vnitropolitický rozměr. Izraelská společnost je hluboce rozdělená – zatímco pravicová vláda podporuje pokračování války, stovky tisíc lidí každým týdnem demonstrují a požadují příměří výměnou za propuštění rukojmích držených Hamásem.
Průzkum izraelské televize Channel 12 ukázal, že 61 % obyvatel podporuje ukončení války výměnou za osvobození rukojmích, zatímco jen 25 % souhlasí s pokračujícími vojenskými operacemi.
Podle právníka Arieho Reicha z izraelské univerzity Bar-Ilan je však dopad zahraničního tlaku nejistý. Upozorňuje, že v otázkách národní bezpečnosti může vnější kritika spíš posílit jednotu společnosti kolem vlády. Zároveň ale připouští, že „okno pro legitimní použití vojenské síly se začíná uzavírat“ a že dlouhodobě bude obtížné udržet normální vztahy se Západem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se však zatím tlaku nehodlá podvolit. Spojencům vyčetl, že tím „odměňují“ útoky Hamásu ze 7. října 2023, a ministerstvo zahraničí uvedlo, že „vnější nátlak Izrael od boje za přežití a bezpečnost neodradí“.
Spojené státy jakožto nejmocnější izraelský spojenec stále stojí při Tel Avivu. I přes určitou kritiku zevnitř Trumpovy administrativy nedošlo k žádnému konkrétnímu opatření, které by Izrael potrestalo. Zároveň se však Washington v poslední době od Izraele v některých bodech distancuje – například při vyjednávání příměří s Húsíi v Jemenu, při dohodě o propuštění amerického rukojmího z Gazy nebo při zmírnění požadavků na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií.
Podle Lovatta to odráží posun vlivu uvnitř administrativy Donalda Trumpa, kde roste váha „America First“ křídla. „Vidět určité rozdíly mezi USA a Izraelem vytváří tlak na Netanjahua,“ dodal.
Někteří američtí představitelé naznačují, že prezident Trump je z izraelského premiéra frustrovaný, přesto ho stále vnímá jako spojence.
Evropská unie má na Izrael ekonomický vliv – tvoří přibližně třetinu jeho zahraničního obchodu. O úplném zrušení Asociační dohody se zatím nemluví, protože by vyžadovalo souhlas všech 27 členských států, a například Maďarsko je zásadně proti.
Možné je však částečné pozastavení některých ustanovení dohody, například zvýšení cel na izraelské výrobky nebo vyloučení z vědeckého programu Horizon Europe s rozpočtem přes 100 miliard dolarů. Takový krok by si vyžádal pouze většinové hlasování.
Lovatt připomíná, že EU již v minulosti přistupovala k podobným opatřením kvůli méně závažným porušením lidských práv než těm, která se odehrávají v Gaze. „EU se k Izraeli dlouhodobě chovala výjimečně shovívavě,“ uvedl.
Někteří izraelští politici již varují před mezinárodní izolací. Opoziční vůdce a bývalý generál Yair Golan tento týden prohlásil, že Izrael „míří k postavení vyvrhele“. Pod tlakem spojenců také izraelská armáda oznámila, že umožní dodávky „základního množství potravin“ do Gazy, a Netanjahu přiznal, že pokud by v Gaze skutečně vypukl hladomor, Izrael „ztratí mezinárodní podporu“.
Veřejnost v některých evropských zemích sice dál podporuje Izrael, ale roste i počet hlasů, které požadují tvrdší postup. Evropské státy zároveň vnímají strategický význam Izraele, například jako dodavatele zbraní a technologií v době rostoucích obav z Ruska.
Omar Barghouti, zakladatel hnutí BDS, pro CNN uvedl, že pokud spojenci skutečně chtějí změnu, musejí Izrael zcela odstřihnout od vojenské a ekonomické podpory. Bez embarga a přerušení spolupráce podle něj žádný skutečný posun nenastane.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
