George Dudnik, šestatřicetiletý učitel jógy a zaměstnanec londýnského dopravního podniku TfL, čelí nejtěžší zkoušce svého života. V prosinci 2023 se probudil ve tři hodiny ráno s oteklým obličejem, což považoval za banalitu. Po telefonátu na pohotovostní linku 111 byl odeslán na urgentní vyšetření, kde lékaři usoudili, že se jedná o příušnice. Bez provedení dalších testů byl poslán domů s doporučením odpočívat a užívat paracetamol. Na jeho příběh upozornil server Daily Mail.
V následujících měsících se však objevily další varovné příznaky. V březnu začal pociťovat ostré bolesti v lýtku, které přičítal nadměrné fyzické aktivitě. Jako nadšený cyklista a zastánce zdravého životního stylu nepředpokládal, že by mohlo jít o něco vážného. O dva měsíce později se situace dramaticky zhoršila – při sprchování začal vykašlávat krev, ztratil dech a zkolaboval. Po převozu do nemocnice testy odhalily krevní sraženiny v plicích, nohou a pažích. Ani tehdy lékaři nepovažovali rakovinu za pravděpodobnou příčinu, s tím, že je příliš mladý a zdravý. Namísto toho naznačili, že krevní sraženiny mohly vzniknout kvůli jeho veganské stravě.
Až v říjnu 2024, po provedení CT vyšetření, se George dozvěděl zdrcující diagnózu – rakovina plic ve čtvrtém stádiu s mutací ROS1. Tento vzácný a agresivní typ rakoviny je podle lékařů neléčitelný. George popsal okamžik, kdy se o své diagnóze dozvěděl, jako zážitek z jiného světa. „Bylo to, jako bych byl pod vodou. Viděl jsem doktorku, jak mluví, ale její hlas mi zněl z dálky. Všechno ztichlo. Nemohl jsem se pohnout ani podívat na svého partnera,“ sdělil serveru BristolLive.
Další rána přišla 19. prosince, kdy měl zahájit chemoterapii. Lékaři mu však oznámili, že kvůli agresivitě ROS1 mutace není chemoterapie účinnou možností a že rakovina by se mohla rychle rozšířit do mozku a kostí. Místo toho mu byla předepsána cílená terapie lékem Entrectinib a denní dávky léků na ředění krve, aby se zabránilo dalším sraženinám. Lékaři mu sdělili, že tyto léky bude muset užívat po zbytek života a že mu zbývá jen několik let.
Navzdory této neúprosné prognóze se George odmítá vzdát. Spustil veřejnou sbírku na platformě GoFundMe, aby pokryl náklady na alternativní terapie, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Zatímco dodržuji předepsanou léčbu, aktivně se starám o své uzdravení investicemi do alternativních terapií, které podporují mé tělo i mysl,“ napsal na stránku sbírky.
Finanční prostředky z této sbírky směřují na meditace, léčebné workshopy, saunování a detoxikační terapie. George je přesvědčen, že kombinace cílené léčby, alternativní medicíny a vyvážené výživy je klíčem k prodloužení jeho života. „Věřím v sebeléčení, energetickou práci a sílu lidského ducha. Nechci se vzdát a budu bojovat, jak dlouho to jen půjde,“ dodal.
Díky štědrým dárcům už George vybral téměř 8 000 liber (přes 230 000 Kč) a jeho úsilí začíná nést první ovoce. V únoru mu lékaři sdělili povzbudivou zprávu – jeho nádory se zmenšily. I když ví, že rakovinu zcela neporazí, už ji nepovažuje za rozsudek smrti. „Chci žít tak, jako bych měl před sebou dalších čtyřicet let,“ říká odhodlaně.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.