George Dudnik, šestatřicetiletý učitel jógy a zaměstnanec londýnského dopravního podniku TfL, čelí nejtěžší zkoušce svého života. V prosinci 2023 se probudil ve tři hodiny ráno s oteklým obličejem, což považoval za banalitu. Po telefonátu na pohotovostní linku 111 byl odeslán na urgentní vyšetření, kde lékaři usoudili, že se jedná o příušnice. Bez provedení dalších testů byl poslán domů s doporučením odpočívat a užívat paracetamol. Na jeho příběh upozornil server Daily Mail.
V následujících měsících se však objevily další varovné příznaky. V březnu začal pociťovat ostré bolesti v lýtku, které přičítal nadměrné fyzické aktivitě. Jako nadšený cyklista a zastánce zdravého životního stylu nepředpokládal, že by mohlo jít o něco vážného. O dva měsíce později se situace dramaticky zhoršila – při sprchování začal vykašlávat krev, ztratil dech a zkolaboval. Po převozu do nemocnice testy odhalily krevní sraženiny v plicích, nohou a pažích. Ani tehdy lékaři nepovažovali rakovinu za pravděpodobnou příčinu, s tím, že je příliš mladý a zdravý. Namísto toho naznačili, že krevní sraženiny mohly vzniknout kvůli jeho veganské stravě.
Až v říjnu 2024, po provedení CT vyšetření, se George dozvěděl zdrcující diagnózu – rakovina plic ve čtvrtém stádiu s mutací ROS1. Tento vzácný a agresivní typ rakoviny je podle lékařů neléčitelný. George popsal okamžik, kdy se o své diagnóze dozvěděl, jako zážitek z jiného světa. „Bylo to, jako bych byl pod vodou. Viděl jsem doktorku, jak mluví, ale její hlas mi zněl z dálky. Všechno ztichlo. Nemohl jsem se pohnout ani podívat na svého partnera,“ sdělil serveru BristolLive.
Další rána přišla 19. prosince, kdy měl zahájit chemoterapii. Lékaři mu však oznámili, že kvůli agresivitě ROS1 mutace není chemoterapie účinnou možností a že rakovina by se mohla rychle rozšířit do mozku a kostí. Místo toho mu byla předepsána cílená terapie lékem Entrectinib a denní dávky léků na ředění krve, aby se zabránilo dalším sraženinám. Lékaři mu sdělili, že tyto léky bude muset užívat po zbytek života a že mu zbývá jen několik let.
Navzdory této neúprosné prognóze se George odmítá vzdát. Spustil veřejnou sbírku na platformě GoFundMe, aby pokryl náklady na alternativní terapie, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Zatímco dodržuji předepsanou léčbu, aktivně se starám o své uzdravení investicemi do alternativních terapií, které podporují mé tělo i mysl,“ napsal na stránku sbírky.
Finanční prostředky z této sbírky směřují na meditace, léčebné workshopy, saunování a detoxikační terapie. George je přesvědčen, že kombinace cílené léčby, alternativní medicíny a vyvážené výživy je klíčem k prodloužení jeho života. „Věřím v sebeléčení, energetickou práci a sílu lidského ducha. Nechci se vzdát a budu bojovat, jak dlouho to jen půjde,“ dodal.
Díky štědrým dárcům už George vybral téměř 8 000 liber (přes 230 000 Kč) a jeho úsilí začíná nést první ovoce. V únoru mu lékaři sdělili povzbudivou zprávu – jeho nádory se zmenšily. I když ví, že rakovinu zcela neporazí, už ji nepovažuje za rozsudek smrti. „Chci žít tak, jako bych měl před sebou dalších čtyřicet let,“ říká odhodlaně.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.