George Dudnik, šestatřicetiletý učitel jógy a zaměstnanec londýnského dopravního podniku TfL, čelí nejtěžší zkoušce svého života. V prosinci 2023 se probudil ve tři hodiny ráno s oteklým obličejem, což považoval za banalitu. Po telefonátu na pohotovostní linku 111 byl odeslán na urgentní vyšetření, kde lékaři usoudili, že se jedná o příušnice. Bez provedení dalších testů byl poslán domů s doporučením odpočívat a užívat paracetamol. Na jeho příběh upozornil server Daily Mail.
V následujících měsících se však objevily další varovné příznaky. V březnu začal pociťovat ostré bolesti v lýtku, které přičítal nadměrné fyzické aktivitě. Jako nadšený cyklista a zastánce zdravého životního stylu nepředpokládal, že by mohlo jít o něco vážného. O dva měsíce později se situace dramaticky zhoršila – při sprchování začal vykašlávat krev, ztratil dech a zkolaboval. Po převozu do nemocnice testy odhalily krevní sraženiny v plicích, nohou a pažích. Ani tehdy lékaři nepovažovali rakovinu za pravděpodobnou příčinu, s tím, že je příliš mladý a zdravý. Namísto toho naznačili, že krevní sraženiny mohly vzniknout kvůli jeho veganské stravě.
Až v říjnu 2024, po provedení CT vyšetření, se George dozvěděl zdrcující diagnózu – rakovina plic ve čtvrtém stádiu s mutací ROS1. Tento vzácný a agresivní typ rakoviny je podle lékařů neléčitelný. George popsal okamžik, kdy se o své diagnóze dozvěděl, jako zážitek z jiného světa. „Bylo to, jako bych byl pod vodou. Viděl jsem doktorku, jak mluví, ale její hlas mi zněl z dálky. Všechno ztichlo. Nemohl jsem se pohnout ani podívat na svého partnera,“ sdělil serveru BristolLive.
Další rána přišla 19. prosince, kdy měl zahájit chemoterapii. Lékaři mu však oznámili, že kvůli agresivitě ROS1 mutace není chemoterapie účinnou možností a že rakovina by se mohla rychle rozšířit do mozku a kostí. Místo toho mu byla předepsána cílená terapie lékem Entrectinib a denní dávky léků na ředění krve, aby se zabránilo dalším sraženinám. Lékaři mu sdělili, že tyto léky bude muset užívat po zbytek života a že mu zbývá jen několik let.
Navzdory této neúprosné prognóze se George odmítá vzdát. Spustil veřejnou sbírku na platformě GoFundMe, aby pokryl náklady na alternativní terapie, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Zatímco dodržuji předepsanou léčbu, aktivně se starám o své uzdravení investicemi do alternativních terapií, které podporují mé tělo i mysl,“ napsal na stránku sbírky.
Finanční prostředky z této sbírky směřují na meditace, léčebné workshopy, saunování a detoxikační terapie. George je přesvědčen, že kombinace cílené léčby, alternativní medicíny a vyvážené výživy je klíčem k prodloužení jeho života. „Věřím v sebeléčení, energetickou práci a sílu lidského ducha. Nechci se vzdát a budu bojovat, jak dlouho to jen půjde,“ dodal.
Díky štědrým dárcům už George vybral téměř 8 000 liber (přes 230 000 Kč) a jeho úsilí začíná nést první ovoce. V únoru mu lékaři sdělili povzbudivou zprávu – jeho nádory se zmenšily. I když ví, že rakovinu zcela neporazí, už ji nepovažuje za rozsudek smrti. „Chci žít tak, jako bych měl před sebou dalších čtyřicet let,“ říká odhodlaně.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.