Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
„Zachování Ruska v jeho současné podobě, v hranicích bývalého Sovětského svazu, představuje permanentní hrozbu – nejen pro bezprostřední sousedy, ale pro celý svět,“ uvedl osmašedesátiletý lídr krymských Tatarů, který byl nucen opustit Krym po jeho násilné anexi Ruskem v roce 2014. Od té doby žije v exilu a neúnavně bojuje za právo krymskotatarského národa na návrat a spravedlnost.
Čubarov, jenž stojí v čele Medžlisu, neoficiálního parlamentu krymských Tatarů, zdůraznil, že pro Moskvu je vnější agrese nejen nástrojem expanze, ale i mechanismem pro udržení vnitřní kontroly. „Kreml neumí udržovat kontrolu nad tak rozlehlým a mnohonárodním územím jinak než prostřednictvím války. Vnější konflikt slouží jako záclona, za kterou se skrývá autoritářské utlačování menšin a centralizace moci,“ vysvětlil.
Podle jeho slov by vojenský neúspěch Ruska na Ukrajině mohl otevřít dveře k emancipaci a seberealizaci mnoha národů, které dnes žijí v područí Moskvy. „Naším cílem není pouze zastavení agrese, ale také probuzení národního vědomí uvnitř Ruské federace. Chceme, aby si lidé v těchto regionech uvědomili, že mají právo rozhodovat o svém osudu,“ dodal.
Ruská federace, domov více než 190 etnických skupin, čelí silným požadavkům na autonomii a svobodu. Mnoho z těchto národů má vlastní jazyk, kulturu a historické území. Čubarov se zaměřuje zejména na národy Severního Kavkazu, kde jsou protiruské nálady stále silné, i když potlačované represemi. „Tyto národy spojuje společná zkušenost s útlakem ze strany Moskvy,“ vysvětlil.
Medžlis podle Čubarova aktivně spolupracuje s těmito menšinami a podporuje jejich práva. Zvláště v oblastech, jako je Čečensko nebo Dagestán, kde historická touha po nezávislosti přetrvává, i když Moskva používá sílu, aby ji potlačila.
Pokud Ukrajina zvítězí na bojišti, Čubarov věří, že to nebude mít dopad pouze na Ukrajinu, ale i na Rusko samotné. „Pokud Putin uspěje, vyšle tím světu zprávu, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho vojenská porážka se může stát spouštěčem hlubokých změn – nejen na Ukrajině, ale i uvnitř Ruska. Je to naděje pro všechny národy, které už příliš dlouho žijí v nesvobodě,“ uzavřel.
Jeho výzva přichází v době, kdy se Moskva, navzdory vojenským ztrátám, stále snaží demonstrovat sílu a zastrašovat své sousedy – od Baltského moře až po Kaspik. Čubarov však tvrdí, že agresivita režimu je projevem jeho nejistoty. „Režim se bojí vlastního obyvatelstva. Bojí se svobody. Proto se uchyluje ke zbrani,“ uvedl.
Výzva Čubarova není jen gestem solidarity s Ukrajinou, ale také apel na národy uvnitř Ruska, které čekají na svou příležitost se osvobodit. Čubarov věří, že čas pro změnu se blíží a že porážka ruského imperialismu může být začátkem nové éry svobody.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.