Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
„Zachování Ruska v jeho současné podobě, v hranicích bývalého Sovětského svazu, představuje permanentní hrozbu – nejen pro bezprostřední sousedy, ale pro celý svět,“ uvedl osmašedesátiletý lídr krymských Tatarů, který byl nucen opustit Krym po jeho násilné anexi Ruskem v roce 2014. Od té doby žije v exilu a neúnavně bojuje za právo krymskotatarského národa na návrat a spravedlnost.
Čubarov, jenž stojí v čele Medžlisu, neoficiálního parlamentu krymských Tatarů, zdůraznil, že pro Moskvu je vnější agrese nejen nástrojem expanze, ale i mechanismem pro udržení vnitřní kontroly. „Kreml neumí udržovat kontrolu nad tak rozlehlým a mnohonárodním územím jinak než prostřednictvím války. Vnější konflikt slouží jako záclona, za kterou se skrývá autoritářské utlačování menšin a centralizace moci,“ vysvětlil.
Podle jeho slov by vojenský neúspěch Ruska na Ukrajině mohl otevřít dveře k emancipaci a seberealizaci mnoha národů, které dnes žijí v područí Moskvy. „Naším cílem není pouze zastavení agrese, ale také probuzení národního vědomí uvnitř Ruské federace. Chceme, aby si lidé v těchto regionech uvědomili, že mají právo rozhodovat o svém osudu,“ dodal.
Ruská federace, domov více než 190 etnických skupin, čelí silným požadavkům na autonomii a svobodu. Mnoho z těchto národů má vlastní jazyk, kulturu a historické území. Čubarov se zaměřuje zejména na národy Severního Kavkazu, kde jsou protiruské nálady stále silné, i když potlačované represemi. „Tyto národy spojuje společná zkušenost s útlakem ze strany Moskvy,“ vysvětlil.
Medžlis podle Čubarova aktivně spolupracuje s těmito menšinami a podporuje jejich práva. Zvláště v oblastech, jako je Čečensko nebo Dagestán, kde historická touha po nezávislosti přetrvává, i když Moskva používá sílu, aby ji potlačila.
Pokud Ukrajina zvítězí na bojišti, Čubarov věří, že to nebude mít dopad pouze na Ukrajinu, ale i na Rusko samotné. „Pokud Putin uspěje, vyšle tím světu zprávu, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho vojenská porážka se může stát spouštěčem hlubokých změn – nejen na Ukrajině, ale i uvnitř Ruska. Je to naděje pro všechny národy, které už příliš dlouho žijí v nesvobodě,“ uzavřel.
Jeho výzva přichází v době, kdy se Moskva, navzdory vojenským ztrátám, stále snaží demonstrovat sílu a zastrašovat své sousedy – od Baltského moře až po Kaspik. Čubarov však tvrdí, že agresivita režimu je projevem jeho nejistoty. „Režim se bojí vlastního obyvatelstva. Bojí se svobody. Proto se uchyluje ke zbrani,“ uvedl.
Výzva Čubarova není jen gestem solidarity s Ukrajinou, ale také apel na národy uvnitř Ruska, které čekají na svou příležitost se osvobodit. Čubarov věří, že čas pro změnu se blíží a že porážka ruského imperialismu může být začátkem nové éry svobody.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.