Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
„Zachování Ruska v jeho současné podobě, v hranicích bývalého Sovětského svazu, představuje permanentní hrozbu – nejen pro bezprostřední sousedy, ale pro celý svět,“ uvedl osmašedesátiletý lídr krymských Tatarů, který byl nucen opustit Krym po jeho násilné anexi Ruskem v roce 2014. Od té doby žije v exilu a neúnavně bojuje za právo krymskotatarského národa na návrat a spravedlnost.
Čubarov, jenž stojí v čele Medžlisu, neoficiálního parlamentu krymských Tatarů, zdůraznil, že pro Moskvu je vnější agrese nejen nástrojem expanze, ale i mechanismem pro udržení vnitřní kontroly. „Kreml neumí udržovat kontrolu nad tak rozlehlým a mnohonárodním územím jinak než prostřednictvím války. Vnější konflikt slouží jako záclona, za kterou se skrývá autoritářské utlačování menšin a centralizace moci,“ vysvětlil.
Podle jeho slov by vojenský neúspěch Ruska na Ukrajině mohl otevřít dveře k emancipaci a seberealizaci mnoha národů, které dnes žijí v područí Moskvy. „Naším cílem není pouze zastavení agrese, ale také probuzení národního vědomí uvnitř Ruské federace. Chceme, aby si lidé v těchto regionech uvědomili, že mají právo rozhodovat o svém osudu,“ dodal.
Ruská federace, domov více než 190 etnických skupin, čelí silným požadavkům na autonomii a svobodu. Mnoho z těchto národů má vlastní jazyk, kulturu a historické území. Čubarov se zaměřuje zejména na národy Severního Kavkazu, kde jsou protiruské nálady stále silné, i když potlačované represemi. „Tyto národy spojuje společná zkušenost s útlakem ze strany Moskvy,“ vysvětlil.
Medžlis podle Čubarova aktivně spolupracuje s těmito menšinami a podporuje jejich práva. Zvláště v oblastech, jako je Čečensko nebo Dagestán, kde historická touha po nezávislosti přetrvává, i když Moskva používá sílu, aby ji potlačila.
Pokud Ukrajina zvítězí na bojišti, Čubarov věří, že to nebude mít dopad pouze na Ukrajinu, ale i na Rusko samotné. „Pokud Putin uspěje, vyšle tím světu zprávu, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho vojenská porážka se může stát spouštěčem hlubokých změn – nejen na Ukrajině, ale i uvnitř Ruska. Je to naděje pro všechny národy, které už příliš dlouho žijí v nesvobodě,“ uzavřel.
Jeho výzva přichází v době, kdy se Moskva, navzdory vojenským ztrátám, stále snaží demonstrovat sílu a zastrašovat své sousedy – od Baltského moře až po Kaspik. Čubarov však tvrdí, že agresivita režimu je projevem jeho nejistoty. „Režim se bojí vlastního obyvatelstva. Bojí se svobody. Proto se uchyluje ke zbrani,“ uvedl.
Výzva Čubarova není jen gestem solidarity s Ukrajinou, ale také apel na národy uvnitř Ruska, které čekají na svou příležitost se osvobodit. Čubarov věří, že čas pro změnu se blíží a že porážka ruského imperialismu může být začátkem nové éry svobody.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.