Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Značnou pozornost budí e-maily týkající se Billa Gatese. Dokumenty z roku 2013 obsahují pracovní koncepty zpráv, které naznačují Epsteinovu frustraci z narušeného vztahu se zakladatelem Microsoftu. V textech se objevují zmínky o manželských neshodách mezi Billem a Melindou Gatesovými, obavy z pohlavních chorob i spekulace, že by veřejný rozvod mohl poškodit jejich charitativní nadaci. Gatesův mluvčí tato tvrzení označil za „absurdní lži zhrzeného lháře“, který se snažil Gatese očernit.
Další trhliny získal mediální obraz Elona Muska. Zatímco šéf Tesly v minulosti tvrdil, že Epsteinovy pozvánky na soukromý ostrov odmítal, e-maily z roku 2012 naznačují opak. Musk se v nich měl dotazovat na dopravu vrtulníkem pro sebe a svou tehdejší manželku Talulah Riley a zajímat se, která noc nabídne tu „nejdivočejší party“. Musk na síti X tyto informace popřel a zdůraznil, že na žádném z Epsteinových večírků nikdy nebyl.
Dokumenty poprvé zmiňují i spolumajitele týmu New York Giants Steva Tische, který se Epsteina dotazoval na identitu žen, které u něj potkal. Tisch ve svém prohlášení vyjádřil hlubokou lítost nad tím, že se s Epsteinem vůbec kdy stýkal, a uvedl, že s ním pouze krátce konzultoval investice a filantropii. Vedení NFL již oznámilo, že se bude těmito vazbami intenzivně zabývat.
V souborech se objevují i jména z oblasti kultury a médií. Televizní moderátorka Katie Couric v e-mailech z roku 2010 chválila „skvělé lasagne“ na Epsteinově večírku, ačkoliv později ve svých pamětech popsala atmosféru u něj jako „strašidelnou“. Martha Stewartová se zase v roce 2013 snažila získat Epsteinovo soukromé číslo a byla zvána na večeře, kterých se účastnil i režisér Woody Allen se svou manželkou Soon-Yi. Právě Woody Allen figuruje v dokumentech velmi často jako pravidelný host Epsteinových společenských akcí.
Mezinárodní skandál vyvolaly zmínky o evropských osobnostech. Bývalý norský premiér Thorbjørn Jagland, který v té době vedl výbor pro udílení Nobelovy ceny za mír, měl pobývat v Epsteinově newyorském domě. Do e-mailové korespondence byla zapojena i norská korunní princezna Mette-Marit. Oba již dříve připustili, že jejich kontakt s Epsteinem byl projevem špatného úsudku. Další diplomatický pád postihl slovenského politika Miroslava Lajčáka, který po zveřejnění informací o plánovaných schůzkách s Epsteinem rezignoval na post poradce slovenské vlády.
Zajímavý vhled do americké politiky nabízejí zprávy mezi Epsteinem a Stevem Bannonem, stratégem Donalda Trumpa. Bannon v nich sarkasticky komentoval Trumpovu inteligenci a chlubil se svým vlivem na prezidentova rozhodnutí, například ohledně uvalení cel na Čínu. Dokumenty obsahují také téměř dvouhodinový videozáznam rozhovoru mezi Bannonem a Epsteinem, kde diskutují o Epsteinově statusu sexuálního delikventa.
V materiálech nechybí ani zakladatel Virgin Group Richard Branson, který v roce 2013 v nadsázce radil Epsteinovi, aby na schůzku „přivedl svůj harém“. Bransonův mluvčí uvedl, že šlo o nevhodný vtip reagující na dospělé ženy, které Epsteina doprovázely, a zdůraznil, že Branson považuje Epsteinovy činy za odporné. Branson také Epsteinovi radil, aby se pokusil získat doporučení od Billa Gatese pro své očištění.
Kontroverzi vzbudily i fotografie režiséra Bretta Ratnera, který nedávno natočil film o Melanii Trumpové. Snímky ho zachycují na pohovce v objetí s mladými ženami po boku Jeffreyho Epsteina. Ratner, který již dříve čelil obviněním ze sexuálního obtěžování, tvrdí, že s Epsteinem neměl osobní vztah a že jedna z žen na fotografii byla v té době jeho snoubenkou.
Pro oběti Jeffreyho Epsteina je však celý proces odtajňování provázen dalším traumatem. Podle listu The New York Times byly v rámci dokumentů ministerstvem spravedlnosti omylem zveřejněny i necenzurované nahé fotografie obětí, než byly po vlně kritiky staženy. Právní zástupci obětí zdůrazňují, že zatímco se veřejnost baví pikantními detaily ze života celebrit, pro zneužité ženy zůstává prioritou spravedlnost a potrestání všech, kteří se na Epsteinových zločinech podíleli.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.