Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Sánchez ve svém projevu argumentoval, že další válka na Blízkém východě přinese jen zkázu a destabilizaci světové ekonomiky. Premiér zdůraznil, že povinností vlády je chránit životy občanů, nikoliv profitovat z globálních konfliktů. Podle něj je nepřijatelné, aby lídři zneužívali válečnou clonu k zakrytí vlastních selhání, zatímco profitují pouze výrobci raket.
Španělský lídr se ve své řeči ostře ohradil proti „slepé a servilní poslušnosti“, kterou odmítá praktikovat ze strachu před odplatou. Ačkoliv Trumpovo jméno přímo nezmínil, bylo zřejmé, na koho útočí. Sánchezovy postoje rezonují u španělské veřejnosti, kde má Donald Trump podle průzkumů jen mizivou podporu, a to i kvůli historické paměti na invazi do Iráku v roce 2003.
Domácí opozice však Sánchezova slova kritizuje. Lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo jej obvinil z ohrožení vztahů s USA, zatímco Santiago Abascal z krajně pravicové strany Vox naznačil, že premiér pouze odvádí pozornost od svých vlastních korupčních skandálů. Sánchezův kritický tón vůči Washingtonu však není novinkou; dříve se hlasitě ozval i proti postupu Izraele v Gaze nebo americkému pokusu o svržení režimu ve Venezuele.
Zatímco Sánchez vede svůj osamělý boj, ostatní evropské metropole volí opatrnější přístup. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice vyjádřil Španělsku solidaritu, ale sám balancuje na hraně pragmatismu. Macron sice označil útoky na Írán za odporující mezinárodnímu právu, zároveň však dodal, že íránské vedení nese za situaci odpovědnost kvůli podpoře terorismu a svému jadernému programu.
Francie vyslala do východního Středomoří letadlovou loď Charles de Gaulle, ovšem s ujištěním, že jde o čistě obrannou přítomnost. Paříž se snaží najít cestu z krize diplomaticky, ale Macronův vliv je omezený, i vzhledem k tomu, že mu zbývá poslední rok v úřadě. Na rozdíl od Chiracova odporu k válce v Iráku je nynější francouzský postoj mnohem zdrženlivější.
Ještě výraznější rozdíl je patrný u německého kancléře Friedricha Merze. Ten se při návštěvě Washingtonu snažil o smířlivý tón a prohlásil, že není čas na poučování spojenců o mezinárodním právu. Merz se potýká s domácími ekonomickými problémy a nárůstem popularity AfD, takže si nemůže dovolit čelní střet s Trumpem, zvláště v otázce cel a Ukrajiny.
Když dostal Merz příležitost se Španělska zastat, raději podpořil Trumpovu kritiku nízkých výdajů na obranu v rámci NATO. Ačkoliv kancléř později tvrdil, že se v soukromí Sáncheze i britského premiéra Starmera zastal, diplomatické škody již byly napáchány. Trumpovi se tak podařilo vrazit klín mezi evropské spojence, což kritici v Německu označili za ostudné.
Itálie pod vedením Giorgie Meloniové volí strategii nejednoznačnosti. Meloniová se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň zůstat v evropském proudu. Italský postoj je opatrný; premiérka sice mluví o znepokojení z chaosu ve světě, ale odmítá se jasně postavit na jednu či druhou stranu. Ministr obrany Crosetto sice připustil, že útoky na Írán jsou mimo rámec mezinárodního práva, ale Řím zatím vyčkává.
Napětí mezi Madridem a Washingtonem dále eskalovalo poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že Španělsko změnilo názor a hodlá spolupracovat. To však španělský ministr zahraničí José Manuel Albares okamžitě a rázně popřel. Potvrdil, že španělské „ne válce“ zůstává neměnné a jasné bez ohledu na americká tvrzení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.