Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Sánchez ve svém projevu argumentoval, že další válka na Blízkém východě přinese jen zkázu a destabilizaci světové ekonomiky. Premiér zdůraznil, že povinností vlády je chránit životy občanů, nikoliv profitovat z globálních konfliktů. Podle něj je nepřijatelné, aby lídři zneužívali válečnou clonu k zakrytí vlastních selhání, zatímco profitují pouze výrobci raket.
Španělský lídr se ve své řeči ostře ohradil proti „slepé a servilní poslušnosti“, kterou odmítá praktikovat ze strachu před odplatou. Ačkoliv Trumpovo jméno přímo nezmínil, bylo zřejmé, na koho útočí. Sánchezovy postoje rezonují u španělské veřejnosti, kde má Donald Trump podle průzkumů jen mizivou podporu, a to i kvůli historické paměti na invazi do Iráku v roce 2003.
Domácí opozice však Sánchezova slova kritizuje. Lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo jej obvinil z ohrožení vztahů s USA, zatímco Santiago Abascal z krajně pravicové strany Vox naznačil, že premiér pouze odvádí pozornost od svých vlastních korupčních skandálů. Sánchezův kritický tón vůči Washingtonu však není novinkou; dříve se hlasitě ozval i proti postupu Izraele v Gaze nebo americkému pokusu o svržení režimu ve Venezuele.
Zatímco Sánchez vede svůj osamělý boj, ostatní evropské metropole volí opatrnější přístup. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice vyjádřil Španělsku solidaritu, ale sám balancuje na hraně pragmatismu. Macron sice označil útoky na Írán za odporující mezinárodnímu právu, zároveň však dodal, že íránské vedení nese za situaci odpovědnost kvůli podpoře terorismu a svému jadernému programu.
Francie vyslala do východního Středomoří letadlovou loď Charles de Gaulle, ovšem s ujištěním, že jde o čistě obrannou přítomnost. Paříž se snaží najít cestu z krize diplomaticky, ale Macronův vliv je omezený, i vzhledem k tomu, že mu zbývá poslední rok v úřadě. Na rozdíl od Chiracova odporu k válce v Iráku je nynější francouzský postoj mnohem zdrženlivější.
Ještě výraznější rozdíl je patrný u německého kancléře Friedricha Merze. Ten se při návštěvě Washingtonu snažil o smířlivý tón a prohlásil, že není čas na poučování spojenců o mezinárodním právu. Merz se potýká s domácími ekonomickými problémy a nárůstem popularity AfD, takže si nemůže dovolit čelní střet s Trumpem, zvláště v otázce cel a Ukrajiny.
Když dostal Merz příležitost se Španělska zastat, raději podpořil Trumpovu kritiku nízkých výdajů na obranu v rámci NATO. Ačkoliv kancléř později tvrdil, že se v soukromí Sáncheze i britského premiéra Starmera zastal, diplomatické škody již byly napáchány. Trumpovi se tak podařilo vrazit klín mezi evropské spojence, což kritici v Německu označili za ostudné.
Itálie pod vedením Giorgie Meloniové volí strategii nejednoznačnosti. Meloniová se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň zůstat v evropském proudu. Italský postoj je opatrný; premiérka sice mluví o znepokojení z chaosu ve světě, ale odmítá se jasně postavit na jednu či druhou stranu. Ministr obrany Crosetto sice připustil, že útoky na Írán jsou mimo rámec mezinárodního práva, ale Řím zatím vyčkává.
Napětí mezi Madridem a Washingtonem dále eskalovalo poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že Španělsko změnilo názor a hodlá spolupracovat. To však španělský ministr zahraničí José Manuel Albares okamžitě a rázně popřel. Potvrdil, že španělské „ne válce“ zůstává neměnné a jasné bez ohledu na americká tvrzení.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.