Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Sánchez ve svém projevu argumentoval, že další válka na Blízkém východě přinese jen zkázu a destabilizaci světové ekonomiky. Premiér zdůraznil, že povinností vlády je chránit životy občanů, nikoliv profitovat z globálních konfliktů. Podle něj je nepřijatelné, aby lídři zneužívali válečnou clonu k zakrytí vlastních selhání, zatímco profitují pouze výrobci raket.
Španělský lídr se ve své řeči ostře ohradil proti „slepé a servilní poslušnosti“, kterou odmítá praktikovat ze strachu před odplatou. Ačkoliv Trumpovo jméno přímo nezmínil, bylo zřejmé, na koho útočí. Sánchezovy postoje rezonují u španělské veřejnosti, kde má Donald Trump podle průzkumů jen mizivou podporu, a to i kvůli historické paměti na invazi do Iráku v roce 2003.
Domácí opozice však Sánchezova slova kritizuje. Lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo jej obvinil z ohrožení vztahů s USA, zatímco Santiago Abascal z krajně pravicové strany Vox naznačil, že premiér pouze odvádí pozornost od svých vlastních korupčních skandálů. Sánchezův kritický tón vůči Washingtonu však není novinkou; dříve se hlasitě ozval i proti postupu Izraele v Gaze nebo americkému pokusu o svržení režimu ve Venezuele.
Zatímco Sánchez vede svůj osamělý boj, ostatní evropské metropole volí opatrnější přístup. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice vyjádřil Španělsku solidaritu, ale sám balancuje na hraně pragmatismu. Macron sice označil útoky na Írán za odporující mezinárodnímu právu, zároveň však dodal, že íránské vedení nese za situaci odpovědnost kvůli podpoře terorismu a svému jadernému programu.
Francie vyslala do východního Středomoří letadlovou loď Charles de Gaulle, ovšem s ujištěním, že jde o čistě obrannou přítomnost. Paříž se snaží najít cestu z krize diplomaticky, ale Macronův vliv je omezený, i vzhledem k tomu, že mu zbývá poslední rok v úřadě. Na rozdíl od Chiracova odporu k válce v Iráku je nynější francouzský postoj mnohem zdrženlivější.
Ještě výraznější rozdíl je patrný u německého kancléře Friedricha Merze. Ten se při návštěvě Washingtonu snažil o smířlivý tón a prohlásil, že není čas na poučování spojenců o mezinárodním právu. Merz se potýká s domácími ekonomickými problémy a nárůstem popularity AfD, takže si nemůže dovolit čelní střet s Trumpem, zvláště v otázce cel a Ukrajiny.
Když dostal Merz příležitost se Španělska zastat, raději podpořil Trumpovu kritiku nízkých výdajů na obranu v rámci NATO. Ačkoliv kancléř později tvrdil, že se v soukromí Sáncheze i britského premiéra Starmera zastal, diplomatické škody již byly napáchány. Trumpovi se tak podařilo vrazit klín mezi evropské spojence, což kritici v Německu označili za ostudné.
Itálie pod vedením Giorgie Meloniové volí strategii nejednoznačnosti. Meloniová se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň zůstat v evropském proudu. Italský postoj je opatrný; premiérka sice mluví o znepokojení z chaosu ve světě, ale odmítá se jasně postavit na jednu či druhou stranu. Ministr obrany Crosetto sice připustil, že útoky na Írán jsou mimo rámec mezinárodního práva, ale Řím zatím vyčkává.
Napětí mezi Madridem a Washingtonem dále eskalovalo poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že Španělsko změnilo názor a hodlá spolupracovat. To však španělský ministr zahraničí José Manuel Albares okamžitě a rázně popřel. Potvrdil, že španělské „ne válce“ zůstává neměnné a jasné bez ohledu na americká tvrzení.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.