Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Problém s tamní ropou není ideologický, ale čistě fyzikální. Většina zásob v oblasti řeky Orinoko tvoří takzvaná těžká kyselá ropa, která je svou hustotou a viskozitou přirovnávána k melase. Tato konzistence znemožňuje, aby surovina z vrtů vytékala samovolně jako kapalina. K její těžbě je nutné do ložisek vhánět horkou páru, což vyžaduje obrovské množství energie, která se většinou získává spalováním zemního plynu, čímž se do atmosféry uvolňuje další uhlík.
Ekologickou zátěž zvyšuje i následné zpracování, protože vysoký obsah síry vyžaduje nákladnou a energeticky náročnou rafinaci. Navíc je venezuelská infrastruktura v katastrofálním stavu, což vede k masivním únikům metanu. Tento plyn je z hlediska oteplování planety v krátkodobém horizontu až osmdesátkrát účinnější než oxid uhličitý. Míra úniků metanu ve Venezuele je podle statistik šestkrát vyšší, než je celosvětový průměr, především kvůli zastaralým metodám spalování přebytečného plynu.
I kdyby se americkým firmám podařilo modernizovat technologie a snížit emise, těžba této ropy zůstane environmentálním rizikem. Země se dlouhodobě potýká s praskajícím potrubím a ropnými skvrnami, o kterých státní společnost PDVSA od roku 2016 raději přestala zveřejňovat údaje. Nezávislé organizace však odhadují, že skutečný počet havárií je v řádech stovek a neustále roste. Odborníci se shodují, že takto špinavá surovina by se už vůbec neměla dobývat.
Kromě ekologických rizik jsou ve hře i pochybné ekonomické vyhlídky. Produkce Venezuely se v posledních letech propadla na méně než milion barelů denně. Pro udržení současného stavu by bylo potřeba v příštích patnácti letech investovat přes 53 miliard dolarů. Pokud by se měla těžba vrátit na vrcholnou úroveň tří milionů barelů denně, náklady by vyšplhaly na astronomických 183 miliard dolarů, což je v době klesajících cen ropy nereálné.
Globální dopady takového kroku by byly pro klima velmi citelné, i když je těžké přesně předpovědět nárůst emisí. Podle Guye Prince z think tanku Carbon Tracker by však největším nebezpečím nebyl jen samotný uhlík. Tato intervence by především odvedla pozornost od přechodu k čisté energii a obnovila myšlení 20. století založené na konfliktech o suroviny, což by zásadně zpomalilo koordinované kroky proti klimatické krizi.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).