Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Problém s tamní ropou není ideologický, ale čistě fyzikální. Většina zásob v oblasti řeky Orinoko tvoří takzvaná těžká kyselá ropa, která je svou hustotou a viskozitou přirovnávána k melase. Tato konzistence znemožňuje, aby surovina z vrtů vytékala samovolně jako kapalina. K její těžbě je nutné do ložisek vhánět horkou páru, což vyžaduje obrovské množství energie, která se většinou získává spalováním zemního plynu, čímž se do atmosféry uvolňuje další uhlík.
Ekologickou zátěž zvyšuje i následné zpracování, protože vysoký obsah síry vyžaduje nákladnou a energeticky náročnou rafinaci. Navíc je venezuelská infrastruktura v katastrofálním stavu, což vede k masivním únikům metanu. Tento plyn je z hlediska oteplování planety v krátkodobém horizontu až osmdesátkrát účinnější než oxid uhličitý. Míra úniků metanu ve Venezuele je podle statistik šestkrát vyšší, než je celosvětový průměr, především kvůli zastaralým metodám spalování přebytečného plynu.
I kdyby se americkým firmám podařilo modernizovat technologie a snížit emise, těžba této ropy zůstane environmentálním rizikem. Země se dlouhodobě potýká s praskajícím potrubím a ropnými skvrnami, o kterých státní společnost PDVSA od roku 2016 raději přestala zveřejňovat údaje. Nezávislé organizace však odhadují, že skutečný počet havárií je v řádech stovek a neustále roste. Odborníci se shodují, že takto špinavá surovina by se už vůbec neměla dobývat.
Kromě ekologických rizik jsou ve hře i pochybné ekonomické vyhlídky. Produkce Venezuely se v posledních letech propadla na méně než milion barelů denně. Pro udržení současného stavu by bylo potřeba v příštích patnácti letech investovat přes 53 miliard dolarů. Pokud by se měla těžba vrátit na vrcholnou úroveň tří milionů barelů denně, náklady by vyšplhaly na astronomických 183 miliard dolarů, což je v době klesajících cen ropy nereálné.
Globální dopady takového kroku by byly pro klima velmi citelné, i když je těžké přesně předpovědět nárůst emisí. Podle Guye Prince z think tanku Carbon Tracker by však největším nebezpečím nebyl jen samotný uhlík. Tato intervence by především odvedla pozornost od přechodu k čisté energii a obnovila myšlení 20. století založené na konfliktech o suroviny, což by zásadně zpomalilo koordinované kroky proti klimatické krizi.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.