Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Problém s tamní ropou není ideologický, ale čistě fyzikální. Většina zásob v oblasti řeky Orinoko tvoří takzvaná těžká kyselá ropa, která je svou hustotou a viskozitou přirovnávána k melase. Tato konzistence znemožňuje, aby surovina z vrtů vytékala samovolně jako kapalina. K její těžbě je nutné do ložisek vhánět horkou páru, což vyžaduje obrovské množství energie, která se většinou získává spalováním zemního plynu, čímž se do atmosféry uvolňuje další uhlík.
Ekologickou zátěž zvyšuje i následné zpracování, protože vysoký obsah síry vyžaduje nákladnou a energeticky náročnou rafinaci. Navíc je venezuelská infrastruktura v katastrofálním stavu, což vede k masivním únikům metanu. Tento plyn je z hlediska oteplování planety v krátkodobém horizontu až osmdesátkrát účinnější než oxid uhličitý. Míra úniků metanu ve Venezuele je podle statistik šestkrát vyšší, než je celosvětový průměr, především kvůli zastaralým metodám spalování přebytečného plynu.
I kdyby se americkým firmám podařilo modernizovat technologie a snížit emise, těžba této ropy zůstane environmentálním rizikem. Země se dlouhodobě potýká s praskajícím potrubím a ropnými skvrnami, o kterých státní společnost PDVSA od roku 2016 raději přestala zveřejňovat údaje. Nezávislé organizace však odhadují, že skutečný počet havárií je v řádech stovek a neustále roste. Odborníci se shodují, že takto špinavá surovina by se už vůbec neměla dobývat.
Kromě ekologických rizik jsou ve hře i pochybné ekonomické vyhlídky. Produkce Venezuely se v posledních letech propadla na méně než milion barelů denně. Pro udržení současného stavu by bylo potřeba v příštích patnácti letech investovat přes 53 miliard dolarů. Pokud by se měla těžba vrátit na vrcholnou úroveň tří milionů barelů denně, náklady by vyšplhaly na astronomických 183 miliard dolarů, což je v době klesajících cen ropy nereálné.
Globální dopady takového kroku by byly pro klima velmi citelné, i když je těžké přesně předpovědět nárůst emisí. Podle Guye Prince z think tanku Carbon Tracker by však největším nebezpečím nebyl jen samotný uhlík. Tato intervence by především odvedla pozornost od přechodu k čisté energii a obnovila myšlení 20. století založené na konfliktech o suroviny, což by zásadně zpomalilo koordinované kroky proti klimatické krizi.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.