Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Problém s tamní ropou není ideologický, ale čistě fyzikální. Většina zásob v oblasti řeky Orinoko tvoří takzvaná těžká kyselá ropa, která je svou hustotou a viskozitou přirovnávána k melase. Tato konzistence znemožňuje, aby surovina z vrtů vytékala samovolně jako kapalina. K její těžbě je nutné do ložisek vhánět horkou páru, což vyžaduje obrovské množství energie, která se většinou získává spalováním zemního plynu, čímž se do atmosféry uvolňuje další uhlík.
Ekologickou zátěž zvyšuje i následné zpracování, protože vysoký obsah síry vyžaduje nákladnou a energeticky náročnou rafinaci. Navíc je venezuelská infrastruktura v katastrofálním stavu, což vede k masivním únikům metanu. Tento plyn je z hlediska oteplování planety v krátkodobém horizontu až osmdesátkrát účinnější než oxid uhličitý. Míra úniků metanu ve Venezuele je podle statistik šestkrát vyšší, než je celosvětový průměr, především kvůli zastaralým metodám spalování přebytečného plynu.
I kdyby se americkým firmám podařilo modernizovat technologie a snížit emise, těžba této ropy zůstane environmentálním rizikem. Země se dlouhodobě potýká s praskajícím potrubím a ropnými skvrnami, o kterých státní společnost PDVSA od roku 2016 raději přestala zveřejňovat údaje. Nezávislé organizace však odhadují, že skutečný počet havárií je v řádech stovek a neustále roste. Odborníci se shodují, že takto špinavá surovina by se už vůbec neměla dobývat.
Kromě ekologických rizik jsou ve hře i pochybné ekonomické vyhlídky. Produkce Venezuely se v posledních letech propadla na méně než milion barelů denně. Pro udržení současného stavu by bylo potřeba v příštích patnácti letech investovat přes 53 miliard dolarů. Pokud by se měla těžba vrátit na vrcholnou úroveň tří milionů barelů denně, náklady by vyšplhaly na astronomických 183 miliard dolarů, což je v době klesajících cen ropy nereálné.
Globální dopady takového kroku by byly pro klima velmi citelné, i když je těžké přesně předpovědět nárůst emisí. Podle Guye Prince z think tanku Carbon Tracker by však největším nebezpečím nebyl jen samotný uhlík. Tato intervence by především odvedla pozornost od přechodu k čisté energii a obnovila myšlení 20. století založené na konfliktech o suroviny, což by zásadně zpomalilo koordinované kroky proti klimatické krizi.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.