Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
„Od Lavrova nikdy nevyšlo nic užitečného,“ prohlásil Rutte a dodal: „Takže nemá smysl mu věnovat příliš pozornosti.“
Reagoval tím na Lavrovovo tvrzení, že nové cíle NATO na výdaje ve výši 5 % HDP na obranu by mohly alianci vnitřně rozložit. Rutte naopak považuje dohodu o navýšení obranných rozpočtů za historický úspěch a přirovnal debatu k diskusím sahajícím až do dob prezidenta Eisenhowera, prvního vrchního velitele NATO.
Ruské ministerstvo zahraničí ovšem Rutteho poznámku o „Ježíši Kristu“ nebralo na lehkou váhu. Mluvčí resortu Maria Zacharovová se do šéfa NATO pustila s tím, že Lavrovův vliv je zjevně tak silný, že přiměl i Rutteho „vzpomínat na Ježíše“.
„Lavrov v té funkci není pro nic za nic,“ vzkázala Zacharovová státní agentuře TASS. „Když přiměje šéfa NATO přemýšlet o Kristovi, tak je zjevně na správném místě.“
Lavrov zastává post ministra zahraničí od roku 2004 a patří mezi nejdéle sloužící diplomaty na světě.
Spor se odehrává v době, kdy jak Rusko, tak NATO výrazně navyšují své vojenské rozpočty. Podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Rusko v roce 2024 utratilo za armádu 149 miliard dolarů, což je 7,1 % jeho HDP.
Samotný Vladimir Putin nedávno přiznal, že takové výdaje představují riziko pro ruskou ekonomiku. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski pak označil ruské přezbrojování za potenciální příčinu Putinova pádu, což Lavrov okomentoval právě varováním před obdobnými riziky uvnitř NATO.
Rutte ale trvá na tom, že NATO má strategii pod kontrolou. Nový cíl výdajů ve výši 5 % HDP se vztahuje i na pomoc Ukrajině a modernizaci infrastruktury, takže čisté vojenské navýšení nebude až tak dramatické, jak někteří tvrdí.
Aliance byla založena v roce 1949 za prezidenta Harryho Trumana. Dwight Eisenhower, na nějž Rutte odkazoval, byl prvním vrchním velitelem NATO a později prezidentem USA. Debata o spravedlivém rozdělení výdajů mezi členy NATO probíhá už od těchto dob.
Rutteho poznámky o „Ježíši“ sice vyvolaly v Moskvě vlnu podráždění, ale zjevně také záměrně cílily na Lavrovovu rétoriku, která podle Západu čím dál více připomíná studenoválečné propagandistické vzorce.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.