Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
„Od Lavrova nikdy nevyšlo nic užitečného,“ prohlásil Rutte a dodal: „Takže nemá smysl mu věnovat příliš pozornosti.“
Reagoval tím na Lavrovovo tvrzení, že nové cíle NATO na výdaje ve výši 5 % HDP na obranu by mohly alianci vnitřně rozložit. Rutte naopak považuje dohodu o navýšení obranných rozpočtů za historický úspěch a přirovnal debatu k diskusím sahajícím až do dob prezidenta Eisenhowera, prvního vrchního velitele NATO.
Ruské ministerstvo zahraničí ovšem Rutteho poznámku o „Ježíši Kristu“ nebralo na lehkou váhu. Mluvčí resortu Maria Zacharovová se do šéfa NATO pustila s tím, že Lavrovův vliv je zjevně tak silný, že přiměl i Rutteho „vzpomínat na Ježíše“.
„Lavrov v té funkci není pro nic za nic,“ vzkázala Zacharovová státní agentuře TASS. „Když přiměje šéfa NATO přemýšlet o Kristovi, tak je zjevně na správném místě.“
Lavrov zastává post ministra zahraničí od roku 2004 a patří mezi nejdéle sloužící diplomaty na světě.
Spor se odehrává v době, kdy jak Rusko, tak NATO výrazně navyšují své vojenské rozpočty. Podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Rusko v roce 2024 utratilo za armádu 149 miliard dolarů, což je 7,1 % jeho HDP.
Samotný Vladimir Putin nedávno přiznal, že takové výdaje představují riziko pro ruskou ekonomiku. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski pak označil ruské přezbrojování za potenciální příčinu Putinova pádu, což Lavrov okomentoval právě varováním před obdobnými riziky uvnitř NATO.
Rutte ale trvá na tom, že NATO má strategii pod kontrolou. Nový cíl výdajů ve výši 5 % HDP se vztahuje i na pomoc Ukrajině a modernizaci infrastruktury, takže čisté vojenské navýšení nebude až tak dramatické, jak někteří tvrdí.
Aliance byla založena v roce 1949 za prezidenta Harryho Trumana. Dwight Eisenhower, na nějž Rutte odkazoval, byl prvním vrchním velitelem NATO a později prezidentem USA. Debata o spravedlivém rozdělení výdajů mezi členy NATO probíhá už od těchto dob.
Rutteho poznámky o „Ježíši“ sice vyvolaly v Moskvě vlnu podráždění, ale zjevně také záměrně cílily na Lavrovovu rétoriku, která podle Západu čím dál více připomíná studenoválečné propagandistické vzorce.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?