Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
„Od Lavrova nikdy nevyšlo nic užitečného,“ prohlásil Rutte a dodal: „Takže nemá smysl mu věnovat příliš pozornosti.“
Reagoval tím na Lavrovovo tvrzení, že nové cíle NATO na výdaje ve výši 5 % HDP na obranu by mohly alianci vnitřně rozložit. Rutte naopak považuje dohodu o navýšení obranných rozpočtů za historický úspěch a přirovnal debatu k diskusím sahajícím až do dob prezidenta Eisenhowera, prvního vrchního velitele NATO.
Ruské ministerstvo zahraničí ovšem Rutteho poznámku o „Ježíši Kristu“ nebralo na lehkou váhu. Mluvčí resortu Maria Zacharovová se do šéfa NATO pustila s tím, že Lavrovův vliv je zjevně tak silný, že přiměl i Rutteho „vzpomínat na Ježíše“.
„Lavrov v té funkci není pro nic za nic,“ vzkázala Zacharovová státní agentuře TASS. „Když přiměje šéfa NATO přemýšlet o Kristovi, tak je zjevně na správném místě.“
Lavrov zastává post ministra zahraničí od roku 2004 a patří mezi nejdéle sloužící diplomaty na světě.
Spor se odehrává v době, kdy jak Rusko, tak NATO výrazně navyšují své vojenské rozpočty. Podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Rusko v roce 2024 utratilo za armádu 149 miliard dolarů, což je 7,1 % jeho HDP.
Samotný Vladimir Putin nedávno přiznal, že takové výdaje představují riziko pro ruskou ekonomiku. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski pak označil ruské přezbrojování za potenciální příčinu Putinova pádu, což Lavrov okomentoval právě varováním před obdobnými riziky uvnitř NATO.
Rutte ale trvá na tom, že NATO má strategii pod kontrolou. Nový cíl výdajů ve výši 5 % HDP se vztahuje i na pomoc Ukrajině a modernizaci infrastruktury, takže čisté vojenské navýšení nebude až tak dramatické, jak někteří tvrdí.
Aliance byla založena v roce 1949 za prezidenta Harryho Trumana. Dwight Eisenhower, na nějž Rutte odkazoval, byl prvním vrchním velitelem NATO a později prezidentem USA. Debata o spravedlivém rozdělení výdajů mezi členy NATO probíhá už od těchto dob.
Rutteho poznámky o „Ježíši“ sice vyvolaly v Moskvě vlnu podráždění, ale zjevně také záměrně cílily na Lavrovovu rétoriku, která podle Západu čím dál více připomíná studenoválečné propagandistické vzorce.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.