Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
„Od Lavrova nikdy nevyšlo nic užitečného,“ prohlásil Rutte a dodal: „Takže nemá smysl mu věnovat příliš pozornosti.“
Reagoval tím na Lavrovovo tvrzení, že nové cíle NATO na výdaje ve výši 5 % HDP na obranu by mohly alianci vnitřně rozložit. Rutte naopak považuje dohodu o navýšení obranných rozpočtů za historický úspěch a přirovnal debatu k diskusím sahajícím až do dob prezidenta Eisenhowera, prvního vrchního velitele NATO.
Ruské ministerstvo zahraničí ovšem Rutteho poznámku o „Ježíši Kristu“ nebralo na lehkou váhu. Mluvčí resortu Maria Zacharovová se do šéfa NATO pustila s tím, že Lavrovův vliv je zjevně tak silný, že přiměl i Rutteho „vzpomínat na Ježíše“.
„Lavrov v té funkci není pro nic za nic,“ vzkázala Zacharovová státní agentuře TASS. „Když přiměje šéfa NATO přemýšlet o Kristovi, tak je zjevně na správném místě.“
Lavrov zastává post ministra zahraničí od roku 2004 a patří mezi nejdéle sloužící diplomaty na světě.
Spor se odehrává v době, kdy jak Rusko, tak NATO výrazně navyšují své vojenské rozpočty. Podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Rusko v roce 2024 utratilo za armádu 149 miliard dolarů, což je 7,1 % jeho HDP.
Samotný Vladimir Putin nedávno přiznal, že takové výdaje představují riziko pro ruskou ekonomiku. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski pak označil ruské přezbrojování za potenciální příčinu Putinova pádu, což Lavrov okomentoval právě varováním před obdobnými riziky uvnitř NATO.
Rutte ale trvá na tom, že NATO má strategii pod kontrolou. Nový cíl výdajů ve výši 5 % HDP se vztahuje i na pomoc Ukrajině a modernizaci infrastruktury, takže čisté vojenské navýšení nebude až tak dramatické, jak někteří tvrdí.
Aliance byla založena v roce 1949 za prezidenta Harryho Trumana. Dwight Eisenhower, na nějž Rutte odkazoval, byl prvním vrchním velitelem NATO a později prezidentem USA. Debata o spravedlivém rozdělení výdajů mezi členy NATO probíhá už od těchto dob.
Rutteho poznámky o „Ježíši“ sice vyvolaly v Moskvě vlnu podráždění, ale zjevně také záměrně cílily na Lavrovovu rétoriku, která podle Západu čím dál více připomíná studenoválečné propagandistické vzorce.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.