Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu během návštěvy Varšavy varoval Rusko, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiného člena aliance by vyvolal „drtivou reakci“ ze strany Severoatlantické aliance. Jeho slova podle televize ABC News zazněla v době, kdy v Evropě sílí obavy z možného oslabení amerického závazku k obraně NATO pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Rutte vystoupil po boku polského premiéra Donalda Tuska a zdůraznil, že aliance zůstává jednotná a odhodlaná bránit každého člena. „Pokud by si někdo špatně spočítal své kroky a myslel si, že může beztrestně zaútočit na Polsko nebo jakéhokoliv jiného spojence, bude čelit plné síle této odhodlané aliance. Naše reakce bude devastující. To musí být zcela jasné Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoliv dalšímu, kdo by nás chtěl napadnout,“ prohlásil Rutte.
Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu varoval, že je nutné být připraven na všechny možné scénáře, včetně výsledků jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení tříletého konfliktu na Ukrajině. „Je důležité, abychom byli připraveni na jakýkoliv výsledek těchto jednání,“ uvedl Tusk.
Země východního křídla NATO, zejména Polsko a pobaltské státy, se obávají, že mírová dohoda by mohla být příliš výhodná pro Rusko. Takový výsledek by podle nich umožnil prezidentovi Vladimiru Putinovi obnovit vojenskou sílu Ruska a v budoucnu ohrozit další země v regionu.
Rutte zdůraznil, že aliance si je těchto rizik vědoma a nebude tolerovat jakoukoliv agresi. „Nesmíme zapomínat, že Rusko zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci. Nesmíme zapomínat, že Rusko přechází na válečnou ekonomiku, což výrazně zvýší jejich schopnost budovat vojenské síly,“ varoval Rutte.
Varování generálního tajemníka NATO přichází v době, kdy návrat prezidenta Donalda Trumpa k moci otřásá bezpečnostními zárukami, na kterých Evropa dlouhodobě stavěla. Trump během nedávného setkání s Ruttem v Bílém domě prohlásil, že nevěří, že by mírová dohoda s Ruskem vedla k dalším ruským útokům na jiné země.
Trumpova nejednoznačná podpora NATO vedla k tomu, že evropské státy začaly hledat způsoby, jak snížit svou závislost na Spojených státech v oblasti bezpečnosti. Evropské země plánují rozsáhlé investice do obrany a modernizace svých armád.
Polsko patří mezi nejaktivnější země NATO v oblasti posilování obrany. Vynakládá 4,7 % svého hrubého domácího produktu na obranu, což je nejvyšší podíl ze všech členů aliance. Země rovněž investuje 2,3 miliardy eur do projektu „Východní štít“ – série opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem, který je podporován Evropskou unií.
Polská vláda považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro svou vlastní bezpečnost. „Nikdo nechce mír více než my, ale pouze spravedlivý mír nám poskytne pocit bezpečí. Je to podmínka pro bezpečnost Polska, Evropy a NATO,“ zdůraznil Tusk.
Rutteho varování je dalším signálem, že NATO a jeho evropští členové zůstávají jednotní v postoji vůči ruské agresi. Tento týden se Rutte a Tusk zúčastní summitu v Paříži, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron a který se zaměří na další podporu Ukrajiny a bezpečnostní strategii Evropy.
Navzdory nejistotě ohledně budoucího postoje Spojených států Rutte ujistil, že transatlantická spolupráce zůstává pevná. „Transatlantické vztahy mezi USA a Evropou jsou základem naší aliance a to se nemění,“ prohlásil Rutte.
Zatímco Rusko pokračuje ve zbrojení a přechází na válečnou ekonomiku, NATO dává jasně najevo, že jakýkoliv útok na jeho členy nebude tolerován a vyvolá okamžitou a tvrdou odpověď.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.