Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu během návštěvy Varšavy varoval Rusko, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiného člena aliance by vyvolal „drtivou reakci“ ze strany Severoatlantické aliance. Jeho slova podle televize ABC News zazněla v době, kdy v Evropě sílí obavy z možného oslabení amerického závazku k obraně NATO pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Rutte vystoupil po boku polského premiéra Donalda Tuska a zdůraznil, že aliance zůstává jednotná a odhodlaná bránit každého člena. „Pokud by si někdo špatně spočítal své kroky a myslel si, že může beztrestně zaútočit na Polsko nebo jakéhokoliv jiného spojence, bude čelit plné síle této odhodlané aliance. Naše reakce bude devastující. To musí být zcela jasné Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoliv dalšímu, kdo by nás chtěl napadnout,“ prohlásil Rutte.
Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu varoval, že je nutné být připraven na všechny možné scénáře, včetně výsledků jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení tříletého konfliktu na Ukrajině. „Je důležité, abychom byli připraveni na jakýkoliv výsledek těchto jednání,“ uvedl Tusk.
Země východního křídla NATO, zejména Polsko a pobaltské státy, se obávají, že mírová dohoda by mohla být příliš výhodná pro Rusko. Takový výsledek by podle nich umožnil prezidentovi Vladimiru Putinovi obnovit vojenskou sílu Ruska a v budoucnu ohrozit další země v regionu.
Rutte zdůraznil, že aliance si je těchto rizik vědoma a nebude tolerovat jakoukoliv agresi. „Nesmíme zapomínat, že Rusko zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci. Nesmíme zapomínat, že Rusko přechází na válečnou ekonomiku, což výrazně zvýší jejich schopnost budovat vojenské síly,“ varoval Rutte.
Varování generálního tajemníka NATO přichází v době, kdy návrat prezidenta Donalda Trumpa k moci otřásá bezpečnostními zárukami, na kterých Evropa dlouhodobě stavěla. Trump během nedávného setkání s Ruttem v Bílém domě prohlásil, že nevěří, že by mírová dohoda s Ruskem vedla k dalším ruským útokům na jiné země.
Trumpova nejednoznačná podpora NATO vedla k tomu, že evropské státy začaly hledat způsoby, jak snížit svou závislost na Spojených státech v oblasti bezpečnosti. Evropské země plánují rozsáhlé investice do obrany a modernizace svých armád.
Polsko patří mezi nejaktivnější země NATO v oblasti posilování obrany. Vynakládá 4,7 % svého hrubého domácího produktu na obranu, což je nejvyšší podíl ze všech členů aliance. Země rovněž investuje 2,3 miliardy eur do projektu „Východní štít“ – série opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem, který je podporován Evropskou unií.
Polská vláda považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro svou vlastní bezpečnost. „Nikdo nechce mír více než my, ale pouze spravedlivý mír nám poskytne pocit bezpečí. Je to podmínka pro bezpečnost Polska, Evropy a NATO,“ zdůraznil Tusk.
Rutteho varování je dalším signálem, že NATO a jeho evropští členové zůstávají jednotní v postoji vůči ruské agresi. Tento týden se Rutte a Tusk zúčastní summitu v Paříži, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron a který se zaměří na další podporu Ukrajiny a bezpečnostní strategii Evropy.
Navzdory nejistotě ohledně budoucího postoje Spojených států Rutte ujistil, že transatlantická spolupráce zůstává pevná. „Transatlantické vztahy mezi USA a Evropou jsou základem naší aliance a to se nemění,“ prohlásil Rutte.
Zatímco Rusko pokračuje ve zbrojení a přechází na válečnou ekonomiku, NATO dává jasně najevo, že jakýkoliv útok na jeho členy nebude tolerován a vyvolá okamžitou a tvrdou odpověď.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.