Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu během návštěvy Varšavy varoval Rusko, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiného člena aliance by vyvolal „drtivou reakci“ ze strany Severoatlantické aliance. Jeho slova podle televize ABC News zazněla v době, kdy v Evropě sílí obavy z možného oslabení amerického závazku k obraně NATO pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Rutte vystoupil po boku polského premiéra Donalda Tuska a zdůraznil, že aliance zůstává jednotná a odhodlaná bránit každého člena. „Pokud by si někdo špatně spočítal své kroky a myslel si, že může beztrestně zaútočit na Polsko nebo jakéhokoliv jiného spojence, bude čelit plné síle této odhodlané aliance. Naše reakce bude devastující. To musí být zcela jasné Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoliv dalšímu, kdo by nás chtěl napadnout,“ prohlásil Rutte.
Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu varoval, že je nutné být připraven na všechny možné scénáře, včetně výsledků jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení tříletého konfliktu na Ukrajině. „Je důležité, abychom byli připraveni na jakýkoliv výsledek těchto jednání,“ uvedl Tusk.
Země východního křídla NATO, zejména Polsko a pobaltské státy, se obávají, že mírová dohoda by mohla být příliš výhodná pro Rusko. Takový výsledek by podle nich umožnil prezidentovi Vladimiru Putinovi obnovit vojenskou sílu Ruska a v budoucnu ohrozit další země v regionu.
Rutte zdůraznil, že aliance si je těchto rizik vědoma a nebude tolerovat jakoukoliv agresi. „Nesmíme zapomínat, že Rusko zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci. Nesmíme zapomínat, že Rusko přechází na válečnou ekonomiku, což výrazně zvýší jejich schopnost budovat vojenské síly,“ varoval Rutte.
Varování generálního tajemníka NATO přichází v době, kdy návrat prezidenta Donalda Trumpa k moci otřásá bezpečnostními zárukami, na kterých Evropa dlouhodobě stavěla. Trump během nedávného setkání s Ruttem v Bílém domě prohlásil, že nevěří, že by mírová dohoda s Ruskem vedla k dalším ruským útokům na jiné země.
Trumpova nejednoznačná podpora NATO vedla k tomu, že evropské státy začaly hledat způsoby, jak snížit svou závislost na Spojených státech v oblasti bezpečnosti. Evropské země plánují rozsáhlé investice do obrany a modernizace svých armád.
Polsko patří mezi nejaktivnější země NATO v oblasti posilování obrany. Vynakládá 4,7 % svého hrubého domácího produktu na obranu, což je nejvyšší podíl ze všech členů aliance. Země rovněž investuje 2,3 miliardy eur do projektu „Východní štít“ – série opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem, který je podporován Evropskou unií.
Polská vláda považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro svou vlastní bezpečnost. „Nikdo nechce mír více než my, ale pouze spravedlivý mír nám poskytne pocit bezpečí. Je to podmínka pro bezpečnost Polska, Evropy a NATO,“ zdůraznil Tusk.
Rutteho varování je dalším signálem, že NATO a jeho evropští členové zůstávají jednotní v postoji vůči ruské agresi. Tento týden se Rutte a Tusk zúčastní summitu v Paříži, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron a který se zaměří na další podporu Ukrajiny a bezpečnostní strategii Evropy.
Navzdory nejistotě ohledně budoucího postoje Spojených států Rutte ujistil, že transatlantická spolupráce zůstává pevná. „Transatlantické vztahy mezi USA a Evropou jsou základem naší aliance a to se nemění,“ prohlásil Rutte.
Zatímco Rusko pokračuje ve zbrojení a přechází na válečnou ekonomiku, NATO dává jasně najevo, že jakýkoliv útok na jeho členy nebude tolerován a vyvolá okamžitou a tvrdou odpověď.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.