Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu během návštěvy Varšavy varoval Rusko, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiného člena aliance by vyvolal „drtivou reakci“ ze strany Severoatlantické aliance. Jeho slova podle televize ABC News zazněla v době, kdy v Evropě sílí obavy z možného oslabení amerického závazku k obraně NATO pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Rutte vystoupil po boku polského premiéra Donalda Tuska a zdůraznil, že aliance zůstává jednotná a odhodlaná bránit každého člena. „Pokud by si někdo špatně spočítal své kroky a myslel si, že může beztrestně zaútočit na Polsko nebo jakéhokoliv jiného spojence, bude čelit plné síle této odhodlané aliance. Naše reakce bude devastující. To musí být zcela jasné Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoliv dalšímu, kdo by nás chtěl napadnout,“ prohlásil Rutte.
Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu varoval, že je nutné být připraven na všechny možné scénáře, včetně výsledků jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení tříletého konfliktu na Ukrajině. „Je důležité, abychom byli připraveni na jakýkoliv výsledek těchto jednání,“ uvedl Tusk.
Země východního křídla NATO, zejména Polsko a pobaltské státy, se obávají, že mírová dohoda by mohla být příliš výhodná pro Rusko. Takový výsledek by podle nich umožnil prezidentovi Vladimiru Putinovi obnovit vojenskou sílu Ruska a v budoucnu ohrozit další země v regionu.
Rutte zdůraznil, že aliance si je těchto rizik vědoma a nebude tolerovat jakoukoliv agresi. „Nesmíme zapomínat, že Rusko zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci. Nesmíme zapomínat, že Rusko přechází na válečnou ekonomiku, což výrazně zvýší jejich schopnost budovat vojenské síly,“ varoval Rutte.
Varování generálního tajemníka NATO přichází v době, kdy návrat prezidenta Donalda Trumpa k moci otřásá bezpečnostními zárukami, na kterých Evropa dlouhodobě stavěla. Trump během nedávného setkání s Ruttem v Bílém domě prohlásil, že nevěří, že by mírová dohoda s Ruskem vedla k dalším ruským útokům na jiné země.
Trumpova nejednoznačná podpora NATO vedla k tomu, že evropské státy začaly hledat způsoby, jak snížit svou závislost na Spojených státech v oblasti bezpečnosti. Evropské země plánují rozsáhlé investice do obrany a modernizace svých armád.
Polsko patří mezi nejaktivnější země NATO v oblasti posilování obrany. Vynakládá 4,7 % svého hrubého domácího produktu na obranu, což je nejvyšší podíl ze všech členů aliance. Země rovněž investuje 2,3 miliardy eur do projektu „Východní štít“ – série opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem, který je podporován Evropskou unií.
Polská vláda považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro svou vlastní bezpečnost. „Nikdo nechce mír více než my, ale pouze spravedlivý mír nám poskytne pocit bezpečí. Je to podmínka pro bezpečnost Polska, Evropy a NATO,“ zdůraznil Tusk.
Rutteho varování je dalším signálem, že NATO a jeho evropští členové zůstávají jednotní v postoji vůči ruské agresi. Tento týden se Rutte a Tusk zúčastní summitu v Paříži, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron a který se zaměří na další podporu Ukrajiny a bezpečnostní strategii Evropy.
Navzdory nejistotě ohledně budoucího postoje Spojených států Rutte ujistil, že transatlantická spolupráce zůstává pevná. „Transatlantické vztahy mezi USA a Evropou jsou základem naší aliance a to se nemění,“ prohlásil Rutte.
Zatímco Rusko pokračuje ve zbrojení a přechází na válečnou ekonomiku, NATO dává jasně najevo, že jakýkoliv útok na jeho členy nebude tolerován a vyvolá okamžitou a tvrdou odpověď.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.