Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu během návštěvy Varšavy varoval Rusko, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiného člena aliance by vyvolal „drtivou reakci“ ze strany Severoatlantické aliance. Jeho slova podle televize ABC News zazněla v době, kdy v Evropě sílí obavy z možného oslabení amerického závazku k obraně NATO pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Rutte vystoupil po boku polského premiéra Donalda Tuska a zdůraznil, že aliance zůstává jednotná a odhodlaná bránit každého člena. „Pokud by si někdo špatně spočítal své kroky a myslel si, že může beztrestně zaútočit na Polsko nebo jakéhokoliv jiného spojence, bude čelit plné síle této odhodlané aliance. Naše reakce bude devastující. To musí být zcela jasné Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoliv dalšímu, kdo by nás chtěl napadnout,“ prohlásil Rutte.
Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu varoval, že je nutné být připraven na všechny možné scénáře, včetně výsledků jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení tříletého konfliktu na Ukrajině. „Je důležité, abychom byli připraveni na jakýkoliv výsledek těchto jednání,“ uvedl Tusk.
Země východního křídla NATO, zejména Polsko a pobaltské státy, se obávají, že mírová dohoda by mohla být příliš výhodná pro Rusko. Takový výsledek by podle nich umožnil prezidentovi Vladimiru Putinovi obnovit vojenskou sílu Ruska a v budoucnu ohrozit další země v regionu.
Rutte zdůraznil, že aliance si je těchto rizik vědoma a nebude tolerovat jakoukoliv agresi. „Nesmíme zapomínat, že Rusko zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci. Nesmíme zapomínat, že Rusko přechází na válečnou ekonomiku, což výrazně zvýší jejich schopnost budovat vojenské síly,“ varoval Rutte.
Varování generálního tajemníka NATO přichází v době, kdy návrat prezidenta Donalda Trumpa k moci otřásá bezpečnostními zárukami, na kterých Evropa dlouhodobě stavěla. Trump během nedávného setkání s Ruttem v Bílém domě prohlásil, že nevěří, že by mírová dohoda s Ruskem vedla k dalším ruským útokům na jiné země.
Trumpova nejednoznačná podpora NATO vedla k tomu, že evropské státy začaly hledat způsoby, jak snížit svou závislost na Spojených státech v oblasti bezpečnosti. Evropské země plánují rozsáhlé investice do obrany a modernizace svých armád.
Polsko patří mezi nejaktivnější země NATO v oblasti posilování obrany. Vynakládá 4,7 % svého hrubého domácího produktu na obranu, což je nejvyšší podíl ze všech členů aliance. Země rovněž investuje 2,3 miliardy eur do projektu „Východní štít“ – série opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem, který je podporován Evropskou unií.
Polská vláda považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro svou vlastní bezpečnost. „Nikdo nechce mír více než my, ale pouze spravedlivý mír nám poskytne pocit bezpečí. Je to podmínka pro bezpečnost Polska, Evropy a NATO,“ zdůraznil Tusk.
Rutteho varování je dalším signálem, že NATO a jeho evropští členové zůstávají jednotní v postoji vůči ruské agresi. Tento týden se Rutte a Tusk zúčastní summitu v Paříži, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron a který se zaměří na další podporu Ukrajiny a bezpečnostní strategii Evropy.
Navzdory nejistotě ohledně budoucího postoje Spojených států Rutte ujistil, že transatlantická spolupráce zůstává pevná. „Transatlantické vztahy mezi USA a Evropou jsou základem naší aliance a to se nemění,“ prohlásil Rutte.
Zatímco Rusko pokračuje ve zbrojení a přechází na válečnou ekonomiku, NATO dává jasně najevo, že jakýkoliv útok na jeho členy nebude tolerován a vyvolá okamžitou a tvrdou odpověď.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.