Plán sira Keira Starmera na vytvoření mezinárodních sil pro podporu příměří na Ukrajině byl odmítnut Donaldem Trumpem, který jej označil za „postoj a pózu“.
Steve Witkoff v rozhovoru pro Tuckera Carlsona vyjádřil své názory na současný konflikt na Ukrajině a vztahy mezi Ruskem a Západem. Informovala BBC.
Steve Witkoff řekl, že myšlenka byla založena na "zjednodušené" představě britského premiéra a dalších evropských vůdců, kteří si myslí, že "všichni musíme být jako Winston Churchill".
"Nepovažuji Putina za špatného člověka," řekl Witkoff. "Je super chytrý," dodal.
Witkoff, který se s Putinem setkal před deseti dny, řekl, že ruský prezident k němu byl „milosrdný“ a „přímý“. Putin mu řekl, že se za Trumpa po loňském pokusu o atentát modlil. Řekl také, že Putin zadal portrét amerického prezidenta jako dárek a Trump byl "jasně dojatý".
Během rozhovoru Witkoff opakoval různé ruské argumenty, včetně toho, že Ukrajina je „falešná země“ a ptal se, kdy svět uzná okupované ukrajinské území jako ruské.
Trumpův vyslanec také zopakoval několik bodů, v nichž Kreml hovořil o příčině ruské invaze v plném rozsahu. Řekl, že je "správné", že z ruské perspektivy jsou částečně okupovaná území nyní součástí Ruska: "Slon v místnosti (je zřejmé o čem každý ví, ale nikdo nechce o tom mluvit) je, že na Ukrajině existují ústavní otázky, k čemu mohou připustit, pokud jde o vzdání se území. Rusové tato území de facto ovládají. Otázka zní: přizná svět, že jde o ruská území?"
Dodal: "Rusko má pocit, že Ukrajina je jen falešná země, že se právě spojili v takovou mozaiku, tyto regiony, a to je podle mého názoru hlavní příčina této války, že Rusko považuje těchto pět regionů za oprávněně svých od druhé světové války, a to je něco, o čem nikdo nechce mluvit."
Putin opakovaně prohlásil, že „hlavními příčinami“ jeho invaze byla hrozba, kterou pro Rusko představovalo rozšířené NATO, a pouhá existence Ukrajiny jako nezávislé země.
Witkoff také komentoval plány britského premiéra Keira Starmera na vytvoření „koalice ochotných“ pro poskytnutí vojenských záruk Ukrajině po válce. "Myslím, že je to kombinace postoje a pózy," uvedl a dodal, že je zde „zjednodušená“ představa, že všichni musí být jako Winston Churchill.
Také se vyjádřil k možnosti dosažení příměří v Černém moři a naznačil, že "nejsme daleko" od zavedení 30denního příměří. V závěru rozhovoru uvedl, že po normalizaci vztahů mezi Ruskem a USA by se mohlo začít spolupracovat na energetických a technologických projektech.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
