Z okupovaných částí Ukrajiny zaznívá hlas zoufalství, odporu i strachu. Jedním z těch hlasů je „Maria“ – žena, která s BBC promluvila pod změněným jménem kvůli obavám o bezpečnost. Podle jejích slov se ruské úřady snaží systematicky vymazat vše ukrajinské – jazyk, tradice i státní svátky. „Zakazují i naše svátky,“ říká.
Zatímco Spojené státy vedou diplomatické snahy o mír, lidé žijící pod ruskou okupací čelí tvrdému útlaku. Kreml zavádí pravidla, která mají potlačit ukrajinskou identitu, a jakékoli projevy nesouhlasu se tvrdě trestají. Roste přitom obava, že v rámci případného mírového urovnání by Kyjev mohl být donucen vzdát se části okupovaných území – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kromě již dříve anektovaného Krymu.
Podmínky pro život v těchto regionech se dramaticky zhoršily. Lidé jsou pod tlakem, aby přijímali ruské občanství – bez něj přichází o přístup ke zdravotní péči i možnost volného pohybu. „Je čím dál těžší vůbec mluvit s vlastními rodiči,“ popisuje například Sofia, která žije v Británii, zatímco její rodiče zůstali v okupované části Záporožské oblasti. Po zásahu ruské FSB jim byly zabaveny mobilní telefony a obvinění ze spolupráce s ukrajinskou armádou – údajně na základě udání sousedů.
Lidé žijící na okupovaném území musí volit slova s maximální opatrností. Každý hovor může být odposloucháván, každý čin sledován kamerovým systémem. „Instalují čím dál víc kamer. Hledají aktivisty,“ potvrzuje Maria, která je součástí ženského podzemního hnutí odporu, jež šíří letáky a zprávy s ukrajinskou tematikou.
Represe mají mnoho podob – od věznění až po únosy a vraždy. Podle ukrajinské lidskoprávní organizace Zmina bylo během války zabito nejméně 121 aktivistů, dobrovolníků a novinářů, většina z nich v prvním roce války. Jen na Krymu bylo podle ukrajinských úřadů zahájeno 1 279 řízení za „diskreditaci ruské armády“ a více než 220 lidí, převážně Krymských Tatarů, bylo uvězněno za vyjádření nesouhlasu.
Propaganda je všudypřítomná – města jsou oblepena portréty Putina, jeho citáty a slogany oslavující tzv. „speciální vojenskou operaci“. Ukrajinská média jsou zakázána a nahrazena ruskými, často spravovanými teenagery nebo propagandisty dovezenými z Ruska.
Děti v okupovaných oblastech jsou nuceny navštěvovat školní programy, které oslavují ruskou armádu, a vstupovat do polovojenských skupin jako je „Junarmija“. Školní učebnice šíří dezinformace o Ukrajině jako „neonacistickém“ státě ovládaném Západem.
Navzdory nebezpečí stále fungují podzemní hnutí odporu jako Zla Mavka nebo Žlutá stužka, které šíří ukrajinské symboly. V Melitopolu operují partyzáni, včetně krymskotatarské skupiny Ateš, zaměřené na sabotáž.
Přestože dopad těchto aktivit nelze kvůli absenci nezávislých médií přesně vyhodnotit, jejich existence ukazuje, že ukrajinský duch odporu na okupovaných územích stále žije – i když za cenu obrovského osobního rizika.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).