Z okupovaných částí Ukrajiny zaznívá hlas zoufalství, odporu i strachu. Jedním z těch hlasů je „Maria“ – žena, která s BBC promluvila pod změněným jménem kvůli obavám o bezpečnost. Podle jejích slov se ruské úřady snaží systematicky vymazat vše ukrajinské – jazyk, tradice i státní svátky. „Zakazují i naše svátky,“ říká.
Zatímco Spojené státy vedou diplomatické snahy o mír, lidé žijící pod ruskou okupací čelí tvrdému útlaku. Kreml zavádí pravidla, která mají potlačit ukrajinskou identitu, a jakékoli projevy nesouhlasu se tvrdě trestají. Roste přitom obava, že v rámci případného mírového urovnání by Kyjev mohl být donucen vzdát se části okupovaných území – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kromě již dříve anektovaného Krymu.
Podmínky pro život v těchto regionech se dramaticky zhoršily. Lidé jsou pod tlakem, aby přijímali ruské občanství – bez něj přichází o přístup ke zdravotní péči i možnost volného pohybu. „Je čím dál těžší vůbec mluvit s vlastními rodiči,“ popisuje například Sofia, která žije v Británii, zatímco její rodiče zůstali v okupované části Záporožské oblasti. Po zásahu ruské FSB jim byly zabaveny mobilní telefony a obvinění ze spolupráce s ukrajinskou armádou – údajně na základě udání sousedů.
Lidé žijící na okupovaném území musí volit slova s maximální opatrností. Každý hovor může být odposloucháván, každý čin sledován kamerovým systémem. „Instalují čím dál víc kamer. Hledají aktivisty,“ potvrzuje Maria, která je součástí ženského podzemního hnutí odporu, jež šíří letáky a zprávy s ukrajinskou tematikou.
Represe mají mnoho podob – od věznění až po únosy a vraždy. Podle ukrajinské lidskoprávní organizace Zmina bylo během války zabito nejméně 121 aktivistů, dobrovolníků a novinářů, většina z nich v prvním roce války. Jen na Krymu bylo podle ukrajinských úřadů zahájeno 1 279 řízení za „diskreditaci ruské armády“ a více než 220 lidí, převážně Krymských Tatarů, bylo uvězněno za vyjádření nesouhlasu.
Propaganda je všudypřítomná – města jsou oblepena portréty Putina, jeho citáty a slogany oslavující tzv. „speciální vojenskou operaci“. Ukrajinská média jsou zakázána a nahrazena ruskými, často spravovanými teenagery nebo propagandisty dovezenými z Ruska.
Děti v okupovaných oblastech jsou nuceny navštěvovat školní programy, které oslavují ruskou armádu, a vstupovat do polovojenských skupin jako je „Junarmija“. Školní učebnice šíří dezinformace o Ukrajině jako „neonacistickém“ státě ovládaném Západem.
Navzdory nebezpečí stále fungují podzemní hnutí odporu jako Zla Mavka nebo Žlutá stužka, které šíří ukrajinské symboly. V Melitopolu operují partyzáni, včetně krymskotatarské skupiny Ateš, zaměřené na sabotáž.
Přestože dopad těchto aktivit nelze kvůli absenci nezávislých médií přesně vyhodnotit, jejich existence ukazuje, že ukrajinský duch odporu na okupovaných územích stále žije – i když za cenu obrovského osobního rizika.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.