Z okupovaných částí Ukrajiny zaznívá hlas zoufalství, odporu i strachu. Jedním z těch hlasů je „Maria“ – žena, která s BBC promluvila pod změněným jménem kvůli obavám o bezpečnost. Podle jejích slov se ruské úřady snaží systematicky vymazat vše ukrajinské – jazyk, tradice i státní svátky. „Zakazují i naše svátky,“ říká.
Zatímco Spojené státy vedou diplomatické snahy o mír, lidé žijící pod ruskou okupací čelí tvrdému útlaku. Kreml zavádí pravidla, která mají potlačit ukrajinskou identitu, a jakékoli projevy nesouhlasu se tvrdě trestají. Roste přitom obava, že v rámci případného mírového urovnání by Kyjev mohl být donucen vzdát se části okupovaných území – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kromě již dříve anektovaného Krymu.
Podmínky pro život v těchto regionech se dramaticky zhoršily. Lidé jsou pod tlakem, aby přijímali ruské občanství – bez něj přichází o přístup ke zdravotní péči i možnost volného pohybu. „Je čím dál těžší vůbec mluvit s vlastními rodiči,“ popisuje například Sofia, která žije v Británii, zatímco její rodiče zůstali v okupované části Záporožské oblasti. Po zásahu ruské FSB jim byly zabaveny mobilní telefony a obvinění ze spolupráce s ukrajinskou armádou – údajně na základě udání sousedů.
Lidé žijící na okupovaném území musí volit slova s maximální opatrností. Každý hovor může být odposloucháván, každý čin sledován kamerovým systémem. „Instalují čím dál víc kamer. Hledají aktivisty,“ potvrzuje Maria, která je součástí ženského podzemního hnutí odporu, jež šíří letáky a zprávy s ukrajinskou tematikou.
Represe mají mnoho podob – od věznění až po únosy a vraždy. Podle ukrajinské lidskoprávní organizace Zmina bylo během války zabito nejméně 121 aktivistů, dobrovolníků a novinářů, většina z nich v prvním roce války. Jen na Krymu bylo podle ukrajinských úřadů zahájeno 1 279 řízení za „diskreditaci ruské armády“ a více než 220 lidí, převážně Krymských Tatarů, bylo uvězněno za vyjádření nesouhlasu.
Propaganda je všudypřítomná – města jsou oblepena portréty Putina, jeho citáty a slogany oslavující tzv. „speciální vojenskou operaci“. Ukrajinská média jsou zakázána a nahrazena ruskými, často spravovanými teenagery nebo propagandisty dovezenými z Ruska.
Děti v okupovaných oblastech jsou nuceny navštěvovat školní programy, které oslavují ruskou armádu, a vstupovat do polovojenských skupin jako je „Junarmija“. Školní učebnice šíří dezinformace o Ukrajině jako „neonacistickém“ státě ovládaném Západem.
Navzdory nebezpečí stále fungují podzemní hnutí odporu jako Zla Mavka nebo Žlutá stužka, které šíří ukrajinské symboly. V Melitopolu operují partyzáni, včetně krymskotatarské skupiny Ateš, zaměřené na sabotáž.
Přestože dopad těchto aktivit nelze kvůli absenci nezávislých médií přesně vyhodnotit, jejich existence ukazuje, že ukrajinský duch odporu na okupovaných územích stále žije – i když za cenu obrovského osobního rizika.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.