Z okupovaných částí Ukrajiny zaznívá hlas zoufalství, odporu i strachu. Jedním z těch hlasů je „Maria“ – žena, která s BBC promluvila pod změněným jménem kvůli obavám o bezpečnost. Podle jejích slov se ruské úřady snaží systematicky vymazat vše ukrajinské – jazyk, tradice i státní svátky. „Zakazují i naše svátky,“ říká.
Zatímco Spojené státy vedou diplomatické snahy o mír, lidé žijící pod ruskou okupací čelí tvrdému útlaku. Kreml zavádí pravidla, která mají potlačit ukrajinskou identitu, a jakékoli projevy nesouhlasu se tvrdě trestají. Roste přitom obava, že v rámci případného mírového urovnání by Kyjev mohl být donucen vzdát se části okupovaných území – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kromě již dříve anektovaného Krymu.
Podmínky pro život v těchto regionech se dramaticky zhoršily. Lidé jsou pod tlakem, aby přijímali ruské občanství – bez něj přichází o přístup ke zdravotní péči i možnost volného pohybu. „Je čím dál těžší vůbec mluvit s vlastními rodiči,“ popisuje například Sofia, která žije v Británii, zatímco její rodiče zůstali v okupované části Záporožské oblasti. Po zásahu ruské FSB jim byly zabaveny mobilní telefony a obvinění ze spolupráce s ukrajinskou armádou – údajně na základě udání sousedů.
Lidé žijící na okupovaném území musí volit slova s maximální opatrností. Každý hovor může být odposloucháván, každý čin sledován kamerovým systémem. „Instalují čím dál víc kamer. Hledají aktivisty,“ potvrzuje Maria, která je součástí ženského podzemního hnutí odporu, jež šíří letáky a zprávy s ukrajinskou tematikou.
Represe mají mnoho podob – od věznění až po únosy a vraždy. Podle ukrajinské lidskoprávní organizace Zmina bylo během války zabito nejméně 121 aktivistů, dobrovolníků a novinářů, většina z nich v prvním roce války. Jen na Krymu bylo podle ukrajinských úřadů zahájeno 1 279 řízení za „diskreditaci ruské armády“ a více než 220 lidí, převážně Krymských Tatarů, bylo uvězněno za vyjádření nesouhlasu.
Propaganda je všudypřítomná – města jsou oblepena portréty Putina, jeho citáty a slogany oslavující tzv. „speciální vojenskou operaci“. Ukrajinská média jsou zakázána a nahrazena ruskými, často spravovanými teenagery nebo propagandisty dovezenými z Ruska.
Děti v okupovaných oblastech jsou nuceny navštěvovat školní programy, které oslavují ruskou armádu, a vstupovat do polovojenských skupin jako je „Junarmija“. Školní učebnice šíří dezinformace o Ukrajině jako „neonacistickém“ státě ovládaném Západem.
Navzdory nebezpečí stále fungují podzemní hnutí odporu jako Zla Mavka nebo Žlutá stužka, které šíří ukrajinské symboly. V Melitopolu operují partyzáni, včetně krymskotatarské skupiny Ateš, zaměřené na sabotáž.
Přestože dopad těchto aktivit nelze kvůli absenci nezávislých médií přesně vyhodnotit, jejich existence ukazuje, že ukrajinský duch odporu na okupovaných územích stále žije – i když za cenu obrovského osobního rizika.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.