Z okupovaných částí Ukrajiny zaznívá hlas zoufalství, odporu i strachu. Jedním z těch hlasů je „Maria“ – žena, která s BBC promluvila pod změněným jménem kvůli obavám o bezpečnost. Podle jejích slov se ruské úřady snaží systematicky vymazat vše ukrajinské – jazyk, tradice i státní svátky. „Zakazují i naše svátky,“ říká.
Zatímco Spojené státy vedou diplomatické snahy o mír, lidé žijící pod ruskou okupací čelí tvrdému útlaku. Kreml zavádí pravidla, která mají potlačit ukrajinskou identitu, a jakékoli projevy nesouhlasu se tvrdě trestají. Roste přitom obava, že v rámci případného mírového urovnání by Kyjev mohl být donucen vzdát se části okupovaných území – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kromě již dříve anektovaného Krymu.
Podmínky pro život v těchto regionech se dramaticky zhoršily. Lidé jsou pod tlakem, aby přijímali ruské občanství – bez něj přichází o přístup ke zdravotní péči i možnost volného pohybu. „Je čím dál těžší vůbec mluvit s vlastními rodiči,“ popisuje například Sofia, která žije v Británii, zatímco její rodiče zůstali v okupované části Záporožské oblasti. Po zásahu ruské FSB jim byly zabaveny mobilní telefony a obvinění ze spolupráce s ukrajinskou armádou – údajně na základě udání sousedů.
Lidé žijící na okupovaném území musí volit slova s maximální opatrností. Každý hovor může být odposloucháván, každý čin sledován kamerovým systémem. „Instalují čím dál víc kamer. Hledají aktivisty,“ potvrzuje Maria, která je součástí ženského podzemního hnutí odporu, jež šíří letáky a zprávy s ukrajinskou tematikou.
Represe mají mnoho podob – od věznění až po únosy a vraždy. Podle ukrajinské lidskoprávní organizace Zmina bylo během války zabito nejméně 121 aktivistů, dobrovolníků a novinářů, většina z nich v prvním roce války. Jen na Krymu bylo podle ukrajinských úřadů zahájeno 1 279 řízení za „diskreditaci ruské armády“ a více než 220 lidí, převážně Krymských Tatarů, bylo uvězněno za vyjádření nesouhlasu.
Propaganda je všudypřítomná – města jsou oblepena portréty Putina, jeho citáty a slogany oslavující tzv. „speciální vojenskou operaci“. Ukrajinská média jsou zakázána a nahrazena ruskými, často spravovanými teenagery nebo propagandisty dovezenými z Ruska.
Děti v okupovaných oblastech jsou nuceny navštěvovat školní programy, které oslavují ruskou armádu, a vstupovat do polovojenských skupin jako je „Junarmija“. Školní učebnice šíří dezinformace o Ukrajině jako „neonacistickém“ státě ovládaném Západem.
Navzdory nebezpečí stále fungují podzemní hnutí odporu jako Zla Mavka nebo Žlutá stužka, které šíří ukrajinské symboly. V Melitopolu operují partyzáni, včetně krymskotatarské skupiny Ateš, zaměřené na sabotáž.
Přestože dopad těchto aktivit nelze kvůli absenci nezávislých médií přesně vyhodnotit, jejich existence ukazuje, že ukrajinský duch odporu na okupovaných územích stále žije – i když za cenu obrovského osobního rizika.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.