Oksana Zinkovska-Bojarská žije na předměstí východního Kyjeva v bytovce z dob Sovětského svazu a denně se potýká s výpadky elektřiny. Výtah do osmého patra často nejezdí, světla zhasínají a někdy selhávají i čerpadla, která udržují tlak v plynovém ústředním topení. Oksana vlastní velkou dobíjecí baterii, která stojí 2 000 eur, ale má omezenou výdrž. Její manžel Jevgen, právník, musí často pracovat při světle baterky a jejich dvouletá dcera Katia si hraje při svíčkách.
Oksana popisuje, že neustále s Jevgenem prožívají zvířecí strach, když musejí vést dceru do krytu během ostřelování. Říká, že by nikomu nepřála zažít takový pocit a je pro ni hrozná i představa, že by se její dítě mohlo bát tmy. Po celé Ukrajině se rodiny připravují na velmi obtížné období: dlouhou a mrazivou zimu, během níž se prezident Vladimir Putin snaží dokončit svou speciální vojenskou operaci útoky na ukrajinské dodávky energie.
Jen minulý víkend zanechal masivní útok dronů a raket velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci tak pravidelně zažívají výpadky elektřiny trvající až 16 hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až k -20 stupňům. Jeden vysoký vládní úředník sdělil, že očekává, že následující měsíce budou brutální.
Tento představitel předpokládá, že to bude nejhorší zima v historii země, během níž Rusko zničí energetickou infrastrukturu a vytápění, proto by všechny státní instituce měly být připraveny na nejhorší scénář. Maxim Timčenko, generální ředitel společnosti DTEK, velké soukromé energetické firmy, jasně vidí, že Rusko usiluje o úplné zničení ukrajinského energetického systému, což usuzuje z intenzity útoků za poslední dva měsíce. Jeden evropský vyslanec ale upozorňuje, že ruská strategie není jen o chladu a tmě; cílem Rusů je zabít ukrajinskou ekonomiku. Jejich taktika je zaměřena na to, aby lidé nemohli ráno dostat chleba z pekárny a nemohli jít do práce, protože továrny nemají elektřinu.
Zprávy z frontové linie jsou pochmurné, objevují se rostoucí známky toho, že klíčové východní město Pokrovsk může padnout, což by ruským silám dodalo morálku a umožnilo jim zabrat další část Doněcké oblasti. Rozhovory o summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem jsou odloženy poté, co Moskva odmítla ustoupit od svých maximalistických válečných cílů a USA uvalily sankce na ruský plyn a ropu. Mluvčí Kremlu uvedl, že v současné době nastala pauza a situace se zablokovala.
Zatímco evropské země zvažují, co provést se zmrazenými ruskými aktivy v hodnotě 180 miliard eur a plánují je využít na repatriační půjčku pro Ukrajinu, Kyjevská pokladna je kvůli sporu o sdílení rizika značně prázdná. Avšak největší obavy ukrajinské vládě působí energetická krize. Oficiální představitel vyjádřil strach, že lidé jsou po čtyřech letech války unavení a ztrácejí motivaci.
Při procházce ulicemi Kyjeva je vidět mnoho unavených tváří, lidé mají zarudlé oči z nedostatku spánku, který je narušen sirénami leteckého poplachu. Jana Kolomijec, 31letá castingová ředitelka z Oděsy, říká, že je unavená z nedostatku spánku, ale stejně tak jsou unavení i lidé bojující na frontě. Nedávná vědecká studie zjistila, že obyvatelé Ukrajiny trpí nespavostí třikrát častěji než v zemích, kde panuje mír.
V říjnu Rusko odpálilo na Ukrajinu 268 balistických raket, což je nejvyšší měsíční počet od začátku invaze v plném rozsahu, a zároveň vypustilo 5 298 dronů Šáhid a dalších bombardovacích dronů. Diplomaté se domnívají, že ruská taktika má geografické zaměření, jelikož útoky cílí na sítě pro přenos plynu a elektřiny ve východní Ukrajině, nikoli na elektrárny na západě. Cílem je energeticky rozdělit Ukrajinu a dosáhnout toho, aby území na východ od řeky Dněpr bylo v zimě chladné. Vládní zdroj mi sdělil, že záměrem je vyvolat povstání proti vládě v Kyjevě, tedy zničit společenskou soudržnost. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí formálně varoval, že blížící se zima s intenzivními útoky na energetické sítě představuje nové riziko pro udržení tepla v domácnostech, školách a zdravotnických zařízeních.
Nejistota ohledně výsledku diplomatických jednání situaci neulehčuje. Přesto průzkumy naznačují, že by lidé na Ukrajině mohli být paradoxně optimističtější. Podle Kyjevského mezinárodního institutu sociologie se v říjnu cítilo optimisticky ohledně budoucnosti země 56 % dotázaných Ukrajinců, což je nárůst ze 43 % v květnu. Sasha, kyjevský finančník, vysvětluje, že ukrajinská morálka kolísá mezi optimismem a pesimismem; lidé doufají, když se mluví o konci války, ale propadají zoufalství, když jednání selžou.
Oksana je pragmatická a říká, že navzdory všem obavám o dceru nemají jinou možnost než vydržet. Upozorňuje, že na frontě je situace mnohem horší a připouští, že její dítě by nemělo vyrůstat v takových podmínkách, ale že vydrží tak dlouho, jak to bude fronta potřebovat. Prezident Zelenskyj na nedávné tiskové konferenci jasně vyjádřil, že neví, jaká bude zima, ale je třeba se připravit.
Rusové doufají, že by pád Pokrovsku, pokud se jim to podaří, byla první velká dobytá oblast od pádu Avdijivky v únoru 2024. Rusko tak chce získat vítězství, které by mohlo prodat ve diplomatických jednáních, zejména Bílém domu, a vyvinout tlak na Kyjev, aby požádal o mír. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský ministr zahraničí, řekl, že Rusko chce, aby partneři Ukrajiny byli přesvědčeni o tom, že s Ruskem se nedá nic dělat a nedá se porazit.
Ukrajina dováží plyn z celé Evropy, má však i obrovská zásobní zařízení, na která by se Rusko mohlo zaměřit. Oleksandr Charčenko, ředitel Centra pro výzkum energetického průmyslu, věří, že Ukrajina je dobře připravena chránit své dodávky energie. Tvrdí, že jsou lépe vyškoleni, vědí, jak jednat, nepodléhají panice a chápou, co dělat v případě poškození. Bude to složité a tvrdá zima s mnoha výpadky, ale zvládnutelné.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko je sebevědomá a říká, že cílem Ruska je pohltit Ukrajinu do tmy, zatímco jejich cílem je zachovat světlo. Přesto hrozí, že únavu z války přemůže strategická trpělivost, pokud se Trump soustředí na jiné záležitosti nebo budou v Evropě zvoleny méně podporující vlády. Nicméně vládní zdroj věří, že tato zima je poslední příležitostí pro Rusy, jak Ukrajinu porazit, a pokud Ukrajina přežije do 1. dubna, válku vyhraje. Jeden západní diplomat řekl, že Ukrajinci jsou tak neústupní, protože jsou zatraceně tvrdohlaví a poukázal na dlouhou historii jejich odolnosti proti Němcům, Polákům, Turkům a Litevcům, takže nyní mohou přežít i Rusy.
Navzdory všemu jde na Ukrajině život dál, jak jen to jde. Na fotbalovém stadionu Dynamo v Kyjevě se hraje zápas s omezenou kapacitou kvůli kapacitě protileteckých krytů. Pro fanoušky, včetně vojáků a rodin, je příchod na fotbal akt vzdoru. Jeden student říká, že je důležité pokračovat v životě, i když jsou denně bombardováni, a toto místo to ukazuje. Pět minut před koncem zápasu zpívají fanoušci hymnu; dav rozdělený týmy, ale spojený zemí.
Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Dara Rolins je už zhruba rok zasnoubená s někdejším nejlepším fotbalistou světa Pavlem Nedvědem. Na svatbu ale stále nedošlo. Letos přečkal československý pár i některé krušné chvíle. Jak to tedy vypadá s veselkou?
Novou a přesnější předpověď na Silvestra a Nový rok představili v neděli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Slibuje sněhovou nadílku na horách i v nižších polohách. V Česku zároveň zesílí vítr, budou tak hrozit sněhové jazyky či závěje.
Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou.
Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí.
Karlos Vémola by poslední plnohodnotný týden letošního roku, který se právě chýlí ke konci, nejradši vymazal z paměti. Zadržela a obvinila ho totiž policie. MMA zápasník trvá na své nevině, což potvrdil již v pátečním prohlášení. V sobotu se pak jeho tým ozval znovu.
Trumpova soukromá rezidence Mar-a-lago se dnes stane centrem diplomatického úsilí kolem Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj dorazí na jednání s americkým protějškem. Očekává se, že oba politici povedou diskuze o bezpečnostních zárukách či územních otázkách.
Dvojnásobným tatínkem je Karel Šíp, jehož synové jsou nevlastními bratry, které dělí poměrně mnoho let. Mladší ze synů byl dokonce na začátku této dekády ještě teenagerem. Jak se Honzovi vlastně vede? Známý moderátor prozradil podrobnosti.
Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
YouTube čelí bezprecedentní vlně nekvalitního obsahu generovaného umělou inteligencí, kterému se začalo přezdívat „AI slop“ (v doslovném překladu AI břečka). Podle nejnovější studie společnosti Kapwing je situace natolik vážná, že více než pětinu videí, která algoritmus doporučí zcela novým uživatelům, tvoří právě tyto nízkoúrovňové produkty. Tento trend naznačuje novou éru internetu, kde kvantita a strojová efektivita definitivně vítězí nad lidskou kreativitou.
Válka na Ukrajině přinesla světu jedno zásadní ponaučení: drony již nejsou jen doplňkovým nástrojem, ale ústředním prvkem moderního válčení. Právě díky mistrovskému ovládání levných a rychlých bezpilotních letounů dokáže Ukrajina čelit vojenské supervelmoci a zasazovat jí drtivé údery.
Pojem „brigáda krevetových sendvičů“, který před pětadvaceti lety proslavil tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane, dodnes trefně popisuje propast mezi fotbalovou tradicí a moderním byznysem. Keane tehdy kritizoval fanoušky, kteří na stadionu spíše popíjeli a jedli delikatesy, než aby podporovali tým. Nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe se nyní jeví jako definitivní potvrzení tohoto trendu, kdy se z lidového sportu stává nedostupná zábava pro vyvolené.