Oksana Zinkovska-Bojarská žije na předměstí východního Kyjeva v bytovce z dob Sovětského svazu a denně se potýká s výpadky elektřiny. Výtah do osmého patra často nejezdí, světla zhasínají a někdy selhávají i čerpadla, která udržují tlak v plynovém ústředním topení. Oksana vlastní velkou dobíjecí baterii, která stojí 2 000 eur, ale má omezenou výdrž. Její manžel Jevgen, právník, musí často pracovat při světle baterky a jejich dvouletá dcera Katia si hraje při svíčkách.
Oksana popisuje, že neustále s Jevgenem prožívají zvířecí strach, když musejí vést dceru do krytu během ostřelování. Říká, že by nikomu nepřála zažít takový pocit a je pro ni hrozná i představa, že by se její dítě mohlo bát tmy. Po celé Ukrajině se rodiny připravují na velmi obtížné období: dlouhou a mrazivou zimu, během níž se prezident Vladimir Putin snaží dokončit svou speciální vojenskou operaci útoky na ukrajinské dodávky energie.
Jen minulý víkend zanechal masivní útok dronů a raket velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci tak pravidelně zažívají výpadky elektřiny trvající až 16 hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až k -20 stupňům. Jeden vysoký vládní úředník sdělil, že očekává, že následující měsíce budou brutální.
Tento představitel předpokládá, že to bude nejhorší zima v historii země, během níž Rusko zničí energetickou infrastrukturu a vytápění, proto by všechny státní instituce měly být připraveny na nejhorší scénář. Maxim Timčenko, generální ředitel společnosti DTEK, velké soukromé energetické firmy, jasně vidí, že Rusko usiluje o úplné zničení ukrajinského energetického systému, což usuzuje z intenzity útoků za poslední dva měsíce. Jeden evropský vyslanec ale upozorňuje, že ruská strategie není jen o chladu a tmě; cílem Rusů je zabít ukrajinskou ekonomiku. Jejich taktika je zaměřena na to, aby lidé nemohli ráno dostat chleba z pekárny a nemohli jít do práce, protože továrny nemají elektřinu.
Zprávy z frontové linie jsou pochmurné, objevují se rostoucí známky toho, že klíčové východní město Pokrovsk může padnout, což by ruským silám dodalo morálku a umožnilo jim zabrat další část Doněcké oblasti. Rozhovory o summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem jsou odloženy poté, co Moskva odmítla ustoupit od svých maximalistických válečných cílů a USA uvalily sankce na ruský plyn a ropu. Mluvčí Kremlu uvedl, že v současné době nastala pauza a situace se zablokovala.
Zatímco evropské země zvažují, co provést se zmrazenými ruskými aktivy v hodnotě 180 miliard eur a plánují je využít na repatriační půjčku pro Ukrajinu, Kyjevská pokladna je kvůli sporu o sdílení rizika značně prázdná. Avšak největší obavy ukrajinské vládě působí energetická krize. Oficiální představitel vyjádřil strach, že lidé jsou po čtyřech letech války unavení a ztrácejí motivaci.
Při procházce ulicemi Kyjeva je vidět mnoho unavených tváří, lidé mají zarudlé oči z nedostatku spánku, který je narušen sirénami leteckého poplachu. Jana Kolomijec, 31letá castingová ředitelka z Oděsy, říká, že je unavená z nedostatku spánku, ale stejně tak jsou unavení i lidé bojující na frontě. Nedávná vědecká studie zjistila, že obyvatelé Ukrajiny trpí nespavostí třikrát častěji než v zemích, kde panuje mír.
V říjnu Rusko odpálilo na Ukrajinu 268 balistických raket, což je nejvyšší měsíční počet od začátku invaze v plném rozsahu, a zároveň vypustilo 5 298 dronů Šáhid a dalších bombardovacích dronů. Diplomaté se domnívají, že ruská taktika má geografické zaměření, jelikož útoky cílí na sítě pro přenos plynu a elektřiny ve východní Ukrajině, nikoli na elektrárny na západě. Cílem je energeticky rozdělit Ukrajinu a dosáhnout toho, aby území na východ od řeky Dněpr bylo v zimě chladné. Vládní zdroj mi sdělil, že záměrem je vyvolat povstání proti vládě v Kyjevě, tedy zničit společenskou soudržnost. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí formálně varoval, že blížící se zima s intenzivními útoky na energetické sítě představuje nové riziko pro udržení tepla v domácnostech, školách a zdravotnických zařízeních.
Nejistota ohledně výsledku diplomatických jednání situaci neulehčuje. Přesto průzkumy naznačují, že by lidé na Ukrajině mohli být paradoxně optimističtější. Podle Kyjevského mezinárodního institutu sociologie se v říjnu cítilo optimisticky ohledně budoucnosti země 56 % dotázaných Ukrajinců, což je nárůst ze 43 % v květnu. Sasha, kyjevský finančník, vysvětluje, že ukrajinská morálka kolísá mezi optimismem a pesimismem; lidé doufají, když se mluví o konci války, ale propadají zoufalství, když jednání selžou.
Oksana je pragmatická a říká, že navzdory všem obavám o dceru nemají jinou možnost než vydržet. Upozorňuje, že na frontě je situace mnohem horší a připouští, že její dítě by nemělo vyrůstat v takových podmínkách, ale že vydrží tak dlouho, jak to bude fronta potřebovat. Prezident Zelenskyj na nedávné tiskové konferenci jasně vyjádřil, že neví, jaká bude zima, ale je třeba se připravit.
Rusové doufají, že by pád Pokrovsku, pokud se jim to podaří, byla první velká dobytá oblast od pádu Avdijivky v únoru 2024. Rusko tak chce získat vítězství, které by mohlo prodat ve diplomatických jednáních, zejména Bílém domu, a vyvinout tlak na Kyjev, aby požádal o mír. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský ministr zahraničí, řekl, že Rusko chce, aby partneři Ukrajiny byli přesvědčeni o tom, že s Ruskem se nedá nic dělat a nedá se porazit.
Ukrajina dováží plyn z celé Evropy, má však i obrovská zásobní zařízení, na která by se Rusko mohlo zaměřit. Oleksandr Charčenko, ředitel Centra pro výzkum energetického průmyslu, věří, že Ukrajina je dobře připravena chránit své dodávky energie. Tvrdí, že jsou lépe vyškoleni, vědí, jak jednat, nepodléhají panice a chápou, co dělat v případě poškození. Bude to složité a tvrdá zima s mnoha výpadky, ale zvládnutelné.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko je sebevědomá a říká, že cílem Ruska je pohltit Ukrajinu do tmy, zatímco jejich cílem je zachovat světlo. Přesto hrozí, že únavu z války přemůže strategická trpělivost, pokud se Trump soustředí na jiné záležitosti nebo budou v Evropě zvoleny méně podporující vlády. Nicméně vládní zdroj věří, že tato zima je poslední příležitostí pro Rusy, jak Ukrajinu porazit, a pokud Ukrajina přežije do 1. dubna, válku vyhraje. Jeden západní diplomat řekl, že Ukrajinci jsou tak neústupní, protože jsou zatraceně tvrdohlaví a poukázal na dlouhou historii jejich odolnosti proti Němcům, Polákům, Turkům a Litevcům, takže nyní mohou přežít i Rusy.
Navzdory všemu jde na Ukrajině život dál, jak jen to jde. Na fotbalovém stadionu Dynamo v Kyjevě se hraje zápas s omezenou kapacitou kvůli kapacitě protileteckých krytů. Pro fanoušky, včetně vojáků a rodin, je příchod na fotbal akt vzdoru. Jeden student říká, že je důležité pokračovat v životě, i když jsou denně bombardováni, a toto místo to ukazuje. Pět minut před koncem zápasu zpívají fanoušci hymnu; dav rozdělený týmy, ale spojený zemí.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.