Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Akcie zaměřené na umělou inteligenci tvoří více než čtyřicet procent tržní hodnoty v Číně a Hongkongu. Čínská vláda masivně investovala do tohoto sektoru včetně spuštění státního investičního fondu v hodnotě šedesáti miliard juanů. Domácí poptávka však zůstává slabá, protože čínští spotřebitelé utrácejí peníze jen neochotně.
Nedostatek zisků představuje hlavní důvod pro současný výprodej na trzích. Dalším závažným faktorem je hrozba ze strany západních zemí, zejména rozšiřování zákazů čínských technologií ze strany USA. Americká vláda již zakázala čínské humanoidní roboty kvůli bezpečnosti a zvažuje omezení komponentů v datových centrech.
V rámci snahy o prvenství v oblasti umělé inteligence sází Peking rovněž na robotiku neboli ztělesněnou AI. Robotika má sloužit jako řešení pro demografické problémy, jako je stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síla. Poptávku po těchto produktech však prozatím táhnou vládní instituce a výzkumná centra, nikoli běžní spotřebitelé.
Pro běžné domácnosti jsou tyto technologie stále příliš drahé a nepraktické pro každodenní použití. Akcie předního čínského výrobce robotů Unitree se od srpnového zahájení obchodování propadly na polovinu. Analytici podle The Guardian upozorňují, že ztělesněná inteligence se prozatím nedokáže proměnit v zisk na masovém trhu.
Čínská vláda se snaží přimět místní investory k domácím investicím a omezuje odliv kapitálu do zahraničí. Nová regulatorní opatření ohledně zahraničních investic mají vstoupit v platnost prvního prosince. Tyto kroky však prozatím nevedly k většímu oživení zájmu investorů o domácí akciové trhy.
Určitý optimismus nadále přetrvává v jiných oblastech, jako je výzkum umělé inteligence a satelitní technologie. Satelitní sektor těží ze silného propojení s armádou, což zaručuje dlouhodobou státní podporu. Mezitím globální konkurence v USA zažívá silný růst, včetně chystané primární emise akcií společnosti Anthropic.
Vzhledem k citlivému politickému období se v zemi neočekávají žádné rozsáhlé ekonomické stimuly. Představitelé Komunistické strany Číny se scházejí na pátém plenárním zasedání, které připravuje půdu pro nadcházející sjezd strany. Očekává se, že na sjezdu bude čínský vůdce Si Ťin-pching zvolen na své čtvrté období, což snižuje ochotu riskovat s nestabilními politickými kroky.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.