Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
„Musíme podle toho jednat. Odpovědět naplno. A pokud to bude nutné, podniknout preventivní údery,“ citovala Medveděva ruská agentura. Současně ale v rozhovoru odmítl tvrzení západních představitelů o možném ruském útoku na Evropu jako „naprostý nesmysl“. Připomněl, že prezident Putin údajně „jasně řekl, že Rusko nemá v úmyslu bojovat s NATO ani napadnout Evropu“.
V rozhovoru z úterý pak Medveděv komentoval i výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Rusku tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře mírovou dohodu s Ukrajinou. Podle Medveděva Moskvu Trumpovo „divadelní ultimátum“ nezajímá.
Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy zavedou přísná cla na ruský export, pokud nedojde k míru. Hovořil o tzv. sekundárních tarifech, které by kromě ruských výrobků zasáhly i státy obchodující s Ruskem. Podle Bílého domu by šlo až o 100% cla na ruské zboží a zároveň o postihy zemím, které ruské suroviny dále nakupují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Kreml Trumpovy výroky dále vyhodnocuje. Prezident Putin se k nim zatím veřejně nevyjádřil, ale podle Peskova tak učiní, „pokud to uzná za vhodné“.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusko pokračuje v šíření osvědčených dezinformačních narativů, jejichž cílem je zpochybnit západní podporu Ukrajině. ISW konstatuje, že Moskva se v poslední době zaměřila především na to, aby přiměla Spojené státy k oslabení jejich transatlantických vazeb.
Institut rovněž upozornil na vyjádření Peskova, podle něhož „Evropané zaujímají vůči Moskvě zuřivě militaristický postoj“ – což měl být komentář k Trumpovu oznámení o posílení vojenské pomoci Ukrajině v rámci NATO.
ISW uzavírá, že přestože Kreml opakuje své obvyklé postoje, v posledních dnech změnil hlavní cíl – už se nesnaží jen zabránit nové podpoře Ukrajině, ale i zvrátit tu, která už byla přislíbena, a oslabit jednotu Západu v čele s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.