Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
„Musíme podle toho jednat. Odpovědět naplno. A pokud to bude nutné, podniknout preventivní údery,“ citovala Medveděva ruská agentura. Současně ale v rozhovoru odmítl tvrzení západních představitelů o možném ruském útoku na Evropu jako „naprostý nesmysl“. Připomněl, že prezident Putin údajně „jasně řekl, že Rusko nemá v úmyslu bojovat s NATO ani napadnout Evropu“.
V rozhovoru z úterý pak Medveděv komentoval i výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Rusku tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře mírovou dohodu s Ukrajinou. Podle Medveděva Moskvu Trumpovo „divadelní ultimátum“ nezajímá.
Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy zavedou přísná cla na ruský export, pokud nedojde k míru. Hovořil o tzv. sekundárních tarifech, které by kromě ruských výrobků zasáhly i státy obchodující s Ruskem. Podle Bílého domu by šlo až o 100% cla na ruské zboží a zároveň o postihy zemím, které ruské suroviny dále nakupují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Kreml Trumpovy výroky dále vyhodnocuje. Prezident Putin se k nim zatím veřejně nevyjádřil, ale podle Peskova tak učiní, „pokud to uzná za vhodné“.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusko pokračuje v šíření osvědčených dezinformačních narativů, jejichž cílem je zpochybnit západní podporu Ukrajině. ISW konstatuje, že Moskva se v poslední době zaměřila především na to, aby přiměla Spojené státy k oslabení jejich transatlantických vazeb.
Institut rovněž upozornil na vyjádření Peskova, podle něhož „Evropané zaujímají vůči Moskvě zuřivě militaristický postoj“ – což měl být komentář k Trumpovu oznámení o posílení vojenské pomoci Ukrajině v rámci NATO.
ISW uzavírá, že přestože Kreml opakuje své obvyklé postoje, v posledních dnech změnil hlavní cíl – už se nesnaží jen zabránit nové podpoře Ukrajině, ale i zvrátit tu, která už byla přislíbena, a oslabit jednotu Západu v čele s USA.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.