Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
„Musíme podle toho jednat. Odpovědět naplno. A pokud to bude nutné, podniknout preventivní údery,“ citovala Medveděva ruská agentura. Současně ale v rozhovoru odmítl tvrzení západních představitelů o možném ruském útoku na Evropu jako „naprostý nesmysl“. Připomněl, že prezident Putin údajně „jasně řekl, že Rusko nemá v úmyslu bojovat s NATO ani napadnout Evropu“.
V rozhovoru z úterý pak Medveděv komentoval i výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Rusku tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře mírovou dohodu s Ukrajinou. Podle Medveděva Moskvu Trumpovo „divadelní ultimátum“ nezajímá.
Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy zavedou přísná cla na ruský export, pokud nedojde k míru. Hovořil o tzv. sekundárních tarifech, které by kromě ruských výrobků zasáhly i státy obchodující s Ruskem. Podle Bílého domu by šlo až o 100% cla na ruské zboží a zároveň o postihy zemím, které ruské suroviny dále nakupují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Kreml Trumpovy výroky dále vyhodnocuje. Prezident Putin se k nim zatím veřejně nevyjádřil, ale podle Peskova tak učiní, „pokud to uzná za vhodné“.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusko pokračuje v šíření osvědčených dezinformačních narativů, jejichž cílem je zpochybnit západní podporu Ukrajině. ISW konstatuje, že Moskva se v poslední době zaměřila především na to, aby přiměla Spojené státy k oslabení jejich transatlantických vazeb.
Institut rovněž upozornil na vyjádření Peskova, podle něhož „Evropané zaujímají vůči Moskvě zuřivě militaristický postoj“ – což měl být komentář k Trumpovu oznámení o posílení vojenské pomoci Ukrajině v rámci NATO.
ISW uzavírá, že přestože Kreml opakuje své obvyklé postoje, v posledních dnech změnil hlavní cíl – už se nesnaží jen zabránit nové podpoře Ukrajině, ale i zvrátit tu, která už byla přislíbena, a oslabit jednotu Západu v čele s USA.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.