Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
„Musíme podle toho jednat. Odpovědět naplno. A pokud to bude nutné, podniknout preventivní údery,“ citovala Medveděva ruská agentura. Současně ale v rozhovoru odmítl tvrzení západních představitelů o možném ruském útoku na Evropu jako „naprostý nesmysl“. Připomněl, že prezident Putin údajně „jasně řekl, že Rusko nemá v úmyslu bojovat s NATO ani napadnout Evropu“.
V rozhovoru z úterý pak Medveděv komentoval i výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Rusku tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře mírovou dohodu s Ukrajinou. Podle Medveděva Moskvu Trumpovo „divadelní ultimátum“ nezajímá.
Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy zavedou přísná cla na ruský export, pokud nedojde k míru. Hovořil o tzv. sekundárních tarifech, které by kromě ruských výrobků zasáhly i státy obchodující s Ruskem. Podle Bílého domu by šlo až o 100% cla na ruské zboží a zároveň o postihy zemím, které ruské suroviny dále nakupují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Kreml Trumpovy výroky dále vyhodnocuje. Prezident Putin se k nim zatím veřejně nevyjádřil, ale podle Peskova tak učiní, „pokud to uzná za vhodné“.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusko pokračuje v šíření osvědčených dezinformačních narativů, jejichž cílem je zpochybnit západní podporu Ukrajině. ISW konstatuje, že Moskva se v poslední době zaměřila především na to, aby přiměla Spojené státy k oslabení jejich transatlantických vazeb.
Institut rovněž upozornil na vyjádření Peskova, podle něhož „Evropané zaujímají vůči Moskvě zuřivě militaristický postoj“ – což měl být komentář k Trumpovu oznámení o posílení vojenské pomoci Ukrajině v rámci NATO.
ISW uzavírá, že přestože Kreml opakuje své obvyklé postoje, v posledních dnech změnil hlavní cíl – už se nesnaží jen zabránit nové podpoře Ukrajině, ale i zvrátit tu, která už byla přislíbena, a oslabit jednotu Západu v čele s USA.
Jan Kraus, Karel Šíp a Honza Dědek jsou největšími osobnostmi talk show v Česku. Jeden z trojice moderátorů bude již brzy hostem dalšího. Nebude to ale v televizním pořadu. Tentokrát nepůjde o zábavu, ale o fotbal.
Prezident Petr Pavel si na začátku září vybírá dovolenou. Ve středu o tom informovala Kancelář prezidenta republiky na sociálních sítích. Spolupracovníci hlavy státu nesdělili, kde přesně se Pavel během volna bude vyskytovat.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, následně absolvovala další náročnou operaci. Na konci letních prázdnin už se po zákroku vrátila do společnosti. Mezi lidmi prozradila, že tu s námi chce být ještě dost dlouho.
Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Nyní se prostřednictvím dopisu ozval z vězení. Syn slavného baviče naznačil, že si trest zřejmě odpyká v celé délce.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu, která se konala u příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války, ukázala světu nejen modernizovaný arzenál čínské armády, ale také sjednocenou frontu Číny, Ruska a Severní Koreje. Prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se na veřejnosti objevili poprvé společně, což je podle BBC vnímáno jako jasný signál Západu.
Kreml doufá, že prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdí, že se Vladimir Putin, Kim Čong-un a Si Ťin-pching spiknuli proti Spojeným státům, bylo myšleno metaforicky.
Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.