Kreml varuje před možnými provokacemi před nadcházejícím setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to server Politico.
Schůzka obou lídrů, která je plánována na pátek na Aljašce, má za cíl projednat mírové úsilí v probíhající válce na Ukrajině. Bude to první přímé jednání obou lídrů od Trumpova nástupu do úřadu. Podle vyjádření vysokých ruských představitelů jsou očekávány masivní snahy ze strany některých zemí, které by mohly summit narušit.
Kirill Dmitrijev, šéf ruského státního investičního fondu a blízký poradce Vladimira Putina, v sobotu na Telegramu varoval před „titanickými snahami“ o narušení summitu. Dmitrijev uvedl, že „provokace a dezinformace“ budou využity zeměmi, které mají zájem na pokračování konfliktu na Ukrajině.
Konkrétní země sice nejmenoval, nicméně jeho slova reagovala na příspěvek Dana Caldwella, bývalého poradce amerického ministra obrany, který na sociální síti X napsal, že očekává „jednotné úsilí“ k podkopání setkání ze strany „sil v Evropě a na Ukrajině, které mají zájem na pokračování války“.
Tyto předběžné výroky jsou obzvláště zajímavé v kontextu silného odporu, který Trumpovy mírové návrhy vyvolaly v Evropě i na Ukrajině. Donald Trump naznačil, že jedním z řešení by mohlo být „výměna území“ mezi Ruskem a Ukrajinou.
To však narazilo na ostrou kritiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu kategoricky odmítl jakékoli územní ústupky. Evropské vlády se staví ostře proti jakékoli dohodě, která by znamenala předání ukrajinského území Rusku, jelikož by to vnímaly jako odměnu za agresi.
Zahraniční politička Evropské unie Kaja Kallasová dokonce v neděli uvedla, že jakákoli dohoda o ukončení války se musí týkat nejen Ukrajiny, ale také EU, protože jde o záležitost kolektivní bezpečnosti celé Evropy. Tyto reakce zřejmě Kreml vnímá jako součást oněch varovaných „provokací“.
Dmitrijevovo obvinění z šíření dezinformací je pozoruhodné, jelikož to je právě Evropská unie, která dlouhodobě obviňuje Rusko z rozsáhlých dezinformačních kampaní, zaměřených na destabilizaci evropských zemí a podkopávání důvěry v demokratické instituce. Na obou stranách tedy panuje atmosféra vzájemného podezřívání.
Setkání obou prezidentů, které se uskuteční v symbolicky významném místě, má proto obrovský geopolitický význam a jeho výsledek by mohl výrazně ovlivnit další směřování války na Ukrajině a celkové vztahy mezi Západem a Ruskem.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.