Kreml varuje před možnými provokacemi před nadcházejícím setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to server Politico.
Schůzka obou lídrů, která je plánována na pátek na Aljašce, má za cíl projednat mírové úsilí v probíhající válce na Ukrajině. Bude to první přímé jednání obou lídrů od Trumpova nástupu do úřadu. Podle vyjádření vysokých ruských představitelů jsou očekávány masivní snahy ze strany některých zemí, které by mohly summit narušit.
Kirill Dmitrijev, šéf ruského státního investičního fondu a blízký poradce Vladimira Putina, v sobotu na Telegramu varoval před „titanickými snahami“ o narušení summitu. Dmitrijev uvedl, že „provokace a dezinformace“ budou využity zeměmi, které mají zájem na pokračování konfliktu na Ukrajině.
Konkrétní země sice nejmenoval, nicméně jeho slova reagovala na příspěvek Dana Caldwella, bývalého poradce amerického ministra obrany, který na sociální síti X napsal, že očekává „jednotné úsilí“ k podkopání setkání ze strany „sil v Evropě a na Ukrajině, které mají zájem na pokračování války“.
Tyto předběžné výroky jsou obzvláště zajímavé v kontextu silného odporu, který Trumpovy mírové návrhy vyvolaly v Evropě i na Ukrajině. Donald Trump naznačil, že jedním z řešení by mohlo být „výměna území“ mezi Ruskem a Ukrajinou.
To však narazilo na ostrou kritiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu kategoricky odmítl jakékoli územní ústupky. Evropské vlády se staví ostře proti jakékoli dohodě, která by znamenala předání ukrajinského území Rusku, jelikož by to vnímaly jako odměnu za agresi.
Zahraniční politička Evropské unie Kaja Kallasová dokonce v neděli uvedla, že jakákoli dohoda o ukončení války se musí týkat nejen Ukrajiny, ale také EU, protože jde o záležitost kolektivní bezpečnosti celé Evropy. Tyto reakce zřejmě Kreml vnímá jako součást oněch varovaných „provokací“.
Dmitrijevovo obvinění z šíření dezinformací je pozoruhodné, jelikož to je právě Evropská unie, která dlouhodobě obviňuje Rusko z rozsáhlých dezinformačních kampaní, zaměřených na destabilizaci evropských zemí a podkopávání důvěry v demokratické instituce. Na obou stranách tedy panuje atmosféra vzájemného podezřívání.
Setkání obou prezidentů, které se uskuteční v symbolicky významném místě, má proto obrovský geopolitický význam a jeho výsledek by mohl výrazně ovlivnit další směřování války na Ukrajině a celkové vztahy mezi Západem a Ruskem.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.