Kreml varuje před možnými provokacemi před nadcházejícím setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to server Politico.
Schůzka obou lídrů, která je plánována na pátek na Aljašce, má za cíl projednat mírové úsilí v probíhající válce na Ukrajině. Bude to první přímé jednání obou lídrů od Trumpova nástupu do úřadu. Podle vyjádření vysokých ruských představitelů jsou očekávány masivní snahy ze strany některých zemí, které by mohly summit narušit.
Kirill Dmitrijev, šéf ruského státního investičního fondu a blízký poradce Vladimira Putina, v sobotu na Telegramu varoval před „titanickými snahami“ o narušení summitu. Dmitrijev uvedl, že „provokace a dezinformace“ budou využity zeměmi, které mají zájem na pokračování konfliktu na Ukrajině.
Konkrétní země sice nejmenoval, nicméně jeho slova reagovala na příspěvek Dana Caldwella, bývalého poradce amerického ministra obrany, který na sociální síti X napsal, že očekává „jednotné úsilí“ k podkopání setkání ze strany „sil v Evropě a na Ukrajině, které mají zájem na pokračování války“.
Tyto předběžné výroky jsou obzvláště zajímavé v kontextu silného odporu, který Trumpovy mírové návrhy vyvolaly v Evropě i na Ukrajině. Donald Trump naznačil, že jedním z řešení by mohlo být „výměna území“ mezi Ruskem a Ukrajinou.
To však narazilo na ostrou kritiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu kategoricky odmítl jakékoli územní ústupky. Evropské vlády se staví ostře proti jakékoli dohodě, která by znamenala předání ukrajinského území Rusku, jelikož by to vnímaly jako odměnu za agresi.
Zahraniční politička Evropské unie Kaja Kallasová dokonce v neděli uvedla, že jakákoli dohoda o ukončení války se musí týkat nejen Ukrajiny, ale také EU, protože jde o záležitost kolektivní bezpečnosti celé Evropy. Tyto reakce zřejmě Kreml vnímá jako součást oněch varovaných „provokací“.
Dmitrijevovo obvinění z šíření dezinformací je pozoruhodné, jelikož to je právě Evropská unie, která dlouhodobě obviňuje Rusko z rozsáhlých dezinformačních kampaní, zaměřených na destabilizaci evropských zemí a podkopávání důvěry v demokratické instituce. Na obou stranách tedy panuje atmosféra vzájemného podezřívání.
Setkání obou prezidentů, které se uskuteční v symbolicky významném místě, má proto obrovský geopolitický význam a jeho výsledek by mohl výrazně ovlivnit další směřování války na Ukrajině a celkové vztahy mezi Západem a Ruskem.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.