Kreml varuje před možnými provokacemi před nadcházejícím setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to server Politico.
Schůzka obou lídrů, která je plánována na pátek na Aljašce, má za cíl projednat mírové úsilí v probíhající válce na Ukrajině. Bude to první přímé jednání obou lídrů od Trumpova nástupu do úřadu. Podle vyjádření vysokých ruských představitelů jsou očekávány masivní snahy ze strany některých zemí, které by mohly summit narušit.
Kirill Dmitrijev, šéf ruského státního investičního fondu a blízký poradce Vladimira Putina, v sobotu na Telegramu varoval před „titanickými snahami“ o narušení summitu. Dmitrijev uvedl, že „provokace a dezinformace“ budou využity zeměmi, které mají zájem na pokračování konfliktu na Ukrajině.
Konkrétní země sice nejmenoval, nicméně jeho slova reagovala na příspěvek Dana Caldwella, bývalého poradce amerického ministra obrany, který na sociální síti X napsal, že očekává „jednotné úsilí“ k podkopání setkání ze strany „sil v Evropě a na Ukrajině, které mají zájem na pokračování války“.
Tyto předběžné výroky jsou obzvláště zajímavé v kontextu silného odporu, který Trumpovy mírové návrhy vyvolaly v Evropě i na Ukrajině. Donald Trump naznačil, že jedním z řešení by mohlo být „výměna území“ mezi Ruskem a Ukrajinou.
To však narazilo na ostrou kritiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu kategoricky odmítl jakékoli územní ústupky. Evropské vlády se staví ostře proti jakékoli dohodě, která by znamenala předání ukrajinského území Rusku, jelikož by to vnímaly jako odměnu za agresi.
Zahraniční politička Evropské unie Kaja Kallasová dokonce v neděli uvedla, že jakákoli dohoda o ukončení války se musí týkat nejen Ukrajiny, ale také EU, protože jde o záležitost kolektivní bezpečnosti celé Evropy. Tyto reakce zřejmě Kreml vnímá jako součást oněch varovaných „provokací“.
Dmitrijevovo obvinění z šíření dezinformací je pozoruhodné, jelikož to je právě Evropská unie, která dlouhodobě obviňuje Rusko z rozsáhlých dezinformačních kampaní, zaměřených na destabilizaci evropských zemí a podkopávání důvěry v demokratické instituce. Na obou stranách tedy panuje atmosféra vzájemného podezřívání.
Setkání obou prezidentů, které se uskuteční v symbolicky významném místě, má proto obrovský geopolitický význam a jeho výsledek by mohl výrazně ovlivnit další směřování války na Ukrajině a celkové vztahy mezi Západem a Ruskem.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.