Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Tato prestižní akce, kterou od roku 2015 pořádá a plně financuje ruské ministerstvo obrany, sloužila nejen jako mezinárodní přehlídka ruské vojenské techniky, ale i jako silný nástroj státní propagandy. Účast každoročně čítala stovky vystavujících firem – letos se počítalo s přibližně 800 společnostmi – avšak po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se její lesk začal vytrácet. Zatímco v roce 2021 se akce konala celý týden a byla přístupná i veřejnosti, loňský ročník už trval jen tři dny.
Podle západních médií se spekuluje, že důvodem náhlého zrušení jsou obavy z ukrajinských dronových útoků. Ty v červnu způsobil rozsáhlé škody na několika ruských leteckých základnách a podle odhadů zničily až třetinu ruské flotily strategických bombardérů, s celkovými škodami odhadovanými až na 7 miliard dolarů.
Nejde však o jedinou významnou akci, která byla letos zrušena. Moskva od roku 2022 nepořádá ani mezinárodní Armádní hry, oficiálně kvůli nedostatku techniky, v praxi zřejmě rovněž kvůli bezpečnostní hrozbě. Stejně tak byla letos zrušena i každoroční námořní přehlídka v Petrohradu, místo ní proběhne pouze pietní ceremoniál. Loni byla přehlídka výrazně zmenšena a spekulovalo se, že ukrajinská rozvědka chystala atentát, kterému však měla zabránit výzva ze strany Washingtonu, aby Kyjev neeskaloval konflikt.
V květnu navíc prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost zahraničních hostů na moskevské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Přesto se tato slavnost konala a byla největší od začátku ruské „speciální operace“.
Zrušení výstavy Army 2025 tak zapadá do širšího kontextu ruské obavy z narušení prestižních vojenských událostí, které dříve sloužily jako výkladní skříň jeho ozbrojených sil. Jakákoliv úspěšná ukrajinská sabotáže – byť jediným dronem – by představovala značnou propagandistickou prohru Kremlu a triumf pro Kyjev.
Zatímco letecký veletrh MAKS v Žukovském u Moskvy byl kvůli pandemii v roce 2020 pouze odložen a naposledy se konal v roce 2021, výstava Army nikdy předtím zrušena nebyla – ani během covidu. Letos tak došlo k bezprecedentnímu kroku, který symbolizuje nejen klesající možnosti ruského vojenského průmyslu, ale především narůstající nervozitu ohledně bezpečnostní situace v samotném srdci Ruska.
Pokud se akce skutečně neuskuteční, půjde o jasný důkaz, že ani domácí půda už pro Moskvu není zcela bezpečná. Kreml si podle odborníků uvědomuje, že každý potenciální útok na prestižní akci by mohl mít devastující dopad na veřejný obraz ruské vojenské síly – a tak raději volí mlčení a rušení v tichosti.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.