Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Tato prestižní akce, kterou od roku 2015 pořádá a plně financuje ruské ministerstvo obrany, sloužila nejen jako mezinárodní přehlídka ruské vojenské techniky, ale i jako silný nástroj státní propagandy. Účast každoročně čítala stovky vystavujících firem – letos se počítalo s přibližně 800 společnostmi – avšak po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se její lesk začal vytrácet. Zatímco v roce 2021 se akce konala celý týden a byla přístupná i veřejnosti, loňský ročník už trval jen tři dny.
Podle západních médií se spekuluje, že důvodem náhlého zrušení jsou obavy z ukrajinských dronových útoků. Ty v červnu způsobil rozsáhlé škody na několika ruských leteckých základnách a podle odhadů zničily až třetinu ruské flotily strategických bombardérů, s celkovými škodami odhadovanými až na 7 miliard dolarů.
Nejde však o jedinou významnou akci, která byla letos zrušena. Moskva od roku 2022 nepořádá ani mezinárodní Armádní hry, oficiálně kvůli nedostatku techniky, v praxi zřejmě rovněž kvůli bezpečnostní hrozbě. Stejně tak byla letos zrušena i každoroční námořní přehlídka v Petrohradu, místo ní proběhne pouze pietní ceremoniál. Loni byla přehlídka výrazně zmenšena a spekulovalo se, že ukrajinská rozvědka chystala atentát, kterému však měla zabránit výzva ze strany Washingtonu, aby Kyjev neeskaloval konflikt.
V květnu navíc prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost zahraničních hostů na moskevské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Přesto se tato slavnost konala a byla největší od začátku ruské „speciální operace“.
Zrušení výstavy Army 2025 tak zapadá do širšího kontextu ruské obavy z narušení prestižních vojenských událostí, které dříve sloužily jako výkladní skříň jeho ozbrojených sil. Jakákoliv úspěšná ukrajinská sabotáže – byť jediným dronem – by představovala značnou propagandistickou prohru Kremlu a triumf pro Kyjev.
Zatímco letecký veletrh MAKS v Žukovském u Moskvy byl kvůli pandemii v roce 2020 pouze odložen a naposledy se konal v roce 2021, výstava Army nikdy předtím zrušena nebyla – ani během covidu. Letos tak došlo k bezprecedentnímu kroku, který symbolizuje nejen klesající možnosti ruského vojenského průmyslu, ale především narůstající nervozitu ohledně bezpečnostní situace v samotném srdci Ruska.
Pokud se akce skutečně neuskuteční, půjde o jasný důkaz, že ani domácí půda už pro Moskvu není zcela bezpečná. Kreml si podle odborníků uvědomuje, že každý potenciální útok na prestižní akci by mohl mít devastující dopad na veřejný obraz ruské vojenské síly – a tak raději volí mlčení a rušení v tichosti.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.