Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Tato prestižní akce, kterou od roku 2015 pořádá a plně financuje ruské ministerstvo obrany, sloužila nejen jako mezinárodní přehlídka ruské vojenské techniky, ale i jako silný nástroj státní propagandy. Účast každoročně čítala stovky vystavujících firem – letos se počítalo s přibližně 800 společnostmi – avšak po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se její lesk začal vytrácet. Zatímco v roce 2021 se akce konala celý týden a byla přístupná i veřejnosti, loňský ročník už trval jen tři dny.
Podle západních médií se spekuluje, že důvodem náhlého zrušení jsou obavy z ukrajinských dronových útoků. Ty v červnu způsobil rozsáhlé škody na několika ruských leteckých základnách a podle odhadů zničily až třetinu ruské flotily strategických bombardérů, s celkovými škodami odhadovanými až na 7 miliard dolarů.
Nejde však o jedinou významnou akci, která byla letos zrušena. Moskva od roku 2022 nepořádá ani mezinárodní Armádní hry, oficiálně kvůli nedostatku techniky, v praxi zřejmě rovněž kvůli bezpečnostní hrozbě. Stejně tak byla letos zrušena i každoroční námořní přehlídka v Petrohradu, místo ní proběhne pouze pietní ceremoniál. Loni byla přehlídka výrazně zmenšena a spekulovalo se, že ukrajinská rozvědka chystala atentát, kterému však měla zabránit výzva ze strany Washingtonu, aby Kyjev neeskaloval konflikt.
V květnu navíc prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost zahraničních hostů na moskevské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Přesto se tato slavnost konala a byla největší od začátku ruské „speciální operace“.
Zrušení výstavy Army 2025 tak zapadá do širšího kontextu ruské obavy z narušení prestižních vojenských událostí, které dříve sloužily jako výkladní skříň jeho ozbrojených sil. Jakákoliv úspěšná ukrajinská sabotáže – byť jediným dronem – by představovala značnou propagandistickou prohru Kremlu a triumf pro Kyjev.
Zatímco letecký veletrh MAKS v Žukovském u Moskvy byl kvůli pandemii v roce 2020 pouze odložen a naposledy se konal v roce 2021, výstava Army nikdy předtím zrušena nebyla – ani během covidu. Letos tak došlo k bezprecedentnímu kroku, který symbolizuje nejen klesající možnosti ruského vojenského průmyslu, ale především narůstající nervozitu ohledně bezpečnostní situace v samotném srdci Ruska.
Pokud se akce skutečně neuskuteční, půjde o jasný důkaz, že ani domácí půda už pro Moskvu není zcela bezpečná. Kreml si podle odborníků uvědomuje, že každý potenciální útok na prestižní akci by mohl mít devastující dopad na veřejný obraz ruské vojenské síly – a tak raději volí mlčení a rušení v tichosti.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.