Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Tato prestižní akce, kterou od roku 2015 pořádá a plně financuje ruské ministerstvo obrany, sloužila nejen jako mezinárodní přehlídka ruské vojenské techniky, ale i jako silný nástroj státní propagandy. Účast každoročně čítala stovky vystavujících firem – letos se počítalo s přibližně 800 společnostmi – avšak po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se její lesk začal vytrácet. Zatímco v roce 2021 se akce konala celý týden a byla přístupná i veřejnosti, loňský ročník už trval jen tři dny.
Podle západních médií se spekuluje, že důvodem náhlého zrušení jsou obavy z ukrajinských dronových útoků. Ty v červnu způsobil rozsáhlé škody na několika ruských leteckých základnách a podle odhadů zničily až třetinu ruské flotily strategických bombardérů, s celkovými škodami odhadovanými až na 7 miliard dolarů.
Nejde však o jedinou významnou akci, která byla letos zrušena. Moskva od roku 2022 nepořádá ani mezinárodní Armádní hry, oficiálně kvůli nedostatku techniky, v praxi zřejmě rovněž kvůli bezpečnostní hrozbě. Stejně tak byla letos zrušena i každoroční námořní přehlídka v Petrohradu, místo ní proběhne pouze pietní ceremoniál. Loni byla přehlídka výrazně zmenšena a spekulovalo se, že ukrajinská rozvědka chystala atentát, kterému však měla zabránit výzva ze strany Washingtonu, aby Kyjev neeskaloval konflikt.
V květnu navíc prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost zahraničních hostů na moskevské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Přesto se tato slavnost konala a byla největší od začátku ruské „speciální operace“.
Zrušení výstavy Army 2025 tak zapadá do širšího kontextu ruské obavy z narušení prestižních vojenských událostí, které dříve sloužily jako výkladní skříň jeho ozbrojených sil. Jakákoliv úspěšná ukrajinská sabotáže – byť jediným dronem – by představovala značnou propagandistickou prohru Kremlu a triumf pro Kyjev.
Zatímco letecký veletrh MAKS v Žukovském u Moskvy byl kvůli pandemii v roce 2020 pouze odložen a naposledy se konal v roce 2021, výstava Army nikdy předtím zrušena nebyla – ani během covidu. Letos tak došlo k bezprecedentnímu kroku, který symbolizuje nejen klesající možnosti ruského vojenského průmyslu, ale především narůstající nervozitu ohledně bezpečnostní situace v samotném srdci Ruska.
Pokud se akce skutečně neuskuteční, půjde o jasný důkaz, že ani domácí půda už pro Moskvu není zcela bezpečná. Kreml si podle odborníků uvědomuje, že každý potenciální útok na prestižní akci by mohl mít devastující dopad na veřejný obraz ruské vojenské síly – a tak raději volí mlčení a rušení v tichosti.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.