Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Tato prestižní akce, kterou od roku 2015 pořádá a plně financuje ruské ministerstvo obrany, sloužila nejen jako mezinárodní přehlídka ruské vojenské techniky, ale i jako silný nástroj státní propagandy. Účast každoročně čítala stovky vystavujících firem – letos se počítalo s přibližně 800 společnostmi – avšak po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se její lesk začal vytrácet. Zatímco v roce 2021 se akce konala celý týden a byla přístupná i veřejnosti, loňský ročník už trval jen tři dny.
Podle západních médií se spekuluje, že důvodem náhlého zrušení jsou obavy z ukrajinských dronových útoků. Ty v červnu způsobil rozsáhlé škody na několika ruských leteckých základnách a podle odhadů zničily až třetinu ruské flotily strategických bombardérů, s celkovými škodami odhadovanými až na 7 miliard dolarů.
Nejde však o jedinou významnou akci, která byla letos zrušena. Moskva od roku 2022 nepořádá ani mezinárodní Armádní hry, oficiálně kvůli nedostatku techniky, v praxi zřejmě rovněž kvůli bezpečnostní hrozbě. Stejně tak byla letos zrušena i každoroční námořní přehlídka v Petrohradu, místo ní proběhne pouze pietní ceremoniál. Loni byla přehlídka výrazně zmenšena a spekulovalo se, že ukrajinská rozvědka chystala atentát, kterému však měla zabránit výzva ze strany Washingtonu, aby Kyjev neeskaloval konflikt.
V květnu navíc prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost zahraničních hostů na moskevské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Přesto se tato slavnost konala a byla největší od začátku ruské „speciální operace“.
Zrušení výstavy Army 2025 tak zapadá do širšího kontextu ruské obavy z narušení prestižních vojenských událostí, které dříve sloužily jako výkladní skříň jeho ozbrojených sil. Jakákoliv úspěšná ukrajinská sabotáže – byť jediným dronem – by představovala značnou propagandistickou prohru Kremlu a triumf pro Kyjev.
Zatímco letecký veletrh MAKS v Žukovském u Moskvy byl kvůli pandemii v roce 2020 pouze odložen a naposledy se konal v roce 2021, výstava Army nikdy předtím zrušena nebyla – ani během covidu. Letos tak došlo k bezprecedentnímu kroku, který symbolizuje nejen klesající možnosti ruského vojenského průmyslu, ale především narůstající nervozitu ohledně bezpečnostní situace v samotném srdci Ruska.
Pokud se akce skutečně neuskuteční, půjde o jasný důkaz, že ani domácí půda už pro Moskvu není zcela bezpečná. Kreml si podle odborníků uvědomuje, že každý potenciální útok na prestižní akci by mohl mít devastující dopad na veřejný obraz ruské vojenské síly – a tak raději volí mlčení a rušení v tichosti.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.