Působivý design letounů, jako je Suchoj Su-57 Felon, sice dokazuje, že Rusko má stále talentované inženýry, ale přetrvávající potíže s masovou výrobou ukazují na zastaralé výrobní procesy a řadu dalších problémů. Zatímco Sovětský svaz dokázal sériově vyrábět spolehlivé stroje, jako byl stíhací letoun Su-27 nebo transportní Il-76, moderní ruské programy se potýkají s nízkým tempem dodávek – ročně je to pouze hrstka letadel. Příčiny tohoto stavu spočívají v kombinaci historických, ekonomických a technologických faktorů.
Po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let se mnohé letecké závody a konstrukční kanceláře ocitly bez financí. To vedlo ke konsolidaci leteckého sektoru do velkých státních konglomerátů, jako je Sjednocená letecká korporace (UAC), což sice zachovalo některé kapacity, ale zároveň vytvořilo obrovskou byrokratickou neefektivitu. Současně zastaraly výrobní linky a vyčerpaly se zdroje kvalifikovaných pracovníků, protože tréninkové programy po studené válce zanikly a velká část bývalé kvalifikované pracovní síly odešla do důchodu.
Navzdory tvrzením o nezávislosti je Rusko podle expertů závislé na dovozu zahraničních komponentů pro vývoj letadel. Historicky se ruské letecké programy spoléhaly na dováženou elektroniku, avioniku a specializované materiály ze Západu. Tato zranitelnost se projevila v letech 2014 po anexi Krymu a znovu v roce 2022 po invazi na Ukrajinu, kdy mezinárodní sankce Rusko odřízly od mnoha zahraničních dílů nezbytných k dokončení domácích letounů.
I bez sankcí mělo Rusko dlouhodobě problémy se škálováním sériové výroby. Zemi chybí moderní automatizované montážní linky, které jsou běžné u výrobců jako Boeing nebo Lockheed Martin a které zvyšují průmyslovou efektivitu. Rusko zaostává za USA a Čínou v oblasti pokročilého digitálního návrhu a moderních výrobních technik, jako jsou průmyslové roboty a aditivní výroba.
Výsledkem je, že zatímco USA a Čína mohou letouny navrhovat, testovat a vyrábět v mnohem větším objemu, ruští technici často stále staví svá letadla ručně. Tento pomalý a méně konzistentní přístup tvoří výrobní hrdlo. Příkladem je Suchoj Su-57, první ruský stíhač páté generace, jehož první působivý let proběhl již v roce 2010. Přesto bylo do služby zařazeno jen několik kusů, což ukazuje, že problém se nachází v překladu plánů do masové výroby spolehlivých strojů.
Celou situaci navíc zhoršuje špatný stav ruské ekonomiky. Ačkoliv Rusko utrácí vysoké částky na obranu ve vztahu ke svému HDP, ruská ekonomika je ve srovnání s americkou nebo čínskou výrazně menší. Válka na Ukrajině navíc spotřebovává obrovské finanční, lidské a materiální zdroje, což omezuje ekonomickou schopnost země rozšířit leteckou výrobu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.