Působivý design letounů, jako je Suchoj Su-57 Felon, sice dokazuje, že Rusko má stále talentované inženýry, ale přetrvávající potíže s masovou výrobou ukazují na zastaralé výrobní procesy a řadu dalších problémů. Zatímco Sovětský svaz dokázal sériově vyrábět spolehlivé stroje, jako byl stíhací letoun Su-27 nebo transportní Il-76, moderní ruské programy se potýkají s nízkým tempem dodávek – ročně je to pouze hrstka letadel. Příčiny tohoto stavu spočívají v kombinaci historických, ekonomických a technologických faktorů.
Po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let se mnohé letecké závody a konstrukční kanceláře ocitly bez financí. To vedlo ke konsolidaci leteckého sektoru do velkých státních konglomerátů, jako je Sjednocená letecká korporace (UAC), což sice zachovalo některé kapacity, ale zároveň vytvořilo obrovskou byrokratickou neefektivitu. Současně zastaraly výrobní linky a vyčerpaly se zdroje kvalifikovaných pracovníků, protože tréninkové programy po studené válce zanikly a velká část bývalé kvalifikované pracovní síly odešla do důchodu.
Navzdory tvrzením o nezávislosti je Rusko podle expertů závislé na dovozu zahraničních komponentů pro vývoj letadel. Historicky se ruské letecké programy spoléhaly na dováženou elektroniku, avioniku a specializované materiály ze Západu. Tato zranitelnost se projevila v letech 2014 po anexi Krymu a znovu v roce 2022 po invazi na Ukrajinu, kdy mezinárodní sankce Rusko odřízly od mnoha zahraničních dílů nezbytných k dokončení domácích letounů.
I bez sankcí mělo Rusko dlouhodobě problémy se škálováním sériové výroby. Zemi chybí moderní automatizované montážní linky, které jsou běžné u výrobců jako Boeing nebo Lockheed Martin a které zvyšují průmyslovou efektivitu. Rusko zaostává za USA a Čínou v oblasti pokročilého digitálního návrhu a moderních výrobních technik, jako jsou průmyslové roboty a aditivní výroba.
Výsledkem je, že zatímco USA a Čína mohou letouny navrhovat, testovat a vyrábět v mnohem větším objemu, ruští technici často stále staví svá letadla ručně. Tento pomalý a méně konzistentní přístup tvoří výrobní hrdlo. Příkladem je Suchoj Su-57, první ruský stíhač páté generace, jehož první působivý let proběhl již v roce 2010. Přesto bylo do služby zařazeno jen několik kusů, což ukazuje, že problém se nachází v překladu plánů do masové výroby spolehlivých strojů.
Celou situaci navíc zhoršuje špatný stav ruské ekonomiky. Ačkoliv Rusko utrácí vysoké částky na obranu ve vztahu ke svému HDP, ruská ekonomika je ve srovnání s americkou nebo čínskou výrazně menší. Válka na Ukrajině navíc spotřebovává obrovské finanční, lidské a materiální zdroje, což omezuje ekonomickou schopnost země rozšířit leteckou výrobu.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.