Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Jako příklad slouží opakované kybernetické útoky typu Denial of Service (DoS) proti městské radě v Liverpoolu. Za těmito útoky stojí hackerská skupina NoName057(16), která je spojována s ruským státem. Tyto útoky způsobují významné finanční a politické ztráty a představují riziko pro jakoukoli organizaci s online přítomností. Mezi nejničivější kybernetické incidenty vůbec patřil útok NotPetya v roce 2017, který zasáhl kritickou infrastrukturu a nadnárodní společnosti, a způsobil ohromující ztráty ve výši zhruba 10 miliard dolarů.
Ruská agrese však probíhá i mimo kyberprostor. Zahrnuje fyzickou sabotáž kritické infrastruktury a majetku. Došlo k žhářským útokům, včetně útoku na největší polské nákupní centrum, který premiér Donald Tusk označil za „definitivně nařízený ruskými tajnými službami“. Byly zaznamenány i balíčkové bomby doručené společnosti DHL, zvýšená aktivita dronů v blízkosti evropských výrobních závodů obranného průmyslu a také série poškození a přerušení podmořských kabelů a plynovodů. Například oprava jednoho poškozeného podmořského datového kabelu se obvykle vyšplhá na několik milionů eur.
Vážně je ovlivněn i dopravní sektor. Kvůli narušení vzdušného prostoru drony byla letiště v Německu a Dánsku nucena dočasně přerušit provoz, což vedlo ke zrušení nebo odklonění desítek letů, což je extrémně nákladné. V Baltském moři zase rušení a falšování signálů GPS ovlivňuje velké procento komerčních letů. Navíc, přestože za útoky v Rudém moři stojí Hútiové, Rusko a Čína by mohly pomoci útoky zastavit, ale nečiní tak. Místo toho využívají výhody toho, že jejich plavidla mohou plout bezpečně. To nutí západní lodě volit delší a dražší trasu kolem mysu Dobré naděje.
Jednotlivým zasaženým společnostem a organizacím se prozatím daří odvracet katastrofické škody, ovšem bezohlednost a nebezpečnost útoků naznačuje, že dříve nebo později dojde i ke ztrátám na životech. Finanční dopady jsou již nyní obrovské. Například vlastníci podmořského elektrického kabelu EstLink 2 utrpěli po poškození plavidlem Eagle S ztráty ve výši téměř 60 milionů eur.
Většina společností má sice pojištění proti kybernetickým útokům, ale to je udržitelné pouze tehdy, pokud jsou škody ojedinělé. Pokud se narušení stanou systémovými, pojišťovny si již nemohou dovolit nést riziko, nebo musejí pojistné výrazně zvýšit. Právě v tom spočívá podstata ruské strategie: dělá narušení systémovým. Rusko tak vyčerpává západní zdroje a zvyšuje provozní náklady podniků, městských rad i vládních orgánů.
Ačkoli je Rusko momentálně mimo dosah diplomatických snah o zmírnění, Západ může proti této agresi postavit pevný front. Kromě doslovného „ocelového“ postoje ozbrojených sil je klíčové, aby se civilní organizace a podniky cvičily a připravovaly na možné útoky. Taková příprava by omezila škody, které mohou útoky způsobit. Tím by se snížila motivace nepřátelských aktérů útoky vůbec podnikat. Je proto nezbytné, aby vlády vedly cvičení v šedé zóně za účasti soukromého sektoru. Demonstrace takové připravenosti by mohla odradit zlověstné aktéry, kteří se domnívají, že mohou vyprázdnit naše pokladny. Kromě toho by to pomohlo společnostem prokázat investorům a zákazníkům, že jsou schopné ustát jakýkoli scénář, který Rusko vymyslí.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.