Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Jako příklad slouží opakované kybernetické útoky typu Denial of Service (DoS) proti městské radě v Liverpoolu. Za těmito útoky stojí hackerská skupina NoName057(16), která je spojována s ruským státem. Tyto útoky způsobují významné finanční a politické ztráty a představují riziko pro jakoukoli organizaci s online přítomností. Mezi nejničivější kybernetické incidenty vůbec patřil útok NotPetya v roce 2017, který zasáhl kritickou infrastrukturu a nadnárodní společnosti, a způsobil ohromující ztráty ve výši zhruba 10 miliard dolarů.
Ruská agrese však probíhá i mimo kyberprostor. Zahrnuje fyzickou sabotáž kritické infrastruktury a majetku. Došlo k žhářským útokům, včetně útoku na největší polské nákupní centrum, který premiér Donald Tusk označil za „definitivně nařízený ruskými tajnými službami“. Byly zaznamenány i balíčkové bomby doručené společnosti DHL, zvýšená aktivita dronů v blízkosti evropských výrobních závodů obranného průmyslu a také série poškození a přerušení podmořských kabelů a plynovodů. Například oprava jednoho poškozeného podmořského datového kabelu se obvykle vyšplhá na několik milionů eur.
Vážně je ovlivněn i dopravní sektor. Kvůli narušení vzdušného prostoru drony byla letiště v Německu a Dánsku nucena dočasně přerušit provoz, což vedlo ke zrušení nebo odklonění desítek letů, což je extrémně nákladné. V Baltském moři zase rušení a falšování signálů GPS ovlivňuje velké procento komerčních letů. Navíc, přestože za útoky v Rudém moři stojí Hútiové, Rusko a Čína by mohly pomoci útoky zastavit, ale nečiní tak. Místo toho využívají výhody toho, že jejich plavidla mohou plout bezpečně. To nutí západní lodě volit delší a dražší trasu kolem mysu Dobré naděje.
Jednotlivým zasaženým společnostem a organizacím se prozatím daří odvracet katastrofické škody, ovšem bezohlednost a nebezpečnost útoků naznačuje, že dříve nebo později dojde i ke ztrátám na životech. Finanční dopady jsou již nyní obrovské. Například vlastníci podmořského elektrického kabelu EstLink 2 utrpěli po poškození plavidlem Eagle S ztráty ve výši téměř 60 milionů eur.
Většina společností má sice pojištění proti kybernetickým útokům, ale to je udržitelné pouze tehdy, pokud jsou škody ojedinělé. Pokud se narušení stanou systémovými, pojišťovny si již nemohou dovolit nést riziko, nebo musejí pojistné výrazně zvýšit. Právě v tom spočívá podstata ruské strategie: dělá narušení systémovým. Rusko tak vyčerpává západní zdroje a zvyšuje provozní náklady podniků, městských rad i vládních orgánů.
Ačkoli je Rusko momentálně mimo dosah diplomatických snah o zmírnění, Západ může proti této agresi postavit pevný front. Kromě doslovného „ocelového“ postoje ozbrojených sil je klíčové, aby se civilní organizace a podniky cvičily a připravovaly na možné útoky. Taková příprava by omezila škody, které mohou útoky způsobit. Tím by se snížila motivace nepřátelských aktérů útoky vůbec podnikat. Je proto nezbytné, aby vlády vedly cvičení v šedé zóně za účasti soukromého sektoru. Demonstrace takové připravenosti by mohla odradit zlověstné aktéry, kteří se domnívají, že mohou vyprázdnit naše pokladny. Kromě toho by to pomohlo společnostem prokázat investorům a zákazníkům, že jsou schopné ustát jakýkoli scénář, který Rusko vymyslí.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.