Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Jako příklad slouží opakované kybernetické útoky typu Denial of Service (DoS) proti městské radě v Liverpoolu. Za těmito útoky stojí hackerská skupina NoName057(16), která je spojována s ruským státem. Tyto útoky způsobují významné finanční a politické ztráty a představují riziko pro jakoukoli organizaci s online přítomností. Mezi nejničivější kybernetické incidenty vůbec patřil útok NotPetya v roce 2017, který zasáhl kritickou infrastrukturu a nadnárodní společnosti, a způsobil ohromující ztráty ve výši zhruba 10 miliard dolarů.
Ruská agrese však probíhá i mimo kyberprostor. Zahrnuje fyzickou sabotáž kritické infrastruktury a majetku. Došlo k žhářským útokům, včetně útoku na největší polské nákupní centrum, který premiér Donald Tusk označil za „definitivně nařízený ruskými tajnými službami“. Byly zaznamenány i balíčkové bomby doručené společnosti DHL, zvýšená aktivita dronů v blízkosti evropských výrobních závodů obranného průmyslu a také série poškození a přerušení podmořských kabelů a plynovodů. Například oprava jednoho poškozeného podmořského datového kabelu se obvykle vyšplhá na několik milionů eur.
Vážně je ovlivněn i dopravní sektor. Kvůli narušení vzdušného prostoru drony byla letiště v Německu a Dánsku nucena dočasně přerušit provoz, což vedlo ke zrušení nebo odklonění desítek letů, což je extrémně nákladné. V Baltském moři zase rušení a falšování signálů GPS ovlivňuje velké procento komerčních letů. Navíc, přestože za útoky v Rudém moři stojí Hútiové, Rusko a Čína by mohly pomoci útoky zastavit, ale nečiní tak. Místo toho využívají výhody toho, že jejich plavidla mohou plout bezpečně. To nutí západní lodě volit delší a dražší trasu kolem mysu Dobré naděje.
Jednotlivým zasaženým společnostem a organizacím se prozatím daří odvracet katastrofické škody, ovšem bezohlednost a nebezpečnost útoků naznačuje, že dříve nebo později dojde i ke ztrátám na životech. Finanční dopady jsou již nyní obrovské. Například vlastníci podmořského elektrického kabelu EstLink 2 utrpěli po poškození plavidlem Eagle S ztráty ve výši téměř 60 milionů eur.
Většina společností má sice pojištění proti kybernetickým útokům, ale to je udržitelné pouze tehdy, pokud jsou škody ojedinělé. Pokud se narušení stanou systémovými, pojišťovny si již nemohou dovolit nést riziko, nebo musejí pojistné výrazně zvýšit. Právě v tom spočívá podstata ruské strategie: dělá narušení systémovým. Rusko tak vyčerpává západní zdroje a zvyšuje provozní náklady podniků, městských rad i vládních orgánů.
Ačkoli je Rusko momentálně mimo dosah diplomatických snah o zmírnění, Západ může proti této agresi postavit pevný front. Kromě doslovného „ocelového“ postoje ozbrojených sil je klíčové, aby se civilní organizace a podniky cvičily a připravovaly na možné útoky. Taková příprava by omezila škody, které mohou útoky způsobit. Tím by se snížila motivace nepřátelských aktérů útoky vůbec podnikat. Je proto nezbytné, aby vlády vedly cvičení v šedé zóně za účasti soukromého sektoru. Demonstrace takové připravenosti by mohla odradit zlověstné aktéry, kteří se domnívají, že mohou vyprázdnit naše pokladny. Kromě toho by to pomohlo společnostem prokázat investorům a zákazníkům, že jsou schopné ustát jakýkoli scénář, který Rusko vymyslí.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.