Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Jako příklad slouží opakované kybernetické útoky typu Denial of Service (DoS) proti městské radě v Liverpoolu. Za těmito útoky stojí hackerská skupina NoName057(16), která je spojována s ruským státem. Tyto útoky způsobují významné finanční a politické ztráty a představují riziko pro jakoukoli organizaci s online přítomností. Mezi nejničivější kybernetické incidenty vůbec patřil útok NotPetya v roce 2017, který zasáhl kritickou infrastrukturu a nadnárodní společnosti, a způsobil ohromující ztráty ve výši zhruba 10 miliard dolarů.
Ruská agrese však probíhá i mimo kyberprostor. Zahrnuje fyzickou sabotáž kritické infrastruktury a majetku. Došlo k žhářským útokům, včetně útoku na největší polské nákupní centrum, který premiér Donald Tusk označil za „definitivně nařízený ruskými tajnými službami“. Byly zaznamenány i balíčkové bomby doručené společnosti DHL, zvýšená aktivita dronů v blízkosti evropských výrobních závodů obranného průmyslu a také série poškození a přerušení podmořských kabelů a plynovodů. Například oprava jednoho poškozeného podmořského datového kabelu se obvykle vyšplhá na několik milionů eur.
Vážně je ovlivněn i dopravní sektor. Kvůli narušení vzdušného prostoru drony byla letiště v Německu a Dánsku nucena dočasně přerušit provoz, což vedlo ke zrušení nebo odklonění desítek letů, což je extrémně nákladné. V Baltském moři zase rušení a falšování signálů GPS ovlivňuje velké procento komerčních letů. Navíc, přestože za útoky v Rudém moři stojí Hútiové, Rusko a Čína by mohly pomoci útoky zastavit, ale nečiní tak. Místo toho využívají výhody toho, že jejich plavidla mohou plout bezpečně. To nutí západní lodě volit delší a dražší trasu kolem mysu Dobré naděje.
Jednotlivým zasaženým společnostem a organizacím se prozatím daří odvracet katastrofické škody, ovšem bezohlednost a nebezpečnost útoků naznačuje, že dříve nebo později dojde i ke ztrátám na životech. Finanční dopady jsou již nyní obrovské. Například vlastníci podmořského elektrického kabelu EstLink 2 utrpěli po poškození plavidlem Eagle S ztráty ve výši téměř 60 milionů eur.
Většina společností má sice pojištění proti kybernetickým útokům, ale to je udržitelné pouze tehdy, pokud jsou škody ojedinělé. Pokud se narušení stanou systémovými, pojišťovny si již nemohou dovolit nést riziko, nebo musejí pojistné výrazně zvýšit. Právě v tom spočívá podstata ruské strategie: dělá narušení systémovým. Rusko tak vyčerpává západní zdroje a zvyšuje provozní náklady podniků, městských rad i vládních orgánů.
Ačkoli je Rusko momentálně mimo dosah diplomatických snah o zmírnění, Západ může proti této agresi postavit pevný front. Kromě doslovného „ocelového“ postoje ozbrojených sil je klíčové, aby se civilní organizace a podniky cvičily a připravovaly na možné útoky. Taková příprava by omezila škody, které mohou útoky způsobit. Tím by se snížila motivace nepřátelských aktérů útoky vůbec podnikat. Je proto nezbytné, aby vlády vedly cvičení v šedé zóně za účasti soukromého sektoru. Demonstrace takové připravenosti by mohla odradit zlověstné aktéry, kteří se domnívají, že mohou vyprázdnit naše pokladny. Kromě toho by to pomohlo společnostem prokázat investorům a zákazníkům, že jsou schopné ustát jakýkoli scénář, který Rusko vymyslí.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.