Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Dohody údajně potvrzují, že Rusko v roce 2023 souhlasilo s prodejem řady vojenského vybavení čínské Lidové osvobozenecké armádě (PLA). Mezi dodávkami jsou například útočná vozidla, protitankové zbraně a výsadkové obrněné transportéry. Tato obrněná vozidla budou upravena podle čínských specifikací a součástí dohody je i výcvik praporu speciálních čínských výsadkářů.
Kromě samotného prodeje techniky se smlouvy týkají také přenosu technologií do Číny, které jí umožní výrobu podobných zbraňových systémů. Cílem je posílit čínské manévrovací schopnosti ve vzduchu, což je jedna z mála oblastí, kde má ruská armáda dosud náskok. Tento posun zvyšuje obavy, že by Peking mohl v rámci potenciální invaze obsazovat infrastrukturu ve vnitrozemí i přístavy a pláže podél pobřeží.
Oleksandr V. Danyljuk z RUSI, který dokumenty získal, uvedl, že se jedná o velmi specifické vybavení, nezbytné pro vzdušné výsadkové operace. Mělo by jít o kompletní sadu pro vysazení těžkého výsadkového praporu a speciální techniku pro speciální jednotky. Tyto kroky by měly připravit půdu pro následnou námořní invazi.
Myšlenkou je, že by speciální jednotky s touto ruskou technikou mohly využít i civilní nákladní letouny a seskočit z velké výšky na Tchaj-wan, aniž by byly detekovány. Rusko by tak Číně předalo zkušenosti s raketovými a bezpilotními útoky z války na Ukrajině, tedy rady, jak potlačit protivzdušnou obranu a vyčerpat její zásoby munice, což je vysoce přenositelné na tchajwanský scénář.
Rusko má na stupňování globálního konfliktu v Indo-Pacifiku vlastní geopolitický zájem. Nechce zůstat v mezinárodní izolaci a považuje Čínu za nejdůležitější prvek „osy otřesů“ (spolu s Íránem a Severní Koreou). Rusové investovali mnoho zdrojů do válečných prostředků a chtějí tuto sílu proměnit ve větší geopolitický vliv prostřednictvím globální války.
Danyljuk se domnívá, že Rusové usilují o to, aby invaze do Tchaj-wanu nebyla rychlou „bleskovou válkou“, jako byla anexe Krymu. Namísto toho by si přáli, aby se čínský útok zbrzdil a protáhl co nejdéle. To by vytvořilo prostor pro eskalaci a vtažení Spojených států a dalších spojenců, jako je Japonsko, do války, což je pro Moskvu žádoucí scénář.
Kromě přímé vojenské pomoci může být snahou Ruska také politická destabilizace Tchaj-wanu. Současná politická situace na ostrově, kde je parlament ovládán stranou KMT a prezident Lai Ching-te zastupuje Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), je rozdělená. Blokování zákonů a schvalování ústavních soudců vedlo ke rvačkám v parlamentu a masovým protestům. To vytváří ideální předpoklad pro politickou krizi a destabilizaci systému velení a řízení na Tchaj-wanu.
Skutečná imunizace proti invazi Tchaj-wanu nespočívá jen ve vojenských schopnostech, které má ostrov podle Danyljuka dostatečné, ale především v morálce a jednotě tchajwanské společnosti a v jasném signálu podpory ze strany Spojených států. Invaze by pro Číňany byla extrémně nákladná, a proto je klíčové, zda se Tchajwanci dokážou vyhnout polarizaci a sjednotit se k obraně ostrova.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.