Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Dohody údajně potvrzují, že Rusko v roce 2023 souhlasilo s prodejem řady vojenského vybavení čínské Lidové osvobozenecké armádě (PLA). Mezi dodávkami jsou například útočná vozidla, protitankové zbraně a výsadkové obrněné transportéry. Tato obrněná vozidla budou upravena podle čínských specifikací a součástí dohody je i výcvik praporu speciálních čínských výsadkářů.
Kromě samotného prodeje techniky se smlouvy týkají také přenosu technologií do Číny, které jí umožní výrobu podobných zbraňových systémů. Cílem je posílit čínské manévrovací schopnosti ve vzduchu, což je jedna z mála oblastí, kde má ruská armáda dosud náskok. Tento posun zvyšuje obavy, že by Peking mohl v rámci potenciální invaze obsazovat infrastrukturu ve vnitrozemí i přístavy a pláže podél pobřeží.
Oleksandr V. Danyljuk z RUSI, který dokumenty získal, uvedl, že se jedná o velmi specifické vybavení, nezbytné pro vzdušné výsadkové operace. Mělo by jít o kompletní sadu pro vysazení těžkého výsadkového praporu a speciální techniku pro speciální jednotky. Tyto kroky by měly připravit půdu pro následnou námořní invazi.
Myšlenkou je, že by speciální jednotky s touto ruskou technikou mohly využít i civilní nákladní letouny a seskočit z velké výšky na Tchaj-wan, aniž by byly detekovány. Rusko by tak Číně předalo zkušenosti s raketovými a bezpilotními útoky z války na Ukrajině, tedy rady, jak potlačit protivzdušnou obranu a vyčerpat její zásoby munice, což je vysoce přenositelné na tchajwanský scénář.
Rusko má na stupňování globálního konfliktu v Indo-Pacifiku vlastní geopolitický zájem. Nechce zůstat v mezinárodní izolaci a považuje Čínu za nejdůležitější prvek „osy otřesů“ (spolu s Íránem a Severní Koreou). Rusové investovali mnoho zdrojů do válečných prostředků a chtějí tuto sílu proměnit ve větší geopolitický vliv prostřednictvím globální války.
Danyljuk se domnívá, že Rusové usilují o to, aby invaze do Tchaj-wanu nebyla rychlou „bleskovou válkou“, jako byla anexe Krymu. Namísto toho by si přáli, aby se čínský útok zbrzdil a protáhl co nejdéle. To by vytvořilo prostor pro eskalaci a vtažení Spojených států a dalších spojenců, jako je Japonsko, do války, což je pro Moskvu žádoucí scénář.
Kromě přímé vojenské pomoci může být snahou Ruska také politická destabilizace Tchaj-wanu. Současná politická situace na ostrově, kde je parlament ovládán stranou KMT a prezident Lai Ching-te zastupuje Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), je rozdělená. Blokování zákonů a schvalování ústavních soudců vedlo ke rvačkám v parlamentu a masovým protestům. To vytváří ideální předpoklad pro politickou krizi a destabilizaci systému velení a řízení na Tchaj-wanu.
Skutečná imunizace proti invazi Tchaj-wanu nespočívá jen ve vojenských schopnostech, které má ostrov podle Danyljuka dostatečné, ale především v morálce a jednotě tchajwanské společnosti a v jasném signálu podpory ze strany Spojených států. Invaze by pro Číňany byla extrémně nákladná, a proto je klíčové, zda se Tchajwanci dokážou vyhnout polarizaci a sjednotit se k obraně ostrova.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.