Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Dohody údajně potvrzují, že Rusko v roce 2023 souhlasilo s prodejem řady vojenského vybavení čínské Lidové osvobozenecké armádě (PLA). Mezi dodávkami jsou například útočná vozidla, protitankové zbraně a výsadkové obrněné transportéry. Tato obrněná vozidla budou upravena podle čínských specifikací a součástí dohody je i výcvik praporu speciálních čínských výsadkářů.
Kromě samotného prodeje techniky se smlouvy týkají také přenosu technologií do Číny, které jí umožní výrobu podobných zbraňových systémů. Cílem je posílit čínské manévrovací schopnosti ve vzduchu, což je jedna z mála oblastí, kde má ruská armáda dosud náskok. Tento posun zvyšuje obavy, že by Peking mohl v rámci potenciální invaze obsazovat infrastrukturu ve vnitrozemí i přístavy a pláže podél pobřeží.
Oleksandr V. Danyljuk z RUSI, který dokumenty získal, uvedl, že se jedná o velmi specifické vybavení, nezbytné pro vzdušné výsadkové operace. Mělo by jít o kompletní sadu pro vysazení těžkého výsadkového praporu a speciální techniku pro speciální jednotky. Tyto kroky by měly připravit půdu pro následnou námořní invazi.
Myšlenkou je, že by speciální jednotky s touto ruskou technikou mohly využít i civilní nákladní letouny a seskočit z velké výšky na Tchaj-wan, aniž by byly detekovány. Rusko by tak Číně předalo zkušenosti s raketovými a bezpilotními útoky z války na Ukrajině, tedy rady, jak potlačit protivzdušnou obranu a vyčerpat její zásoby munice, což je vysoce přenositelné na tchajwanský scénář.
Rusko má na stupňování globálního konfliktu v Indo-Pacifiku vlastní geopolitický zájem. Nechce zůstat v mezinárodní izolaci a považuje Čínu za nejdůležitější prvek „osy otřesů“ (spolu s Íránem a Severní Koreou). Rusové investovali mnoho zdrojů do válečných prostředků a chtějí tuto sílu proměnit ve větší geopolitický vliv prostřednictvím globální války.
Danyljuk se domnívá, že Rusové usilují o to, aby invaze do Tchaj-wanu nebyla rychlou „bleskovou válkou“, jako byla anexe Krymu. Namísto toho by si přáli, aby se čínský útok zbrzdil a protáhl co nejdéle. To by vytvořilo prostor pro eskalaci a vtažení Spojených států a dalších spojenců, jako je Japonsko, do války, což je pro Moskvu žádoucí scénář.
Kromě přímé vojenské pomoci může být snahou Ruska také politická destabilizace Tchaj-wanu. Současná politická situace na ostrově, kde je parlament ovládán stranou KMT a prezident Lai Ching-te zastupuje Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), je rozdělená. Blokování zákonů a schvalování ústavních soudců vedlo ke rvačkám v parlamentu a masovým protestům. To vytváří ideální předpoklad pro politickou krizi a destabilizaci systému velení a řízení na Tchaj-wanu.
Skutečná imunizace proti invazi Tchaj-wanu nespočívá jen ve vojenských schopnostech, které má ostrov podle Danyljuka dostatečné, ale především v morálce a jednotě tchajwanské společnosti a v jasném signálu podpory ze strany Spojených států. Invaze by pro Číňany byla extrémně nákladná, a proto je klíčové, zda se Tchajwanci dokážou vyhnout polarizaci a sjednotit se k obraně ostrova.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.