Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Dohody údajně potvrzují, že Rusko v roce 2023 souhlasilo s prodejem řady vojenského vybavení čínské Lidové osvobozenecké armádě (PLA). Mezi dodávkami jsou například útočná vozidla, protitankové zbraně a výsadkové obrněné transportéry. Tato obrněná vozidla budou upravena podle čínských specifikací a součástí dohody je i výcvik praporu speciálních čínských výsadkářů.
Kromě samotného prodeje techniky se smlouvy týkají také přenosu technologií do Číny, které jí umožní výrobu podobných zbraňových systémů. Cílem je posílit čínské manévrovací schopnosti ve vzduchu, což je jedna z mála oblastí, kde má ruská armáda dosud náskok. Tento posun zvyšuje obavy, že by Peking mohl v rámci potenciální invaze obsazovat infrastrukturu ve vnitrozemí i přístavy a pláže podél pobřeží.
Oleksandr V. Danyljuk z RUSI, který dokumenty získal, uvedl, že se jedná o velmi specifické vybavení, nezbytné pro vzdušné výsadkové operace. Mělo by jít o kompletní sadu pro vysazení těžkého výsadkového praporu a speciální techniku pro speciální jednotky. Tyto kroky by měly připravit půdu pro následnou námořní invazi.
Myšlenkou je, že by speciální jednotky s touto ruskou technikou mohly využít i civilní nákladní letouny a seskočit z velké výšky na Tchaj-wan, aniž by byly detekovány. Rusko by tak Číně předalo zkušenosti s raketovými a bezpilotními útoky z války na Ukrajině, tedy rady, jak potlačit protivzdušnou obranu a vyčerpat její zásoby munice, což je vysoce přenositelné na tchajwanský scénář.
Rusko má na stupňování globálního konfliktu v Indo-Pacifiku vlastní geopolitický zájem. Nechce zůstat v mezinárodní izolaci a považuje Čínu za nejdůležitější prvek „osy otřesů“ (spolu s Íránem a Severní Koreou). Rusové investovali mnoho zdrojů do válečných prostředků a chtějí tuto sílu proměnit ve větší geopolitický vliv prostřednictvím globální války.
Danyljuk se domnívá, že Rusové usilují o to, aby invaze do Tchaj-wanu nebyla rychlou „bleskovou válkou“, jako byla anexe Krymu. Namísto toho by si přáli, aby se čínský útok zbrzdil a protáhl co nejdéle. To by vytvořilo prostor pro eskalaci a vtažení Spojených států a dalších spojenců, jako je Japonsko, do války, což je pro Moskvu žádoucí scénář.
Kromě přímé vojenské pomoci může být snahou Ruska také politická destabilizace Tchaj-wanu. Současná politická situace na ostrově, kde je parlament ovládán stranou KMT a prezident Lai Ching-te zastupuje Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), je rozdělená. Blokování zákonů a schvalování ústavních soudců vedlo ke rvačkám v parlamentu a masovým protestům. To vytváří ideální předpoklad pro politickou krizi a destabilizaci systému velení a řízení na Tchaj-wanu.
Skutečná imunizace proti invazi Tchaj-wanu nespočívá jen ve vojenských schopnostech, které má ostrov podle Danyljuka dostatečné, ale především v morálce a jednotě tchajwanské společnosti a v jasném signálu podpory ze strany Spojených států. Invaze by pro Číňany byla extrémně nákladná, a proto je klíčové, zda se Tchajwanci dokážou vyhnout polarizaci a sjednotit se k obraně ostrova.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.