Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Dohody údajně potvrzují, že Rusko v roce 2023 souhlasilo s prodejem řady vojenského vybavení čínské Lidové osvobozenecké armádě (PLA). Mezi dodávkami jsou například útočná vozidla, protitankové zbraně a výsadkové obrněné transportéry. Tato obrněná vozidla budou upravena podle čínských specifikací a součástí dohody je i výcvik praporu speciálních čínských výsadkářů.
Kromě samotného prodeje techniky se smlouvy týkají také přenosu technologií do Číny, které jí umožní výrobu podobných zbraňových systémů. Cílem je posílit čínské manévrovací schopnosti ve vzduchu, což je jedna z mála oblastí, kde má ruská armáda dosud náskok. Tento posun zvyšuje obavy, že by Peking mohl v rámci potenciální invaze obsazovat infrastrukturu ve vnitrozemí i přístavy a pláže podél pobřeží.
Oleksandr V. Danyljuk z RUSI, který dokumenty získal, uvedl, že se jedná o velmi specifické vybavení, nezbytné pro vzdušné výsadkové operace. Mělo by jít o kompletní sadu pro vysazení těžkého výsadkového praporu a speciální techniku pro speciální jednotky. Tyto kroky by měly připravit půdu pro následnou námořní invazi.
Myšlenkou je, že by speciální jednotky s touto ruskou technikou mohly využít i civilní nákladní letouny a seskočit z velké výšky na Tchaj-wan, aniž by byly detekovány. Rusko by tak Číně předalo zkušenosti s raketovými a bezpilotními útoky z války na Ukrajině, tedy rady, jak potlačit protivzdušnou obranu a vyčerpat její zásoby munice, což je vysoce přenositelné na tchajwanský scénář.
Rusko má na stupňování globálního konfliktu v Indo-Pacifiku vlastní geopolitický zájem. Nechce zůstat v mezinárodní izolaci a považuje Čínu za nejdůležitější prvek „osy otřesů“ (spolu s Íránem a Severní Koreou). Rusové investovali mnoho zdrojů do válečných prostředků a chtějí tuto sílu proměnit ve větší geopolitický vliv prostřednictvím globální války.
Danyljuk se domnívá, že Rusové usilují o to, aby invaze do Tchaj-wanu nebyla rychlou „bleskovou válkou“, jako byla anexe Krymu. Namísto toho by si přáli, aby se čínský útok zbrzdil a protáhl co nejdéle. To by vytvořilo prostor pro eskalaci a vtažení Spojených států a dalších spojenců, jako je Japonsko, do války, což je pro Moskvu žádoucí scénář.
Kromě přímé vojenské pomoci může být snahou Ruska také politická destabilizace Tchaj-wanu. Současná politická situace na ostrově, kde je parlament ovládán stranou KMT a prezident Lai Ching-te zastupuje Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), je rozdělená. Blokování zákonů a schvalování ústavních soudců vedlo ke rvačkám v parlamentu a masovým protestům. To vytváří ideální předpoklad pro politickou krizi a destabilizaci systému velení a řízení na Tchaj-wanu.
Skutečná imunizace proti invazi Tchaj-wanu nespočívá jen ve vojenských schopnostech, které má ostrov podle Danyljuka dostatečné, ale především v morálce a jednotě tchajwanské společnosti a v jasném signálu podpory ze strany Spojených států. Invaze by pro Číňany byla extrémně nákladná, a proto je klíčové, zda se Tchajwanci dokážou vyhnout polarizaci a sjednotit se k obraně ostrova.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).