Při pondělním večerním útoku ruských dronů na Oděsu byli zraněni nejméně tři lidé. Podle místních úřadů útok způsobil požáry a poškodil civilní objekty, informuje agentura Reuters.
Při ruských útocích v pohraničních oblastech Ukrajiny přišli o život dva lidé. Informovaly o tom ukrajinské úřady s tím, že k incidentům došlo na hranicích Sumské a Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.
Podle starosty Oděsy Hennadije Truchanova se Rusko zaměřilo na civilní cíle v hustě obydlené části města. „Nepřítel se zaměřil na obytnou oblast v hustě obydlené čtvrti Oděsy,“ uvedl na platformě Telegram a připojil záběry zasažených domů a požárů.
Gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper potvrdil, že útok poškodil obytné budovy, vzdělávací instituci, civilní infrastrukturu i vozidla. Záchranáři byli podle něj vysláni přímo na místo. Zda byly škody způsobeny přímými zásahy dronů, zatím neupřesnil.
Oděsa, významný černomořský přístav, čelila ruskému útoku krátce po návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se zde setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezident Zelenskyj v televizním rozhovoru pro stanici Network X potvrdil, že se ukrajinští zástupci ve středu zúčastní jednání v Londýně. „Ukrajina, Británie, Francie a Spojené státy – jsme připraveni postupovat co nejkonstruktivněji, jak jsme to dělali dříve, abychom dosáhli bezpodmínečného příměří, po kterém bude následovat nastolení skutečného a trvalého míru,“ uvedl.
Ve večerním projevu později doplnil: „Jednání v Londýně mají jeden hlavní úkol: prosadit bezpodmínečné příměří. To musí být cesta ven.“
Zelenskyj rovněž zopakoval návrh na ukončení útoků na civilní cíle. „Ukrajina trvá na svém návrhu neútočit alespoň na civilní cíle. A očekáváme jasnou odpověď z Moskvy,“ prohlásil. „Jsme připraveni vést všechny rozhovory o tom, jak toho dosáhnout.“
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva „má pozitivní postoj ke všem mírovým iniciativám“. Zároveň ale znovu obvinil Kyjev z využívání civilních objektů k vojenským účelům. „Musíme se podívat na návrh neútočit na civilní cíle,“ řekl a připomněl útok na město Sumy ze 13. dubna, při kterém zemřelo 35 lidí. „V době útoku se ve městě konalo vyznamenání ukrajinských vojáků,“ doplnil.
Ruský prezident v pondělí podepsal sérii zákonů zpřísňujících dohled nad veřejným projevem nesouhlasu. Nová legislativa označuje za trestný čin „diskreditaci“ ruské armády nebo výzvy k mezinárodním sankcím. Zakazuje rovněž „pomoc při provádění rozhodnutí“ mezinárodních institucí, jejichž členem Rusko není – například Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Zákony umožňují stíhání osob, které jednají „za účelem zisku“ nebo „na zakázku“. Tyto kroky přicházejí v době, kdy byla podle ruských úřadů na útěku novinářka Jekatěrina Barabašová, známá kritikou války na Ukrajině. „Bylo vyhlášeno pátrání po obviněných,“ uvedla moskevská pobočka Federální vězeňské služby podle agentury TASS.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.