Při pondělním večerním útoku ruských dronů na Oděsu byli zraněni nejméně tři lidé. Podle místních úřadů útok způsobil požáry a poškodil civilní objekty, informuje agentura Reuters.
Při ruských útocích v pohraničních oblastech Ukrajiny přišli o život dva lidé. Informovaly o tom ukrajinské úřady s tím, že k incidentům došlo na hranicích Sumské a Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.
Podle starosty Oděsy Hennadije Truchanova se Rusko zaměřilo na civilní cíle v hustě obydlené části města. „Nepřítel se zaměřil na obytnou oblast v hustě obydlené čtvrti Oděsy,“ uvedl na platformě Telegram a připojil záběry zasažených domů a požárů.
Gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper potvrdil, že útok poškodil obytné budovy, vzdělávací instituci, civilní infrastrukturu i vozidla. Záchranáři byli podle něj vysláni přímo na místo. Zda byly škody způsobeny přímými zásahy dronů, zatím neupřesnil.
Oděsa, významný černomořský přístav, čelila ruskému útoku krátce po návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se zde setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezident Zelenskyj v televizním rozhovoru pro stanici Network X potvrdil, že se ukrajinští zástupci ve středu zúčastní jednání v Londýně. „Ukrajina, Británie, Francie a Spojené státy – jsme připraveni postupovat co nejkonstruktivněji, jak jsme to dělali dříve, abychom dosáhli bezpodmínečného příměří, po kterém bude následovat nastolení skutečného a trvalého míru,“ uvedl.
Ve večerním projevu později doplnil: „Jednání v Londýně mají jeden hlavní úkol: prosadit bezpodmínečné příměří. To musí být cesta ven.“
Zelenskyj rovněž zopakoval návrh na ukončení útoků na civilní cíle. „Ukrajina trvá na svém návrhu neútočit alespoň na civilní cíle. A očekáváme jasnou odpověď z Moskvy,“ prohlásil. „Jsme připraveni vést všechny rozhovory o tom, jak toho dosáhnout.“
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva „má pozitivní postoj ke všem mírovým iniciativám“. Zároveň ale znovu obvinil Kyjev z využívání civilních objektů k vojenským účelům. „Musíme se podívat na návrh neútočit na civilní cíle,“ řekl a připomněl útok na město Sumy ze 13. dubna, při kterém zemřelo 35 lidí. „V době útoku se ve městě konalo vyznamenání ukrajinských vojáků,“ doplnil.
Ruský prezident v pondělí podepsal sérii zákonů zpřísňujících dohled nad veřejným projevem nesouhlasu. Nová legislativa označuje za trestný čin „diskreditaci“ ruské armády nebo výzvy k mezinárodním sankcím. Zakazuje rovněž „pomoc při provádění rozhodnutí“ mezinárodních institucí, jejichž členem Rusko není – například Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Zákony umožňují stíhání osob, které jednají „za účelem zisku“ nebo „na zakázku“. Tyto kroky přicházejí v době, kdy byla podle ruských úřadů na útěku novinářka Jekatěrina Barabašová, známá kritikou války na Ukrajině. „Bylo vyhlášeno pátrání po obviněných,“ uvedla moskevská pobočka Federální vězeňské služby podle agentury TASS.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.