Při pondělním večerním útoku ruských dronů na Oděsu byli zraněni nejméně tři lidé. Podle místních úřadů útok způsobil požáry a poškodil civilní objekty, informuje agentura Reuters.
Při ruských útocích v pohraničních oblastech Ukrajiny přišli o život dva lidé. Informovaly o tom ukrajinské úřady s tím, že k incidentům došlo na hranicích Sumské a Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.
Podle starosty Oděsy Hennadije Truchanova se Rusko zaměřilo na civilní cíle v hustě obydlené části města. „Nepřítel se zaměřil na obytnou oblast v hustě obydlené čtvrti Oděsy,“ uvedl na platformě Telegram a připojil záběry zasažených domů a požárů.
Gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper potvrdil, že útok poškodil obytné budovy, vzdělávací instituci, civilní infrastrukturu i vozidla. Záchranáři byli podle něj vysláni přímo na místo. Zda byly škody způsobeny přímými zásahy dronů, zatím neupřesnil.
Oděsa, významný černomořský přístav, čelila ruskému útoku krátce po návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se zde setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezident Zelenskyj v televizním rozhovoru pro stanici Network X potvrdil, že se ukrajinští zástupci ve středu zúčastní jednání v Londýně. „Ukrajina, Británie, Francie a Spojené státy – jsme připraveni postupovat co nejkonstruktivněji, jak jsme to dělali dříve, abychom dosáhli bezpodmínečného příměří, po kterém bude následovat nastolení skutečného a trvalého míru,“ uvedl.
Ve večerním projevu později doplnil: „Jednání v Londýně mají jeden hlavní úkol: prosadit bezpodmínečné příměří. To musí být cesta ven.“
Zelenskyj rovněž zopakoval návrh na ukončení útoků na civilní cíle. „Ukrajina trvá na svém návrhu neútočit alespoň na civilní cíle. A očekáváme jasnou odpověď z Moskvy,“ prohlásil. „Jsme připraveni vést všechny rozhovory o tom, jak toho dosáhnout.“
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva „má pozitivní postoj ke všem mírovým iniciativám“. Zároveň ale znovu obvinil Kyjev z využívání civilních objektů k vojenským účelům. „Musíme se podívat na návrh neútočit na civilní cíle,“ řekl a připomněl útok na město Sumy ze 13. dubna, při kterém zemřelo 35 lidí. „V době útoku se ve městě konalo vyznamenání ukrajinských vojáků,“ doplnil.
Ruský prezident v pondělí podepsal sérii zákonů zpřísňujících dohled nad veřejným projevem nesouhlasu. Nová legislativa označuje za trestný čin „diskreditaci“ ruské armády nebo výzvy k mezinárodním sankcím. Zakazuje rovněž „pomoc při provádění rozhodnutí“ mezinárodních institucí, jejichž členem Rusko není – například Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Zákony umožňují stíhání osob, které jednají „za účelem zisku“ nebo „na zakázku“. Tyto kroky přicházejí v době, kdy byla podle ruských úřadů na útěku novinářka Jekatěrina Barabašová, známá kritikou války na Ukrajině. „Bylo vyhlášeno pátrání po obviněných,“ uvedla moskevská pobočka Federální vězeňské služby podle agentury TASS.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.