Při pondělním večerním útoku ruských dronů na Oděsu byli zraněni nejméně tři lidé. Podle místních úřadů útok způsobil požáry a poškodil civilní objekty, informuje agentura Reuters.
Při ruských útocích v pohraničních oblastech Ukrajiny přišli o život dva lidé. Informovaly o tom ukrajinské úřady s tím, že k incidentům došlo na hranicích Sumské a Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.
Podle starosty Oděsy Hennadije Truchanova se Rusko zaměřilo na civilní cíle v hustě obydlené části města. „Nepřítel se zaměřil na obytnou oblast v hustě obydlené čtvrti Oděsy,“ uvedl na platformě Telegram a připojil záběry zasažených domů a požárů.
Gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper potvrdil, že útok poškodil obytné budovy, vzdělávací instituci, civilní infrastrukturu i vozidla. Záchranáři byli podle něj vysláni přímo na místo. Zda byly škody způsobeny přímými zásahy dronů, zatím neupřesnil.
Oděsa, významný černomořský přístav, čelila ruskému útoku krátce po návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se zde setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezident Zelenskyj v televizním rozhovoru pro stanici Network X potvrdil, že se ukrajinští zástupci ve středu zúčastní jednání v Londýně. „Ukrajina, Británie, Francie a Spojené státy – jsme připraveni postupovat co nejkonstruktivněji, jak jsme to dělali dříve, abychom dosáhli bezpodmínečného příměří, po kterém bude následovat nastolení skutečného a trvalého míru,“ uvedl.
Ve večerním projevu později doplnil: „Jednání v Londýně mají jeden hlavní úkol: prosadit bezpodmínečné příměří. To musí být cesta ven.“
Zelenskyj rovněž zopakoval návrh na ukončení útoků na civilní cíle. „Ukrajina trvá na svém návrhu neútočit alespoň na civilní cíle. A očekáváme jasnou odpověď z Moskvy,“ prohlásil. „Jsme připraveni vést všechny rozhovory o tom, jak toho dosáhnout.“
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva „má pozitivní postoj ke všem mírovým iniciativám“. Zároveň ale znovu obvinil Kyjev z využívání civilních objektů k vojenským účelům. „Musíme se podívat na návrh neútočit na civilní cíle,“ řekl a připomněl útok na město Sumy ze 13. dubna, při kterém zemřelo 35 lidí. „V době útoku se ve městě konalo vyznamenání ukrajinských vojáků,“ doplnil.
Ruský prezident v pondělí podepsal sérii zákonů zpřísňujících dohled nad veřejným projevem nesouhlasu. Nová legislativa označuje za trestný čin „diskreditaci“ ruské armády nebo výzvy k mezinárodním sankcím. Zakazuje rovněž „pomoc při provádění rozhodnutí“ mezinárodních institucí, jejichž členem Rusko není – například Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Zákony umožňují stíhání osob, které jednají „za účelem zisku“ nebo „na zakázku“. Tyto kroky přicházejí v době, kdy byla podle ruských úřadů na útěku novinářka Jekatěrina Barabašová, známá kritikou války na Ukrajině. „Bylo vyhlášeno pátrání po obviněných,“ uvedla moskevská pobočka Federální vězeňské služby podle agentury TASS.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.