Při pondělním večerním útoku ruských dronů na Oděsu byli zraněni nejméně tři lidé. Podle místních úřadů útok způsobil požáry a poškodil civilní objekty, informuje agentura Reuters.
Při ruských útocích v pohraničních oblastech Ukrajiny přišli o život dva lidé. Informovaly o tom ukrajinské úřady s tím, že k incidentům došlo na hranicích Sumské a Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.
Podle starosty Oděsy Hennadije Truchanova se Rusko zaměřilo na civilní cíle v hustě obydlené části města. „Nepřítel se zaměřil na obytnou oblast v hustě obydlené čtvrti Oděsy,“ uvedl na platformě Telegram a připojil záběry zasažených domů a požárů.
Gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper potvrdil, že útok poškodil obytné budovy, vzdělávací instituci, civilní infrastrukturu i vozidla. Záchranáři byli podle něj vysláni přímo na místo. Zda byly škody způsobeny přímými zásahy dronů, zatím neupřesnil.
Oděsa, významný černomořský přístav, čelila ruskému útoku krátce po návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se zde setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezident Zelenskyj v televizním rozhovoru pro stanici Network X potvrdil, že se ukrajinští zástupci ve středu zúčastní jednání v Londýně. „Ukrajina, Británie, Francie a Spojené státy – jsme připraveni postupovat co nejkonstruktivněji, jak jsme to dělali dříve, abychom dosáhli bezpodmínečného příměří, po kterém bude následovat nastolení skutečného a trvalého míru,“ uvedl.
Ve večerním projevu později doplnil: „Jednání v Londýně mají jeden hlavní úkol: prosadit bezpodmínečné příměří. To musí být cesta ven.“
Zelenskyj rovněž zopakoval návrh na ukončení útoků na civilní cíle. „Ukrajina trvá na svém návrhu neútočit alespoň na civilní cíle. A očekáváme jasnou odpověď z Moskvy,“ prohlásil. „Jsme připraveni vést všechny rozhovory o tom, jak toho dosáhnout.“
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva „má pozitivní postoj ke všem mírovým iniciativám“. Zároveň ale znovu obvinil Kyjev z využívání civilních objektů k vojenským účelům. „Musíme se podívat na návrh neútočit na civilní cíle,“ řekl a připomněl útok na město Sumy ze 13. dubna, při kterém zemřelo 35 lidí. „V době útoku se ve městě konalo vyznamenání ukrajinských vojáků,“ doplnil.
Ruský prezident v pondělí podepsal sérii zákonů zpřísňujících dohled nad veřejným projevem nesouhlasu. Nová legislativa označuje za trestný čin „diskreditaci“ ruské armády nebo výzvy k mezinárodním sankcím. Zakazuje rovněž „pomoc při provádění rozhodnutí“ mezinárodních institucí, jejichž členem Rusko není – například Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Zákony umožňují stíhání osob, které jednají „za účelem zisku“ nebo „na zakázku“. Tyto kroky přicházejí v době, kdy byla podle ruských úřadů na útěku novinářka Jekatěrina Barabašová, známá kritikou války na Ukrajině. „Bylo vyhlášeno pátrání po obviněných,“ uvedla moskevská pobočka Federální vězeňské služby podle agentury TASS.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.