Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Kremlský lídr tehdy prohlásil: „Máme své úkoly, své cíle.“ Pokračoval, že tím hlavním je bezpodmínečné dosažení záměrů speciální vojenské operace. Noviny Izvestija označily návštěvu prezidenta Putina na velitelském stanovišti za „signál Americe, že je připraven jednat o Ukrajině, ovšem za ruských podmínek“. To nás vrací zpět k samotnému mírovému plánu.
V pátek večer prezident Putin oznámil, že viděl americký plán urovnání pro Ukrajinu. Na zasedání ruské bezpečnostní rady v Moskvě popsal americké návrhy jako „modernizovanou“ verzi plánu projednávaného s Trumpem na Aljašském summitu v srpnu. Prezident Putin uvedl, že se domnívá, že by tyto plány mohly posloužit jako základ konečného mírového urovnání.
Návrh s osmadvaceti body, o kterém se široce psalo a který unikl, se objevil po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se v Miami účastnil třídenních diskuzí se zvláštním vyslancem prezidenta Trumpa Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů mírového plánu by Ukrajina přenechala Rusku části Donbasu stále pod kontrolou Kyjeva. Dále by se snížila velikost ukrajinských ozbrojených sil a Ukrajina by slíbila nevstoupit do NATO.
Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov již dříve novinářům v rámci konferenčního hovoru v Kremlu sdělil, že efektivní práce ruské armády by měla přesvědčit Zelenského a jeho režim, že je lepší uzavřít dohodu a udělat to hned. Mírový návrh ale neznamená automaticky mír. Co když k dohodě nedojde?
Prokremelští komentátoři trvají na tom, že bez ohledu na dohodu Rusko zvítězí. Ruský zpravodajský portál Moskovsky Komsomolets napsal, že všichni si mysleli, že myšlenka mírové dohody utonula v bažině. Dodali, že najednou z této bažiny vystřelila raketa s novým, nebo spíše „staronovým“ mírovým plánem s prvky Aljašského summitu.
Položili si otázku, jak dlouho a kam tato střela doletí a jestli havaruje, sabotovaná Evropou a Kyjevem. Dokonce i kdyby byl tento start falešný, je nepravděpodobné, že by změnil obecný trend. Rovnováha sil se totiž podle nich přesouvá ve prospěch Ruska.
Avšak po téměř čtyřech letech války je pod tlakem také Rusko. Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu neutrpěla ruská armáda pouze obrovské ztráty na bojišti, ale doma pokulhává i ekonomika. Ruský rozpočtový deficit roste a příjmy z ropy a zemního plynu klesají.
Široce zaměřené noviny Nezavisimaja Gazeta tento týden prohlásily, že ruský průmysl se nachází někde mezi stagnací a úpadkem. Není však jisté, zda ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho, že nyní je ten správný okamžik k ukončení jeho takzvané speciální operace, i za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají. Ne všichni však souhlasí.
Některé prvky mírového plánu nebyly v Rusku přijaty s nadšením. Některé zprávy naznačují, že by Ukrajině mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky vytvořené podle vzoru článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí ruský útok na Ukrajinu považovali za útok na celé transatlantické společenství a spustili tak kombinovanou vojenskou reakci.
Moskovsky Komsomolets napsal, že to je v podstatě Ukrajina v NATO, pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území. Úplné detaily mírového plánu teprve čekají na potvrzení. Zdá se, že vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.