Rusko pod tlakem: Průmysl po letech války narazil na limity, Putin musí rozhodnout o míru

Kremlský lídr tehdy prohlásil: „Máme své úkoly, své cíle.“ Pokračoval, že tím hlavním je bezpodmínečné dosažení záměrů speciální vojenské operace. Noviny Izvestija označily návštěvu prezidenta Putina na velitelském stanovišti za „signál Americe, že je připraven jednat o Ukrajině, ovšem za ruských podmínek“. To nás vrací zpět k samotnému mírovému plánu.

V pátek večer prezident Putin oznámil, že viděl americký plán urovnání pro Ukrajinu. Na zasedání ruské bezpečnostní rady v Moskvě popsal americké návrhy jako „modernizovanou“ verzi plánu projednávaného s Trumpem na Aljašském summitu v srpnu. Prezident Putin uvedl, že se domnívá, že by tyto plány mohly posloužit jako základ konečného mírového urovnání.

Návrh s osmadvaceti body, o kterém se široce psalo a který unikl, se objevil po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se v Miami účastnil třídenních diskuzí se zvláštním vyslancem prezidenta Trumpa Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů mírového plánu by Ukrajina přenechala Rusku části Donbasu stále pod kontrolou Kyjeva. Dále by se snížila velikost ukrajinských ozbrojených sil a Ukrajina by slíbila nevstoupit do NATO.

Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov již dříve novinářům v rámci konferenčního hovoru v Kremlu sdělil, že efektivní práce ruské armády by měla přesvědčit Zelenského a jeho režim, že je lepší uzavřít dohodu a udělat to hned. Mírový návrh ale neznamená automaticky mír. Co když k dohodě nedojde?

Prokremelští komentátoři trvají na tom, že bez ohledu na dohodu Rusko zvítězí. Ruský zpravodajský portál Moskovsky Komsomolets napsal, že všichni si mysleli, že myšlenka mírové dohody utonula v bažině. Dodali, že najednou z této bažiny vystřelila raketa s novým, nebo spíše „staronovým“ mírovým plánem s prvky Aljašského summitu.

Položili si otázku, jak dlouho a kam tato střela doletí a jestli havaruje, sabotovaná Evropou a Kyjevem. Dokonce i kdyby byl tento start falešný, je nepravděpodobné, že by změnil obecný trend. Rovnováha sil se totiž podle nich přesouvá ve prospěch Ruska.

Avšak po téměř čtyřech letech války je pod tlakem také Rusko. Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu neutrpěla ruská armáda pouze obrovské ztráty na bojišti, ale doma pokulhává i ekonomika. Ruský rozpočtový deficit roste a příjmy z ropy a zemního plynu klesají.

Široce zaměřené noviny Nezavisimaja Gazeta tento týden prohlásily, že ruský průmysl se nachází někde mezi stagnací a úpadkem. Není však jisté, zda ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho, že nyní je ten správný okamžik k ukončení jeho takzvané speciální operace, i za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají. Ne všichni však souhlasí.

Některé prvky mírového plánu nebyly v Rusku přijaty s nadšením. Některé zprávy naznačují, že by Ukrajině mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky vytvořené podle vzoru článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí ruský útok na Ukrajinu považovali za útok na celé transatlantické společenství a spustili tak kombinovanou vojenskou reakci.

Moskovsky Komsomolets napsal, že to je v podstatě Ukrajina v NATO, pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území. Úplné detaily mírového plánu teprve čekají na potvrzení. Zdá se, že vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie.