Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Kremlský lídr tehdy prohlásil: „Máme své úkoly, své cíle.“ Pokračoval, že tím hlavním je bezpodmínečné dosažení záměrů speciální vojenské operace. Noviny Izvestija označily návštěvu prezidenta Putina na velitelském stanovišti za „signál Americe, že je připraven jednat o Ukrajině, ovšem za ruských podmínek“. To nás vrací zpět k samotnému mírovému plánu.
V pátek večer prezident Putin oznámil, že viděl americký plán urovnání pro Ukrajinu. Na zasedání ruské bezpečnostní rady v Moskvě popsal americké návrhy jako „modernizovanou“ verzi plánu projednávaného s Trumpem na Aljašském summitu v srpnu. Prezident Putin uvedl, že se domnívá, že by tyto plány mohly posloužit jako základ konečného mírového urovnání.
Návrh s osmadvaceti body, o kterém se široce psalo a který unikl, se objevil po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se v Miami účastnil třídenních diskuzí se zvláštním vyslancem prezidenta Trumpa Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů mírového plánu by Ukrajina přenechala Rusku části Donbasu stále pod kontrolou Kyjeva. Dále by se snížila velikost ukrajinských ozbrojených sil a Ukrajina by slíbila nevstoupit do NATO.
Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov již dříve novinářům v rámci konferenčního hovoru v Kremlu sdělil, že efektivní práce ruské armády by měla přesvědčit Zelenského a jeho režim, že je lepší uzavřít dohodu a udělat to hned. Mírový návrh ale neznamená automaticky mír. Co když k dohodě nedojde?
Prokremelští komentátoři trvají na tom, že bez ohledu na dohodu Rusko zvítězí. Ruský zpravodajský portál Moskovsky Komsomolets napsal, že všichni si mysleli, že myšlenka mírové dohody utonula v bažině. Dodali, že najednou z této bažiny vystřelila raketa s novým, nebo spíše „staronovým“ mírovým plánem s prvky Aljašského summitu.
Položili si otázku, jak dlouho a kam tato střela doletí a jestli havaruje, sabotovaná Evropou a Kyjevem. Dokonce i kdyby byl tento start falešný, je nepravděpodobné, že by změnil obecný trend. Rovnováha sil se totiž podle nich přesouvá ve prospěch Ruska.
Avšak po téměř čtyřech letech války je pod tlakem také Rusko. Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu neutrpěla ruská armáda pouze obrovské ztráty na bojišti, ale doma pokulhává i ekonomika. Ruský rozpočtový deficit roste a příjmy z ropy a zemního plynu klesají.
Široce zaměřené noviny Nezavisimaja Gazeta tento týden prohlásily, že ruský průmysl se nachází někde mezi stagnací a úpadkem. Není však jisté, zda ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho, že nyní je ten správný okamžik k ukončení jeho takzvané speciální operace, i za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají. Ne všichni však souhlasí.
Některé prvky mírového plánu nebyly v Rusku přijaty s nadšením. Některé zprávy naznačují, že by Ukrajině mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky vytvořené podle vzoru článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí ruský útok na Ukrajinu považovali za útok na celé transatlantické společenství a spustili tak kombinovanou vojenskou reakci.
Moskovsky Komsomolets napsal, že to je v podstatě Ukrajina v NATO, pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území. Úplné detaily mírového plánu teprve čekají na potvrzení. Zdá se, že vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.