Rusko po zadržení venezuelského tankeru chrastí jadernými zbraněmi

Kreml
Kreml, foto: Pixabay
Klára Marková 9. ledna 2026 16:54
Sdílej:

Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.

V komentáři pro ruská média vyzval k přímé vojenské odvetě, která by podle něj měla zahrnovat i torpédování amerických plavidel. Žuravljov se domnívá, že Spojené státy se po zatčení venezuelského vůdce Madura nacházejí v „euforii z beztrestnosti“, kterou je třeba rázně ukončit.

Zásah amerických sil proti tankeru Marinera v Severním Atlantiku označil ruský zákonodárce za „prachobyčejné pirátství.“ Podle jeho slov jde o ozbrojené přepadení civilního plavidla, což vnímá jako útok na samotné ruské území, neboť loď plula pod státní vlajkou Ruské federace. Žuravljov zdůraznil, že na takové jednání je nutné odpovědět tvrdě a bezodkladně, aby Washington pochopil vážnost situace.

Poslanec ve svém vyjádření dokonce zašel tak daleko, že připomněl ruskou vojenskou doktrínu. Ta podle něj v podobných případech nevylučuje ani použití jaderných zbraní k ochraně státních zájmů. Argumentoval přitom informacemi, podle kterých se v blízkosti zadrženého tankeru měly pohybovat ruské ponorky a další válečná plavidla, která by mohla být do operace okamžitě zapojena.

Žuravljov navrhuje jako ideální řešení potopení několika člunů americké pobřežní stráže. Pozastavil se nad tím, že Spojené státy „střeží své břehy“ tisíce kilometrů od vlastního území, což považuje za provokaci. Podle něj je jediným způsobem, jak zastavit americkou rozpínavost, uštědřit jim citelný „políček“, který by je vyvedl z omylu o jejich nedotknutelnosti.

Ruská politická scéna touto rétorikou reaguje na zvyšující se napětí v Atlantiku, kde Spojené státy začaly agresivněji vymáhat sankce proti takzvané stínové flotile. Přestože oficiální diplomatické kanály volí mírnější tón, výroky vysoce postavených poslanců, jako je Žuravljov, naznačují, že Moskva vnímá zadržení tankeru jako zásadní precedens.  

Stalo se
Novinky
Marine Le Pen

Vzestup krajní pravice v Evropě: Jak velké riziko je pro Ukrajinu?

Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.

Novinky
Donald Trump

Gruzie řeší bizarní problém. Obří pocta Trumpovi má stát na pozemku muže, na nějž USA uvalily sankce

Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu už se nevyplatí nikomu. Globální ztráty přesahují jakékoli zisky

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.