Rusko po zadržení venezuelského tankeru chrastí jadernými zbraněmi

Kreml
Kreml, foto: Pixabay
Klára Marková 9. ledna 2026 16:54
Sdílej:

Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.

V komentáři pro ruská média vyzval k přímé vojenské odvetě, která by podle něj měla zahrnovat i torpédování amerických plavidel. Žuravljov se domnívá, že Spojené státy se po zatčení venezuelského vůdce Madura nacházejí v „euforii z beztrestnosti“, kterou je třeba rázně ukončit.

Zásah amerických sil proti tankeru Marinera v Severním Atlantiku označil ruský zákonodárce za „prachobyčejné pirátství.“ Podle jeho slov jde o ozbrojené přepadení civilního plavidla, což vnímá jako útok na samotné ruské území, neboť loď plula pod státní vlajkou Ruské federace. Žuravljov zdůraznil, že na takové jednání je nutné odpovědět tvrdě a bezodkladně, aby Washington pochopil vážnost situace.

Poslanec ve svém vyjádření dokonce zašel tak daleko, že připomněl ruskou vojenskou doktrínu. Ta podle něj v podobných případech nevylučuje ani použití jaderných zbraní k ochraně státních zájmů. Argumentoval přitom informacemi, podle kterých se v blízkosti zadrženého tankeru měly pohybovat ruské ponorky a další válečná plavidla, která by mohla být do operace okamžitě zapojena.

Žuravljov navrhuje jako ideální řešení potopení několika člunů americké pobřežní stráže. Pozastavil se nad tím, že Spojené státy „střeží své břehy“ tisíce kilometrů od vlastního území, což považuje za provokaci. Podle něj je jediným způsobem, jak zastavit americkou rozpínavost, uštědřit jim citelný „políček“, který by je vyvedl z omylu o jejich nedotknutelnosti.

Ruská politická scéna touto rétorikou reaguje na zvyšující se napětí v Atlantiku, kde Spojené státy začaly agresivněji vymáhat sankce proti takzvané stínové flotile. Přestože oficiální diplomatické kanály volí mírnější tón, výroky vysoce postavených poslanců, jako je Žuravljov, naznačují, že Moskva vnímá zadržení tankeru jako zásadní precedens.  

Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.