Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Podle legislativy, kterou schválil parlament, je vypovězení úmluvy reakcí na Radu Evropy. Ta prý odmítla přidělit ruského zástupce do výboru, který na dodržování této mezinárodní dohody dohlíží. Rusko se stalo smluvní stranou úmluvy v roce 1998, dva roky po svém vstupu do Rady Evropy.
Evropská úmluva proti mučení, která je považována za jeden z nejdůležitějších smluvních dokumentů Rady Evropy hned po Evropské úmluvě o lidských právech, byla přijata v Štrasburku členskými státy Rady Evropy dne 26. listopadu 1987.
Tato úmluva byla v době svého vzniku přelomová, protože jako první nástroj dokázala vynucovat dodržování závazků, které vytvářela. Jejím hlavním cílem bylo předcházet mučení a nelidskému zacházení.
Na základě úmluvy byl zřízen Výbor pro zabránění mučení (CPT), který je oprávněn navštěvovat jakákoli místa, kde jsou lidé zbaveni svobody (například věznice, policejní stanice, psychiatrické léčebny). CPT tak zajišťuje dohled nad podmínkami zadržování a předchází špatnému zacházení.
Původně byla úmluva inspirována návrhem Jean-Jacquese Gautiera z roku 1976. Ten se inspiroval Mezinárodním výborem Červeného kříže a navrhl rozšířit systém návštěv na všechna místa, kde jsou lidé zbaveni svobody.
K roku 2020 ji ratifikovalo 46 ze 47 členských států Rady Evropy, a její ratifikace je předběžnou podmínkou pro všechny nové členy. Ruské odstoupení je tak dalším symbolickým krokem směrem od mezinárodních norem po zahájení invaze na Ukrajinu. Rusko již dříve, v roce 2022, ukončilo své závazky vůči Evropské úmluvě o lidských právech.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.