Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Podle legislativy, kterou schválil parlament, je vypovězení úmluvy reakcí na Radu Evropy. Ta prý odmítla přidělit ruského zástupce do výboru, který na dodržování této mezinárodní dohody dohlíží. Rusko se stalo smluvní stranou úmluvy v roce 1998, dva roky po svém vstupu do Rady Evropy.
Evropská úmluva proti mučení, která je považována za jeden z nejdůležitějších smluvních dokumentů Rady Evropy hned po Evropské úmluvě o lidských právech, byla přijata v Štrasburku členskými státy Rady Evropy dne 26. listopadu 1987.
Tato úmluva byla v době svého vzniku přelomová, protože jako první nástroj dokázala vynucovat dodržování závazků, které vytvářela. Jejím hlavním cílem bylo předcházet mučení a nelidskému zacházení.
Na základě úmluvy byl zřízen Výbor pro zabránění mučení (CPT), který je oprávněn navštěvovat jakákoli místa, kde jsou lidé zbaveni svobody (například věznice, policejní stanice, psychiatrické léčebny). CPT tak zajišťuje dohled nad podmínkami zadržování a předchází špatnému zacházení.
Původně byla úmluva inspirována návrhem Jean-Jacquese Gautiera z roku 1976. Ten se inspiroval Mezinárodním výborem Červeného kříže a navrhl rozšířit systém návštěv na všechna místa, kde jsou lidé zbaveni svobody.
K roku 2020 ji ratifikovalo 46 ze 47 členských států Rady Evropy, a její ratifikace je předběžnou podmínkou pro všechny nové členy. Ruské odstoupení je tak dalším symbolickým krokem směrem od mezinárodních norem po zahájení invaze na Ukrajinu. Rusko již dříve, v roce 2022, ukončilo své závazky vůči Evropské úmluvě o lidských právech.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Prezident Spojených států Donald Trump na Valném shromáždění OSN v New Yorku předvedl neobyčejný projev, když světovým lídrům sdělil, že „vaše země jdou k čertu“. Během 57 ohromujících minut zpochybnil účel samotné OSN, která podle něj nabízí jen „prázdná slova“ k řešení konfliktů. Podle něj navíc OSN „financuje útok na západní země a jejich hranice“ podporou nekontrolované migrace a podlehla masivnímu „podvodu s prací“, jak označil klimatické změny.
Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.
Legendární písničkář Honza Nedvěd ve středu oslavil 79. narozeniny a jistě obdržel mnoho gratulací od fanoušků. Příznivce potěšil jeho synovec Vojtěch, syn Honzova zesnulého bratra Františka. Zveřejnil totiž společnou fotografii se svým strýcem.
Možná jste to nevěděli dopředu a překvapili vás uzavřené obchody kvůli státnímu svátku. Příště už se vám to stát nemusí. Letos nastane situace, kdy budou prodejny mimo provoz ze stejného důvodu, ještě několikrát. Zákon totiž mluví jasně.
Kontroverzní miliardář Elon Musk vystoupil na svou obranu poté, co se jeho jméno objevilo v nově odtajněných dokumentech souvisejících s osobou Jeffreyho Epsteina. Nechali ji zveřejnit demokratičtí kongresmani, informovala BBC. Muskovi vadí, že má u některých zmínek přednost před princem Andrewem, který byl s Epsteinem prokazatelně v kontaktu.