V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
Fiona Hillová, bývalá poradkyně Donalda Trumpa pro Rusko, potvrdila, že Kreml již v roce 2019 navrhoval Spojeným státům jakýsi „výměnný obchod“. Rusko bylo ochotno omezit svou podporu Madurovi, pokud by USA na oplátku ponechaly Rusku volnou ruku na Ukrajině.
Podle Hillové ruští představitelé tuto myšlenku opakovaně nadhazovali prostřednictvím neformálních kanálů a médií. Moskva se přitom odvolávala na principy Monroeovy doktríny z 19. století.
Argumentace Kremlu byla prostá: pokud si USA přejí, aby Rusko nezasahovalo v jejich „zadním dvorku“ (v Latinské Americe), měly by Spojené státy respektovat ruskou sféru vlivu ve východní Evropě. Tehdejší ruský velvyslanec Anatolij Antonov Hillové několikrát naznačil, že dohoda je možná, pokud si obě mocnosti vzájemně nebudou bránit v ovládání svých sousedních regionů.
V roce 2019 však Bílý dům tyto návrhy striktně odmítl. Hillová tehdy osobně odcestovala do Moskvy, aby ruským kolegům sdělila, že situace na Ukrajině a ve Venezuele spolu nijak nesouvisejí. Spojené státy v té době vsadily na diplomatické uznání opozičního lídra Juana Guaidóa a odmítaly jakékoliv handlování se suverenitou evropských států. Situace se však po sedmi letech a opětovném nástupu Donalda Trumpa do úřadu dramaticky změnila.
Současná americká administrativa po svržení Madura otevřeně deklaruje, že nyní bude venezuelskou politiku „řídit“. Tento posun k agresivnímu prosazování sfér vlivu, doprovázený hrozbami vůči Grónsku či Kolumbii, hraje podle Hillové Kremlu do karet.
Moskva je nadšena z návratu ke světu, kde „moc dává právo“, protože to legitimizuje její vlastní nároky na Ukrajinu. Podle expertů je pro spojence Kyjeva nyní mnohem těžší odsuzovat ruské ambice, když Spojené státy samy vojensky svrhávají vlády jiných suverénních zemí.
Zatímco Trumpova administrativa popisuje operaci v Caracasu jako legitimní vymáhání práva zaměřené na potírání narkoterorismu, mezinárodní společenství sleduje s obavami rozklad dosavadního světového řádu.
Hillová varuje, že USA právě použily metody, které dříve připisovaly svým protivníkům. Pokud se svět skutečně rozdělí na uzavřené sféry vlivu velmocí, může to pro Ukrajinu znamenat katastrofální důsledky, o kterých se v zákulisí mluvilo již před lety.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.