V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
Fiona Hillová, bývalá poradkyně Donalda Trumpa pro Rusko, potvrdila, že Kreml již v roce 2019 navrhoval Spojeným státům jakýsi „výměnný obchod“. Rusko bylo ochotno omezit svou podporu Madurovi, pokud by USA na oplátku ponechaly Rusku volnou ruku na Ukrajině.
Podle Hillové ruští představitelé tuto myšlenku opakovaně nadhazovali prostřednictvím neformálních kanálů a médií. Moskva se přitom odvolávala na principy Monroeovy doktríny z 19. století.
Argumentace Kremlu byla prostá: pokud si USA přejí, aby Rusko nezasahovalo v jejich „zadním dvorku“ (v Latinské Americe), měly by Spojené státy respektovat ruskou sféru vlivu ve východní Evropě. Tehdejší ruský velvyslanec Anatolij Antonov Hillové několikrát naznačil, že dohoda je možná, pokud si obě mocnosti vzájemně nebudou bránit v ovládání svých sousedních regionů.
V roce 2019 však Bílý dům tyto návrhy striktně odmítl. Hillová tehdy osobně odcestovala do Moskvy, aby ruským kolegům sdělila, že situace na Ukrajině a ve Venezuele spolu nijak nesouvisejí. Spojené státy v té době vsadily na diplomatické uznání opozičního lídra Juana Guaidóa a odmítaly jakékoliv handlování se suverenitou evropských států. Situace se však po sedmi letech a opětovném nástupu Donalda Trumpa do úřadu dramaticky změnila.
Současná americká administrativa po svržení Madura otevřeně deklaruje, že nyní bude venezuelskou politiku „řídit“. Tento posun k agresivnímu prosazování sfér vlivu, doprovázený hrozbami vůči Grónsku či Kolumbii, hraje podle Hillové Kremlu do karet.
Moskva je nadšena z návratu ke světu, kde „moc dává právo“, protože to legitimizuje její vlastní nároky na Ukrajinu. Podle expertů je pro spojence Kyjeva nyní mnohem těžší odsuzovat ruské ambice, když Spojené státy samy vojensky svrhávají vlády jiných suverénních zemí.
Zatímco Trumpova administrativa popisuje operaci v Caracasu jako legitimní vymáhání práva zaměřené na potírání narkoterorismu, mezinárodní společenství sleduje s obavami rozklad dosavadního světového řádu.
Hillová varuje, že USA právě použily metody, které dříve připisovaly svým protivníkům. Pokud se svět skutečně rozdělí na uzavřené sféry vlivu velmocí, může to pro Ukrajinu znamenat katastrofální důsledky, o kterých se v zákulisí mluvilo již před lety.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.