V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
Fiona Hillová, bývalá poradkyně Donalda Trumpa pro Rusko, potvrdila, že Kreml již v roce 2019 navrhoval Spojeným státům jakýsi „výměnný obchod“. Rusko bylo ochotno omezit svou podporu Madurovi, pokud by USA na oplátku ponechaly Rusku volnou ruku na Ukrajině.
Podle Hillové ruští představitelé tuto myšlenku opakovaně nadhazovali prostřednictvím neformálních kanálů a médií. Moskva se přitom odvolávala na principy Monroeovy doktríny z 19. století.
Argumentace Kremlu byla prostá: pokud si USA přejí, aby Rusko nezasahovalo v jejich „zadním dvorku“ (v Latinské Americe), měly by Spojené státy respektovat ruskou sféru vlivu ve východní Evropě. Tehdejší ruský velvyslanec Anatolij Antonov Hillové několikrát naznačil, že dohoda je možná, pokud si obě mocnosti vzájemně nebudou bránit v ovládání svých sousedních regionů.
V roce 2019 však Bílý dům tyto návrhy striktně odmítl. Hillová tehdy osobně odcestovala do Moskvy, aby ruským kolegům sdělila, že situace na Ukrajině a ve Venezuele spolu nijak nesouvisejí. Spojené státy v té době vsadily na diplomatické uznání opozičního lídra Juana Guaidóa a odmítaly jakékoliv handlování se suverenitou evropských států. Situace se však po sedmi letech a opětovném nástupu Donalda Trumpa do úřadu dramaticky změnila.
Současná americká administrativa po svržení Madura otevřeně deklaruje, že nyní bude venezuelskou politiku „řídit“. Tento posun k agresivnímu prosazování sfér vlivu, doprovázený hrozbami vůči Grónsku či Kolumbii, hraje podle Hillové Kremlu do karet.
Moskva je nadšena z návratu ke světu, kde „moc dává právo“, protože to legitimizuje její vlastní nároky na Ukrajinu. Podle expertů je pro spojence Kyjeva nyní mnohem těžší odsuzovat ruské ambice, když Spojené státy samy vojensky svrhávají vlády jiných suverénních zemí.
Zatímco Trumpova administrativa popisuje operaci v Caracasu jako legitimní vymáhání práva zaměřené na potírání narkoterorismu, mezinárodní společenství sleduje s obavami rozklad dosavadního světového řádu.
Hillová varuje, že USA právě použily metody, které dříve připisovaly svým protivníkům. Pokud se svět skutečně rozdělí na uzavřené sféry vlivu velmocí, může to pro Ukrajinu znamenat katastrofální důsledky, o kterých se v zákulisí mluvilo již před lety.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.