Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Funke zdůraznil, že pro Německo je klíčové udržet plynulost zásobovacích linií co nejdéle a mít připravené náhradní trasy pro případ selhání těch hlavních. Dalším kritickým problémem je kapacita zdravotnického systému, protože pět vojenských nemocnic s celkem 1 800 lůžky by bylo okamžitě zahlceno. Velitelství proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví rozdělilo civilní nemocniční síť do čtyř sekcí, které by byly v době krize vyhrazeny pro raněné.
Generál v rozhovoru pro deník The Times uvedl, že zatímco mise v Afghánistánu přinášely zvladatelný počet zraněných, nyní musí plánovat scénář s tisícem zasažených vojáků denně. Podle něj je takový rozsah operací obtížné si vůbec představit. Funkeho velitelství, které vzniklo po loňské reorganizaci německých ozbrojených sil, proto vyvíjí moderní verzi systému z dob studené války pro rozsáhlé rekvirování nákladních automobilů, vagonů a zásob.
V rámci příprav již armáda uzavřela dohody s národním železničním dopravcem Deutsche Bahn, které zaručují nasazení vlaků pro vojenskou dopravu do tří dnů od oznámení. Funke však upozornil na rizika spojená s německým právním rámcem. Aktivace krizových vojenských opatření totiž vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny parlamentu pro vyhlášení stavu ohrožení, což může být politicky komplikované.
Problém představuje složení německého parlamentu, kde více než třetinu křesel drží radikální levice a proruské krajně pravicové strany. Analytici varují, že Německo by mohlo potřebovat příliš mnoho času na přechod z mírového do krizového stavu. Funke dodal, že striktní oddělování míru a války je překonaným dědictvím 20. století, které neodpovídá realitě moderního hybridního válčení.
Německo již podniká kroky k posílení své obranyschopnosti, přičemž horní komora parlamentu nedávno schválila legislativu zaměřenou na modernizaci vojenské služby. Ministr obrany Boris Pistorius v souvislosti s těmito reformami očekává, že Bundeswehr v letošním roce získá přibližně 20 000 dobrovolníků. Součástí těchto snah je i rozesílání dotazníků osmnáctiletým občanům za účelem výběru pro vojenskou službu, které začalo v lednu.
Celková reorganizace ozbrojených sil má zajistit, aby Německo dokázalo efektivně plnit roli logistického srdce Evropy v případě rozsáhlého střetu. Generál Funke připomněl, že připravenost na takový scénář vyžaduje koordinaci nejen armády, ale i celého civilního sektoru. Národní obrana se tak stává komplexním úkolem, který zasahuje do dopravy, zdravotnictví i průmyslu.
Varování německého generála zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou. Schopnost Německa rychle transformovat svou infrastrukturu pro potřeby války je nyní považována za zásadní prvek odstrašení. Podle Funkeho je včasná příprava jedinou cestou, jak zabránit tomu, aby se černé scénáře možného útoku staly realitou.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.