Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Funke zdůraznil, že pro Německo je klíčové udržet plynulost zásobovacích linií co nejdéle a mít připravené náhradní trasy pro případ selhání těch hlavních. Dalším kritickým problémem je kapacita zdravotnického systému, protože pět vojenských nemocnic s celkem 1 800 lůžky by bylo okamžitě zahlceno. Velitelství proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví rozdělilo civilní nemocniční síť do čtyř sekcí, které by byly v době krize vyhrazeny pro raněné.
Generál v rozhovoru pro deník The Times uvedl, že zatímco mise v Afghánistánu přinášely zvladatelný počet zraněných, nyní musí plánovat scénář s tisícem zasažených vojáků denně. Podle něj je takový rozsah operací obtížné si vůbec představit. Funkeho velitelství, které vzniklo po loňské reorganizaci německých ozbrojených sil, proto vyvíjí moderní verzi systému z dob studené války pro rozsáhlé rekvirování nákladních automobilů, vagonů a zásob.
V rámci příprav již armáda uzavřela dohody s národním železničním dopravcem Deutsche Bahn, které zaručují nasazení vlaků pro vojenskou dopravu do tří dnů od oznámení. Funke však upozornil na rizika spojená s německým právním rámcem. Aktivace krizových vojenských opatření totiž vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny parlamentu pro vyhlášení stavu ohrožení, což může být politicky komplikované.
Problém představuje složení německého parlamentu, kde více než třetinu křesel drží radikální levice a proruské krajně pravicové strany. Analytici varují, že Německo by mohlo potřebovat příliš mnoho času na přechod z mírového do krizového stavu. Funke dodal, že striktní oddělování míru a války je překonaným dědictvím 20. století, které neodpovídá realitě moderního hybridního válčení.
Německo již podniká kroky k posílení své obranyschopnosti, přičemž horní komora parlamentu nedávno schválila legislativu zaměřenou na modernizaci vojenské služby. Ministr obrany Boris Pistorius v souvislosti s těmito reformami očekává, že Bundeswehr v letošním roce získá přibližně 20 000 dobrovolníků. Součástí těchto snah je i rozesílání dotazníků osmnáctiletým občanům za účelem výběru pro vojenskou službu, které začalo v lednu.
Celková reorganizace ozbrojených sil má zajistit, aby Německo dokázalo efektivně plnit roli logistického srdce Evropy v případě rozsáhlého střetu. Generál Funke připomněl, že připravenost na takový scénář vyžaduje koordinaci nejen armády, ale i celého civilního sektoru. Národní obrana se tak stává komplexním úkolem, který zasahuje do dopravy, zdravotnictví i průmyslu.
Varování německého generála zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou. Schopnost Německa rychle transformovat svou infrastrukturu pro potřeby války je nyní považována za zásadní prvek odstrašení. Podle Funkeho je včasná příprava jedinou cestou, jak zabránit tomu, aby se černé scénáře možného útoku staly realitou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.