Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Funke zdůraznil, že pro Německo je klíčové udržet plynulost zásobovacích linií co nejdéle a mít připravené náhradní trasy pro případ selhání těch hlavních. Dalším kritickým problémem je kapacita zdravotnického systému, protože pět vojenských nemocnic s celkem 1 800 lůžky by bylo okamžitě zahlceno. Velitelství proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví rozdělilo civilní nemocniční síť do čtyř sekcí, které by byly v době krize vyhrazeny pro raněné.
Generál v rozhovoru pro deník The Times uvedl, že zatímco mise v Afghánistánu přinášely zvladatelný počet zraněných, nyní musí plánovat scénář s tisícem zasažených vojáků denně. Podle něj je takový rozsah operací obtížné si vůbec představit. Funkeho velitelství, které vzniklo po loňské reorganizaci německých ozbrojených sil, proto vyvíjí moderní verzi systému z dob studené války pro rozsáhlé rekvirování nákladních automobilů, vagonů a zásob.
V rámci příprav již armáda uzavřela dohody s národním železničním dopravcem Deutsche Bahn, které zaručují nasazení vlaků pro vojenskou dopravu do tří dnů od oznámení. Funke však upozornil na rizika spojená s německým právním rámcem. Aktivace krizových vojenských opatření totiž vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny parlamentu pro vyhlášení stavu ohrožení, což může být politicky komplikované.
Problém představuje složení německého parlamentu, kde více než třetinu křesel drží radikální levice a proruské krajně pravicové strany. Analytici varují, že Německo by mohlo potřebovat příliš mnoho času na přechod z mírového do krizového stavu. Funke dodal, že striktní oddělování míru a války je překonaným dědictvím 20. století, které neodpovídá realitě moderního hybridního válčení.
Německo již podniká kroky k posílení své obranyschopnosti, přičemž horní komora parlamentu nedávno schválila legislativu zaměřenou na modernizaci vojenské služby. Ministr obrany Boris Pistorius v souvislosti s těmito reformami očekává, že Bundeswehr v letošním roce získá přibližně 20 000 dobrovolníků. Součástí těchto snah je i rozesílání dotazníků osmnáctiletým občanům za účelem výběru pro vojenskou službu, které začalo v lednu.
Celková reorganizace ozbrojených sil má zajistit, aby Německo dokázalo efektivně plnit roli logistického srdce Evropy v případě rozsáhlého střetu. Generál Funke připomněl, že připravenost na takový scénář vyžaduje koordinaci nejen armády, ale i celého civilního sektoru. Národní obrana se tak stává komplexním úkolem, který zasahuje do dopravy, zdravotnictví i průmyslu.
Varování německého generála zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou. Schopnost Německa rychle transformovat svou infrastrukturu pro potřeby války je nyní považována za zásadní prvek odstrašení. Podle Funkeho je včasná příprava jedinou cestou, jak zabránit tomu, aby se černé scénáře možného útoku staly realitou.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.