Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Funke zdůraznil, že pro Německo je klíčové udržet plynulost zásobovacích linií co nejdéle a mít připravené náhradní trasy pro případ selhání těch hlavních. Dalším kritickým problémem je kapacita zdravotnického systému, protože pět vojenských nemocnic s celkem 1 800 lůžky by bylo okamžitě zahlceno. Velitelství proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví rozdělilo civilní nemocniční síť do čtyř sekcí, které by byly v době krize vyhrazeny pro raněné.
Generál v rozhovoru pro deník The Times uvedl, že zatímco mise v Afghánistánu přinášely zvladatelný počet zraněných, nyní musí plánovat scénář s tisícem zasažených vojáků denně. Podle něj je takový rozsah operací obtížné si vůbec představit. Funkeho velitelství, které vzniklo po loňské reorganizaci německých ozbrojených sil, proto vyvíjí moderní verzi systému z dob studené války pro rozsáhlé rekvirování nákladních automobilů, vagonů a zásob.
V rámci příprav již armáda uzavřela dohody s národním železničním dopravcem Deutsche Bahn, které zaručují nasazení vlaků pro vojenskou dopravu do tří dnů od oznámení. Funke však upozornil na rizika spojená s německým právním rámcem. Aktivace krizových vojenských opatření totiž vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny parlamentu pro vyhlášení stavu ohrožení, což může být politicky komplikované.
Problém představuje složení německého parlamentu, kde více než třetinu křesel drží radikální levice a proruské krajně pravicové strany. Analytici varují, že Německo by mohlo potřebovat příliš mnoho času na přechod z mírového do krizového stavu. Funke dodal, že striktní oddělování míru a války je překonaným dědictvím 20. století, které neodpovídá realitě moderního hybridního válčení.
Německo již podniká kroky k posílení své obranyschopnosti, přičemž horní komora parlamentu nedávno schválila legislativu zaměřenou na modernizaci vojenské služby. Ministr obrany Boris Pistorius v souvislosti s těmito reformami očekává, že Bundeswehr v letošním roce získá přibližně 20 000 dobrovolníků. Součástí těchto snah je i rozesílání dotazníků osmnáctiletým občanům za účelem výběru pro vojenskou službu, které začalo v lednu.
Celková reorganizace ozbrojených sil má zajistit, aby Německo dokázalo efektivně plnit roli logistického srdce Evropy v případě rozsáhlého střetu. Generál Funke připomněl, že připravenost na takový scénář vyžaduje koordinaci nejen armády, ale i celého civilního sektoru. Národní obrana se tak stává komplexním úkolem, který zasahuje do dopravy, zdravotnictví i průmyslu.
Varování německého generála zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou. Schopnost Německa rychle transformovat svou infrastrukturu pro potřeby války je nyní považována za zásadní prvek odstrašení. Podle Funkeho je včasná příprava jedinou cestou, jak zabránit tomu, aby se černé scénáře možného útoku staly realitou.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.