Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Funke zdůraznil, že pro Německo je klíčové udržet plynulost zásobovacích linií co nejdéle a mít připravené náhradní trasy pro případ selhání těch hlavních. Dalším kritickým problémem je kapacita zdravotnického systému, protože pět vojenských nemocnic s celkem 1 800 lůžky by bylo okamžitě zahlceno. Velitelství proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví rozdělilo civilní nemocniční síť do čtyř sekcí, které by byly v době krize vyhrazeny pro raněné.
Generál v rozhovoru pro deník The Times uvedl, že zatímco mise v Afghánistánu přinášely zvladatelný počet zraněných, nyní musí plánovat scénář s tisícem zasažených vojáků denně. Podle něj je takový rozsah operací obtížné si vůbec představit. Funkeho velitelství, které vzniklo po loňské reorganizaci německých ozbrojených sil, proto vyvíjí moderní verzi systému z dob studené války pro rozsáhlé rekvirování nákladních automobilů, vagonů a zásob.
V rámci příprav již armáda uzavřela dohody s národním železničním dopravcem Deutsche Bahn, které zaručují nasazení vlaků pro vojenskou dopravu do tří dnů od oznámení. Funke však upozornil na rizika spojená s německým právním rámcem. Aktivace krizových vojenských opatření totiž vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny parlamentu pro vyhlášení stavu ohrožení, což může být politicky komplikované.
Problém představuje složení německého parlamentu, kde více než třetinu křesel drží radikální levice a proruské krajně pravicové strany. Analytici varují, že Německo by mohlo potřebovat příliš mnoho času na přechod z mírového do krizového stavu. Funke dodal, že striktní oddělování míru a války je překonaným dědictvím 20. století, které neodpovídá realitě moderního hybridního válčení.
Německo již podniká kroky k posílení své obranyschopnosti, přičemž horní komora parlamentu nedávno schválila legislativu zaměřenou na modernizaci vojenské služby. Ministr obrany Boris Pistorius v souvislosti s těmito reformami očekává, že Bundeswehr v letošním roce získá přibližně 20 000 dobrovolníků. Součástí těchto snah je i rozesílání dotazníků osmnáctiletým občanům za účelem výběru pro vojenskou službu, které začalo v lednu.
Celková reorganizace ozbrojených sil má zajistit, aby Německo dokázalo efektivně plnit roli logistického srdce Evropy v případě rozsáhlého střetu. Generál Funke připomněl, že připravenost na takový scénář vyžaduje koordinaci nejen armády, ale i celého civilního sektoru. Národní obrana se tak stává komplexním úkolem, který zasahuje do dopravy, zdravotnictví i průmyslu.
Varování německého generála zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou. Schopnost Německa rychle transformovat svou infrastrukturu pro potřeby války je nyní považována za zásadní prvek odstrašení. Podle Funkeho je včasná příprava jedinou cestou, jak zabránit tomu, aby se černé scénáře možného útoku staly realitou.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.