Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Vývojem satelitního systému je pověřena ruská letecko-kosmická společnost Bureau 1440. První šestnáctku satelitů Rassvet vyslala Moskva na oběžnou dráhu v březnu a v červenci následovalo úspěšné vypuštění druhé skupiny družic. Podle poradce ukrajinského prezidenta Serhije Beskrestnova má Rusko v současnosti ve vesmíru přibližně čtyřicet těchto aparátů.
Strategické plány Moskvy počítají s tím, že do roku 2027 bude nad východní Evropou pravidelně přelétat konstelace čítající 292 nízkooběžných satelitů. Do roku 2035 plánuje Rusko tento systém rozšířit až na 924 družic. Přestože je síť stále ve fázi budování, podle generála Skibického již v současné době disponuje částečnými kapacitami přímo nad ukrajinským územím.
Plné zprovoznění systému Rassvet by pro Ukrajinu znamenalo zásadní komplikaci v oblasti protivzdušné obrany. Ruské ozbrojené síly by totiž získaly možnost řídit své bezpilotní prostředky v reálném čase prostřednictvím vlastního satelitního spojení. Ukrajinští představitelé upozorňují, že takto naváděné drony by mohly útočit na cíle po celém území státu.
Rostoucí hrozba se však netýká pouze Ukrajiny, ale představuje bezpečnostní riziko i pro širší evropský region. Díky vlastní satelitní síti získá Moskva schopnost operovat s drony na velké vzdálenosti daleko za hranicemi svého území. Bezpilotní letouny vybavené satelitními terminály budou moci ruští operátoři plně kontrolovat a navádět online v reálném čase.
Ukrajinská strana získala v průběhu letošního roku na bojišti výhodu poté, co bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov přesvědčil Elona Muska k zablokování přístupu k síti Starlink pro ruské jednotky operující na Ukrajině. Tento krok výrazně narušil ruské komunikační kanály i schopnost efektivního zaměřování cílů. Rychlé budování sítě Rassvet je přímou reakcí Moskvy na tuto ztrátu.
Aktuální vývoj přiměl Kyjev k vyvíjení tlaku na společnost SpaceX a Elona Muska, aby Ukrajině umožnili využívat signál Starlinku také nad územím Ruské federace. Hlava ukrajinského výrobce raket a dronů Fire Point Iryna Terech potvrzuje, že zpřístupnění sítě nad ruským územím by výrazně zvýšilo efektivitu ukrajinských úderů na odpalovací zařízení balistických raket a další vojenské cíle v ruském týlu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.