Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Tyto drony, ačkoliv nejsou příliš rychlé nebo technologicky vyspělé, jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl vypustit stovky za jedinou noc. Jejich cílem je přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu a podkopat morálku civilního obyvatelstva.
Rusko po získání íránských plánů na útočné drony Šáhid postavilo rozsáhlou továrnu, která jich chrlí tisíce každý měsíc. Tato nová taktika nutí Ukrajinu k používání dražší munice a inovací, protože levnější metody obrany se stávají méně účinnými.
Zvýšené používání dronů ukazuje, jak se moderní válčení spoléhá na tato bezpilotní vozidla. Ukrajina a Rusko musely zlepšit své schopnosti v oblasti dronů, aby kompenzovaly nedostatky ve svých vzdušných silách. Experty to však považují za výzvu i pro západní země, které se nyní snaží vylepšit své drony, aby si udržely výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast, výzkumný pracovník zaměřený na pozemní válku v Královském institutu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI), se domnívá, že i NATO bude v budoucnu používat drony ve velkém měřítku. Ne sice ve stejné míře jako Rusko a Ukrajina, protože Západ má obrovské vzdušné síly, ale jako jejich doplněk.
Taiwan již zvažuje vývoj velkého množství levných útočných dronů. Drony používají také nestátní aktéři po celém světě, včetně drogových kartelů. Tyto drony budou podle Tollasta obrovskou výzvou pro nepřipravené armády po celém světě.
Podle ukrajinské obranné zpravodajské služby se Rusko blíží k produkci více než 6 000 dronů Šáhid měsíčně. Výroba uvnitř Ruska je výrazně levnější než jejich nákup z Íránu. Zpočátku, v roce 2022, Rusko platilo za jeden dron přibližně 200 000 dolarů. V roce 2025 tato cena klesla na zhruba 70 000 dolarů díky masové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se ale liší. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se odhady cen pro drony Shahed-136 pohybují mezi 20 000 a 50 000 dolary. Pro srovnání, jedna raketa země-vzduch může stát více než 3 miliony dolarů.
Tato relativně nízká cena umožňuje Kremlu zintenzivnit své útoky. Zatímco dříve se velké raketové a dronové salvy odehrávaly přibližně jednou za měsíc, v polovině roku 2025 se objevovaly v průměru každých osm dní. Pro mnoho civilistů je neustálá hrozba útoků děsivá.
Obyvatelka Kyjeva Bohdana Zhupanyna, která byla v devátém měsíci těhotenství, přišla o byt při ruském dronovém útoku v červenci. Po útoku řekla, že se snaží zůstat klidná, protože stres je v jejím stavu nebezpečný. Dodala, že v této válce ztratila mnoho – její otec byl zabit Rusy, stejně jako její byt zničen a matka málem zemřela.
Podle analytika Yasira Atalana z CSIS se procento dronů, které zasáhnou své cíle, od dubna zdvojnásobilo, přičemž úspěšnost zásahu dosahuje téměř 20 %. V roce 2024 to bylo méně než 10 %. Jak analytici CSIS poznamenali, nezáleží na tom, zda individuální Šáhid zasáhne svůj cíl. Důležitý je celkový dopad, který tyto zbraně mají na civilisty a na protivzdušnou obranu.
Rusko se ve své strategii zaměřuje na vyčerpání a neustálý tlak. Ukrajina proto vyvíjí různé protizbraně. Podle Kateryny Stepanenkové, analytičky Institutu pro studium války, probíhá technologický vývoj tak rychle, že se protizbraň objeví během dvou až tří týdnů. A některé přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být účinné v následujících měsících.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.