Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Tyto drony, ačkoliv nejsou příliš rychlé nebo technologicky vyspělé, jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl vypustit stovky za jedinou noc. Jejich cílem je přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu a podkopat morálku civilního obyvatelstva.
Rusko po získání íránských plánů na útočné drony Šáhid postavilo rozsáhlou továrnu, která jich chrlí tisíce každý měsíc. Tato nová taktika nutí Ukrajinu k používání dražší munice a inovací, protože levnější metody obrany se stávají méně účinnými.
Zvýšené používání dronů ukazuje, jak se moderní válčení spoléhá na tato bezpilotní vozidla. Ukrajina a Rusko musely zlepšit své schopnosti v oblasti dronů, aby kompenzovaly nedostatky ve svých vzdušných silách. Experty to však považují za výzvu i pro západní země, které se nyní snaží vylepšit své drony, aby si udržely výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast, výzkumný pracovník zaměřený na pozemní válku v Královském institutu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI), se domnívá, že i NATO bude v budoucnu používat drony ve velkém měřítku. Ne sice ve stejné míře jako Rusko a Ukrajina, protože Západ má obrovské vzdušné síly, ale jako jejich doplněk.
Taiwan již zvažuje vývoj velkého množství levných útočných dronů. Drony používají také nestátní aktéři po celém světě, včetně drogových kartelů. Tyto drony budou podle Tollasta obrovskou výzvou pro nepřipravené armády po celém světě.
Podle ukrajinské obranné zpravodajské služby se Rusko blíží k produkci více než 6 000 dronů Šáhid měsíčně. Výroba uvnitř Ruska je výrazně levnější než jejich nákup z Íránu. Zpočátku, v roce 2022, Rusko platilo za jeden dron přibližně 200 000 dolarů. V roce 2025 tato cena klesla na zhruba 70 000 dolarů díky masové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se ale liší. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se odhady cen pro drony Shahed-136 pohybují mezi 20 000 a 50 000 dolary. Pro srovnání, jedna raketa země-vzduch může stát více než 3 miliony dolarů.
Tato relativně nízká cena umožňuje Kremlu zintenzivnit své útoky. Zatímco dříve se velké raketové a dronové salvy odehrávaly přibližně jednou za měsíc, v polovině roku 2025 se objevovaly v průměru každých osm dní. Pro mnoho civilistů je neustálá hrozba útoků děsivá.
Obyvatelka Kyjeva Bohdana Zhupanyna, která byla v devátém měsíci těhotenství, přišla o byt při ruském dronovém útoku v červenci. Po útoku řekla, že se snaží zůstat klidná, protože stres je v jejím stavu nebezpečný. Dodala, že v této válce ztratila mnoho – její otec byl zabit Rusy, stejně jako její byt zničen a matka málem zemřela.
Podle analytika Yasira Atalana z CSIS se procento dronů, které zasáhnou své cíle, od dubna zdvojnásobilo, přičemž úspěšnost zásahu dosahuje téměř 20 %. V roce 2024 to bylo méně než 10 %. Jak analytici CSIS poznamenali, nezáleží na tom, zda individuální Šáhid zasáhne svůj cíl. Důležitý je celkový dopad, který tyto zbraně mají na civilisty a na protivzdušnou obranu.
Rusko se ve své strategii zaměřuje na vyčerpání a neustálý tlak. Ukrajina proto vyvíjí různé protizbraně. Podle Kateryny Stepanenkové, analytičky Institutu pro studium války, probíhá technologický vývoj tak rychle, že se protizbraň objeví během dvou až tří týdnů. A některé přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být účinné v následujících měsících.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.