Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Tyto drony, ačkoliv nejsou příliš rychlé nebo technologicky vyspělé, jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl vypustit stovky za jedinou noc. Jejich cílem je přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu a podkopat morálku civilního obyvatelstva.
Rusko po získání íránských plánů na útočné drony Šáhid postavilo rozsáhlou továrnu, která jich chrlí tisíce každý měsíc. Tato nová taktika nutí Ukrajinu k používání dražší munice a inovací, protože levnější metody obrany se stávají méně účinnými.
Zvýšené používání dronů ukazuje, jak se moderní válčení spoléhá na tato bezpilotní vozidla. Ukrajina a Rusko musely zlepšit své schopnosti v oblasti dronů, aby kompenzovaly nedostatky ve svých vzdušných silách. Experty to však považují za výzvu i pro západní země, které se nyní snaží vylepšit své drony, aby si udržely výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast, výzkumný pracovník zaměřený na pozemní válku v Královském institutu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI), se domnívá, že i NATO bude v budoucnu používat drony ve velkém měřítku. Ne sice ve stejné míře jako Rusko a Ukrajina, protože Západ má obrovské vzdušné síly, ale jako jejich doplněk.
Taiwan již zvažuje vývoj velkého množství levných útočných dronů. Drony používají také nestátní aktéři po celém světě, včetně drogových kartelů. Tyto drony budou podle Tollasta obrovskou výzvou pro nepřipravené armády po celém světě.
Podle ukrajinské obranné zpravodajské služby se Rusko blíží k produkci více než 6 000 dronů Šáhid měsíčně. Výroba uvnitř Ruska je výrazně levnější než jejich nákup z Íránu. Zpočátku, v roce 2022, Rusko platilo za jeden dron přibližně 200 000 dolarů. V roce 2025 tato cena klesla na zhruba 70 000 dolarů díky masové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se ale liší. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se odhady cen pro drony Shahed-136 pohybují mezi 20 000 a 50 000 dolary. Pro srovnání, jedna raketa země-vzduch může stát více než 3 miliony dolarů.
Tato relativně nízká cena umožňuje Kremlu zintenzivnit své útoky. Zatímco dříve se velké raketové a dronové salvy odehrávaly přibližně jednou za měsíc, v polovině roku 2025 se objevovaly v průměru každých osm dní. Pro mnoho civilistů je neustálá hrozba útoků děsivá.
Obyvatelka Kyjeva Bohdana Zhupanyna, která byla v devátém měsíci těhotenství, přišla o byt při ruském dronovém útoku v červenci. Po útoku řekla, že se snaží zůstat klidná, protože stres je v jejím stavu nebezpečný. Dodala, že v této válce ztratila mnoho – její otec byl zabit Rusy, stejně jako její byt zničen a matka málem zemřela.
Podle analytika Yasira Atalana z CSIS se procento dronů, které zasáhnou své cíle, od dubna zdvojnásobilo, přičemž úspěšnost zásahu dosahuje téměř 20 %. V roce 2024 to bylo méně než 10 %. Jak analytici CSIS poznamenali, nezáleží na tom, zda individuální Šáhid zasáhne svůj cíl. Důležitý je celkový dopad, který tyto zbraně mají na civilisty a na protivzdušnou obranu.
Rusko se ve své strategii zaměřuje na vyčerpání a neustálý tlak. Ukrajina proto vyvíjí různé protizbraně. Podle Kateryny Stepanenkové, analytičky Institutu pro studium války, probíhá technologický vývoj tak rychle, že se protizbraň objeví během dvou až tří týdnů. A některé přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být účinné v následujících měsících.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
