Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Tyto drony, ačkoliv nejsou příliš rychlé nebo technologicky vyspělé, jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl vypustit stovky za jedinou noc. Jejich cílem je přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu a podkopat morálku civilního obyvatelstva.
Rusko po získání íránských plánů na útočné drony Šáhid postavilo rozsáhlou továrnu, která jich chrlí tisíce každý měsíc. Tato nová taktika nutí Ukrajinu k používání dražší munice a inovací, protože levnější metody obrany se stávají méně účinnými.
Zvýšené používání dronů ukazuje, jak se moderní válčení spoléhá na tato bezpilotní vozidla. Ukrajina a Rusko musely zlepšit své schopnosti v oblasti dronů, aby kompenzovaly nedostatky ve svých vzdušných silách. Experty to však považují za výzvu i pro západní země, které se nyní snaží vylepšit své drony, aby si udržely výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast, výzkumný pracovník zaměřený na pozemní válku v Královském institutu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI), se domnívá, že i NATO bude v budoucnu používat drony ve velkém měřítku. Ne sice ve stejné míře jako Rusko a Ukrajina, protože Západ má obrovské vzdušné síly, ale jako jejich doplněk.
Taiwan již zvažuje vývoj velkého množství levných útočných dronů. Drony používají také nestátní aktéři po celém světě, včetně drogových kartelů. Tyto drony budou podle Tollasta obrovskou výzvou pro nepřipravené armády po celém světě.
Podle ukrajinské obranné zpravodajské služby se Rusko blíží k produkci více než 6 000 dronů Šáhid měsíčně. Výroba uvnitř Ruska je výrazně levnější než jejich nákup z Íránu. Zpočátku, v roce 2022, Rusko platilo za jeden dron přibližně 200 000 dolarů. V roce 2025 tato cena klesla na zhruba 70 000 dolarů díky masové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se ale liší. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se odhady cen pro drony Shahed-136 pohybují mezi 20 000 a 50 000 dolary. Pro srovnání, jedna raketa země-vzduch může stát více než 3 miliony dolarů.
Tato relativně nízká cena umožňuje Kremlu zintenzivnit své útoky. Zatímco dříve se velké raketové a dronové salvy odehrávaly přibližně jednou za měsíc, v polovině roku 2025 se objevovaly v průměru každých osm dní. Pro mnoho civilistů je neustálá hrozba útoků děsivá.
Obyvatelka Kyjeva Bohdana Zhupanyna, která byla v devátém měsíci těhotenství, přišla o byt při ruském dronovém útoku v červenci. Po útoku řekla, že se snaží zůstat klidná, protože stres je v jejím stavu nebezpečný. Dodala, že v této válce ztratila mnoho – její otec byl zabit Rusy, stejně jako její byt zničen a matka málem zemřela.
Podle analytika Yasira Atalana z CSIS se procento dronů, které zasáhnou své cíle, od dubna zdvojnásobilo, přičemž úspěšnost zásahu dosahuje téměř 20 %. V roce 2024 to bylo méně než 10 %. Jak analytici CSIS poznamenali, nezáleží na tom, zda individuální Šáhid zasáhne svůj cíl. Důležitý je celkový dopad, který tyto zbraně mají na civilisty a na protivzdušnou obranu.
Rusko se ve své strategii zaměřuje na vyčerpání a neustálý tlak. Ukrajina proto vyvíjí různé protizbraně. Podle Kateryny Stepanenkové, analytičky Institutu pro studium války, probíhá technologický vývoj tak rychle, že se protizbraň objeví během dvou až tří týdnů. A některé přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být účinné v následujících měsících.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.