Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Tyto drony, ačkoliv nejsou příliš rychlé nebo technologicky vyspělé, jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl vypustit stovky za jedinou noc. Jejich cílem je přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu a podkopat morálku civilního obyvatelstva.
Rusko po získání íránských plánů na útočné drony Šáhid postavilo rozsáhlou továrnu, která jich chrlí tisíce každý měsíc. Tato nová taktika nutí Ukrajinu k používání dražší munice a inovací, protože levnější metody obrany se stávají méně účinnými.
Zvýšené používání dronů ukazuje, jak se moderní válčení spoléhá na tato bezpilotní vozidla. Ukrajina a Rusko musely zlepšit své schopnosti v oblasti dronů, aby kompenzovaly nedostatky ve svých vzdušných silách. Experty to však považují za výzvu i pro západní země, které se nyní snaží vylepšit své drony, aby si udržely výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast, výzkumný pracovník zaměřený na pozemní válku v Královském institutu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI), se domnívá, že i NATO bude v budoucnu používat drony ve velkém měřítku. Ne sice ve stejné míře jako Rusko a Ukrajina, protože Západ má obrovské vzdušné síly, ale jako jejich doplněk.
Taiwan již zvažuje vývoj velkého množství levných útočných dronů. Drony používají také nestátní aktéři po celém světě, včetně drogových kartelů. Tyto drony budou podle Tollasta obrovskou výzvou pro nepřipravené armády po celém světě.
Podle ukrajinské obranné zpravodajské služby se Rusko blíží k produkci více než 6 000 dronů Šáhid měsíčně. Výroba uvnitř Ruska je výrazně levnější než jejich nákup z Íránu. Zpočátku, v roce 2022, Rusko platilo za jeden dron přibližně 200 000 dolarů. V roce 2025 tato cena klesla na zhruba 70 000 dolarů díky masové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se ale liší. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se odhady cen pro drony Shahed-136 pohybují mezi 20 000 a 50 000 dolary. Pro srovnání, jedna raketa země-vzduch může stát více než 3 miliony dolarů.
Tato relativně nízká cena umožňuje Kremlu zintenzivnit své útoky. Zatímco dříve se velké raketové a dronové salvy odehrávaly přibližně jednou za měsíc, v polovině roku 2025 se objevovaly v průměru každých osm dní. Pro mnoho civilistů je neustálá hrozba útoků děsivá.
Obyvatelka Kyjeva Bohdana Zhupanyna, která byla v devátém měsíci těhotenství, přišla o byt při ruském dronovém útoku v červenci. Po útoku řekla, že se snaží zůstat klidná, protože stres je v jejím stavu nebezpečný. Dodala, že v této válce ztratila mnoho – její otec byl zabit Rusy, stejně jako její byt zničen a matka málem zemřela.
Podle analytika Yasira Atalana z CSIS se procento dronů, které zasáhnou své cíle, od dubna zdvojnásobilo, přičemž úspěšnost zásahu dosahuje téměř 20 %. V roce 2024 to bylo méně než 10 %. Jak analytici CSIS poznamenali, nezáleží na tom, zda individuální Šáhid zasáhne svůj cíl. Důležitý je celkový dopad, který tyto zbraně mají na civilisty a na protivzdušnou obranu.
Rusko se ve své strategii zaměřuje na vyčerpání a neustálý tlak. Ukrajina proto vyvíjí různé protizbraně. Podle Kateryny Stepanenkové, analytičky Institutu pro studium války, probíhá technologický vývoj tak rychle, že se protizbraň objeví během dvou až tří týdnů. A některé přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být účinné v následujících měsících.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.