Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
V rozhovoru pro BBC Zelenskyj přiznal, že má z aktuálního vývoje „velmi špatný pocit“. Poukázal na to, že důležitá diplomatická jednání jsou opakovaně odsouvána právě kvůli válce v Íránu. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Zelenského dlouhotrvající íránský konflikt výhodou, protože z něj Rusko ekonomicky i strategicky profituje.
Ruské hospodářství v současnosti těží zejména z vysokých cen ropy a také z uvolnění amerických sankcí na část ruské suroviny. Moskva využívá těchto prostředků k vystupňování agrese na východní frontě. Vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj potvrdil, že s příchodem jarního počasí nepřítel zvýšil tlak v několika strategických sektorech.
V posledních dnech přesahuje počet denních střetů hranici 200. Syrskyj uvádí, že ruská strana při těchto masivních operacích přichází o více než 1 000 vojáků denně. Neustálé přesuny jednotek, intenzivní dělostřelecká palba a masivní nasazení dronů i letectva naznačují, že se ruské velení chystá k ještě rozsáhlejšímu postupu do hloubi ukrajinského území.
Jedním z hlavních terčů se stalo město Lyman v Doněcké oblasti, které tvoří důležitý obranný bod chránící přístup k většímu Slovjansku. Ukrajinské zprávy hovoří o tom, že zde Rusové nasadili útočnou sílu o velikosti praporu, zahrnující stovky pěšáků a zhruba 30 obrněných vozidel. Tento postup signalizuje návrat k taktice velkých mechanizovaných úderů.
Zatímco loni se Rusko spoléhalo spíše na menší pěší skupiny, současné operace jsou podle Institutu pro studium války (ISW) největšími za poslední měsíce. Zvýšená aktivita je patrná také u měst Kramatorsk a Kosťantynivka, která jsou klíčovými uzly ukrajinské obrany. V těchto směrech agresor zdvojnásobil nasazení motorizovaných jednotek i taktického letectva.
Ukrajinští obránci čelí značné početní převaze, přičemž se v boji proti ruským vlnám silně spoléhají na bezpilotní letouny. ISW sice předpokládá, že Rusko může dosáhnout určitých taktických úspěchů, ale dobytí celého pevnostního pásu v Doněcké oblasti považuje za nepravděpodobné. Ruské jednotky jsou totiž vyčerpané a trpí nedostatkem kvalitního výcviku.
Zprávy z fronty naznačují, že kvůli vysokým ztrátám Rusko zkrátilo výcvik útočných jednotek z měsíce na pouhý týden. To vede k obrovské úmrtnosti vojáků, kteří se stávají snadným cílem pro ukrajinské síly ovládající výšiny u Slovjansku. Bojiště, které vstupuje již do pátého roku konfliktu, je nyní zcela ovládáno sledovacími a útočnými drony.
Neustálá přítomnost ruských dronů typu „Lancet“ či „Molnija“ na obloze extrémně komplikuje zásobování ukrajinských pozic. Intenzivní nasazení těchto strojů na obou stranách vede k rozšiřování „šedé zóny“, v níž se kvůli neustálému ohrožení ze vzduchu nedokáže udržet ani jedna z armád. Přesto Kreml nadále prohlašuje za svůj cíl úplné ovládnutí čtyř východoukrajinských regionů.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.