Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková DNES 12:09
Sdílej:

Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.

V rozhovoru pro BBC Zelenskyj přiznal, že má z aktuálního vývoje „velmi špatný pocit“. Poukázal na to, že důležitá diplomatická jednání jsou opakovaně odsouvána právě kvůli válce v Íránu. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Zelenského dlouhotrvající íránský konflikt výhodou, protože z něj Rusko ekonomicky i strategicky profituje.

Ruské hospodářství v současnosti těží zejména z vysokých cen ropy a také z uvolnění amerických sankcí na část ruské suroviny. Moskva využívá těchto prostředků k vystupňování agrese na východní frontě. Vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj potvrdil, že s příchodem jarního počasí nepřítel zvýšil tlak v několika strategických sektorech.

V posledních dnech přesahuje počet denních střetů hranici 200. Syrskyj uvádí, že ruská strana při těchto masivních operacích přichází o více než 1 000 vojáků denně. Neustálé přesuny jednotek, intenzivní dělostřelecká palba a masivní nasazení dronů i letectva naznačují, že se ruské velení chystá k ještě rozsáhlejšímu postupu do hloubi ukrajinského území.

Jedním z hlavních terčů se stalo město Lyman v Doněcké oblasti, které tvoří důležitý obranný bod chránící přístup k většímu Slovjansku. Ukrajinské zprávy hovoří o tom, že zde Rusové nasadili útočnou sílu o velikosti praporu, zahrnující stovky pěšáků a zhruba 30 obrněných vozidel. Tento postup signalizuje návrat k taktice velkých mechanizovaných úderů.

Zatímco loni se Rusko spoléhalo spíše na menší pěší skupiny, současné operace jsou podle Institutu pro studium války (ISW) největšími za poslední měsíce. Zvýšená aktivita je patrná také u měst Kramatorsk a Kosťantynivka, která jsou klíčovými uzly ukrajinské obrany. V těchto směrech agresor zdvojnásobil nasazení motorizovaných jednotek i taktického letectva.

Ukrajinští obránci čelí značné početní převaze, přičemž se v boji proti ruským vlnám silně spoléhají na bezpilotní letouny. ISW sice předpokládá, že Rusko může dosáhnout určitých taktických úspěchů, ale dobytí celého pevnostního pásu v Doněcké oblasti považuje za nepravděpodobné. Ruské jednotky jsou totiž vyčerpané a trpí nedostatkem kvalitního výcviku.

Zprávy z fronty naznačují, že kvůli vysokým ztrátám Rusko zkrátilo výcvik útočných jednotek z měsíce na pouhý týden. To vede k obrovské úmrtnosti vojáků, kteří se stávají snadným cílem pro ukrajinské síly ovládající výšiny u Slovjansku. Bojiště, které vstupuje již do pátého roku konfliktu, je nyní zcela ovládáno sledovacími a útočnými drony.

Neustálá přítomnost ruských dronů typu „Lancet“ či „Molnija“ na obloze extrémně komplikuje zásobování ukrajinských pozic. Intenzivní nasazení těchto strojů na obou stranách vede k rozšiřování „šedé zóny“, v níž se kvůli neustálému ohrožení ze vzduchu nedokáže udržet ani jedna z armád. Přesto Kreml nadále prohlašuje za svůj cíl úplné ovládnutí čtyř východoukrajinských regionů. 

Stalo se
Novinky
General Atomics MQ-9 Reaper

Slabiny americké obrany: USA jsou nastaveny na jaderné hrozby, s drony si poradit nedokáží

Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Trump vidí reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válku

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.

Novinky
Donald Trump

USA a Írán jednají o patnáctibodovém mírovém seznamu. Trump pochybuje, že je Chameneí naživu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.

Počasí
Ilustrační foto

Země loni dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla. Následky budou přetrvávat tisíce let

Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.