Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
Po atentátu na Kirka někteří kongresmani zrušili veřejné akce nebo je přesunuli do vnitřních prostor. Republikánka Nancy Mace ze Severní Karolíny dokonce oznámila, že ruší všechny venkovní akce a bude u sebe neustále nosit střelnou zbraň. Podle ní je život každého, kdo se veřejně vyjadřuje, v ohrožení. Podobně se vyjádřila i demokratka Alexandria Ocasio-Cortez, která kvůli obavám o bezpečnost odložila dvě víkendové akce v Severní Karolíně.
Krátce po atentátu na Kirka se v Kongresu vyhrotila situace. Při minutě ticha, kterou vedl předseda Sněmovny Mike Johnson, se objevilo křičení a osočování napříč politickými stranami. Republikánka Anna Paulina Luna křičela na demokraty: „Tohle jste způsobili vy!“ Mike Johnson se snažil situaci uklidnit, ale uznal, že strach je na Kapitolu velký. Přestože existují bezpečnostní opatření, žijeme podle něj v nebezpečné společnosti a je těžké ochránit i prezidenta.
Americká policie Kapitolu, která se potýká s rostoucím počtem vyšetřovaných případů hrozeb, uvedla, že v tomto roce se očekává 14 tisíc případů, což je výrazný nárůst oproti minulým letům. Od roku 2021, kdy proběhl útok na Kapitol, pracují v „prostředí zvýšeného ohrožení“. Také tajná služba zvýšila bezpečnostní opatření pro Donalda Trumpa, což se projevilo například přesunem vzpomínkové akce k 11. září na bezpečnější místo.
Někteří zákonodárci jsou přesvědčeni, že omezení veřejných akcí by jen posílilo útočníky. Republikánský senátor Josh Hawley ze státu Missouri uvedl, že by se lidé neměli vzdávat a podléhat „kultuře strachu“. Jiní politici, například Tim Burchett, jsou frustrováni nedostatečnou připraveností vedení Kongresu. Podle něj žije vedení ve „své malé ochranné bublině“ a nereaguje dostatečně rychle na bezpečnostní incidenty.
Otázkou zůstává, jaký vliv budou mít tato opatření na vztah mezi zákonodárci a veřejností, který je dlouhodobě považován za charakteristický rys americké politiky. Podle kongresmana Jareda Moskowitze, který sám dostává výhrůžky, jsou lidé v budově „vyděšení k smrti“ a naléhají na předsedu Sněmovny, aby se otázkou bezpečnosti vážně zabýval. Rozhodnutí, která Kongres v nejbližších týdnech přijme, by tak mohla ovlivnit budoucí interakci politiků s voliči.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.