Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
Po atentátu na Kirka někteří kongresmani zrušili veřejné akce nebo je přesunuli do vnitřních prostor. Republikánka Nancy Mace ze Severní Karolíny dokonce oznámila, že ruší všechny venkovní akce a bude u sebe neustále nosit střelnou zbraň. Podle ní je život každého, kdo se veřejně vyjadřuje, v ohrožení. Podobně se vyjádřila i demokratka Alexandria Ocasio-Cortez, která kvůli obavám o bezpečnost odložila dvě víkendové akce v Severní Karolíně.
Krátce po atentátu na Kirka se v Kongresu vyhrotila situace. Při minutě ticha, kterou vedl předseda Sněmovny Mike Johnson, se objevilo křičení a osočování napříč politickými stranami. Republikánka Anna Paulina Luna křičela na demokraty: „Tohle jste způsobili vy!“ Mike Johnson se snažil situaci uklidnit, ale uznal, že strach je na Kapitolu velký. Přestože existují bezpečnostní opatření, žijeme podle něj v nebezpečné společnosti a je těžké ochránit i prezidenta.
Americká policie Kapitolu, která se potýká s rostoucím počtem vyšetřovaných případů hrozeb, uvedla, že v tomto roce se očekává 14 tisíc případů, což je výrazný nárůst oproti minulým letům. Od roku 2021, kdy proběhl útok na Kapitol, pracují v „prostředí zvýšeného ohrožení“. Také tajná služba zvýšila bezpečnostní opatření pro Donalda Trumpa, což se projevilo například přesunem vzpomínkové akce k 11. září na bezpečnější místo.
Někteří zákonodárci jsou přesvědčeni, že omezení veřejných akcí by jen posílilo útočníky. Republikánský senátor Josh Hawley ze státu Missouri uvedl, že by se lidé neměli vzdávat a podléhat „kultuře strachu“. Jiní politici, například Tim Burchett, jsou frustrováni nedostatečnou připraveností vedení Kongresu. Podle něj žije vedení ve „své malé ochranné bublině“ a nereaguje dostatečně rychle na bezpečnostní incidenty.
Otázkou zůstává, jaký vliv budou mít tato opatření na vztah mezi zákonodárci a veřejností, který je dlouhodobě považován za charakteristický rys americké politiky. Podle kongresmana Jareda Moskowitze, který sám dostává výhrůžky, jsou lidé v budově „vyděšení k smrti“ a naléhají na předsedu Sněmovny, aby se otázkou bezpečnosti vážně zabýval. Rozhodnutí, která Kongres v nejbližších týdnech přijme, by tak mohla ovlivnit budoucí interakci politiků s voliči.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.