Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
Po atentátu na Kirka někteří kongresmani zrušili veřejné akce nebo je přesunuli do vnitřních prostor. Republikánka Nancy Mace ze Severní Karolíny dokonce oznámila, že ruší všechny venkovní akce a bude u sebe neustále nosit střelnou zbraň. Podle ní je život každého, kdo se veřejně vyjadřuje, v ohrožení. Podobně se vyjádřila i demokratka Alexandria Ocasio-Cortez, která kvůli obavám o bezpečnost odložila dvě víkendové akce v Severní Karolíně.
Krátce po atentátu na Kirka se v Kongresu vyhrotila situace. Při minutě ticha, kterou vedl předseda Sněmovny Mike Johnson, se objevilo křičení a osočování napříč politickými stranami. Republikánka Anna Paulina Luna křičela na demokraty: „Tohle jste způsobili vy!“ Mike Johnson se snažil situaci uklidnit, ale uznal, že strach je na Kapitolu velký. Přestože existují bezpečnostní opatření, žijeme podle něj v nebezpečné společnosti a je těžké ochránit i prezidenta.
Americká policie Kapitolu, která se potýká s rostoucím počtem vyšetřovaných případů hrozeb, uvedla, že v tomto roce se očekává 14 tisíc případů, což je výrazný nárůst oproti minulým letům. Od roku 2021, kdy proběhl útok na Kapitol, pracují v „prostředí zvýšeného ohrožení“. Také tajná služba zvýšila bezpečnostní opatření pro Donalda Trumpa, což se projevilo například přesunem vzpomínkové akce k 11. září na bezpečnější místo.
Někteří zákonodárci jsou přesvědčeni, že omezení veřejných akcí by jen posílilo útočníky. Republikánský senátor Josh Hawley ze státu Missouri uvedl, že by se lidé neměli vzdávat a podléhat „kultuře strachu“. Jiní politici, například Tim Burchett, jsou frustrováni nedostatečnou připraveností vedení Kongresu. Podle něj žije vedení ve „své malé ochranné bublině“ a nereaguje dostatečně rychle na bezpečnostní incidenty.
Otázkou zůstává, jaký vliv budou mít tato opatření na vztah mezi zákonodárci a veřejností, který je dlouhodobě považován za charakteristický rys americké politiky. Podle kongresmana Jareda Moskowitze, který sám dostává výhrůžky, jsou lidé v budově „vyděšení k smrti“ a naléhají na předsedu Sněmovny, aby se otázkou bezpečnosti vážně zabýval. Rozhodnutí, která Kongres v nejbližších týdnech přijme, by tak mohla ovlivnit budoucí interakci politiků s voliči.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.