Ruší mítink, nosí zbraně. Jak atentát na Kirka otřásl americkými politiky?

Charlie Kirk
Charlie Kirk, foto: Facebook Charlie Kirk
Klára Marková 15. září 2025 11:19
Sdílej:

Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.

Po atentátu na Kirka někteří kongresmani zrušili veřejné akce nebo je přesunuli do vnitřních prostor. Republikánka Nancy Mace ze Severní Karolíny dokonce oznámila, že ruší všechny venkovní akce a bude u sebe neustále nosit střelnou zbraň. Podle ní je život každého, kdo se veřejně vyjadřuje, v ohrožení. Podobně se vyjádřila i demokratka Alexandria Ocasio-Cortez, která kvůli obavám o bezpečnost odložila dvě víkendové akce v Severní Karolíně.

Krátce po atentátu na Kirka se v Kongresu vyhrotila situace. Při minutě ticha, kterou vedl předseda Sněmovny Mike Johnson, se objevilo křičení a osočování napříč politickými stranami. Republikánka Anna Paulina Luna křičela na demokraty: „Tohle jste způsobili vy!“ Mike Johnson se snažil situaci uklidnit, ale uznal, že strach je na Kapitolu velký. Přestože existují bezpečnostní opatření, žijeme podle něj v nebezpečné společnosti a je těžké ochránit i prezidenta.

Americká policie Kapitolu, která se potýká s rostoucím počtem vyšetřovaných případů hrozeb, uvedla, že v tomto roce se očekává 14 tisíc případů, což je výrazný nárůst oproti minulým letům. Od roku 2021, kdy proběhl útok na Kapitol, pracují v „prostředí zvýšeného ohrožení“. Také tajná služba zvýšila bezpečnostní opatření pro Donalda Trumpa, což se projevilo například přesunem vzpomínkové akce k 11. září na bezpečnější místo.

Někteří zákonodárci jsou přesvědčeni, že omezení veřejných akcí by jen posílilo útočníky. Republikánský senátor Josh Hawley ze státu Missouri uvedl, že by se lidé neměli vzdávat a podléhat „kultuře strachu“. Jiní politici, například Tim Burchett, jsou frustrováni nedostatečnou připraveností vedení Kongresu. Podle něj žije vedení ve „své malé ochranné bublině“ a nereaguje dostatečně rychle na bezpečnostní incidenty.

Otázkou zůstává, jaký vliv budou mít tato opatření na vztah mezi zákonodárci a veřejností, který je dlouhodobě považován za charakteristický rys americké politiky. Podle kongresmana Jareda Moskowitze, který sám dostává výhrůžky, jsou lidé v budově „vyděšení k smrti“ a naléhají na předsedu Sněmovny, aby se otázkou bezpečnosti vážně zabýval. Rozhodnutí, která Kongres v nejbližších týdnech přijme, by tak mohla ovlivnit budoucí interakci politiků s voliči.

Stalo se
Novinky
Robert Fico (Smer)

Konec Ficova Slovenska? Rozhodnutí jednoho poslance spustilo vládní krizi!

Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat? 

Sport
Ilustrační foto

Španělsko smutní: Fotbalový faul vyústil ve smrt! De Miguel zemřel v nemocnici

Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou. 

Novinky
Budova Kapitolu

Co znamená prohra Republikánské strany pro zbytek světa?

Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.

Novinky
Kanada

Výsledky voleb do Kongresu vyvolaly v Kanadě vlnu nefalšované naděje

Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.