Rubio vysvětlil, proč USA neuvalí na Rusko další sankce

Marco Rubio
Marco Rubio, foto: U.S. Department of State
Klára Marková 19. listopadu 2025 19:51
Sdílej:

Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.

Před schůzkou ministrů zahraničních věcí skupiny G7 Rubio konstatoval, že už nezbývá mnoho oblastí, které by Spojené státy mohly sankcionovat. Potvrdil, že už zasáhli hlavní ruské ropné společnosti, po čemž všichni volali. Sankce mají vstoupit plně v platnost 21. listopadu. Některé země, jako například Maďarsko, které již získalo roční prodloužení platnosti výjimky od USA, však již nyní uvažují o požadavcích na výjimky.

Rubio zároveň zdůraznil, že samotné sankce je třeba důsledně prosazovat. Silně potvrdil zájem Spojených států na jejich řádném uplatňování. Úspěch sankcí bude nakonec záviset na tom, jak efektivní bude jejich vymáhání. Jedním z klíčových mechanismů vynucení je sankcionování ruské „stínové flotily“. Tu tvoří stovky ropných tankerů, které po celém světě nelegálně přepravují sankcionovanou ruskou ropu.

Rubio se vyjádřil v tom smyslu, že na stínové flotile mohou zapracovat zejména Evropané. Důvodem je, že velká část těchto aktivit probíhá v oblastech, které jsou Evropě mnohem bližší. Evropská unie již přijala devatenáct balíčků sankcí proti Rusku, které zasáhly ruský LNG, banky, obchodování s kryptoměnami a zaměřily se i na stínovou flotilu, která tajně přesouvá sankcionované zboží.

Vladyslav Vlasiuk, vyslanec ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro sankce, prohlásil, že ukrajinská vláda ví, že existují další možnosti sankcionování, a je připravena o nich své partnery informovat. „Pokud jde o Rubiovo prohlášení o vyčerpání možností sankcí… existují naprosto objektivnější možnosti,“ uvedl Vlasiuk.

Konkrétně zmínil další ropné giganty, banky, flotily a infrastrukturu. Dále vidí potenciál v sankcionování komponentů, plateb a oblasti Arktidy. Vlasiuk dodal, že Ukrajina pokračuje ve spolupráci s americkými partnery, se skupinou G7 i s dalšími, a je přesvědčen, že další sankce přijdou.

Témata:
Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.