Rozsudkem to nekončí. Trump má připravený záložní plán

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 20. února 2026 18:34
Sdílej:

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.

V úvahu připadají ustanovení ze zákonů z let 1930, 1962 a 1974, z nichž některé Trump využíval už během svého prvního funkčního období. Například sekce 122 zákona o obchodu z roku 1974 umožňuje uvalit cla do výše 15 % na dobu 150 dnů, a to velmi rychle. Další možností je sekce 338 zákona o clech z roku 1930, známá jako „Smoot-Hawley“, která dovoluje cla až 50 % na země, jež diskriminují americký obchod. Právě tuto možnost už dříve zmínil ministr financí Scott Bessent.

Tyto alternativy však mají svá úskalí a limity. Většina z nich je časově omezená a vyžadovala by prodloužení ze strany Kongresu, což v současné politické situaci není zaručeno. Navíc by Trump musel u mnoha svých globálních cel výrazně snížit sazby, aby se vešel do zákonných limitů. Otázkou také zůstává, jak rychle lze tyto procesy spustit a zda bude mít administrativa v letošním volebním roce dostatek politického kapitálu na další riskantní manévry.

Analytici CNN upozorňují, že rozsudek Nejvyššího soudu přišel pro republikány v paradoxně vhodnou chvíli. Stalo se tak ve stejný den, kdy hospodářské statistiky ukázaly slabý růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí (pouhých 1,4 %). Soud tak mohl Trumpa „zachránit před ním samým“ i před negativními dopady cel na ekonomiku, která se pro GOP stává hlavním tématem nadcházejících pololetních voleb.

Mnoho republikánů po celý rok se sebezapřením sledovalo, jak Trump zavádí masivní cla, která jsou v přímém rozporu s dlouhodobou stranickou ortodoxií volného obchodu. Ti, kteří s cly vnitřně nesouhlasili, od května loňského roku doufali, že „špinavou práci“ za ně udělají soudy. Tato sázka jim nakonec vyšla, i když zůstává nejasné, zda se ekonomické přínosy zrušení cel stihnou projevit včas, aby straně pomohly ve volbách 2026.

Zrušením cel se sice odstranila jedna z nejistých proměnných v americké ekonomice, ale politický problém přetrvává. Proces přesunu výroby zpět na americké břehy, kterým Trump cla obhajoval, je totiž běh na dlouhou trať, zatímco republikáni potřebují výsledky ihned. Verdikt soudu tak dává straně i prezidentovi příležitost opustit tento kontroverzní gambit a zaměřit se na jiná témata, aniž by Trump musel přiznat politickou porážku.

Stalo se