Motoristé trvají na tom, aby se poslanec Filip Turek stal ministrem životního prostředí. Potvrdil to předseda strany a místopředseda vlády Petr Macinka. K Turkovi má výhrady prezident Petr Pavel, který dal najevo, že ho nechce do funkce jmenovat.
Macinka zdůraznil, že jde o vládu premiéra Andreje Babiše, nikoliv prezidenta Pavla. "Motoristé mají jasného, jediného kandidáta na ministra životního prostředí, a tím je Filip Turek," zdůraznil v pondělí ve vysílání České televize.
Podle šéfa Motoristů je zřejmé, že Pavel jasně vyjádřil svůj názor. "Možná tím splnil nějakou svoji osobní povinnost, kterou cítil, že má udělat. Ale dále už je to o tom, jakou vládu chce premiér Babiš a jaká vláda vznikla na základě výsledků voleb," konstatoval ministr zahraničí.
Sám Turek prohlásil, že Motoristé vyšli prezidentovi vstříc, když bývalého europoslance nenominovali na post šéfa diplomacie. Tím se nakonec stal předseda strany Macinka, který je v tuto chvíli pověřen i řízením ministerstva životního prostředí, v jehož čele by měl stanout právě Turek. "My jiného nominanta nemáme, takže tam není vlastně od nás v podstatě žádná jiná možnost než já," řekl ve vysílání CNN Prima News.
Turek a Pavel se setkali minulý týden v pondělí na žádost prvně jmenovaného, jenž podle Hradu přednesl své argumenty a postoje k otázkám, které jsou v souvislosti s jeho osobou předmětem veřejné debaty. "Předložená vysvětlení prezidenta nepřesvědčila a jeho výhrady k případné nominaci Filipa Turka na ministra přetrvávají," uvedla prezidentská kancelář.
Hlava státu má výhrady například k tomu, že Turek slovy i činy vytváří u veřejnosti přesvědčení, že bagatelizuje nacistické Německo. Podle Pavla tak zpochybňuje respekt k ústavou definovaným neměnným hodnotám rovnosti a lidské důstojnosti. Dalšími činy dal najevo neúctu k hodnotám právního státu.
"Prezident je hluboce přesvědčen, že člověk s tímto chováním a vystupováním nemůže být ministrem a předpokládá, že ho z těchto důvodů předseda vlády na ministra nenavrhne. Předseda vlády je povinen chránit ústavní hodnoty. Pokud by toto očekávání nenaplnil, je povinností prezidenta tuto roli naplnit. Byť to prezident považuje za zcela krajní a mimořádný krok, který prezident může použít v ojedinělých a vážných případech," podotkla kancelář.
Turek přesto věří, že se stane členem Babišovy vlády. "Věřím, že pan prezident dodrží svá slova, která jsou všude veřejně dostupná, že toto není prezidentova kompetence, ale je to kompetence premiéra a není tady prezidentský systém, je tady parlamentní demokracie. My jsme uspěli ve volbách s programem, se superlídrem, kterým jsem byl v těch volbách já," dodal.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.