Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Pozemní robotické systémy byly původně určeny převážně k evakuaci raněných a zásobování, avšak jejich role se postupně rozšířila i na útočné úkoly. Oproti klasické technice jsou tyto stroje odolnější, mají delší výdrž baterie a dokáží operovat za jakéhokoli počasí. Jsou také méně nápadné a schopné unést větší náklad. Jeden z robotů vybavený kulometem dokázal podle údajů brigády udržet ruský postup po dobu 45 dnů s minimální údržbou.
Cílem ukrajinské armády pro letošní rok je nahradit třetinu pěchoty drony a roboty. Prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že pouze za poslední tři měsíce provedly tyto stroje více než 22 tisíc misí, čímž podle jeho slov zachránily životy vojáků v nejnebezpečnějších oblastech. Obranný plán, který zavedl ministr obrany Mychajlo Fedorov, se zaměřuje na využití dat a technologií k vytvoření takzvané zóny zkázy v hloubce 15 až 20 kilometrů podél frontové linie.
Odborníci na pozemní válku, jako je Robert Tollast z institutu RUSI, upozorňují, že ačkoliv drony pravidelně zachraňují životy při evakuacích či odminování, jejich schopnost samostatně udržet území bez podpory pěchoty zůstává otázkou. Velitel Zinkevyč zároveň zdůrazňuje potřebu udržet lidskou kontrolu nad technologiemi. Podle jeho názoru by konečné rozhodnutí na bojišti mělo vždy záležet na člověku, zejména kvůli obavám z možného selhání umělé inteligence při rozlišení mezi spojencem a nepřítelem.
Ukrajina se díky svým zkušenostem stala globálním lídrem v oblasti dronového válčení. Získané know-how nyní využívá při jednáních s partnery v zahraničí, včetně zemí Blízkého východu a Evropy, kde nabízí své zkušenosti výměnou za zdroje nezbytné pro obranu, jako jsou například střely pro systémy protivzdušné obrany. Kyjev se nyní snaží zaměřit na další rozvoj a implementaci těchto systémů v masovém měřítku. Velitel Zinkevyč, který dříve považoval takový technologický pokrok za sci-fi, nyní zdůrazňuje, že lidský život je k nezaplacení, a proto je vývoj a implementace robotických systémů nezbytná.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.