Vědci varují před rostoucím nebezpečím smrtící neurodegenerativní choroby známé jako chronické chřadnutí jelenovitých (CWD), která se rozšířila po celých Spojených státech a začíná ohrožovat další země. Přestože dosud nebyl zaznamenán žádný případ přenosu na člověka, odborníci varují, že riziko této možnosti roste a svět na takovou situaci není připraven.
CWD se poprvé objevila v roce 1981 mezi divokými jeleny v Coloradu a Wyomingu, ale dnes už postihuje jeleny, losy a soby ve 36 amerických státech, v Kanadě, Skandinávii a Jižní Koreji. Vzhledem k jejím devastujícím účinkům na postižená zvířata se v médiích často označuje jako „nemoc zombie jelenů“. Tento termín však vědci odmítají s tím, že snižuje závažnost problému.
„To, co se děje, není námět sci-fi filmu, ale vážný problém veřejného a environmentálního zdraví,“ varuje pro The Guardian epidemiolog Michael Osterholm. Tento odborník již před pěti lety upozorňoval na možnost přenosu nemoci na lidi skrze konzumaci nakaženého masa, ale tehdy byl označován za alarmistu. Dnes se však jeho obavy potvrzují a k jeho varování se připojují další odborníci.
Podle nedávno zveřejněné zprávy 67 vědců, kteří studují zoonotické choroby, by přenos CWD na člověka způsobil „národní a globální krizi“ s ničivými dopady na potravinový průmysl, ekonomiku, obchod i lidské zdraví. Studie konstatuje, že USA jsou na tento scénář zcela nepřipravené a neexistuje ani žádná mezinárodní strategie, která by bránila dalšímu šíření nemoci.
CWD je způsobena tzv. priony – abnormálními proteinovými částicemi, které se na rozdíl od bakterií či virů velmi obtížně likvidují. Tyto priony mohou v půdě přežívat dlouhé roky a dále infikovat nová zvířata prostřednictvím slin, moči, trusu a rozkládajících se těl uhynulých jedinců. Podle výzkumů se CWD šíří nejen přirozeně, ale také prostřednictvím transportu nakažených jatečných těl napříč státy, čímž se problém dále prohlubuje.
Navzdory těmto varováním některé státy stále ignorují opatření, která by mohla šíření nemoci zabránit. Wyoming například odmítá uzavřít krmeliště pro jelenovité, kde se v zimě shromažďují tisíce zvířat, což vytváří ideální podmínky pro přenos nemoci. Mezi největší taková krmeliště patří i slavná Národní losí rezervace u Yellowstonu, kde už byla CWD prokázána.
Kritici upozorňují, že úřady v USA v posledních letech podnikly kroky, které situaci ještě zhoršují. Omezení financování veřejného zdravotnictví a odstoupení země od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) podle odborníků přichází v nejhorší možnou dobu.
Situaci komplikuje i fakt, že lov jelenovitých je v USA hluboce zakořeněnou tradicí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) více než 60 % Američanů alespoň jednou v životě jedlo maso z jelena nebo losa a 20 % z nich je aktivně loví. Přestože úřady doporučují testování masa před konzumací, mnoho lovců toto doporučení ignoruje, což znamená, že desítky tisíc lidí mohou jíst nakažené maso, aniž by si toho byli vědomi.
Odborníci varují, že pokud by se nemoc přenesla na člověka, mohlo by to mít podobně katastrofální důsledky jako BSE („nemoc šílených krav“), která v 90. letech vedla k úmrtím lidí a způsobila rozsáhlé hospodářské škody. Klíčem k řešení problému je podle nich omezení umělého krmení jelenovitých, důsledná kontrola masa a ochrana přirozených predátorů, jako jsou vlci a medvědi, kteří přirozeně eliminují nemocné jedince.
Bývalý hlavní veterinář americké služby pro ochranu ryb a divoké zvěře Tom Roffe situaci popisuje jako „pomalou, ale nevyhnutelnou katastrofu“. „To, co dnes vidíme, bylo předvídatelné a nyní čelíme důsledkům špatných rozhodnutí, která byla učiněna ve stavu popírání reality,“ uzavírá.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.