Vědci varují před rostoucím nebezpečím smrtící neurodegenerativní choroby známé jako chronické chřadnutí jelenovitých (CWD), která se rozšířila po celých Spojených státech a začíná ohrožovat další země. Přestože dosud nebyl zaznamenán žádný případ přenosu na člověka, odborníci varují, že riziko této možnosti roste a svět na takovou situaci není připraven.
CWD se poprvé objevila v roce 1981 mezi divokými jeleny v Coloradu a Wyomingu, ale dnes už postihuje jeleny, losy a soby ve 36 amerických státech, v Kanadě, Skandinávii a Jižní Koreji. Vzhledem k jejím devastujícím účinkům na postižená zvířata se v médiích často označuje jako „nemoc zombie jelenů“. Tento termín však vědci odmítají s tím, že snižuje závažnost problému.
„To, co se děje, není námět sci-fi filmu, ale vážný problém veřejného a environmentálního zdraví,“ varuje pro The Guardian epidemiolog Michael Osterholm. Tento odborník již před pěti lety upozorňoval na možnost přenosu nemoci na lidi skrze konzumaci nakaženého masa, ale tehdy byl označován za alarmistu. Dnes se však jeho obavy potvrzují a k jeho varování se připojují další odborníci.
Podle nedávno zveřejněné zprávy 67 vědců, kteří studují zoonotické choroby, by přenos CWD na člověka způsobil „národní a globální krizi“ s ničivými dopady na potravinový průmysl, ekonomiku, obchod i lidské zdraví. Studie konstatuje, že USA jsou na tento scénář zcela nepřipravené a neexistuje ani žádná mezinárodní strategie, která by bránila dalšímu šíření nemoci.
CWD je způsobena tzv. priony – abnormálními proteinovými částicemi, které se na rozdíl od bakterií či virů velmi obtížně likvidují. Tyto priony mohou v půdě přežívat dlouhé roky a dále infikovat nová zvířata prostřednictvím slin, moči, trusu a rozkládajících se těl uhynulých jedinců. Podle výzkumů se CWD šíří nejen přirozeně, ale také prostřednictvím transportu nakažených jatečných těl napříč státy, čímž se problém dále prohlubuje.
Navzdory těmto varováním některé státy stále ignorují opatření, která by mohla šíření nemoci zabránit. Wyoming například odmítá uzavřít krmeliště pro jelenovité, kde se v zimě shromažďují tisíce zvířat, což vytváří ideální podmínky pro přenos nemoci. Mezi největší taková krmeliště patří i slavná Národní losí rezervace u Yellowstonu, kde už byla CWD prokázána.
Kritici upozorňují, že úřady v USA v posledních letech podnikly kroky, které situaci ještě zhoršují. Omezení financování veřejného zdravotnictví a odstoupení země od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) podle odborníků přichází v nejhorší možnou dobu.
Situaci komplikuje i fakt, že lov jelenovitých je v USA hluboce zakořeněnou tradicí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) více než 60 % Američanů alespoň jednou v životě jedlo maso z jelena nebo losa a 20 % z nich je aktivně loví. Přestože úřady doporučují testování masa před konzumací, mnoho lovců toto doporučení ignoruje, což znamená, že desítky tisíc lidí mohou jíst nakažené maso, aniž by si toho byli vědomi.
Odborníci varují, že pokud by se nemoc přenesla na člověka, mohlo by to mít podobně katastrofální důsledky jako BSE („nemoc šílených krav“), která v 90. letech vedla k úmrtím lidí a způsobila rozsáhlé hospodářské škody. Klíčem k řešení problému je podle nich omezení umělého krmení jelenovitých, důsledná kontrola masa a ochrana přirozených predátorů, jako jsou vlci a medvědi, kteří přirozeně eliminují nemocné jedince.
Bývalý hlavní veterinář americké služby pro ochranu ryb a divoké zvěře Tom Roffe situaci popisuje jako „pomalou, ale nevyhnutelnou katastrofu“. „To, co dnes vidíme, bylo předvídatelné a nyní čelíme důsledkům špatných rozhodnutí, která byla učiněna ve stavu popírání reality,“ uzavírá.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.