Riziko zombie nemoci roste. Přenos na člověka je za dveřmi a svět na to není připraven, varují vědci

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 20. března 2025 13:24
Sdílej:

Vědci varují před rostoucím nebezpečím smrtící neurodegenerativní choroby známé jako chronické chřadnutí jelenovitých (CWD), která se rozšířila po celých Spojených státech a začíná ohrožovat další země. Přestože dosud nebyl zaznamenán žádný případ přenosu na člověka, odborníci varují, že riziko této možnosti roste a svět na takovou situaci není připraven.

CWD se poprvé objevila v roce 1981 mezi divokými jeleny v Coloradu a Wyomingu, ale dnes už postihuje jeleny, losy a soby ve 36 amerických státech, v Kanadě, Skandinávii a Jižní Koreji. Vzhledem k jejím devastujícím účinkům na postižená zvířata se v médiích často označuje jako „nemoc zombie jelenů“. Tento termín však vědci odmítají s tím, že snižuje závažnost problému.

„To, co se děje, není námět sci-fi filmu, ale vážný problém veřejného a environmentálního zdraví,“ varuje pro The Guardian epidemiolog Michael Osterholm. Tento odborník již před pěti lety upozorňoval na možnost přenosu nemoci na lidi skrze konzumaci nakaženého masa, ale tehdy byl označován za alarmistu. Dnes se však jeho obavy potvrzují a k jeho varování se připojují další odborníci.

Podle nedávno zveřejněné zprávy 67 vědců, kteří studují zoonotické choroby, by přenos CWD na člověka způsobil „národní a globální krizi“ s ničivými dopady na potravinový průmysl, ekonomiku, obchod i lidské zdraví. Studie konstatuje, že USA jsou na tento scénář zcela nepřipravené a neexistuje ani žádná mezinárodní strategie, která by bránila dalšímu šíření nemoci.

CWD je způsobena tzv. priony – abnormálními proteinovými částicemi, které se na rozdíl od bakterií či virů velmi obtížně likvidují. Tyto priony mohou v půdě přežívat dlouhé roky a dále infikovat nová zvířata prostřednictvím slin, moči, trusu a rozkládajících se těl uhynulých jedinců. Podle výzkumů se CWD šíří nejen přirozeně, ale také prostřednictvím transportu nakažených jatečných těl napříč státy, čímž se problém dále prohlubuje.

Navzdory těmto varováním některé státy stále ignorují opatření, která by mohla šíření nemoci zabránit. Wyoming například odmítá uzavřít krmeliště pro jelenovité, kde se v zimě shromažďují tisíce zvířat, což vytváří ideální podmínky pro přenos nemoci. Mezi největší taková krmeliště patří i slavná Národní losí rezervace u Yellowstonu, kde už byla CWD prokázána.

Kritici upozorňují, že úřady v USA v posledních letech podnikly kroky, které situaci ještě zhoršují. Omezení financování veřejného zdravotnictví a odstoupení země od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) podle odborníků přichází v nejhorší možnou dobu.

Situaci komplikuje i fakt, že lov jelenovitých je v USA hluboce zakořeněnou tradicí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) více než 60 % Američanů alespoň jednou v životě jedlo maso z jelena nebo losa a 20 % z nich je aktivně loví. Přestože úřady doporučují testování masa před konzumací, mnoho lovců toto doporučení ignoruje, což znamená, že desítky tisíc lidí mohou jíst nakažené maso, aniž by si toho byli vědomi.

Odborníci varují, že pokud by se nemoc přenesla na člověka, mohlo by to mít podobně katastrofální důsledky jako BSE („nemoc šílených krav“), která v 90. letech vedla k úmrtím lidí a způsobila rozsáhlé hospodářské škody. Klíčem k řešení problému je podle nich omezení umělého krmení jelenovitých, důsledná kontrola masa a ochrana přirozených predátorů, jako jsou vlci a medvědi, kteří přirozeně eliminují nemocné jedince.

Bývalý hlavní veterinář americké služby pro ochranu ryb a divoké zvěře Tom Roffe situaci popisuje jako „pomalou, ale nevyhnutelnou katastrofu“. „To, co dnes vidíme, bylo předvídatelné a nyní čelíme důsledkům špatných rozhodnutí, která byla učiněna ve stavu popírání reality,“ uzavírá. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Posádka lodi Artemis II poslala na Zemi první snímky z vesmíru

ESA už nechce být závislá na NASA. Chce posílat do vesmíru vlastní astronauty

Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.

Novinky
Kyjev

Ruská armáda výrazně změnila taktiku. Soustředí se na terorizování Kyjeva

Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.

Novinky
COP30

Na klimatickém summitu COP31 se nebude řešit jeden z největších problémů současnosti

Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.

Novinky
Donald Trump

Trump věnoval čtyřem blízkým poradcům dary v celkové hodnotě přes sto tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.