Vědci varují před rostoucím nebezpečím smrtící neurodegenerativní choroby známé jako chronické chřadnutí jelenovitých (CWD), která se rozšířila po celých Spojených státech a začíná ohrožovat další země. Přestože dosud nebyl zaznamenán žádný případ přenosu na člověka, odborníci varují, že riziko této možnosti roste a svět na takovou situaci není připraven.
CWD se poprvé objevila v roce 1981 mezi divokými jeleny v Coloradu a Wyomingu, ale dnes už postihuje jeleny, losy a soby ve 36 amerických státech, v Kanadě, Skandinávii a Jižní Koreji. Vzhledem k jejím devastujícím účinkům na postižená zvířata se v médiích často označuje jako „nemoc zombie jelenů“. Tento termín však vědci odmítají s tím, že snižuje závažnost problému.
„To, co se děje, není námět sci-fi filmu, ale vážný problém veřejného a environmentálního zdraví,“ varuje pro The Guardian epidemiolog Michael Osterholm. Tento odborník již před pěti lety upozorňoval na možnost přenosu nemoci na lidi skrze konzumaci nakaženého masa, ale tehdy byl označován za alarmistu. Dnes se však jeho obavy potvrzují a k jeho varování se připojují další odborníci.
Podle nedávno zveřejněné zprávy 67 vědců, kteří studují zoonotické choroby, by přenos CWD na člověka způsobil „národní a globální krizi“ s ničivými dopady na potravinový průmysl, ekonomiku, obchod i lidské zdraví. Studie konstatuje, že USA jsou na tento scénář zcela nepřipravené a neexistuje ani žádná mezinárodní strategie, která by bránila dalšímu šíření nemoci.
CWD je způsobena tzv. priony – abnormálními proteinovými částicemi, které se na rozdíl od bakterií či virů velmi obtížně likvidují. Tyto priony mohou v půdě přežívat dlouhé roky a dále infikovat nová zvířata prostřednictvím slin, moči, trusu a rozkládajících se těl uhynulých jedinců. Podle výzkumů se CWD šíří nejen přirozeně, ale také prostřednictvím transportu nakažených jatečných těl napříč státy, čímž se problém dále prohlubuje.
Navzdory těmto varováním některé státy stále ignorují opatření, která by mohla šíření nemoci zabránit. Wyoming například odmítá uzavřít krmeliště pro jelenovité, kde se v zimě shromažďují tisíce zvířat, což vytváří ideální podmínky pro přenos nemoci. Mezi největší taková krmeliště patří i slavná Národní losí rezervace u Yellowstonu, kde už byla CWD prokázána.
Kritici upozorňují, že úřady v USA v posledních letech podnikly kroky, které situaci ještě zhoršují. Omezení financování veřejného zdravotnictví a odstoupení země od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) podle odborníků přichází v nejhorší možnou dobu.
Situaci komplikuje i fakt, že lov jelenovitých je v USA hluboce zakořeněnou tradicí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) více než 60 % Američanů alespoň jednou v životě jedlo maso z jelena nebo losa a 20 % z nich je aktivně loví. Přestože úřady doporučují testování masa před konzumací, mnoho lovců toto doporučení ignoruje, což znamená, že desítky tisíc lidí mohou jíst nakažené maso, aniž by si toho byli vědomi.
Odborníci varují, že pokud by se nemoc přenesla na člověka, mohlo by to mít podobně katastrofální důsledky jako BSE („nemoc šílených krav“), která v 90. letech vedla k úmrtím lidí a způsobila rozsáhlé hospodářské škody. Klíčem k řešení problému je podle nich omezení umělého krmení jelenovitých, důsledná kontrola masa a ochrana přirozených predátorů, jako jsou vlci a medvědi, kteří přirozeně eliminují nemocné jedince.
Bývalý hlavní veterinář americké služby pro ochranu ryb a divoké zvěře Tom Roffe situaci popisuje jako „pomalou, ale nevyhnutelnou katastrofu“. „To, co dnes vidíme, bylo předvídatelné a nyní čelíme důsledkům špatných rozhodnutí, která byla učiněna ve stavu popírání reality,“ uzavírá.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.