Vědci varují před rostoucím nebezpečím smrtící neurodegenerativní choroby známé jako chronické chřadnutí jelenovitých (CWD), která se rozšířila po celých Spojených státech a začíná ohrožovat další země. Přestože dosud nebyl zaznamenán žádný případ přenosu na člověka, odborníci varují, že riziko této možnosti roste a svět na takovou situaci není připraven.
CWD se poprvé objevila v roce 1981 mezi divokými jeleny v Coloradu a Wyomingu, ale dnes už postihuje jeleny, losy a soby ve 36 amerických státech, v Kanadě, Skandinávii a Jižní Koreji. Vzhledem k jejím devastujícím účinkům na postižená zvířata se v médiích často označuje jako „nemoc zombie jelenů“. Tento termín však vědci odmítají s tím, že snižuje závažnost problému.
„To, co se děje, není námět sci-fi filmu, ale vážný problém veřejného a environmentálního zdraví,“ varuje pro The Guardian epidemiolog Michael Osterholm. Tento odborník již před pěti lety upozorňoval na možnost přenosu nemoci na lidi skrze konzumaci nakaženého masa, ale tehdy byl označován za alarmistu. Dnes se však jeho obavy potvrzují a k jeho varování se připojují další odborníci.
Podle nedávno zveřejněné zprávy 67 vědců, kteří studují zoonotické choroby, by přenos CWD na člověka způsobil „národní a globální krizi“ s ničivými dopady na potravinový průmysl, ekonomiku, obchod i lidské zdraví. Studie konstatuje, že USA jsou na tento scénář zcela nepřipravené a neexistuje ani žádná mezinárodní strategie, která by bránila dalšímu šíření nemoci.
CWD je způsobena tzv. priony – abnormálními proteinovými částicemi, které se na rozdíl od bakterií či virů velmi obtížně likvidují. Tyto priony mohou v půdě přežívat dlouhé roky a dále infikovat nová zvířata prostřednictvím slin, moči, trusu a rozkládajících se těl uhynulých jedinců. Podle výzkumů se CWD šíří nejen přirozeně, ale také prostřednictvím transportu nakažených jatečných těl napříč státy, čímž se problém dále prohlubuje.
Navzdory těmto varováním některé státy stále ignorují opatření, která by mohla šíření nemoci zabránit. Wyoming například odmítá uzavřít krmeliště pro jelenovité, kde se v zimě shromažďují tisíce zvířat, což vytváří ideální podmínky pro přenos nemoci. Mezi největší taková krmeliště patří i slavná Národní losí rezervace u Yellowstonu, kde už byla CWD prokázána.
Kritici upozorňují, že úřady v USA v posledních letech podnikly kroky, které situaci ještě zhoršují. Omezení financování veřejného zdravotnictví a odstoupení země od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) podle odborníků přichází v nejhorší možnou dobu.
Situaci komplikuje i fakt, že lov jelenovitých je v USA hluboce zakořeněnou tradicí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) více než 60 % Američanů alespoň jednou v životě jedlo maso z jelena nebo losa a 20 % z nich je aktivně loví. Přestože úřady doporučují testování masa před konzumací, mnoho lovců toto doporučení ignoruje, což znamená, že desítky tisíc lidí mohou jíst nakažené maso, aniž by si toho byli vědomi.
Odborníci varují, že pokud by se nemoc přenesla na člověka, mohlo by to mít podobně katastrofální důsledky jako BSE („nemoc šílených krav“), která v 90. letech vedla k úmrtím lidí a způsobila rozsáhlé hospodářské škody. Klíčem k řešení problému je podle nich omezení umělého krmení jelenovitých, důsledná kontrola masa a ochrana přirozených predátorů, jako jsou vlci a medvědi, kteří přirozeně eliminují nemocné jedince.
Bývalý hlavní veterinář americké služby pro ochranu ryb a divoké zvěře Tom Roffe situaci popisuje jako „pomalou, ale nevyhnutelnou katastrofu“. „To, co dnes vidíme, bylo předvídatelné a nyní čelíme důsledkům špatných rozhodnutí, která byla učiněna ve stavu popírání reality,“ uzavírá.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?