Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Ukázkovým příkladem nového způsobu vedení boje byl hned první den střetu, kdy pákistánské letectvo dokázalo propojit pozemní radary, letouny včasné výstrahy, datové spoje a satelitní navigaci do jednoho efektivního útočného řetězce. Pákistánský stíhací letoun čínské výroby J-10C díky tomuto propojení údajně sestřelil indický stroj Rafale raketou na vzdálenost přesahující dvě stě kilometrů. Přestože Dillí přesný průběh rozporuje, ztráty vlastních letadel nakonec přiznalo.
Klíčovou roli při navádění zbraní, určování cílů a vyhodnocování škod v obou táborech sehrála vesmírná rozvědka. Indie se při posuzování dopadů svých úderů spoléhala na komerční snímky americké společnosti Maxar Technologies, zatímco Pákistán využíval čínský satelitní systém BeiDou. Podle indických vojenských zdrojů poskytoval Peking Pákistánu přímé informace o pohybu indických jednotek v reálném čase.
Závislost Pákistánu na čínských technologiích není v historii regionu ojedinělá. Podobnou cestou se v minulosti vydala i sama Indie, která svůj vesmírný program budovala na sovětských raketách a technologiích. Obrat Pákistánu k Číně je tak z geopolitického hlediska logickým krokem srovnatelným s dřívější indickou spoluprací s Moskvou.
Využívání cizích satelitních kapacit však mění poměr sil v celém regionu. Menšímu státu umožňuje získat schopnosti, na které by sám nedosáhl, avšak současně zatahuje globální velmoci do lokálního jaderného sporu. Vzájemný konflikt se tím úzce propojuje s širším soupeřením mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou.
Indická vláda reaguje na novou hrozbu masivními investicemi do vlastního vojenského vesmírného programu. Dillí vyčlenilo v přepočtu přes tři miliardy dolarů na vypuštění více než padesáti specializovaných vojenských družic, které mají nepřetržitě monitorovat Pákistán, Čínu i Indický oceán. Indie navíc již v minulosti úspěšně otestovala protidružicovou zbraň schopnou ničit satelity přímo na oběžné dráze.
Největší nebezpečí vesmírných technologií spočívá v extrémním zrychlení rozhodovacích procesů na bojišti. Pokud mají velitelé k dispozici informace v reálném čase a vědí, že mohou na cíl udeřit během několika minut, dostávají se pod obrovský tlak zahájit útok jako první. V krizových situacích tak dramaticky roste riziko usouzení a nechtěné eskalace konfliktu.
Mezinárodní právo přitom na tyto nové výzvy nedokáže reagovat. Kosmická smlouva z roku 1967 zakazuje pouze rozmisťování zbraní hromadného ničení ve vesmíru, avšak neřeší konvenční, elektronické ani kybernetické nástroje, které dnešní válčení fakticky ovládají. Snahy o dojednání nových pravidel na půdě OSN zůstávají na bodu mrazu.
Mezi Indií a Pákistánem navíc neexistují žádné bezpečnostní mechanismy ani dohody o kontrole zbrojení, které by odpovídaly krizovým linkám z dob studené války. Obě sousední země se tak řítí do nebezpečných závodů ve zbrojení na oběžné dráze bez jakýchkoliv ochranných mantinelů.
Zatímco se odborné debaty o vesmírné válce léta soustředily na soupeření Spojených států, Číny a Ruska, reálná podoba moderního vesmírného konfliktu mezi jadernými mocnostmi se poprvé v historii utváří na jihoasijském subkontinentu. Rychlost vývoje technologií zde daleko předbíhá jakékoliv snahy o diplomacii a regulaci.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
