Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Ukázkovým příkladem nového způsobu vedení boje byl hned první den střetu, kdy pákistánské letectvo dokázalo propojit pozemní radary, letouny včasné výstrahy, datové spoje a satelitní navigaci do jednoho efektivního útočného řetězce. Pákistánský stíhací letoun čínské výroby J-10C díky tomuto propojení údajně sestřelil indický stroj Rafale raketou na vzdálenost přesahující dvě stě kilometrů. Přestože Dillí přesný průběh rozporuje, ztráty vlastních letadel nakonec přiznalo.
Klíčovou roli při navádění zbraní, určování cílů a vyhodnocování škod v obou táborech sehrála vesmírná rozvědka. Indie se při posuzování dopadů svých úderů spoléhala na komerční snímky americké společnosti Maxar Technologies, zatímco Pákistán využíval čínský satelitní systém BeiDou. Podle indických vojenských zdrojů poskytoval Peking Pákistánu přímé informace o pohybu indických jednotek v reálném čase.
Závislost Pákistánu na čínských technologiích není v historii regionu ojedinělá. Podobnou cestou se v minulosti vydala i sama Indie, která svůj vesmírný program budovala na sovětských raketách a technologiích. Obrat Pákistánu k Číně je tak z geopolitického hlediska logickým krokem srovnatelným s dřívější indickou spoluprací s Moskvou.
Využívání cizích satelitních kapacit však mění poměr sil v celém regionu. Menšímu státu umožňuje získat schopnosti, na které by sám nedosáhl, avšak současně zatahuje globální velmoci do lokálního jaderného sporu. Vzájemný konflikt se tím úzce propojuje s širším soupeřením mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou.
Indická vláda reaguje na novou hrozbu masivními investicemi do vlastního vojenského vesmírného programu. Dillí vyčlenilo v přepočtu přes tři miliardy dolarů na vypuštění více než padesáti specializovaných vojenských družic, které mají nepřetržitě monitorovat Pákistán, Čínu i Indický oceán. Indie navíc již v minulosti úspěšně otestovala protidružicovou zbraň schopnou ničit satelity přímo na oběžné dráze.
Největší nebezpečí vesmírných technologií spočívá v extrémním zrychlení rozhodovacích procesů na bojišti. Pokud mají velitelé k dispozici informace v reálném čase a vědí, že mohou na cíl udeřit během několika minut, dostávají se pod obrovský tlak zahájit útok jako první. V krizových situacích tak dramaticky roste riziko usouzení a nechtěné eskalace konfliktu.
Mezinárodní právo přitom na tyto nové výzvy nedokáže reagovat. Kosmická smlouva z roku 1967 zakazuje pouze rozmisťování zbraní hromadného ničení ve vesmíru, avšak neřeší konvenční, elektronické ani kybernetické nástroje, které dnešní válčení fakticky ovládají. Snahy o dojednání nových pravidel na půdě OSN zůstávají na bodu mrazu.
Mezi Indií a Pákistánem navíc neexistují žádné bezpečnostní mechanismy ani dohody o kontrole zbrojení, které by odpovídaly krizovým linkám z dob studené války. Obě sousední země se tak řítí do nebezpečných závodů ve zbrojení na oběžné dráze bez jakýchkoliv ochranných mantinelů.
Zatímco se odborné debaty o vesmírné válce léta soustředily na soupeření Spojených států, Číny a Ruska, reálná podoba moderního vesmírného konfliktu mezi jadernými mocnostmi se poprvé v historii utváří na jihoasijském subkontinentu. Rychlost vývoje technologií zde daleko předbíhá jakékoliv snahy o diplomacii a regulaci.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.