Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu nedal šéf Kremlu ani jednou najevo výčitky svědomí nebo lítost nad svým rozhodnutím zaútočit na sousední stát. Ruská armáda pokračuje v masivních úderech, což potvrdila i předvečer zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra. Tato událost měla v minulosti prezentovat Rusko celému světu, avšak západní investoři a politici na ni již dlouho nejezdí. Organizátoři sice stále hovoří o delegacích z více než 130 zemí, pro stát usilující o zahraniční kapitál však více než čtyřletý válečný konflikt nepředstavuje ideální reklamu. Moskva na to ale nebere ohled a Putin dál trvá na tom, aby Kyjev postoupil Rusku kontrolu nad celým Donbasem.
Jedna věc se však v kremelských kuloárech od loňského roku změnila, a to očekávání spojená s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ruská politická elita dříve pevně věřila, že Trump pomůže prosáknout mírovou dohodu podle představ Moskvy a dotlačí Kyjev k přijetí ruských maximalistických požadavků. Po loňském americko-ruském summitu v Anchorage na Aljašce ruští představitelé nadšeně hovořili o takzvaném duchu Anchorage, jako by oba prezidenti našli společnou řeč ve prospěch Ruska. Žádná reálná mírová dohoda se však nekonala a Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov nedávno v televizi přiznal, že toto slovní spojení sám nikdy nepoužil, což svědčí o vyprchání tehdejšího optimismu.
Zklamání z diplomatického vývoje je pouze jedním z faktorů, které přispívají k viditelné frustraci Vladimira Putina. Původní záměr bleskové speciální vojenské operace se proměnil v krvavou opotřebovávací válku, která trvá již pátým rokem. Rusko od února 2022 zaznamenalo obrovské ztráty na bojišti, citelné škody v ekonomice a technologický úpadek. Konflikt se navíc přesunul přímo na ruské území, kam pravidelně dolétají ukrajinské drony. Cílem těchto útoků bývají ropné rafinérie a energetická infrastruktura, přičemž nedávný masivní nálet na Moskevskou oblast ukázal, že ukrajinské stroje dokážou proniknout i obranou samotného hlavního města.
Kvůli přetrvávajícím obavám z možných útoků musela být letos 9. května výrazně omezena i tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Více než čtyři roky bojů a tisíce mezinárodních sankcí vystavily ruské hospodářství enormnímu tlaku, který se projevuje rostoucím rozpočtovým deficitem a celkovou stagnací. Kreml však na tyto ekonomické a vojenské potíže nereaguje snahou o deeskalaci konfliktu, ale přesným opakem. Soudě podle intenzity nedávných náletů na ukrajinská města sází Moskva na další vyhrocení situace, přičemž vinu za eskalaci svaluje výhradně na Kyjev.
Navzdory oficiální neústupnosti se však uvnitř samotného Ruska objevují první náznaky veřejné diskuse o tom, zda by nebylo lepší válku ukončit. Tyto debaty se překvapivě začínají propisovat i do přísně kontrolovaného mediálního prostoru. Politolog Vasilij Kašin v odborném časopise Rusko v globální politice, který má velmi blízko k tamním diplomatickým kruhům, otevřeně konstatoval, že cíl zlikvidovat protiruský režim na Ukrajině je v současné fázi bez kompletní a dlouhodobé vojenské okupace celé země technicky nerealizovatelný.
Podobné myšlenky se objevily i v prorežimním bulvárním deníku Moskovskij Komsomolec, kde politický komentátor Alexandr Nosovič uvedl, že expertní komunita je rozdělena na dva tábory. Zatímco jedna část prosazuje pokračování operace až do úplného splnění cílů, druhá skupina se domnívá, že nastal čas boje ukončit, protože nejhorším možným scénářem není porážka, nýbrž nekonečná válka.
V témže listu právník Dmitrij Krasnov argumentoval historickými paralelami, podle nichž to byly právě prohrané války a ponižující příměří, které Rusko v minulosti pravidelně nastartovaly k reformám a novým geopolitickým úspěchům. V zemi, jejíž národní identita stojí na kultu vítězství, byl takový text v tisku naprosto šokující. Že má tato diskuse své jasné limity, se však ukázalo o několik dní později, kdy byl celý článek z internetových stránek novin bez náhrady smazán.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.