Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu nedal šéf Kremlu ani jednou najevo výčitky svědomí nebo lítost nad svým rozhodnutím zaútočit na sousední stát. Ruská armáda pokračuje v masivních úderech, což potvrdila i předvečer zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra. Tato událost měla v minulosti prezentovat Rusko celému světu, avšak západní investoři a politici na ni již dlouho nejezdí. Organizátoři sice stále hovoří o delegacích z více než 130 zemí, pro stát usilující o zahraniční kapitál však více než čtyřletý válečný konflikt nepředstavuje ideální reklamu. Moskva na to ale nebere ohled a Putin dál trvá na tom, aby Kyjev postoupil Rusku kontrolu nad celým Donbasem.
Jedna věc se však v kremelských kuloárech od loňského roku změnila, a to očekávání spojená s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ruská politická elita dříve pevně věřila, že Trump pomůže prosáknout mírovou dohodu podle představ Moskvy a dotlačí Kyjev k přijetí ruských maximalistických požadavků. Po loňském americko-ruském summitu v Anchorage na Aljašce ruští představitelé nadšeně hovořili o takzvaném duchu Anchorage, jako by oba prezidenti našli společnou řeč ve prospěch Ruska. Žádná reálná mírová dohoda se však nekonala a Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov nedávno v televizi přiznal, že toto slovní spojení sám nikdy nepoužil, což svědčí o vyprchání tehdejšího optimismu.
Zklamání z diplomatického vývoje je pouze jedním z faktorů, které přispívají k viditelné frustraci Vladimira Putina. Původní záměr bleskové speciální vojenské operace se proměnil v krvavou opotřebovávací válku, která trvá již pátým rokem. Rusko od února 2022 zaznamenalo obrovské ztráty na bojišti, citelné škody v ekonomice a technologický úpadek. Konflikt se navíc přesunul přímo na ruské území, kam pravidelně dolétají ukrajinské drony. Cílem těchto útoků bývají ropné rafinérie a energetická infrastruktura, přičemž nedávný masivní nálet na Moskevskou oblast ukázal, že ukrajinské stroje dokážou proniknout i obranou samotného hlavního města.
Kvůli přetrvávajícím obavám z možných útoků musela být letos 9. května výrazně omezena i tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Více než čtyři roky bojů a tisíce mezinárodních sankcí vystavily ruské hospodářství enormnímu tlaku, který se projevuje rostoucím rozpočtovým deficitem a celkovou stagnací. Kreml však na tyto ekonomické a vojenské potíže nereaguje snahou o deeskalaci konfliktu, ale přesným opakem. Soudě podle intenzity nedávných náletů na ukrajinská města sází Moskva na další vyhrocení situace, přičemž vinu za eskalaci svaluje výhradně na Kyjev.
Navzdory oficiální neústupnosti se však uvnitř samotného Ruska objevují první náznaky veřejné diskuse o tom, zda by nebylo lepší válku ukončit. Tyto debaty se překvapivě začínají propisovat i do přísně kontrolovaného mediálního prostoru. Politolog Vasilij Kašin v odborném časopise Rusko v globální politice, který má velmi blízko k tamním diplomatickým kruhům, otevřeně konstatoval, že cíl zlikvidovat protiruský režim na Ukrajině je v současné fázi bez kompletní a dlouhodobé vojenské okupace celé země technicky nerealizovatelný.
Podobné myšlenky se objevily i v prorežimním bulvárním deníku Moskovskij Komsomolec, kde politický komentátor Alexandr Nosovič uvedl, že expertní komunita je rozdělena na dva tábory. Zatímco jedna část prosazuje pokračování operace až do úplného splnění cílů, druhá skupina se domnívá, že nastal čas boje ukončit, protože nejhorším možným scénářem není porážka, nýbrž nekonečná válka.
V témže listu právník Dmitrij Krasnov argumentoval historickými paralelami, podle nichž to byly právě prohrané války a ponižující příměří, které Rusko v minulosti pravidelně nastartovaly k reformám a novým geopolitickým úspěchům. V zemi, jejíž národní identita stojí na kultu vítězství, byl takový text v tisku naprosto šokující. Že má tato diskuse své jasné limity, se však ukázalo o několik dní později, kdy byl celý článek z internetových stránek novin bez náhrady smazán.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.