Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Podle Chodorkovského bude jediným efektivním prostředkem k odstrašení Ruska od další agrese do Evropy jen přesvědčení prezidenta Vladimira Putina, že Západ představuje reálnou vojenskou hrozbu. Bývalý majitel ropného gigantu Jukos a kdysi nejbohatší Rus, který strávil deset let v trestanecké kolonii na Sibiři a dnes žije v exilu v Londýně, zpochybnil účinnost západních sankcí. Ty sice „vytvářejí určitý tlak na ruskou ekonomiku, ale nic dramatického“.
Podobně skeptický byl i k dlouhodobé ukrajinské kampani, která se zaměřuje na útoky drony proti ruským ropným rafinériím. Tuto strategii označil za nedostatečnou pro výrazné oslabení vojenské mašinérie Kremlu. Vysvětlil, že i ten nejsilnější dron nebo střela Tomahawk může zasáhnout nanejvýš dva hektary.
Dodal, že typické zařízení na Sibiři má rozlohu přibližně 1500 hektarů. Při takovém útoku dronem nastane škoda, jako když někomu šlápnete na nohu. Naznačil tak, že útoky na tak rozsáhlou infrastrukturu nemají dostatečný dopad.
Chodorkovskij se domnívá, že jediná reálná šance na prolomení Putinovy moci existovala během prvních dvou let po zahájení invaze. K tomu by však bylo nutné, aby Rusko utrpělo na Ukrajině rozhodující vojenskou porážku. Tato příležitost je podle jeho názoru nyní již nenávratně pryč a „okno se uzavřelo“.
S jistou ironií však dodal, že v Rusku mají tradici, že diktátoři obvykle odcházejí na věčnost ve věku 70 až 80 let. Tím nepřímo narážel na skutečnost, že Vladimir Putin oslavil v říjnu své 73. narozeniny.
Exilový podnikatel uvedl, že by se jednou chtěl vrátit do Ruska. Zároveň ale varoval, že bude trvat desítky let, než se země zbaví svého „imperialisticko-vojenského narativu“. Tento narativ vykresluje Rusko jako obklíčené nepřáteli a ospravedlňuje invazi do sousedních zemí. Řekl, že jeho generace se nedožije dne, kdy se ruská společnost vrátí do stavu normálnosti.
Ruské úřady zahájily proti Chodorkovskému minulý měsíc nové trestní řízení. Obvinily ho z vedení „teroristické organizace“ a ze spiknutí s cílem násilného převzetí moci za pomoci ukrajinských polovojenských jednotek. Federální bezpečnostní služba (FSB) zařadila na seznam 22 dalších osob spojených s Chodorkovského Ruským protiválečným výborem, mezi nimiž jsou akademici a podnikatelé.
Tato nová obvinění se objevila jen dva týdny poté, co Parlamentní shromáždění Rady Evropy oznámilo vytvoření „platformy pro dialog“ s ruskými demokratickými opozičními silami. Chodorkovskij v Bruselu zdůraznil, že tato silná reakce Kremlu ukazuje, „jak moc Putina znepokojuje představa, že by ruské demokratické síly získaly legitimitu, byť jen symbolickou“.
Ačkoli stíhané osoby žijí v exilu, obvinění z terorismu jim výrazně komplikuje cestování a bankovní záležitosti kvůli obavám z vydání do Ruska. Dlouhodobá konfrontace s Ruskem se tak podle Chodorkovského jeví jako jediný udržitelný scénář pro budoucnost Evropy.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.