Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Podle Chodorkovského bude jediným efektivním prostředkem k odstrašení Ruska od další agrese do Evropy jen přesvědčení prezidenta Vladimira Putina, že Západ představuje reálnou vojenskou hrozbu. Bývalý majitel ropného gigantu Jukos a kdysi nejbohatší Rus, který strávil deset let v trestanecké kolonii na Sibiři a dnes žije v exilu v Londýně, zpochybnil účinnost západních sankcí. Ty sice „vytvářejí určitý tlak na ruskou ekonomiku, ale nic dramatického“.
Podobně skeptický byl i k dlouhodobé ukrajinské kampani, která se zaměřuje na útoky drony proti ruským ropným rafinériím. Tuto strategii označil za nedostatečnou pro výrazné oslabení vojenské mašinérie Kremlu. Vysvětlil, že i ten nejsilnější dron nebo střela Tomahawk může zasáhnout nanejvýš dva hektary.
Dodal, že typické zařízení na Sibiři má rozlohu přibližně 1500 hektarů. Při takovém útoku dronem nastane škoda, jako když někomu šlápnete na nohu. Naznačil tak, že útoky na tak rozsáhlou infrastrukturu nemají dostatečný dopad.
Chodorkovskij se domnívá, že jediná reálná šance na prolomení Putinovy moci existovala během prvních dvou let po zahájení invaze. K tomu by však bylo nutné, aby Rusko utrpělo na Ukrajině rozhodující vojenskou porážku. Tato příležitost je podle jeho názoru nyní již nenávratně pryč a „okno se uzavřelo“.
S jistou ironií však dodal, že v Rusku mají tradici, že diktátoři obvykle odcházejí na věčnost ve věku 70 až 80 let. Tím nepřímo narážel na skutečnost, že Vladimir Putin oslavil v říjnu své 73. narozeniny.
Exilový podnikatel uvedl, že by se jednou chtěl vrátit do Ruska. Zároveň ale varoval, že bude trvat desítky let, než se země zbaví svého „imperialisticko-vojenského narativu“. Tento narativ vykresluje Rusko jako obklíčené nepřáteli a ospravedlňuje invazi do sousedních zemí. Řekl, že jeho generace se nedožije dne, kdy se ruská společnost vrátí do stavu normálnosti.
Ruské úřady zahájily proti Chodorkovskému minulý měsíc nové trestní řízení. Obvinily ho z vedení „teroristické organizace“ a ze spiknutí s cílem násilného převzetí moci za pomoci ukrajinských polovojenských jednotek. Federální bezpečnostní služba (FSB) zařadila na seznam 22 dalších osob spojených s Chodorkovského Ruským protiválečným výborem, mezi nimiž jsou akademici a podnikatelé.
Tato nová obvinění se objevila jen dva týdny poté, co Parlamentní shromáždění Rady Evropy oznámilo vytvoření „platformy pro dialog“ s ruskými demokratickými opozičními silami. Chodorkovskij v Bruselu zdůraznil, že tato silná reakce Kremlu ukazuje, „jak moc Putina znepokojuje představa, že by ruské demokratické síly získaly legitimitu, byť jen symbolickou“.
Ačkoli stíhané osoby žijí v exilu, obvinění z terorismu jim výrazně komplikuje cestování a bankovní záležitosti kvůli obavám z vydání do Ruska. Dlouhodobá konfrontace s Ruskem se tak podle Chodorkovského jeví jako jediný udržitelný scénář pro budoucnost Evropy.
Astronomové se domnívají, že poprvé zachytili obrovský výbuch plazmatu u hvězdy mimo naši sluneční soustavu, který je v některých ohledech podobný slunečním bouřím, jež vyvolávají polární záře. V tomto případě šlo však o erupci s mnohem většími a hrozivějšími rozměry. Místo pestrobarevné polární záře by taková silná exploze pravděpodobně měla katastrofické následky pro jakoukoli planetu v blízkosti.
Vyslání letadlové lodi USS Gerald Ford ke břehům Venezuely vyvolalo obavu, že Washington zvažuje vojenskou invazi, která by destabilizovala nejen celý Karibik. Caracas reaguje mobilizací, Londýn odmítá sdílet zpravodajské informace a evropští spojenci po zkušenostech z Afghánistánu či Iráku zřejmě brzy dají jasně najevo, že v tom jsou USA samy. Pokud by skutečně vstoupily do Venezuely silou, hrozí rozpad západní jednoty, prudká regionální eskalace a opakování scénáře, který Západ sám odsuzuje na Ukrajině. V sázce je mnohem víc než pád jednoho režimu.
Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Jedna z nejprestižnějších indických univerzit, Dillíská univerzita, čelí obvinění z ohrožení akademické svobody poté, co zrušila seminář o demokracii ve stejný den, kdy vydala pokyn zaměstnancům k propagaci summitu o dobrých životních podmínkách krav. Krávy jsou uctívány jako posvátné mnoha hinduisty, avšak kritici tvrdí, že vládnoucí strana Bharátyja Džanáta (BJP) premiéra Narendry Modiho využívá indickou oddanost tomuto zvířeti jako politický nástroj k prosazování své hinduisticko-nacionalistické agendy.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.