Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Podle Chodorkovského bude jediným efektivním prostředkem k odstrašení Ruska od další agrese do Evropy jen přesvědčení prezidenta Vladimira Putina, že Západ představuje reálnou vojenskou hrozbu. Bývalý majitel ropného gigantu Jukos a kdysi nejbohatší Rus, který strávil deset let v trestanecké kolonii na Sibiři a dnes žije v exilu v Londýně, zpochybnil účinnost západních sankcí. Ty sice „vytvářejí určitý tlak na ruskou ekonomiku, ale nic dramatického“.
Podobně skeptický byl i k dlouhodobé ukrajinské kampani, která se zaměřuje na útoky drony proti ruským ropným rafinériím. Tuto strategii označil za nedostatečnou pro výrazné oslabení vojenské mašinérie Kremlu. Vysvětlil, že i ten nejsilnější dron nebo střela Tomahawk může zasáhnout nanejvýš dva hektary.
Dodal, že typické zařízení na Sibiři má rozlohu přibližně 1500 hektarů. Při takovém útoku dronem nastane škoda, jako když někomu šlápnete na nohu. Naznačil tak, že útoky na tak rozsáhlou infrastrukturu nemají dostatečný dopad.
Chodorkovskij se domnívá, že jediná reálná šance na prolomení Putinovy moci existovala během prvních dvou let po zahájení invaze. K tomu by však bylo nutné, aby Rusko utrpělo na Ukrajině rozhodující vojenskou porážku. Tato příležitost je podle jeho názoru nyní již nenávratně pryč a „okno se uzavřelo“.
S jistou ironií však dodal, že v Rusku mají tradici, že diktátoři obvykle odcházejí na věčnost ve věku 70 až 80 let. Tím nepřímo narážel na skutečnost, že Vladimir Putin oslavil v říjnu své 73. narozeniny.
Exilový podnikatel uvedl, že by se jednou chtěl vrátit do Ruska. Zároveň ale varoval, že bude trvat desítky let, než se země zbaví svého „imperialisticko-vojenského narativu“. Tento narativ vykresluje Rusko jako obklíčené nepřáteli a ospravedlňuje invazi do sousedních zemí. Řekl, že jeho generace se nedožije dne, kdy se ruská společnost vrátí do stavu normálnosti.
Ruské úřady zahájily proti Chodorkovskému minulý měsíc nové trestní řízení. Obvinily ho z vedení „teroristické organizace“ a ze spiknutí s cílem násilného převzetí moci za pomoci ukrajinských polovojenských jednotek. Federální bezpečnostní služba (FSB) zařadila na seznam 22 dalších osob spojených s Chodorkovského Ruským protiválečným výborem, mezi nimiž jsou akademici a podnikatelé.
Tato nová obvinění se objevila jen dva týdny poté, co Parlamentní shromáždění Rady Evropy oznámilo vytvoření „platformy pro dialog“ s ruskými demokratickými opozičními silami. Chodorkovskij v Bruselu zdůraznil, že tato silná reakce Kremlu ukazuje, „jak moc Putina znepokojuje představa, že by ruské demokratické síly získaly legitimitu, byť jen symbolickou“.
Ačkoli stíhané osoby žijí v exilu, obvinění z terorismu jim výrazně komplikuje cestování a bankovní záležitosti kvůli obavám z vydání do Ruska. Dlouhodobá konfrontace s Ruskem se tak podle Chodorkovského jeví jako jediný udržitelný scénář pro budoucnost Evropy.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.