Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Podle Chodorkovského bude jediným efektivním prostředkem k odstrašení Ruska od další agrese do Evropy jen přesvědčení prezidenta Vladimira Putina, že Západ představuje reálnou vojenskou hrozbu. Bývalý majitel ropného gigantu Jukos a kdysi nejbohatší Rus, který strávil deset let v trestanecké kolonii na Sibiři a dnes žije v exilu v Londýně, zpochybnil účinnost západních sankcí. Ty sice „vytvářejí určitý tlak na ruskou ekonomiku, ale nic dramatického“.
Podobně skeptický byl i k dlouhodobé ukrajinské kampani, která se zaměřuje na útoky drony proti ruským ropným rafinériím. Tuto strategii označil za nedostatečnou pro výrazné oslabení vojenské mašinérie Kremlu. Vysvětlil, že i ten nejsilnější dron nebo střela Tomahawk může zasáhnout nanejvýš dva hektary.
Dodal, že typické zařízení na Sibiři má rozlohu přibližně 1500 hektarů. Při takovém útoku dronem nastane škoda, jako když někomu šlápnete na nohu. Naznačil tak, že útoky na tak rozsáhlou infrastrukturu nemají dostatečný dopad.
Chodorkovskij se domnívá, že jediná reálná šance na prolomení Putinovy moci existovala během prvních dvou let po zahájení invaze. K tomu by však bylo nutné, aby Rusko utrpělo na Ukrajině rozhodující vojenskou porážku. Tato příležitost je podle jeho názoru nyní již nenávratně pryč a „okno se uzavřelo“.
S jistou ironií však dodal, že v Rusku mají tradici, že diktátoři obvykle odcházejí na věčnost ve věku 70 až 80 let. Tím nepřímo narážel na skutečnost, že Vladimir Putin oslavil v říjnu své 73. narozeniny.
Exilový podnikatel uvedl, že by se jednou chtěl vrátit do Ruska. Zároveň ale varoval, že bude trvat desítky let, než se země zbaví svého „imperialisticko-vojenského narativu“. Tento narativ vykresluje Rusko jako obklíčené nepřáteli a ospravedlňuje invazi do sousedních zemí. Řekl, že jeho generace se nedožije dne, kdy se ruská společnost vrátí do stavu normálnosti.
Ruské úřady zahájily proti Chodorkovskému minulý měsíc nové trestní řízení. Obvinily ho z vedení „teroristické organizace“ a ze spiknutí s cílem násilného převzetí moci za pomoci ukrajinských polovojenských jednotek. Federální bezpečnostní služba (FSB) zařadila na seznam 22 dalších osob spojených s Chodorkovského Ruským protiválečným výborem, mezi nimiž jsou akademici a podnikatelé.
Tato nová obvinění se objevila jen dva týdny poté, co Parlamentní shromáždění Rady Evropy oznámilo vytvoření „platformy pro dialog“ s ruskými demokratickými opozičními silami. Chodorkovskij v Bruselu zdůraznil, že tato silná reakce Kremlu ukazuje, „jak moc Putina znepokojuje představa, že by ruské demokratické síly získaly legitimitu, byť jen symbolickou“.
Ačkoli stíhané osoby žijí v exilu, obvinění z terorismu jim výrazně komplikuje cestování a bankovní záležitosti kvůli obavám z vydání do Ruska. Dlouhodobá konfrontace s Ruskem se tak podle Chodorkovského jeví jako jediný udržitelný scénář pro budoucnost Evropy.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.