Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Carstens upozorňuje, že ruský prezident je sice stále přesvědčen, že má při vyjednáváních silnou pozici, ale realita je zcela jiná. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2025 přišlo Rusko podle britského ministerstva obrany o 160 000 vojáků, což by mohlo znamenat, že letošek bude nejkrvavějším rokem od začátku invaze.
Od února 2022 údajně padlo přes 250 000 ruských vojáků, celkový počet ruských ztrát – včetně zraněných – se blíží hranici 900 000. Zničené byly i desetitisíce kusů vojenské techniky: přes 10 000 tanků, 22 000 obrněných vozidel, 26 000 dělostřeleckých systémů a více než 700 letadel.
Podle Carstense Putin dál trvá na pokračování bojů, protože necítí skutečný mezinárodní tlak k jednání o příměří. K tomu mu podle něj pomáhá i nejistý postoj USA a oslabená jednota Evropské unie.
Čtyři slabiny, které mohou Putina zničit
1. Lidské zdroje nejsou neomezené: „Ruská armáda není nekonečně početná. Čím více vojáků padne, tím větší bude nespokojenost doma,“ varuje Carstens.
2. Ekonomická křehkost: Ruská ekonomika je podle něj vysoce zranitelná. Pokles cen ropy, ztráta klíčového obchodního partnera nebo další ekonomický šok by mohly destabilizovat celý systém. Už teď je HDP o 10–12 % nižší než před invazí, osobní příjmy klesly až o čtvrtinu a inflace s úroky se pohybují kolem 20 %. K tomu přibývá bankrotů, padají ceny nemovitostí a slábne bankovní systém.
3. Závislost na úzkém kruhu loajálních spojenců: Putin se opírá o několik vysoce loajálních lidí – FSB, vybrané oligarchy a armádní velitele. Pokud budou neúspěchy pokračovat a ztráty porostou, může se mezi nimi objevit nedůvěra. „To může vést k rozkladu moci zevnitř,“ říká expert.
4. Historická paralela s Hitlerem: Putin podle Carstense opakuje zásadní chybu německého diktátora – přepíná síly v příliš rozsáhlém konfliktu. „Stejně jako Hitler se zamotal do války, kterou nelze udržet. Nedokáže ji dlouhodobě financovat, lidsky ani materiálně. A právě v tom je jeho Achillova pata,“ upozorňuje.
Mír pod záštitou Vatikánu?
Do diplomatického dění se zapojil i prezident USA Donald Trump, který po dvouhodinovém telefonátu s Putinem navrhl, aby se mírové rozhovory konaly ve Vatikánu. „Papež projevil zájem hostit jednání. Myslím, že rozhovor dopadl velmi dobře,“ napsal Trump na Truth Social. Putin následně uvedl, že příměří je „možné, pokud budou dosaženy příslušné dohody“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Trumpem mluvil předem krátce telefonicky.
Carstens upozorňuje, že i přes drtivý dopad sankcí Západu stále existují zadní vrátka, jimiž ruská ekonomika dostává potřebné zdroje – především díky Číně. „Čína vyrábí většinu toho, co Rusko potřebuje, a zároveň kupuje, co Rusko prodává. Pomáhá tak Kremlu vykrvácení zabránit,“ řekl Carstens. Dalším příkladem je Kazachstán, který podle něj dodává do Ruska elektroniku za stovky milionů dolarů.
Přesto ale experti upozorňují, že schopnost Ruska „trpět“ není neomezená – a že i Putin může nakonec skončit jako diktátor, jehož konec přijde zevnitř.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
