Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Carstens upozorňuje, že ruský prezident je sice stále přesvědčen, že má při vyjednáváních silnou pozici, ale realita je zcela jiná. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2025 přišlo Rusko podle britského ministerstva obrany o 160 000 vojáků, což by mohlo znamenat, že letošek bude nejkrvavějším rokem od začátku invaze.
Od února 2022 údajně padlo přes 250 000 ruských vojáků, celkový počet ruských ztrát – včetně zraněných – se blíží hranici 900 000. Zničené byly i desetitisíce kusů vojenské techniky: přes 10 000 tanků, 22 000 obrněných vozidel, 26 000 dělostřeleckých systémů a více než 700 letadel.
Podle Carstense Putin dál trvá na pokračování bojů, protože necítí skutečný mezinárodní tlak k jednání o příměří. K tomu mu podle něj pomáhá i nejistý postoj USA a oslabená jednota Evropské unie.
Čtyři slabiny, které mohou Putina zničit
1. Lidské zdroje nejsou neomezené: „Ruská armáda není nekonečně početná. Čím více vojáků padne, tím větší bude nespokojenost doma,“ varuje Carstens.
2. Ekonomická křehkost: Ruská ekonomika je podle něj vysoce zranitelná. Pokles cen ropy, ztráta klíčového obchodního partnera nebo další ekonomický šok by mohly destabilizovat celý systém. Už teď je HDP o 10–12 % nižší než před invazí, osobní příjmy klesly až o čtvrtinu a inflace s úroky se pohybují kolem 20 %. K tomu přibývá bankrotů, padají ceny nemovitostí a slábne bankovní systém.
3. Závislost na úzkém kruhu loajálních spojenců: Putin se opírá o několik vysoce loajálních lidí – FSB, vybrané oligarchy a armádní velitele. Pokud budou neúspěchy pokračovat a ztráty porostou, může se mezi nimi objevit nedůvěra. „To může vést k rozkladu moci zevnitř,“ říká expert.
4. Historická paralela s Hitlerem: Putin podle Carstense opakuje zásadní chybu německého diktátora – přepíná síly v příliš rozsáhlém konfliktu. „Stejně jako Hitler se zamotal do války, kterou nelze udržet. Nedokáže ji dlouhodobě financovat, lidsky ani materiálně. A právě v tom je jeho Achillova pata,“ upozorňuje.
Mír pod záštitou Vatikánu?
Do diplomatického dění se zapojil i prezident USA Donald Trump, který po dvouhodinovém telefonátu s Putinem navrhl, aby se mírové rozhovory konaly ve Vatikánu. „Papež projevil zájem hostit jednání. Myslím, že rozhovor dopadl velmi dobře,“ napsal Trump na Truth Social. Putin následně uvedl, že příměří je „možné, pokud budou dosaženy příslušné dohody“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Trumpem mluvil předem krátce telefonicky.
Carstens upozorňuje, že i přes drtivý dopad sankcí Západu stále existují zadní vrátka, jimiž ruská ekonomika dostává potřebné zdroje – především díky Číně. „Čína vyrábí většinu toho, co Rusko potřebuje, a zároveň kupuje, co Rusko prodává. Pomáhá tak Kremlu vykrvácení zabránit,“ řekl Carstens. Dalším příkladem je Kazachstán, který podle něj dodává do Ruska elektroniku za stovky milionů dolarů.
Přesto ale experti upozorňují, že schopnost Ruska „trpět“ není neomezená – a že i Putin může nakonec skončit jako diktátor, jehož konec přijde zevnitř.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
