Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Carstens upozorňuje, že ruský prezident je sice stále přesvědčen, že má při vyjednáváních silnou pozici, ale realita je zcela jiná. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2025 přišlo Rusko podle britského ministerstva obrany o 160 000 vojáků, což by mohlo znamenat, že letošek bude nejkrvavějším rokem od začátku invaze.
Od února 2022 údajně padlo přes 250 000 ruských vojáků, celkový počet ruských ztrát – včetně zraněných – se blíží hranici 900 000. Zničené byly i desetitisíce kusů vojenské techniky: přes 10 000 tanků, 22 000 obrněných vozidel, 26 000 dělostřeleckých systémů a více než 700 letadel.
Podle Carstense Putin dál trvá na pokračování bojů, protože necítí skutečný mezinárodní tlak k jednání o příměří. K tomu mu podle něj pomáhá i nejistý postoj USA a oslabená jednota Evropské unie.
Čtyři slabiny, které mohou Putina zničit
1. Lidské zdroje nejsou neomezené: „Ruská armáda není nekonečně početná. Čím více vojáků padne, tím větší bude nespokojenost doma,“ varuje Carstens.
2. Ekonomická křehkost: Ruská ekonomika je podle něj vysoce zranitelná. Pokles cen ropy, ztráta klíčového obchodního partnera nebo další ekonomický šok by mohly destabilizovat celý systém. Už teď je HDP o 10–12 % nižší než před invazí, osobní příjmy klesly až o čtvrtinu a inflace s úroky se pohybují kolem 20 %. K tomu přibývá bankrotů, padají ceny nemovitostí a slábne bankovní systém.
3. Závislost na úzkém kruhu loajálních spojenců: Putin se opírá o několik vysoce loajálních lidí – FSB, vybrané oligarchy a armádní velitele. Pokud budou neúspěchy pokračovat a ztráty porostou, může se mezi nimi objevit nedůvěra. „To může vést k rozkladu moci zevnitř,“ říká expert.
4. Historická paralela s Hitlerem: Putin podle Carstense opakuje zásadní chybu německého diktátora – přepíná síly v příliš rozsáhlém konfliktu. „Stejně jako Hitler se zamotal do války, kterou nelze udržet. Nedokáže ji dlouhodobě financovat, lidsky ani materiálně. A právě v tom je jeho Achillova pata,“ upozorňuje.
Mír pod záštitou Vatikánu?
Do diplomatického dění se zapojil i prezident USA Donald Trump, který po dvouhodinovém telefonátu s Putinem navrhl, aby se mírové rozhovory konaly ve Vatikánu. „Papež projevil zájem hostit jednání. Myslím, že rozhovor dopadl velmi dobře,“ napsal Trump na Truth Social. Putin následně uvedl, že příměří je „možné, pokud budou dosaženy příslušné dohody“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Trumpem mluvil předem krátce telefonicky.
Carstens upozorňuje, že i přes drtivý dopad sankcí Západu stále existují zadní vrátka, jimiž ruská ekonomika dostává potřebné zdroje – především díky Číně. „Čína vyrábí většinu toho, co Rusko potřebuje, a zároveň kupuje, co Rusko prodává. Pomáhá tak Kremlu vykrvácení zabránit,“ řekl Carstens. Dalším příkladem je Kazachstán, který podle něj dodává do Ruska elektroniku za stovky milionů dolarů.
Přesto ale experti upozorňují, že schopnost Ruska „trpět“ není neomezená – a že i Putin může nakonec skončit jako diktátor, jehož konec přijde zevnitř.
Hokejový svět má nového krále. Po mimořádně napínavém a dramatickém finále se mistry světa stali hokejisté Spojených států, kteří ve finále světového šampionátu porazili houževnaté Švýcarsko 1:0 v prodloužení. Rozhodující okamžik přišel v čase 63:18, kdy se o zlatou trefu postaral útočník Tage Thompson. Pro Američany jde o první titul od roku 1960.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Christine Connell zažila něco, co zní jako podivný vtip – ale tvrdí, že následky byly reálné a trvaly roky. Poté, co jí její tehdejší přítel během přespání v hotelovém pokoji „ze srandy“ pšouknul přímo do obličeje, se jí prý rozvinula vážná infekce dutin, která ji trápila dlouhých sedm let. Lékaři zůstávali dlouho bezradní, dokud testy neodhalily šokující pravdu – její dutiny byly osídleny bakteriemi E. coli, které běžně pocházejí ze stolice.
Počasí příští týden konečně přinese oteplení. Podle ČHMÚ.cz se ale zároveň objeví přeháňky.
Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Hokejisté Švédska si v domácím prostředí Avicii Areny vybojovali bronzové medaile na mistrovství světa, když ve vyrovnaném utkání přehráli Dánsko poměrem 6:2. Zatímco v první třetině měli domácí převahu především optickou, zlom v utkání nastal ve druhé části, kdy Tři korunky začaly jednoznačně diktovat tempo. Dánové se nevzdali a ve třetí třetině dokázali snížit, ale na víc už jim síly nestačily.
Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.
Dnes dopoledne odešla ve věku 96 let herečka Marie Tomášová, výrazná a nezapomenutelná postava české divadelní scény. Patřila k nejvýznamnějším osobnostem poválečného herectví, dlouhá léta byla členkou činohry Národního divadla, a za svůj přínos české kultuře obdržela řadu ocenění, včetně prestižní Ceny Thálie za celoživotní mistrovství a titulu Dáma české kultury.
V Severní Koreji došlo k mimořádnému incidentu při slavnostním spuštění nového torpédoborce o hmotnosti 5 000 tun, který se při ceremonii převrátil na bok. Satelitní snímky ukazují loď ležící na boku, zakrytou modrými plachtami, přičemž část její konstrukce je viditelně poškozená. Severokorejská státní média uvedla, že v důsledku této události byli zadrženi tři vysocí pracovníci loděnice.
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) se rozhodla veřejně promluvit o svém zdravotním stavu. Na sociálních sítích zveřejnila upřímné sdělení, v němž přiznává, že podstupuje léčbu rakoviny. Změnu vzhledu, které si mnozí všimli, vysvětlila tím, že nosí paruku – nikoliv z estetických důvodů, ale kvůli následkům onkologické léčby.
Král Karel III. se stal britským monarchou okamžikem úmrtí své matky, královny Alžběty II., a jeho oficiální korunovace proběhla v květnu 2023. V únoru 2024 však Buckinghamský palác zveřejnil znepokojivou zprávu: během léčby nezhoubného zvětšení prostaty lékaři odhalili rakovinu. Král se sice dočasně stáhl z veřejných povinností, ale nadále vykonává státní a administrativní agendu.
Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
