Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Carstens upozorňuje, že ruský prezident je sice stále přesvědčen, že má při vyjednáváních silnou pozici, ale realita je zcela jiná. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2025 přišlo Rusko podle britského ministerstva obrany o 160 000 vojáků, což by mohlo znamenat, že letošek bude nejkrvavějším rokem od začátku invaze.
Od února 2022 údajně padlo přes 250 000 ruských vojáků, celkový počet ruských ztrát – včetně zraněných – se blíží hranici 900 000. Zničené byly i desetitisíce kusů vojenské techniky: přes 10 000 tanků, 22 000 obrněných vozidel, 26 000 dělostřeleckých systémů a více než 700 letadel.
Podle Carstense Putin dál trvá na pokračování bojů, protože necítí skutečný mezinárodní tlak k jednání o příměří. K tomu mu podle něj pomáhá i nejistý postoj USA a oslabená jednota Evropské unie.
Čtyři slabiny, které mohou Putina zničit
1. Lidské zdroje nejsou neomezené: „Ruská armáda není nekonečně početná. Čím více vojáků padne, tím větší bude nespokojenost doma,“ varuje Carstens.
2. Ekonomická křehkost: Ruská ekonomika je podle něj vysoce zranitelná. Pokles cen ropy, ztráta klíčového obchodního partnera nebo další ekonomický šok by mohly destabilizovat celý systém. Už teď je HDP o 10–12 % nižší než před invazí, osobní příjmy klesly až o čtvrtinu a inflace s úroky se pohybují kolem 20 %. K tomu přibývá bankrotů, padají ceny nemovitostí a slábne bankovní systém.
3. Závislost na úzkém kruhu loajálních spojenců: Putin se opírá o několik vysoce loajálních lidí – FSB, vybrané oligarchy a armádní velitele. Pokud budou neúspěchy pokračovat a ztráty porostou, může se mezi nimi objevit nedůvěra. „To může vést k rozkladu moci zevnitř,“ říká expert.
4. Historická paralela s Hitlerem: Putin podle Carstense opakuje zásadní chybu německého diktátora – přepíná síly v příliš rozsáhlém konfliktu. „Stejně jako Hitler se zamotal do války, kterou nelze udržet. Nedokáže ji dlouhodobě financovat, lidsky ani materiálně. A právě v tom je jeho Achillova pata,“ upozorňuje.
Mír pod záštitou Vatikánu?
Do diplomatického dění se zapojil i prezident USA Donald Trump, který po dvouhodinovém telefonátu s Putinem navrhl, aby se mírové rozhovory konaly ve Vatikánu. „Papež projevil zájem hostit jednání. Myslím, že rozhovor dopadl velmi dobře,“ napsal Trump na Truth Social. Putin následně uvedl, že příměří je „možné, pokud budou dosaženy příslušné dohody“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Trumpem mluvil předem krátce telefonicky.
Carstens upozorňuje, že i přes drtivý dopad sankcí Západu stále existují zadní vrátka, jimiž ruská ekonomika dostává potřebné zdroje – především díky Číně. „Čína vyrábí většinu toho, co Rusko potřebuje, a zároveň kupuje, co Rusko prodává. Pomáhá tak Kremlu vykrvácení zabránit,“ řekl Carstens. Dalším příkladem je Kazachstán, který podle něj dodává do Ruska elektroniku za stovky milionů dolarů.
Přesto ale experti upozorňují, že schopnost Ruska „trpět“ není neomezená – a že i Putin může nakonec skončit jako diktátor, jehož konec přijde zevnitř.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
