Putina čeká stejný osud jako Hitlera, varuje bývalý důstojník rozvědky. Tady jsou čtyři zásadní slabiny ruského vůdce

Carstens upozorňuje, že ruský prezident je sice stále přesvědčen, že má při vyjednáváních silnou pozici, ale realita je zcela jiná. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2025 přišlo Rusko podle britského ministerstva obrany o 160 000 vojáků, což by mohlo znamenat, že letošek bude nejkrvavějším rokem od začátku invaze.

Od února 2022 údajně padlo přes 250 000 ruských vojáků, celkový počet ruských ztrát – včetně zraněných – se blíží hranici 900 000. Zničené byly i desetitisíce kusů vojenské techniky: přes 10 000 tanků, 22 000 obrněných vozidel, 26 000 dělostřeleckých systémů a více než 700 letadel.

Podle Carstense Putin dál trvá na pokračování bojů, protože necítí skutečný mezinárodní tlak k jednání o příměří. K tomu mu podle něj pomáhá i nejistý postoj USA a oslabená jednota Evropské unie.

Čtyři slabiny, které mohou Putina zničit

1. Lidské zdroje nejsou neomezené: „Ruská armáda není nekonečně početná. Čím více vojáků padne, tím větší bude nespokojenost doma,“ varuje Carstens.

2. Ekonomická křehkost: Ruská ekonomika je podle něj vysoce zranitelná. Pokles cen ropy, ztráta klíčového obchodního partnera nebo další ekonomický šok by mohly destabilizovat celý systém. Už teď je HDP o 10–12 % nižší než před invazí, osobní příjmy klesly až o čtvrtinu a inflace s úroky se pohybují kolem 20 %. K tomu přibývá bankrotů, padají ceny nemovitostí a slábne bankovní systém.

3. Závislost na úzkém kruhu loajálních spojenců: Putin se opírá o několik vysoce loajálních lidí – FSB, vybrané oligarchy a armádní velitele. Pokud budou neúspěchy pokračovat a ztráty porostou, může se mezi nimi objevit nedůvěra. „To může vést k rozkladu moci zevnitř,“ říká expert.

4. Historická paralela s Hitlerem: Putin podle Carstense opakuje zásadní chybu německého diktátora – přepíná síly v příliš rozsáhlém konfliktu. „Stejně jako Hitler se zamotal do války, kterou nelze udržet. Nedokáže ji dlouhodobě financovat, lidsky ani materiálně. A právě v tom je jeho Achillova pata,“ upozorňuje.

Mír pod záštitou Vatikánu?

Do diplomatického dění se zapojil i prezident USA Donald Trump, který po dvouhodinovém telefonátu s Putinem navrhl, aby se mírové rozhovory konaly ve Vatikánu. „Papež projevil zájem hostit jednání. Myslím, že rozhovor dopadl velmi dobře,“ napsal Trump na Truth Social. Putin následně uvedl, že příměří je „možné, pokud budou dosaženy příslušné dohody“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Trumpem mluvil předem krátce telefonicky.

Carstens upozorňuje, že i přes drtivý dopad sankcí Západu stále existují zadní vrátka, jimiž ruská ekonomika dostává potřebné zdroje – především díky Číně. „Čína vyrábí většinu toho, co Rusko potřebuje, a zároveň kupuje, co Rusko prodává. Pomáhá tak Kremlu vykrvácení zabránit,“ řekl Carstens. Dalším příkladem je Kazachstán, který podle něj dodává do Ruska elektroniku za stovky milionů dolarů.

Přesto ale experti upozorňují, že schopnost Ruska „trpět“ není neomezená – a že i Putin může nakonec skončit jako diktátor, jehož konec přijde zevnitř.