Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Putinovo odmítnutí osobně se účastnit mírových rozhovorů, které sám inicioval jako alternativu k navrhovanému 30dennímu příměří, vyvolalo pochyby o jeho skutečných úmyslech. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že Moskva konečně míří k deeskalaci, nakonec je situace jiná – mírové rozhovory zvenčí působí jako fraška. Putin tímto krokem nejen ignoruje varování evropských lídrů, ale i opakovaná ultimáta ze strany Trumpovy administrativy.
Trump během své kampaně tvrdil, že jedině on má autoritu a schopnosti k tomu, aby Putina zkrotil. Po svém nástupu do funkce skutečně několikrát pohrozil sankcemi – poprvé dva dny po inauguraci, následně pak v březnu a opět v květnu. Ani jeden z těchto výhrůžek však nebyl následován konkrétními kroky. Putin pokaždé Trumpovy hrozby jednoduše ignoroval.
Tato pasivita vedla prezidenta Trumpa k tomu, že nyní tvrdí, že mírové rozhovory budou smysluplné pouze tehdy, pokud se s Putinem sejde osobně. Sám se ale rozhodl zůstat stranou – ačkoliv byl jen několik hodin letu od Istanbulu, věnoval se v Perském zálivu uzavírání miliardových obchodů. Minulý čtvrtek Trump dokonce prohlásil, že se jednání zúčastní jen „pokud se něco stane“.
Celá situace byla provázena chaosem a nejasnostmi. Americký vyslanec Keith Kellogg tvrdí, že pokud by Putin přijel, přijel by i Trump. Naopak Trump říká, že Putin nepřijel právě proto, že tam není on. Z této přestřelky bylo zřejmé, že neexistuje žádný pevný plán, a ani ze strany Spojených států není vidět skutečná vůle posunout jednání vpřed.
Evropští lídři přitom dali jasně najevo, že pokud Putin na jednání nepřijde a nedojde k příměří, čekají Rusko další sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Ankary s předstihem, aby tak Putina vyprovokoval k účasti – marně. Namísto toho Kreml vyslal pouze Vladimira Medinského, bývalého ministra kultury, kterého Zelenskyj výsměšně označil za „divadelní rekvizitu“.
Zelenskyj sám prohlásil, že se jednání zúčastní pouze tehdy, pokud přijede i Putin – jeho nepřítomnost proto chápe jako akt pohrdání. Ukrajinskou delegaci proto vedl ministr obrany Rustem Umerov, jenž má takřka nemožný úkol – snažit se za daných okolností vyjednat první kroky k deeskalaci.
V této frašce se paradoxně stává jediným vítězem Turecko. Ankara si díky své neutralitě a vztahům s oběma stranami upevňuje svou pozici mezinárodního zprostředkovatele. Zatímco Putin si udržuje své obvyklé pokerové chování, Turecko získává důležité body na poli mezinárodní diplomacie.
Zatímco USA vysílají signály bez konkrétních činů a Trump nadále tvrdí, že mír je možný jen přes jeho osobní setkání s Putinem, samotná neschopnost dostat ruského prezidenta k jednacímu stolu ukazuje limity jeho vlivu. Trump, který se pasuje do role jediného světového vůdce schopného Putina zkrotit, tak v očích světa selhává – a to přímo na poli, které si sám zvolil jako svou prioritu.
S rostoucí skepsí se tak nabízí otázka: jestliže Trump nedokáže přimět Putina k účasti na jednání, jak může někdo věřit, že ho přesvědčí k zastavení války? A pokud ani 30denní příměří není schůdné, jaká je šance na dosažení širší mírové dohody?
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
