Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Putinovo odmítnutí osobně se účastnit mírových rozhovorů, které sám inicioval jako alternativu k navrhovanému 30dennímu příměří, vyvolalo pochyby o jeho skutečných úmyslech. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že Moskva konečně míří k deeskalaci, nakonec je situace jiná – mírové rozhovory zvenčí působí jako fraška. Putin tímto krokem nejen ignoruje varování evropských lídrů, ale i opakovaná ultimáta ze strany Trumpovy administrativy.
Trump během své kampaně tvrdil, že jedině on má autoritu a schopnosti k tomu, aby Putina zkrotil. Po svém nástupu do funkce skutečně několikrát pohrozil sankcemi – poprvé dva dny po inauguraci, následně pak v březnu a opět v květnu. Ani jeden z těchto výhrůžek však nebyl následován konkrétními kroky. Putin pokaždé Trumpovy hrozby jednoduše ignoroval.
Tato pasivita vedla prezidenta Trumpa k tomu, že nyní tvrdí, že mírové rozhovory budou smysluplné pouze tehdy, pokud se s Putinem sejde osobně. Sám se ale rozhodl zůstat stranou – ačkoliv byl jen několik hodin letu od Istanbulu, věnoval se v Perském zálivu uzavírání miliardových obchodů. Minulý čtvrtek Trump dokonce prohlásil, že se jednání zúčastní jen „pokud se něco stane“.
Celá situace byla provázena chaosem a nejasnostmi. Americký vyslanec Keith Kellogg tvrdí, že pokud by Putin přijel, přijel by i Trump. Naopak Trump říká, že Putin nepřijel právě proto, že tam není on. Z této přestřelky bylo zřejmé, že neexistuje žádný pevný plán, a ani ze strany Spojených států není vidět skutečná vůle posunout jednání vpřed.
Evropští lídři přitom dali jasně najevo, že pokud Putin na jednání nepřijde a nedojde k příměří, čekají Rusko další sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Ankary s předstihem, aby tak Putina vyprovokoval k účasti – marně. Namísto toho Kreml vyslal pouze Vladimira Medinského, bývalého ministra kultury, kterého Zelenskyj výsměšně označil za „divadelní rekvizitu“.
Zelenskyj sám prohlásil, že se jednání zúčastní pouze tehdy, pokud přijede i Putin – jeho nepřítomnost proto chápe jako akt pohrdání. Ukrajinskou delegaci proto vedl ministr obrany Rustem Umerov, jenž má takřka nemožný úkol – snažit se za daných okolností vyjednat první kroky k deeskalaci.
V této frašce se paradoxně stává jediným vítězem Turecko. Ankara si díky své neutralitě a vztahům s oběma stranami upevňuje svou pozici mezinárodního zprostředkovatele. Zatímco Putin si udržuje své obvyklé pokerové chování, Turecko získává důležité body na poli mezinárodní diplomacie.
Zatímco USA vysílají signály bez konkrétních činů a Trump nadále tvrdí, že mír je možný jen přes jeho osobní setkání s Putinem, samotná neschopnost dostat ruského prezidenta k jednacímu stolu ukazuje limity jeho vlivu. Trump, který se pasuje do role jediného světového vůdce schopného Putina zkrotit, tak v očích světa selhává – a to přímo na poli, které si sám zvolil jako svou prioritu.
S rostoucí skepsí se tak nabízí otázka: jestliže Trump nedokáže přimět Putina k účasti na jednání, jak může někdo věřit, že ho přesvědčí k zastavení války? A pokud ani 30denní příměří není schůdné, jaká je šance na dosažení širší mírové dohody?
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
