Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Putinovo odmítnutí osobně se účastnit mírových rozhovorů, které sám inicioval jako alternativu k navrhovanému 30dennímu příměří, vyvolalo pochyby o jeho skutečných úmyslech. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že Moskva konečně míří k deeskalaci, nakonec je situace jiná – mírové rozhovory zvenčí působí jako fraška. Putin tímto krokem nejen ignoruje varování evropských lídrů, ale i opakovaná ultimáta ze strany Trumpovy administrativy.
Trump během své kampaně tvrdil, že jedině on má autoritu a schopnosti k tomu, aby Putina zkrotil. Po svém nástupu do funkce skutečně několikrát pohrozil sankcemi – poprvé dva dny po inauguraci, následně pak v březnu a opět v květnu. Ani jeden z těchto výhrůžek však nebyl následován konkrétními kroky. Putin pokaždé Trumpovy hrozby jednoduše ignoroval.
Tato pasivita vedla prezidenta Trumpa k tomu, že nyní tvrdí, že mírové rozhovory budou smysluplné pouze tehdy, pokud se s Putinem sejde osobně. Sám se ale rozhodl zůstat stranou – ačkoliv byl jen několik hodin letu od Istanbulu, věnoval se v Perském zálivu uzavírání miliardových obchodů. Minulý čtvrtek Trump dokonce prohlásil, že se jednání zúčastní jen „pokud se něco stane“.
Celá situace byla provázena chaosem a nejasnostmi. Americký vyslanec Keith Kellogg tvrdí, že pokud by Putin přijel, přijel by i Trump. Naopak Trump říká, že Putin nepřijel právě proto, že tam není on. Z této přestřelky bylo zřejmé, že neexistuje žádný pevný plán, a ani ze strany Spojených států není vidět skutečná vůle posunout jednání vpřed.
Evropští lídři přitom dali jasně najevo, že pokud Putin na jednání nepřijde a nedojde k příměří, čekají Rusko další sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Ankary s předstihem, aby tak Putina vyprovokoval k účasti – marně. Namísto toho Kreml vyslal pouze Vladimira Medinského, bývalého ministra kultury, kterého Zelenskyj výsměšně označil za „divadelní rekvizitu“.
Zelenskyj sám prohlásil, že se jednání zúčastní pouze tehdy, pokud přijede i Putin – jeho nepřítomnost proto chápe jako akt pohrdání. Ukrajinskou delegaci proto vedl ministr obrany Rustem Umerov, jenž má takřka nemožný úkol – snažit se za daných okolností vyjednat první kroky k deeskalaci.
V této frašce se paradoxně stává jediným vítězem Turecko. Ankara si díky své neutralitě a vztahům s oběma stranami upevňuje svou pozici mezinárodního zprostředkovatele. Zatímco Putin si udržuje své obvyklé pokerové chování, Turecko získává důležité body na poli mezinárodní diplomacie.
Zatímco USA vysílají signály bez konkrétních činů a Trump nadále tvrdí, že mír je možný jen přes jeho osobní setkání s Putinem, samotná neschopnost dostat ruského prezidenta k jednacímu stolu ukazuje limity jeho vlivu. Trump, který se pasuje do role jediného světového vůdce schopného Putina zkrotit, tak v očích světa selhává – a to přímo na poli, které si sám zvolil jako svou prioritu.
S rostoucí skepsí se tak nabízí otázka: jestliže Trump nedokáže přimět Putina k účasti na jednání, jak může někdo věřit, že ho přesvědčí k zastavení války? A pokud ani 30denní příměří není schůdné, jaká je šance na dosažení širší mírové dohody?
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
