Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Putinovo odmítnutí osobně se účastnit mírových rozhovorů, které sám inicioval jako alternativu k navrhovanému 30dennímu příměří, vyvolalo pochyby o jeho skutečných úmyslech. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že Moskva konečně míří k deeskalaci, nakonec je situace jiná – mírové rozhovory zvenčí působí jako fraška. Putin tímto krokem nejen ignoruje varování evropských lídrů, ale i opakovaná ultimáta ze strany Trumpovy administrativy.
Trump během své kampaně tvrdil, že jedině on má autoritu a schopnosti k tomu, aby Putina zkrotil. Po svém nástupu do funkce skutečně několikrát pohrozil sankcemi – poprvé dva dny po inauguraci, následně pak v březnu a opět v květnu. Ani jeden z těchto výhrůžek však nebyl následován konkrétními kroky. Putin pokaždé Trumpovy hrozby jednoduše ignoroval.
Tato pasivita vedla prezidenta Trumpa k tomu, že nyní tvrdí, že mírové rozhovory budou smysluplné pouze tehdy, pokud se s Putinem sejde osobně. Sám se ale rozhodl zůstat stranou – ačkoliv byl jen několik hodin letu od Istanbulu, věnoval se v Perském zálivu uzavírání miliardových obchodů. Minulý čtvrtek Trump dokonce prohlásil, že se jednání zúčastní jen „pokud se něco stane“.
Celá situace byla provázena chaosem a nejasnostmi. Americký vyslanec Keith Kellogg tvrdí, že pokud by Putin přijel, přijel by i Trump. Naopak Trump říká, že Putin nepřijel právě proto, že tam není on. Z této přestřelky bylo zřejmé, že neexistuje žádný pevný plán, a ani ze strany Spojených států není vidět skutečná vůle posunout jednání vpřed.
Evropští lídři přitom dali jasně najevo, že pokud Putin na jednání nepřijde a nedojde k příměří, čekají Rusko další sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Ankary s předstihem, aby tak Putina vyprovokoval k účasti – marně. Namísto toho Kreml vyslal pouze Vladimira Medinského, bývalého ministra kultury, kterého Zelenskyj výsměšně označil za „divadelní rekvizitu“.
Zelenskyj sám prohlásil, že se jednání zúčastní pouze tehdy, pokud přijede i Putin – jeho nepřítomnost proto chápe jako akt pohrdání. Ukrajinskou delegaci proto vedl ministr obrany Rustem Umerov, jenž má takřka nemožný úkol – snažit se za daných okolností vyjednat první kroky k deeskalaci.
V této frašce se paradoxně stává jediným vítězem Turecko. Ankara si díky své neutralitě a vztahům s oběma stranami upevňuje svou pozici mezinárodního zprostředkovatele. Zatímco Putin si udržuje své obvyklé pokerové chování, Turecko získává důležité body na poli mezinárodní diplomacie.
Zatímco USA vysílají signály bez konkrétních činů a Trump nadále tvrdí, že mír je možný jen přes jeho osobní setkání s Putinem, samotná neschopnost dostat ruského prezidenta k jednacímu stolu ukazuje limity jeho vlivu. Trump, který se pasuje do role jediného světového vůdce schopného Putina zkrotit, tak v očích světa selhává – a to přímo na poli, které si sám zvolil jako svou prioritu.
S rostoucí skepsí se tak nabízí otázka: jestliže Trump nedokáže přimět Putina k účasti na jednání, jak může někdo věřit, že ho přesvědčí k zastavení války? A pokud ani 30denní příměří není schůdné, jaká je šance na dosažení širší mírové dohody?
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
