Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
„Kolik varovných signálů ještě potřebujeme, než se konečně probudíme?“ ptá se Dannatt v rozhovoru pro Daily Express. „Po nezákonné anexi Krymu, invazi na Ukrajinu, Trumpově kolísavém postoji k obraně Evropy a nyní jeho podpoře izraelského útoku na Írán – jak dlouho bude britská vláda otálet s vážným přístupem k obraně?“
Podle něj hrozí, že Rusko zopakuje taktiku z roku 2014, kdy zahájilo „omezenou invazi“ na Ukrajinu, přičemž cílem tentokrát může být pobaltský stát nebo jiná strategická oblast. Tento krok by podle Dannatta měl otestovat jednotu NATO a jeho ochotu postavit se agresorovi silou.
Situace je podle něj o to vážnější, že Spojené království není na podobný scénář dostatečně připravené. Ačkoli poslední Strategická obranná revize (SDR) přinesla 62 doporučení na modernizaci ozbrojených sil – včetně investic do klasické výzbroje, umělé inteligence a posílení personálu – britské vládní finanční plány tyto ambice podkopávají.
„Pokud měl být tento dokument důkazem britského vůdčího postavení v evropském NATO, pak ho Rozpočtová revize Rachel Reevesové nechala ležet vykrvácený na podlaze,“ řekl Dannatt. Zmínil také, že nedávné vzpoury labouristických poslanců proti škrtům v sociálních dávkách ohrozily možnost navýšit obranné výdaje v dohledné době.
Zatímco NATO se minulý měsíc zavázalo ke zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035, Británie se podle Dannatta ocitá „v poslední šanci“ – a pokud se situace nezmění, hrozí podle něj dramatické důsledky: „Vidím na dně sklenice potenciální jadernou noční můru, masovou brannou povinnost, přechod od sociálního státu ke státu válečnému a prudké zvýšení daní.“
Závěrem varuje: „Vládnout znamená volit. A zatím jsou volby, které děláme, ty špatné.“
Tragédie, která se odehrála na Long Islandu ve státě New York, otřásla jak odbornou veřejností, tak laickou společností. Šedesátijednaletý muž zemřel po děsivé nehodě, když ho během probíhajícího vyšetření vcucl silný magnetický tah přístroje magnetické rezonance (MRI). Na krku měl v tu chvíli masivní kovový řetěz, který se podle svědků proměnil ve smrtící torpédo.
Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.